Režie:
J. A. HolmanScénář:
K. M. WallóHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Vítězslav Vejražka, František Vnouček, Karel Hradilák, Adina Mandlová, Josef Gruss, Nataša Gollová, Jaroslav Průcha, Miroslav Svoboda, Martin Raus (více)Obsahy(1)
Mladý inženýr si zařídil vlastní projekční kancelář a zadal svůj projekt do soutěže na velkou vodní stavbu. Jeho představy o poctivé a odpovědné práci narazí na spekulace bezcharakterního velkopodnikatele... Natáčení náročného exteriérového filmu se pro režisérovo vážné onemocnění nezvykle protáhlo. Téma bylo v té době neobvyklé, film zaujal spíše kritiku než diváky. Berka, postava hraná Karlem Hradilákem, se v první verzi jmenoval Rudolf Hertl. Zřejmě pro poválečné uvedení filmu byly v obraze vykryty všechny cedule označující stavby (původně německo - české) novými, pouze česky psanými. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Pěkný rudý film o tom, že nacisti a komunisti to mysleli stejně dobře. Aneb olízané papírky pávice Berkové ať si Ada nechá! ()
Velká přehrada je pro mě zajímavý počin hlavně díky době vzniku. Vnímám v ní přechod od provorepublikových filmů k těm pozdějším uvědomnělým dramatům. Bohužel díky své délce vznikají hluchá místa, prostřihy by určitě prospěly. Přitom mohlo jít díky tématu i hereckému obsazení o zajímavý film, jen to chtělo kreativnější zpracováná a poněkud ubrat uvědomnění.. Dějový přelom odděluje první dějovou linku skoro s matematickou přesností. Důvod natočení je tak bijící do očí, že nedává prostor něčemu přirozeně lidskému, díky čemu bychom si mohli film oblíbit. Chybí nadčasovost, snímek se tak stává snesitelným jen ze studijních důvodů. ()
Ultrasupermegamaxi čestný inženýr se raději vydá do hvozdů, než aby kryl šejdířství svého šéfa. Inu dobrá, tento naivní námět by se dal zkousnout. Nad čím už se dá mávnout rukou mnohem méně, je značná šablonovitost jednotlivých postav a jejich totální černobílost. Co však nedokážu snímku odpustit je podlézavost režimu. Českým filmařům se během okupace dařilo uniknout z oslav nacismu prostinkými romantickými filmy, lehkými komediemi a občas dokonce i hodně zdařilým snímkem. Zdá se mi, že krom Holmana nikdo z českých režisérů neměl potřebu, natočit oslavu národního socialismu. A není to jen v ukázce toho, jak se buduje velké vodní dílo, které dalo mnoha lidem práci a v budoucnu bude mnoha dalším sloužit, ale je to především v podprahových sděleních. Čestný inženýr je árijský typ, zlořečený stavitel je Žid. Dcera Žida svádí mladého muže, ale z její strany jde pouze o prospěch, nikoliv o cit. Mandlová je v roli této egocentrické mrchy hodně přesvědčivá. Gollová v roli mladého a naivního trdla plného ideálů také. Jsem dosti v rozpacích z toho, že by zúčastnění herci vědomě účinkovali ve filmu oslavujícím národní socialismus. Jelikož to, že pan velkostavitel je Žid, zazní ve filmu jen jednou a přestože v tu chvíli mluví Vejražka, je to vysloveno jiným hlasem, domnívám se, že tato informace byla do snímku vsunuta až po dokončení postsynchronů. Což dosti zužuje okruh těch, kteří mohli z naivního protektorátního filmu udělat české echo na Žida Süsse. ()
Kontroverzemi stíhaný Holmanův (téměř) velkofilm nepatří k zvlášť jednoduchým dílům soudobé produkce, už proto, že nabízí několik variant obsahové interpretace. Jistě se shodneme, že PŘEHRADA naplňuje představy o filmu z pracovního prostředí, který zdůrazňuje nutnost poctivého pracovního nasazení. Předmětem ideologického rozporu je nejen existence oné přehrady, která je ve filmu zobrazena jako něco veskrze pozitivního, ale především úloha titulní postavy, jíž je mladý stavební inženýr a sportovec v jedné osobě. Charakterová změť této postavy velice dobře ilustruje ideologickou tendenci, kterou se ubírá. Pavelec v podání Vítězslava Vejražky po krátkém morálním selhání nachází východisko v práci na