Planeta Země, rok 2027. Už devatenáct let se nenarodilo jediné dítě. Svět podléhá beznaději a anarchii a po čím dál zoufalejších pokusech o nalezení a odstranění příčiny neplodnosti lidstva už jen čeká na zázrak. Do nedaleké budoucnosti nás ve své temné a šokující vizi uvádí režisér Alfonso Cuarón (Mexická jízda, Harry Potter a vězeň z Azkabanu), který se inspiroval slavnou stejnojmennou sci-fi novelou královny detektivek P. D. James. Díky totalitnímu zřízení dokáže jediná Velká Británie odolávat všeobjímajícímu chaosu. Platí za to sice strašnou cenu - občanská práva jsou velmi okleštěna a občasné pokusy o odpor brutálně potlačovány, ale Theovi (Clive Owen), londýnskému byrokratovi, který už jen pasivně čeká na svůj konec, je to úplně jedno. Ovšem jen do chvíle, než se s pytlem na hlavě ocitne v kufru dodávky a posléze stane tváří v tvář své bývalé lásce Julian (Julianne Moore), která stojí v čele jedné z mnoha odbojových skupin a má pro Thea speciální úkol - zajistit pro jednu z jejích spolubojovnic tranzitní víza a dostat ji bezpečně ze země. Během cesty, jejímž cílem je azyl pod záštitou organizace Human Project, Theo zjišťuje, že jeho chráněnka Kee není obyčejná uprchlice. Naopak - je to člověk, kvůli kterému by byla spousta lidí ochotná vraždit. Je totiž v osmém měsíci těhotenství a představuje kýžený zázrak, na který lidstvo už devatenáct let čeká. Na útěku před anarchisty, kteří by ji rádi zlikvidovali kvůli zachování stávajícího bezvýchodného stavu, a reprezentanty režimu, již by ji rádi zneužili ke svým politickým cílům, se Theo a Kee stávají velmi nejistou, nicméně jedinou nadějí naší civilizace.
Režiséra Cuaróna nadchla představa, že by se prostřednictvím filmu zasazeného do blízké budoucnosti mohl vyjadřovat k dnešku. "To, jak se chováme dnes, výrazně ovlivní podobu naší planety za dvacet let. Vlastně to není sci - fi, ale současný thriller zasazený do roku 2027," říká Cuarón. Svět za pár let je sice snímán temnými, syrovými barvami, ale podle režiséra jde spíš o nastolení správné atmosféry než o jeho názor na naši budoucnost. "Ten film je o tom, že mít naději se vyplatí i v bezvýchodné situaci," dodává.(oficiální text distributora)
StarsFan
Po dlouhé době jeden z filmů, ve kterém je skvěle promítnuta budoucnost a strach, který prožívají všichni lidé na zemi. Zdevastovaná města, partizáni útočící na lidi, uprchlíci, kteří se snaží dostat do Anglie a tam je policie bez milosti zastřelí, a to vše v tak skvělé atmosféře, mi úplně stačí na to, abych tomu mohla bez rozpaků hodit 4*. A odpustím tomu filmu i to, že v něm Julianne Moore vlastně skoro vůbec nehrála a za nápis Children of Men na konci filmu bych pomalu vraždila :-F(10.11.2006)
DaViD´82
Nemít Potomci lidí až přespříliš jednoduchý děj, tak jim vlastně není co vyčíst. On by ani ten děj nevadil, ale výsledkem je pouze slepenec hromady neskutečně intenzivních scén, které však nepůsobí příliš konzistentně jako jeden celek. I bez nonstop několikaminutových bezestřihových scén by stály Potomci lidí za hřích. Ovšem ty scény zde jsou a právě ony jsou tou pomyslnou třešinkou na dortu, která Potomky pozvedává na jasnou "must see" záležitost jaká v našich kinech dlouho nebyla. A asi i zase dlouho nebude.(10.11.2006)
Galadriel
