I Am the Pretty Thing That Lives in the House
VOD (1)
Obsahy(2)
Film vypráví příběh Lily (Ruth Wilson), mladé ošetřovatelky, kterou si najala stárnoucí Helen Bloomová (Paula Prentiss), úspěšná autorka duchařských bestselerů. Ta se rozhodla prožít své poslední dny ve svém milovaném venkovském sídle. Dům ale má svůj vlastní děsivý duchařský příběh. (noelcoward73)
Recenze (25)
Oz Perkins má nepopiratelný talent na točení silně atmosférických a mrazivých filmů, což letos dokázal už ve snímku February, a nyní to opět potvrzuje. Tentokrát ale bohužel nejsem úplně uhranut. Respektive polovinu snímku jsem pozornost držel a jeho atmosféru jsem si užíval, ale potom jsem tak nějak odpadl. Narozdíl od zmíněného February tady totiž divákova trpělivost není ničím extra odměněna. Je mi líto, že dávám filmu, který považuju za povedený, pouhé dvě hvězdičky, ale vyšším hodnocením bych ignoroval, že mě postupně úplně přestal bavit. ()
Nepochybujem, že režisér je hororový fanúšik a obľubuje staršie duchárske kúsky, v ktorých stačilo ukázať priesvitnú postavičku a za prítomnosti strašidelnej hudby to celkom fungovalo, a možno chcel docieliť to isté aj v tomto filme. Talent na to myslím má, akurát neviem, kto to ocení. Dve z milosti (viac ako 30% by som tejto hlúposti nedal). Toto je proste jeden z tých hororov, kde sa divák buď celú dobu neskutočne prenudí, alebo bude nadšený z toho, akú nádhernú atmosféru sa tu režisér snaží vybudovať. Ja som ten prvý prípad. Snažiť sa mohol, no mňa takmer uspal. Proste príbeh o jednej krave, ktorá celú stopáž blúdi po dome za prítomnosti tajomných zvukov, do toho vedie nekonečné monológy, aby to pôsobilo čo najepickejšie, za neskutočne pomalého tempa. V celom filme je "až" jedna ľakačka. Síce funkčná, ale čo z toho. Nebavilo. ()
Tak hlavne je tu spočiatku úžasná „zasnená“ atmosféra, podporená melancholickou rozprávačkou a poetickou kamerou (miestami niektoré scény pripomínajú hispánsku tvorbu Guillerma del Tora, napr. Princa bez kráľovstva). Ale Ruth Wilson alias magorka z Luthera mi dlhodobo pripadá nesympatická a hoci film netrvá ani hodinu a pol, už po 30. minútach začne zasnená atmosféra skôr otravovať (alebo „iba“ uspávať), než že by ňou bol človek nadšený počas celej minutáže. Biedny a až neuveriteľne riedky scenár (v podstate to ani nemá zápletku, ehm?) tomu tiež príliš nepomôže a záver už len bezmocne šumí do prázdna. Názov famózny :-) ()
Keďže má Lily (Ruth Wilson) mnoho skúseností s doopatrovávaním seniorov pred ich smrťou, neváha a prijme ponuku starať sa o slávnu autorku mnohých bestsellerov Iris Blum (Paula Prentiss). Jej najznámejšia kniha hovorí príbeh o dievčati s menom Polly, ktoré za záhadných okolností zomrelo. Kvôli stereotypu a kope času začne Lily študovať knihy, ktoré sú v dome. To jej pomôže zistiť, že jej príchod nemusel byť úplne náhodný. - Nikdy by som nebol očakával, že by ma niečo takéto mohlo zaujať, ale práca pána Osgooda Perkinsa mi sedí tak vynikajúco, že som od toho nemohol odtrhnúť zrak. To pomalé tempo, uhladené interiéry, špičková hudba a zaujímavé podanie celého príbehu mi nesmierne sedeli a budem nad týmto hororom ešte dlho rozmýšlať. Trochu ma mrzí, že bol platformou pre tento počin zrovna Netflix, pretože takýto horor do takého komerčného programu podla mňa vôbec nepatrí a to je očividné aj na hodnotení v zahraničí, keďže obyčajný divák takýto štýl vôbec nevyhladáva. Pre mňa to je ale srdcová záležitosť a päť hviezd nedávam len preto, že to moje emócie nezasiahlo až tak, ako predchádzajúce horory tohto tvorcu. Už teraz som napätý z toho, s čím príde tento pán ďalej. + herečka z February a Don't Knock Twice ()