stavbě nové přehrady a po boku nevinné, čisté dívky (Nataša Gollová). V kontrastu s amorálním prostředím podnikatelských salonů a povrchních charakterů (Adina Mandlová v jedné ze svých pozoruhodných negativních egoistek) je tento motiv zvlášť působivý a v podstatě divákovi podsouvá názor o ideálním hrdinovi doby. Závěr filmu je už typickou masovou propagandistickou záležitostí. "Zítra začneme znova na nových poctivých základech, přehrada patří nám všem, musí být věčná, stavíme ji pro sebe a pro ty, kteří přijdou po nás a budou stavět dál! Zítra ráno, kamarádi, do nové čisté práce!", zavelí samozvaný šéf stavby se zaťatou pěstí. Film tedy zcela konkrétně ukazuje bezprostředně přítomnou časovou osu, což nelze v kontextu doby bagatelizovat ani přehlížet. Ideologická tendence je v Holmanově filmu jasně účelová a na mnoha místech snadno identifikovatelná, v širším diskursu pak zrcadlově odráží ideologii poúnorovu, ale ta si z filmu bere jen určité prvky a nástroje, jakými bylo lze docílit opačného ovlivňování diváků. Osobnost levicového básníka K. M. Walló, který je autorem námětu, by pak částečně odpovídala poválečnému znovuuvedení filmu na plátna kin (Walló později přešel k filmové režii a uplatnil se jako tvůrce oficiálních soudobých témat). Není bez zajímavosti, že v době vzniku (počátek čtyřicátých let) patřila PŘEHRADA k nejrozsáhlejším a velkoryse financovaným projektům zkonfiskovaného českého filmového průmyslu, sám Holman na něm pracoval bezmála dva roky a dvě třetiny filmu vznikaly v exteriérech, což v té době nebylo vůbec obvyklé. Recenze na film byly celkově příznivé a některá periodika neváhala PŘEHRADU označit za film evropské úrovně, který splývá v ladný celek, v mohutnou oslavnou symfonii člověka a práce. V jakém smyslu a za jakých podmínek pak budou k tomuto dílu přistupovat současníci, záleží pouze na každém z nás. Bez znalosti historického kontextu a dostupných písemných pramenů jen těžko dosáhneme objektivního hodnocení a tím i vyrovnání se s minulostí války. ()
Film, který měl v té době určitě posílit československé vědomí v cestě za osvobozením. Paní Gollová si určitě zasloužila více prostoru, stejně tak Rudolf Hrušínský, který se ve filmu pouze mihl ()
Málo N.Gollové, více A.Mandlové, nejvíce pracovního a sportovního zápalu V.Vejražky a jeden odporný (protektorátní) antisemitismus na adresu postavy stavebního velkopodnikatele Berky: „Znám ty vaše židovské manýry!“ dávají dohromady „budovatelský“ film vhodný i k poválečnému reprízování. Předtím ovšem byly všechny (původně německo- české) nápisy viditelně překryty nápisy českými (a tak se taky z Hertla stal Berka). ()
moje zaujímavosti: Natáčanie bolo pre režisérovo vážne ochorenie výrazne predĺžené. (dyfur) Filmovanie prebiehalo v povodí Vltavy a na Štěchovickej priehrade. (dyfur) ()
Pokus o jakysi budovatelsky film v dobe Protektoratu je fakt, ktery na celem filmu nejvice zaujme. Zajimave je i herecke obsazeni. Jinak je film rezijne nezvladnuty, spatny strih, dlouha stopaz, scenar z nametu taky moc nevytezil. Treti hvezdicku davam vicemene za dobu vzniku. ()
Svižný snímek, ale jako kdyby jedna scéna nenavazovala na druhou, polovinu herců neznám...Virážka uff ()
Filmy z této nijaké doby naší kinematografie mám rád a jsem k nim velice tolerantní. Toto je bohužel naivní( s tím jsem počítal), blbě zahrané ( s tím jsem počítal) a velmi nudné ... s tím jsem moc nepočítal takže jsem to vypnul ve 24. minutě (1. pokus byl po 17.minutě) Holmane, věř, že více jsem pro tvou památku vážně učiniti nemohl (Kurva, snad ještě nežije, musím se mrknout) ()
No téda...takovouhle tématiku bych hledal spíše na přelomu 40. a 50. let a ne v roce 1942... Jak se to těm komoušům vůbec mohlo podařit, natočit v Protektorátu takovýhle sračkovo-budovatelský film - dvě hvězdičky dávám pouze za herecké výkony Mandlové a Vejražky - Mandlová jako vždy nádherná a krásně ledová (a dokonce se odvážím tvrdit, že je zde půvabnější než v Kristiánovi a všech ostatních filmech), Vejražka výtečný herec. Zklamáním je výkon Gollové - ona opravdu není romantický typ - září pouze v komediích... ()