V podstatě katastrofický film, pojatý ale naprosto jinak, než co si kdokoliv pod tímto žánrem představí. Žádní hrdinové předem předurčeni zemřít, žádné televizní reportáže, žádné vysvětlování... Film nás vrhne do neuvěřitelně realisticky zobrazeného světa blízké budoucnosti, která ale není nijak přehnaně futuristická (mají v kancelářích lepší monitory, to je asi tak vše), prostě vypadá jako náš svět po pár letech anarchie. Ruiny, smog, posprejované zdi, vzpoury, žádné viditelné digitální efekty. Dokonalá forma postavená na příběhu, který v podstatě nemá prolog a konec je víc než otevřený, ale nedělá z diváků blbce, poměrně zdatně se vyhýbá spoustě klišé a z postav nedělá nadlidi. 90%(31.1.2007)
Matty
Na tento film je sebevětší množství slov množství nedostačujícím. Mimořádně talentovaný mexický režisér Alfonso Cuarón pojal tuto depresivní vizi budoucnosti podobně vyhraněně realistickým způsobem jako Paul Greengrass Let číslo 93. Navzdory ubíjející ponurosti a naprosté neúctě k životu, jsou Potomci lidí filmem o naději. Cuarón své filozoficko-náboženské sci-fi drama pojal coby divokou akční jízdu, kdy hlavní hrdinové neustále před něčím prchají, bojují o holý život, na dlouhé dialogy není čas. Osudy budoucích (dost možná) zachránců světa vám však díky skvělým hereckým výkonům nejsou ukradené. Je sympatické, že Cuarón nepodléhá obvyklým hollywoodským zákonitostem o rozsáhlosti a významnosti té které role, dokonce se nebojí odpravit před polovinou filmu jednu z největších hvězd filmu. Rozhodně nelze psát o Potomcích lidí a nezmínit jejich obrazové ztvárnění. Celková ušmudlanost světa budoucnosti teprve ve spojení s kamerou Emmanuela Lubezkiho nabývá těch správně děsivých proporcí. Mezi ty vůbec nejlepší scény nejen filmu, ale celého roku 2006, bych se nebál zařadit zhruba osmiminutové „vyhýbání se kulkám“. Všude neskutečný chaos, tanky, výbuchy, zdi se bortí, Theo (hlavní hrdina) skáče za zbytky obranného opevnění, kamera s ním, za chvíli je potřísněna krví náhodné oběti a takhle to pokračuje ještě dalších pět minut, se stále zakrvavenou kamerou – neuvěřitelné, neuvěřitelné! Absolutně nechápu, jak to Cuarón dokázal zrežírovat, buď je génius, nebo věděl, jaké trikové machry si vybrat. Ve filmu je slušné množství triků, na nichž je nejlepší to, že si jich ani nevšimnete (k velké nelibosti studia, které chtělo, aby peníze do filmu vražené byly vidět). Potomky lidí není třeba vnímat doslovně, ale třeba jako symbolické podobenství, jako biblickou alegorii o ztrátě a znovunalezení nevinnosti, každopádně to je film emocionálně mimořádně silný, oslovující diváky z řad mas i z řad mnohem kritičtějších cinefilů. Je podobně přelomový jako Let číslo 93, s tím zásadním rozdílem, že má podstatně blíž k hranému filmu než k filmu dokumentárnímu. Nebýt několika vypravěčských zaškobrtnutí (první polovina jako by se děla v opakujících se cyklech) a několika scén, jejichž potenciál nebyl dostatečně rozvinut (například Jasperova „nostalgická“), nejspíš bych ihned upravil své pořadí v žebříčku „the best of 2006“. 95%(4.1.2007)
tron
„Aj keby sa to vyriešilo, je neskoro. Svet je v prdeli.“ Fenomenálne sci-fi zázračného Alfonsa Cuaróna (MEXICKÁ JAZDA), v ktorom sú výborní aj inak skôr priemerní herci Clive Owen a Julianne Moore. Snímke, vychádzajúcej z dráždivo prepracovaného scenára (tak prepracovaného, že na niektoré otázky nedostaneme odpoveď a kľúčové scény, napr. „poprava nepohodlných“ sú nám akoby„mimochodom ukázané behom štyroch sekúnd, aj to iba nenápadne a v pozadí), dominujú predovšetkým neuveriteľne fajnové scény (všetko z lesného domu pôvabne prestarnutého hipíka Michaela Cainea) a dych vyrážajúce dlhé, akoby bez strihu plynúce pasáže.(29.4.2007)