• kinderman
    ***

    Málo N.Gollové, více A.Mandlové, nejvíce pracovního a sportovního zápalu V.Vejražky a jeden odporný (protektorátní) antisemitismus na adresu postavy stavebního velkopodnikatele Berky: „Znám ty vaše židovské manýry!“ dávají dohromady „budovatelský“ film vhodný i k poválečnému reprízování. Předtím ovšem byly všechny (původně německo- české) nápisy viditelně překryty nápisy českými (a tak se taky z Hertla stal Berka).(23.7.2011)

  • farmnf
    *

    Filmy z této nijaké doby naší kinematografie mám rád a jsem k nim velice tolerantní. Toto je bohužel naivní( s tím jsem počítal), blbě zahrané ( s tím jsem počítal) a velmi nudné ... s tím jsem moc nepočítal takže jsem to vypnul ve 24. minutě (1. pokus byl po 17.minutě) Holmane, věř, že více jsem pro tvou památku vážně učiniti nemohl (Kurva, snad ještě nežije, musím se mrknout)(13.12.2011)

  • lucascus
    **

    No téda...takovouhle tématiku bych hledal spíše na přelomu 40. a 50. let a ne v roce 1942... Jak se to těm komoušům vůbec mohlo podařit, natočit v Protektorátu takovýhle sračkovo-budovatelský film - dvě hvězdičky dávám pouze za herecké výkony Mandlové a Vejražky - Mandlová jako vždy nádherná a krásně ledová (a dokonce se odvážím tvrdit, že je zde půvabnější než v Kristiánovi a všech ostatních filmech), Vejražka výtečný herec. Zklamáním je výkon Gollové - ona opravdu není romantický typ - září pouze v komediích...(24.5.2011)

  • minus
    **

    Na rozdíl od jiných bych Velkou přehradu neinterpretoval jako nacistickou propagandu. Pokud se nepletu, tak "goebbelsovská dramaturgie" využívala spíš populární žánry a byla daleko víc rafinovanější, než je tento podivný film z pracovního prostředí. Pro mě je to ojedinělý dokument doby. Kam až mohla zajít protektorátní filmová levice (námět sepsal K. M. Walló, který se potom vyřádil na Botostrojích apod.), která se v daných podmínkách možná tímto způsobem chtěla vypořádat s odkazem prvorepublikových poměrů. Že to udělala silně schematicky a že nás překvapí paralely s pozdější budovatelskou estetikou, je věc druhá. Rozhodně ale tento film nevypovídá nic o zrůdnosti nacismu a už vůbec ne o zrůdnosti komunismu - není přece ani produktem komunistického režimu. Moc by mě zajímalo přijetí filmu v době premiéry i okolnosti jeho dalších znovuuvedení po roce 1945. Jak film zapadl nebo nezapadl mezi produkci padesátých let, je složitější otázka, která souvisí i s obecně problematickým statusem meziválečných a protektorátních filmů po roce 1945. Dovysvětlující titulek, o kterém se tu zmiňují jiní, navíc pochází zřejmě z dob před únorem 1948. Titulky totiž mají značku Československé filmové společnosti - podniku, který předcházel poúnorovému Československému státnímu filmu.(6.7.2011)

  • Pitryx
    odpad!

    Čekal jsem legrační agitku. Tohle mne ani za mák nebavilo a tak jsem přestal film jaksi "vnímat". 20110906asi 30/10604++++++++++++++++Souhlas s mým předchozím komentářem. Jen bych ještě dodal, že se mi Mandlová nikdy nelíbila, ale zde v tomto filmu, v tom účesu a saku jsem měl drobátko potíže ji rozeznat od chlapa. 20170504(9.3.2014)

  • - Natáčanie bolo pre režisérovo vážne ochorenie výrazne predĺžené. (dyfur)

  • - Irenu, dceru stavitele Berky, měla původně ztvárnit Lída Baarová. Natáčení, zahájené v roce 1940 se ovšem nečekaně protáhlo a Baarová byla mezitím nacistickými úřady vyloučena z české kinematografie. Na její místo byla potom angažována Adina Mandlová. (Marthos)

  • - Berka, postava hraná Karlem Hradilákem, se v první verzi jmenoval Rudolf Hertl. Zřejmě pro poválečné uvedení filmu byly v obraze vykryty všechny cedule označující stavby (původně německo-české) novými, pouze česky psanými. (Karlos80)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace