Reklama

Reklama

Dveře do ticha

  • Itálie Le porte del silenzio (více)
Thriller / Horor
Itálie, 1991, 91 min

Režie:

Lucio Fulci

Scénář:

Lucio Fulci
(další profese)

Obsahy(1)

Cesta domů za rodinou se pro Melvina Devereuxe (JOHN SAVAGE – Lovec jelenů, Hair) stává cestou do pekel. Poté co jej zdrží pohřební průvod, se před Melvinem objevuje jedna mysteriózní překážka za druhou. Zdá se, že za vším stojí tajemná žena v černém a zlověstně vyhlížející pohřební auto, skrývající ve svých útrobách hrozivé tajemství. Kvůli jeho rozluštění musí Melvin Devereux dojít až na konec svých psychických sil, postavit se kruté pravdě a otevřít dveře do ticha... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (39)

POMO 

všechny recenze uživatele

V rámci Fulciho filmografie, sprzenej zopár shitkovými horormi, ktorého ho paradoxne najviac „preslávili“ (a uvrhli do tieňa béčkového brakmejkra), sú Dvere do ticha nadpriemernou ukážkou jeho talentu vo vytváraní atmosféry a práce s kamerou/výpravou – v tomto prípade hlavne exteriérmi. Len škoda že pointa je jasná prakticky od úvodných titulkov a v poslednej tretine sa to začína naťahovať a vliecť. Veľa toho ale kompenzuje obstojný John Savage, z ktorého kamera prakticky nespustí oko. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

V roku 1991 natočil taliansky režisér Lucio Fulci svoj posledný film. O päť rokov neskôr umrel. Vraj si zabudol pred spaním pichnúť životu dôležitú dávku inzulínu. Ja si myslím, že nezabudol. Ale to je vlastne jedno. Pán Fulci bol pre mňa vždy obdivuhodný filmár. Jeho filmy boli plné násilia, vyžíval sa v krvavých scénach a perverzných sexuálnych výjavoch. Rád používal nechutné gore efekty. Svoj posledný snímok však pojal v inom duchu. Sústredil sa na budovanie atmosféry. Zrežíroval dokonalé podobenstvo o ceste za smrťou. Post mortem road movie. Ponuré, bezútešné. Maestro Fulci otvoril "Dvere do ticha" (Le porte del silenzio) a navždy opustil svojich filmových fanúšikov. Bola to dôstojná rozlúčka. "...Quando varcherai le porte del nulla, nessuno ti sara vicino, solo l´ombra della tua morte." (...keď prekročíš brány ničoty, nikto ti nebude na blízku, iba tieň tvojej smrti.) ***** ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Nadarmo je auto, umožňujúce pánovi Melvinovi neustálym presunom zdôrazňovať aktivitu životného behu, keď všade je to tak... rovnaké. Blokované. Nie, to nie je sen, to je zhmotnená realita snového nepokoja. Ulice zaváňajú opustenosťou, akoby mali každú chvíľu splynúť s bažinami navôkol. Všade mosty. Prechody, za ktorými je prekvapenie v podobe tej istej krajiny. Ilúzia uvoľnenia zo zovretia prašivých náznakov pomocou životodarnej sily párenia sa tiež nekoná - sexuchtivá černoška dá len prísľub budúcich objatí a pokus s prostitútkou končí zlyhaním. Pri jednej z recenzií filmu Smrť v Benátkach od Luchina Viscontiho som čítal o posloch smrti, naznačujúcich hrdinovi záver. Tento film bol preplnený poslami prechodu (či už postáv alebo vecí) do prasknutia a písať o nich by sa rovnalo detailnému prerozprávaniu deja. Fulci svojou labuťou piesňou "hravo" ukázal, prečo väčšina jeho tvorby bola zároveň niečím viac než súborom krvavých fliaskaníc. ()

TheRaven 

všechny recenze uživatele

I když divák od začáku zná pointu a je mu neustále předemílána, je vskutku požitek sledovat hlavního hrdinu jak na řešení své prapodivně se vyvýjející situace pomalu přichází sám. Tato odtrženost diváka od mysli či pohledu hlavní postavy je sice místy protivná, ale na druhou stranu mu dává prostor pro vychutnávání detailů a užívání si toho pomalého odkrývání pravdy. Bohužel v tomto duchu a naprosto vynikající temné atmosféře se film nese někam do padesáté minuty. V poslední půlhodině začíná výrazně ztrácet dech a druhý už bohužel nechytí. Ba naopak, klesne do rozvláčnosti až nudy a nabídne několik naprosto zbytečných scén (např. loď a věštkyně), které celkový dojem výrazně pokazí. Fulci se opravdu vynikajícím způsobem pustil do tématu, jež mam ve filmu nadmíru rád, ale bohužel ho nedokázal dotáhnout zdárně do konce a z pěti hvězd, které bych tam sázel v polovině se propadl na obyčejný průměr. Věčná škoda, protože tohle mohlo být opravdu poslední Fulciho mistrovské dílo. ()

Faustka 

všechny recenze uživatele

Lucio Fulci zvolil ve svém posledním hororu netradiční ztvárnění psychického nátlaku. Neustálá blízkost smrti je tady zcela patrná. Zvlášť, když si ta " žena v bílém " svého budoucího klienta, nenápadně ohlídala.A mít neustále v blízkosti pohřební vůz v jehož útrobách se dají tušit jeho vlastní ostatky,to vůbec není příjemné,takto prožítých několik posledních hodin Melvinova života. Co proboha provedl ten muž,tak strašného,že musel tolik vytrpět? ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama