Woyzeck
Woyzeck
Obsahy(2)
V polovině devatenáctého století se v provinčním německém městečku zdá být vše klidné, tiché a půvabné. Ale Vojcek (Klaus Kinski), střelec, který byl přidělen jako vojenský sluha, slyší hlasy – svět se zbláznil, přinejmenším v jeho vlastním kosmu. Pro kapitána je Vojcek komickým zázrakem – nevzdělaný, ale odvážný, plný nevyužité energie. Pro místního lékaře zase kuriozitou a předmětem krutého zkoumání. Čtyřicetiletý Vojcek má mladou ženu Marii a malé dítě. Slepě je miluje, ale Marie se i navzdory občasným pocitům viny a výčitkám oddává nemanželským aférkám a flirtování. Když ho kapitán začne častovat uštěpačnými narážkami, že je paroháč, Vojcka ovládnou jeho vnitřní démoni a hlasy. Dožene ho šílenství k činům? A jakým? (Cinemax)
(více)Recenze (70)
Zlatá Palma - výběr ()
Teda hned na začátku jsem byl zcela sejmut, když se objevil Telč, naprosto jsem nečekal, že tady takový ikony kinematografie točili film a ještě ke všemu za komoušů. Nicméně samozřejmě to filmu ty hvězdičky nedá. Ono je otázka kde by tenhle film byl Kinskiho a jeho jedinečného hereckého projevu. Strašně těžký na vnímání, psychologie jak stehno, ale ne příliš divácky vyprávěná, navíc ty dobový dialogy mě spíš sraly než nesraly, Takže zbyla opravdu jen hudba, režie a Kinski a to víc jak dvě nevytáhne. Navcí ten spoiler v obsahu, to je tedy solidní prasárna. ()
Zvláštně zkonstruované dráma z psychologickým podtextem. Už jenom tím krkolomným názvem Woyzeck, který se mi i těžko píše dokázal nepatrně odradit, ale nakonec jsem se nedal a film si pustil. Psychologická stránka, která se postupně mění v psychopata je zajímavě ztvárněná, ale když je to to jediné, co dokáže na filmu zanechat následky, je to trošku škoda. Woyzeck je takový nepatrný neposeda, který nedokáže zůstat chvíli na jednom místě. Woyzeck je prostě nádherně zkonstruovaný případ člověka, se kterým hýbe pero scénáristy od deseti k pěti. ()
K příběhu jako takovému není vcelku co napsat, ale spíš jakou formou byl předložený a nad tím vším převyšující a maximální herecký výkon Klause Kinského. Stovky inscenací ?......Nedivím se, pokud hlavní roli hráli herci Kinského formátu. ()
Co sem ti to proved, Wernere? Tohle jsem bohužel nedokoukal. ()
Utahaný voják zmítaný apokalyptickými vizemi se pachtí životem, neustále si na něj někdo ukazuje, něco mu říká, něco po něm chce, směje se mu. On to všechno trpí, protože asi doufá, že když to tak nechá a bude dělat, co se od něj jako od obyčejnýho člověka čeká, nakonec někde najde štěstí. Herzog mu to samozřejmě nedopřeje a dlouho chystaná katarze má rozhodně sílu. ()
Herzogův film imponuje bravurním zvládnutím nesnadného romantického díla německého romantika Georga Büchnera (u nás bychom jeho spíše vzdálenější obdobu nalezli v prozaických pracích Karla Hynka Máchy). Režisér i herci dokázali tuto dikci vyrovnaně podržet po celou dobu WOYZECKOVA trvání a přiblížit tak českému divákovi svět, který by jinak zůstával mimo jeho obzor. Kulisy Telče, známé z Jasného jinotajného filmu AŽ PŘIJDE KOCOUR, svůj pruský (?) kolorit zvládají bez větších nesnází dík mimořádnému výkonu Klause Kinského v hlavní roli. A tak nevadí, jak oprávněně zdůrazňují kolegové spolukomentátoři, pominutí původního znění a skutečnosti lépe vyhovující titulky, které dokreslují do úplnosti kvalitu výkonu hereckých protagonistů. Ve WOYZECKOVI se i českému divákovi dostalo možnosti zhlédnout mimořádné dílo jedné z nejvýznamnějších světových národních kinematografií hraného filmu. ()
Rozkoš. Tady funguje neomylně vše od první do poslední minuty. Bez nejmenších výhrad. ()
Film, kde prakticky neexistuje nic, než Klaus Kinski. Klaus Kinski, co hraje zřejmě sám sebe, od začátku do konce v transu. Hrající člověka úplně na dně, na hranici šílenství, osamoceného, trpícího. Kinski tady vlastně snad ani nehraje, prostě JE Woyzeck. Na jeho herectví tu neexistují výstižná slova a Herzogovy dlouhé záběry bez střihu jsou perfektní volbou, jak ho ještě zdůraznit. Nedivila bych se, kdyby po skončení posledního záběru Kinski zkolaboval. Woyzeck se špatně popisuje, vážně doporučuju se na to podívat. Film sám o sobě je tak mezi 4* a 5*, ale na Kinskiho je těch 5* zoufale málo. ()
Neudržet moč - to je zrada, Woyzcku! ............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... Marie, proč máš tak rozcuchané vlasy? ()
