Umberto D.

Depresívny film, jedno z kľúčových diel talianskeho neorealizmu ma príliš neoslovil napriek tomu, že sám som už dôchodcom. Oceňujem výborný výkon neherca Carla Battistiho a samozrejme aj jeho nadaného psíka Flicka. Ale to je aj všetko. Uznávam silnú emociálnosť filmu, verím, že situáciu tejto skupiny obyvateľstva v povojnovom Taliansku zobrazil vierohodne, ale ... (08.10.2012)

Ke čtvrté hvězdě nechybí moc. Umberto D. je poměrně citlivě nasnímaný film, který poukazuje na to, jak se lidská společnost staví k penzistovi, jenž ze svého důchodu stěží zaplatí nájem své domácí, která jej kdysi nazývala dědečkem, ale nyní se ho snaží za každou cenu vyštípat ze skromného pokoje. Pana Umberta zužuje nemoc a starosti o to, jak sežene peníze a jídlo pro sebe a svého psa Flicka, jediného věrného přítele. S blížícím se koncem začíná být zřejmé, jakým způsobem se senior rozhodne své problémy řešit a tím se snímek posouvá do napínavější a emotivnější roviny, která mě svádí ke zmíněné 4. hvězdičce. Pochválit mohu také herectví hlavního hrdiny, stejně jako psího hrdiny, ale také půvabné Maria-Pia Casilio. (26.01.2015)

Môj nezáujem o sociálne pozadie života talianskych dôchodcov v 50tych rokoch spôsobil, že veľmi kvalitnému filmu musím dať iba za tri. Film ma bohužiaľ preto nedokázal celý čas vtiahnuť a emocionálne osloviť. Inak samozrejme neorealizmus ako vyšitý a pre filmových odborníkov určite povinnosť. Asi najmilší psík vo filme, čo som kedy videl, nič na tom nezmenil ani minuloročný Artist. V roztomilosti určite vedie scénka s klobúkom. Vo svojej dobe veľmi závažný film, okrem samotného postavenia Umberta ako dôchodcu aj ako osamelého chlapa sa dotýka aj potenciálneho postavenia slobodnej matky na talianskom vidieku (doma by ma zbili)....Na druhý krát predsa len zvýšim hodnotenie. (20.05.2012)

Realistický popis života starého člověka v době, která ještě nebyla úplně uzdravená ze 2. světové války. Starý státní úředník Umberto žije ze svého mizerného důchodu tak, že většinu dá na nájem a na jídlo mu nezbývá, proto dělá různé kličky před paní domácí, megerou, která jím opovrhuje pro neplacení. Ani svého psa není sto nakrmit. Když se přenesete přes toporné ne-herecké projevy, vyjde Vám z toho zdařilé kritické sociální drama nejslavnějšího filmového neorealisty. (16.04.2015)

Pro italský neorealismus obligátní téma boje jednotlivce s nepříznivou sociální situací, tentokrát zaměřené na přežívání starého pána, kterému zbyl jediný opravdový přítel - pes Flik. Je skoro trestuhodné, že Carlo Battisti se už nikdy v žádném dalším filmu neobjevil (původní profesí byl lingvista, což ještě zvyšuje hodnotu jeho výkonu). Před kamerou působil jako naturščik neuvěřitelně přirozeně a na jeho Umberta Domenica Ferrariho jen tak nezapomenete. (27.07.2010)