Osgood Perkins už po 2.raz v tomto roku predvádza, že vie natočiť vydarený, štýlový a ATMOSFÉRICKÝ horor. A na rozdiel od svojich skúsenejších kolegov ho dokáže natočiť aj z otrepaného a prevareného námetu, ktorý však zrazu pôsobí viac než akceptovateľne. Takže u mňa dobré; strávil som s tým filmom príjemný podvečer, aj keď taká pecka do hlavy ako predchádzajúci "February" to rozhodne nie je a veruže by neuškodilo, keby to bolo o niečo plnšie a svižnejšie. Mám ináč pocit, že na audio stránku sa tu sústredili až tak, že by to obstálo aj ako rozhlasová hra:) ()
Plížící se duchařina nikam moc negradující. Děj se posouvá línými krůčky a nadpřirozené jevy se projevují stále na stejné úrovni děsivosti. Navíc jsem pomalý, tichý, atmosférický horor sledoval za denního světla v jedoucím vlaku, což popravdě zážitku moc na hodnotě nepřidá. Těžko říct, jak bych reagoval být soustředěný a nerušený zápachem jakéhosi vandráka vedle přísedícího... ()
"I Am the Pretty Thing That Lives in the House" je buchtou bez lekvára. Základ v ceste (príbehu) by tu bol, cukrová posýpka (atmosféra) taktiež, no bohužiaľ, na hlavnú ingredienciu akoby sa pozabudlo. Celé si to len tak bezstarostne plynie, diváka napína, napína, a napína, až ... až sa proste nič nestane a upadne do kómy. Perkins z krajiny Oz má dar v podobe talentu, čo potvrdil pri snímku "February", no tu akoby nedotiahol určité detaily, ktoré pri spomínanom snímku skrátka fungovali. A možno je to len náhoda a moja nevhodná nálada, že to čo zaberalo predtým, teraz na míle minulo moje vnímanie. Každopádne, za pozornosť tento snímok stojí, no hlavu si radšej podložte niečím mäkkým - 50% ()
Takový ten pomalý typ duchařiny, u kterýho mě nebaví ani spat. Ty dvě hvězdy si to snad ani nezaslouží. 35% ()
Oz Perkins vo svojom druhom diele dáva jasne na známosť, ako bude vyzerať jeho tvorba a komu je určená. Nakrúca horory s veľmi pomalými, dlhými zábermi zameranými na puntičkársku tvorbu atmosféry. Dej je riedky, táto duchárska báchorka by si vystačila na pol hodinku, ale osobne mi to vôbec nevadilo. Osamelosť všetkých troch žien žijúcich si vo vlastnom svete je tak omnoho hmatatelnejšia. Zvolený formálny štýl navyše vzbudzuje strach určite účinnejšie, než klasické lakačky, niečoho takého sa tu dočkáme snáď iba raz. Môžete sa tak nerušene venovať vnímaniu premysleného záberovania, hudbe, ruchom alebo aj strihu, ktorý plynule dokáže prejsť troma časovými rovinami v rámci troch nasledujúcich záberov. Je to trochu na úkor spomínaného deja s vopred odhadnuteľným záverom, ale to je tiež len otázka preferencií. ()
Film ze kterýho vás mrazí i za bílýho dne, je film film kterej prostě chcete vidět v noci! Minimalistický NIC, který ale skrze svojí prázdnotu nabízí v rámci žánru snad i víc, než většina dnešních hororů. ()