Tak tohle je regulérní herecký koncert Klause Kinského se vším, co si člověk pod tímto pojmem může představit. Myslím si, že Kinsky velikostí svého hereckého projevu dokonce přesáhl hloubku celého filmu. Je pro film až nepatřičně mnohovrstevnatý. Ne, že by snímek snad byl plytký, jen je to film malý jakoby až Kinskému nestačil. Přeci jen příběh připomíná jednorozměnrné vyprávění pouťových vypravěčů. V kontastu s tím pak například scéna vraždy a následný psychický kolaps jsou tak skvěle zahrány, že by mohli klidně patřit mezi nejsilnější herecké okamžiky filmových dějin. Po technické stránce je film bezchybný, Herzogovi asi nelze nic vytknout. Nakonec musím, bohužel zmínit nešťastné zvukové vybavení DVD, které jsem zakoupil v tafice. Přestože je dabing poměnrě vydařený, to že na disku není orignální zvuková stopa považuji za nehoráznou hovadinu. Zrovna takovýto klubový film, aby byl bez titulků? Tomu jsem se zdráhal uvěřit. Kinského hlasový projev, patří neodmyslitelně k jeho hereckému projevu a to že, jsme byli o jeho němčinu ochuzeni, považuji za veliké distributorské selhání. ()
Zajímavý snímek o utlačovaném jedinci, který si všechnu zlost na svět vybije v jediné chvíli na jediném člověku a společnost jej potrestá... Smutný tragický příběh . ()
Psychologická tragická štúdia jedinca, šikanovaného okolím a spoločnosťou, v ktorej žije, zdevastovaná spiatočníckou konzervatívnou réžiou, takmer úplne statickou kamerou, obmedzeným priestorovým návrhom scén a televíznou výpravou. Až v scéne vraždy sa ukazuje kúsok z Herzogovho umeleckého cítenia, a jeho cynický humor v prevzatí námetu plného smiešnych replík hlúpych egoistických mešťanov. Niet divadlo nad divadlo, keď nevidno rozdiel - avšak Kinski... to je démon, beštia, netvor. Denis Lavant minulého storočia. Český dabing (jediná voľba u nás vydaného DVD) však má za následok spolu s vyššie spomenutým jediné - subjektívny dojem nepríjemnej nudy. Prvý Herzog, ktorého hodnotím zle. Dúfam, že aj posledný, pretože ho mám rád. 40% ()
toto divadlo vo filme sa mi páčilo sugestívnou atmosférou, záberovaním, krásnou výpravou v Telči, geniálnym kinskim a skvele zvolenou hudobnou zložkou... a tým nesmierne pôsobivým, ťažko cynickým záverom... má to tempo pomalšie, no pri spätnej rekapitulácii - tam nie je nič zbytočné... a scény z krčmy, experiment s mačkou, či samotné záverečné mordovanie - to všetko je brilantné. ()
Woyzecku, věčnost, tá je...no je věčná, cnost to je...no když je človek cnostný....Do vojny jsem šel, abych si dokázal svou lásku k životu....podobné bonmoty na začiatku môžu vzbudiť dojem, že sledujeme nemeckého vojaka Švejka, ale je to omyl, z príbehu sa vyklube depresívna dráma. Takto statický film som snáď ešte nevidel, kamera sa nepohne ani raz z miesta, iba sa občas pomaly otáča a každá scéna je zaberaná jednou kamerou a bez strihu. Preto príliš nechápem dôvody prepisu divadelnej hry do filmového média, žiadna scéna ma o oprávnenosti tohto činu nepresvedčila. Dialógy a monológy sú neprirodzené, ale film treba brať ako štylizované divadlo. Niekoľko podnetov na zamyslenie tu je, lenže viac by v nás rezonovali, keby sme boli divadelnými divákmi tejto hry. Ortodoxný minimalizmus. ()
Moje první celovečerní setkání s Herzogem nedopadlo právě dobře, navíc jsem měl "štěstí" na originálku bez původní zvukové stopy, blé. Skoro až televizní kamera, Kinski si mě taky nezískal. ()
Stylový film. Pár pro mě působivých okamžiků. Jako majitel většiny filmů o nichž píšu, tak ho snad zase někdy shlédnu. ()
Kinský skvělý, jeho kolegové už méně. Z dialogů postav obklopujících titulního hrdinu je slyšet daleko víc Büchner než Herzog, Marie je sice parádní kus, ale hlavně ona a její amant jsou podáni krajně naivním způsobem. Přesto je "Woyzeck" určitě pozoruhodný snímek - a zdaleka nejen díky Telči a okolí. Některé scény mají podivnou, znepokojivou atmosféru, která dokáže diváka udržet v napětí - od chvíle, kdy si Woyzeck s Ondrou ořezávají u vody pruty až po závěrečná slova o "pěkné vraždě" se nad celým příběhem vznáší stín smrti a strachu. ()
Divné až zajímavé. ()
Balada o vojákovi, kterou načrtnul Erben s Bezručem a Wolkerem nad lahví kontušovky, když si zašli k Mrštíkům, původně na kafe, po terapii u Junga... teprve pak ji našel Herzog a tu nakažlivou melancholii zdramatizoval... "Našinec bude neštastnej na tom i na vonom světě, kdybysme se náhodou dostali do nebe, tak tam určitě budeme muset dělat hrom"...immer zu, immer zu... ()