Kontroverzni Jarmila Svabikova tady (jako milenka tovarnikova) vypada proste vytecne. Adina take v dobre kondici, a ani boxer inzenyr Vejrazka mi nevadil tak jako obvykle... Film je takovej zmatenej, zakladni linka mela byt asi "boj dobreho inzenyra s podvody a sizenim pri stavbe prehrady"...ale nevim. 3- ()
Priemerný film o výstavbe priehrady. Zaujímavé je to , že v roku 1942 sa pod nemeckým dohľadom natočil takýto , robotnícky film. Dosť netradičná dvojica Vejražka - Mandlová.. Film hodnotím 50%.. ()
Jedinečný důkaz společných znaků nacismu a komunismu; tenhleten film, mnohem výraznější úlitba goebbelsovské "dramaturgii" než Jan Cimbura, by mohl být promítán v kinech klidně o deset let později - jen tu větu "Nechte si ty vaše židovské manýry" by museli tvůrci vystřihnout. I když... kdo ví. ()
Na rozdíl od jiných bych Velkou přehradu neinterpretoval jako nacistickou propagandu. Pokud se nepletu, tak "goebbelsovská dramaturgie" využívala spíš populární žánry a byla daleko víc rafinovanější, než je tento podivný film z pracovního prostředí. Pro mě je to ojedinělý dokument doby. Kam až mohla zajít protektorátní filmová levice (námět sepsal K. M. Walló, který se potom vyřádil na Botostrojích apod.), která se v daných podmínkách možná tímto způsobem chtěla vypořádat s odkazem prvorepublikových poměrů. Že to udělala silně schematicky a že nás překvapí paralely s pozdější budovatelskou estetikou, je věc druhá. Rozhodně ale tento film nevypovídá nic o zrůdnosti nacismu a už vůbec ne o zrůdnosti komunismu - není přece ani produktem komunistického režimu. Moc by mě zajímalo přijetí filmu v době premiéry i okolnosti jeho dalších znovuuvedení po roce 1945. Jak film zapadl nebo nezapadl mezi produkci padesátých let, je složitější otázka, která souvisí i s obecně problematickým statusem meziválečných a protektorátních filmů po roce 1945. Dovysvětlující titulek, o kterém se tu zmiňují jiní, navíc pochází zřejmě z dob před únorem 1948. Titulky totiž mají značku Československé filmové společnosti - podniku, který předcházel poúnorovému Československému státnímu filmu. ()
Nacistická propaganda, která v mnohém předjímá postupy propagandy komunistické. Jen PRÁCE je svatá, v ní je spása. Obchodníci, podnikatelé, stavitelé, to všechno jsou šizunci, které je nutno tvrdě pronásledovat. Fascinuje ovšem realizační velkorysost, film byl jeden z nejdražších své doby. ()
Film sice trochu schematicky, přesto pravdivě ukazuje, jak je pro developery a investory vlastní zisk důležitější, než bezpečnost staveb a lidských životů. A není to vůbec film natočený za socialismu. Zřícení domu Na poříčí v roce 1928 bylo o 14 let později ještě v živé paměti - a žel takové katastrofy, před nimiž tenhle velmi dobrý film ukazuje, se dodnes stávají. Ovšemže optimismus, kterým je film ukončen, je přehnaný. Jeden odpovědný člověk máloco zmůže. Adina Mandlová tentokrát v záporné roli rozmazlené podnikatelovy dcery postavená do protikladů čisté venkovské učitelce Nataši Gollové. A nabubřela velkoměstská společnost proti chudé chatě starého bylinkáře... Líbilo se mi to. ()
Z tohohle filmu ta komunistická propaganda doslova kape! Přitom nebýt těch blábolů a nemožného střihu by to mohl být celkem zdařilý film.. ()
Čekal jsem legrační agitku. Tohle mne ani za mák nebavilo a tak jsem přestal film jaksi "vnímat". 20110906asi 30/10604++++++++++++++++Souhlas s mým předchozím komentářem. Jen bych ještě dodal, že se mi Mandlová nikdy nelíbila, ale zde v tomto filmu, v tom účesu a saku jsem měl drobátko potíže ji rozeznat od chlapa. 20170504 ()
Jsem rád, že jsem se konečně dočkal tohoto filmu ()