Lehká gotická vraždící balada obratně šikovně natočená s dobrým obsazením. Ale ptám se jestli lze natočit hororový film, kde není nic než atmosféra? I Am The Pretty Thing That Lives In The House ukazuje, že asi ano. Jsou zde známé postavy pohybující se ve vakuu s žádnou podporou scénáře. Je to tak čistě artový film, že mi myšlenky a soustředění na film utekly kamsi pryč.. ()
Perkins ve February přesvědčil, že talent má a lákadlem byla i Ruth Wilson. Ale bohužel. Filmu neupírám místy hutnou atmosféru, ale bylo to prakticky bez napětí. Téměř celou dobu se film věnuje sledu myšlenek, které se hlavní hrdince honí v hlavě. A to mě nebavilo. Po půlhodině jsem začal ztrácet pozornost a po necelé hodině jsem jí ztratil docela. Duch se tu jen párkrát mihne a i když mě potenciál postrašit, vůbec se o to nesnažil. Velká nuda. 15% ()
Kanadsko-americký snímek „I Am the Pretty Thing That Lives in the House“ se tváří jako artový horor, což je prostě škoda. Mohl to být zajímavý příběh zaměřený a postavy, ale takhle je to ne až tak zajímavý příběh zaměřený na styl, jímž je vyprávěn. Ten tu hraje prim, přebíjí všechno ostatní a bohužel hororu „I Am the Pretty Thing That Lives in the House“ nevyhrává nějaké lepší hodnocení. ()
Po dechberoucím a originálním February příchází od Perkinse tento nemastný, neslaný hororový kousek, který se snaží být něco víc, než ve skutečnosti je. V první polovině funguje úplně stejná nejistota jako ve výše zmíněném snímku, udržela si mou pozornost a zahrnula mě do příběhu nenásilnou cestou, avšak neustálý monolog vypravěčky mě trochu rušil, a tak nějak mi ani hlavní hrdinka nebyla sympatická. Perkins si úžasně hraje s barvami, vizuálně je, zdá se, opravdu detailista. I am the pretty thing that lives in the house je ale ten druh filmu, u kterého pořád čekáte na nějaký větší převrat nebo klíčový moment, který by pomyslně přepůlil tu nudu kolem, bohužel ale nic nepřichází a tento snímek mi v paměti dlouho neutkví, protože jeho stopáž je umocněna mnohonásobnou nudou. ()
Navnadil ma trailer (priznám, že aj poster), ale ako to už tradične býva, musel som sa prefackať. Toto bolo zomieranie zaživa spôsobené nudou. ()
Tieto "meditatívne horory" Perkinsovi sakra idú. FEBRUARY ma dostalo o niečo viac, ale aj I AM THE PRETTY THING THAT LIVES IN THE HOUSE je poriadne atmosférickou a snovou žánrovkou. Mnohým ľuďom nesadne, ale ja som si ju užil. Ďalšiu Perkinsovu tvorbu budem pozorne sledovať. ()
Komorní hororová jednohubka, na kterou se krásně kouká. Sympatická je v ní i Ruth Wilson, a největším plusem je styl vyprávění. Příběh už ovšem bohužel není ani sympatický, ani dobrý a je to úmorná, průměrná šeď, u které se nejspíš budete nudit, a to i přesto že stopáž má jen hodinu a půl. Nehledě na to, že bát se u toho snad ani nejde. 50% ()
Jeden z mála opravdu odůvodněně podhodnocenych filmů. Bohužel. Jinak mám zatím filmy od tohoto herce/režiséra ráda. Škoda, že nedokázal využít potenciálu příběhu. Někdy jen mrázová atmosféra nestačí... ()
Proboha i jen vytočit číslo na telefonu jí trvalo snad věčnost. ()
Mrazivý sen. Dost zajímavé překvapení, které jsem si solidně užil. ()