• farmnf
    *

    Filmy z této nijaké doby naší kinematografie mám rád a jsem k nim velice tolerantní. Toto je bohužel naivní( s tím jsem počítal), blbě zahrané ( s tím jsem počítal) a velmi nudné ... s tím jsem moc nepočítal takže jsem to vypnul ve 24. minutě (1. pokus byl po 17.minutě) Holmane, věř, že více jsem pro tvou památku vážně učiniti nemohl (Kurva, snad ještě nežije, musím se mrknout)(13.12.2011)

  • troufalka
    **

    Velká přehrada je pro mě zajímavý počin hlavně díky době vzniku. Vnímám v ní přechod od provorepublikových filmů k těm pozdějším uvědomnělým dramatům. Bohužel díky své délce vznikají hluchá místa, prostřihy by určitě prospěly. Přitom mohlo jít díky tématu i hereckému obsazení o zajímavý film, jen to chtělo kreativnější zpracováná a poněkud ubrat uvědomnění.. Dějový přelom odděluje první dějovou linku skoro s matematickou přesností. Důvod natočení je tak bijící do očí, že nedává prostor něčemu přirozeně lidskému, díky čemu bychom si mohli film oblíbit. Chybí nadčasovost, snímek se tak stává snesitelným jen ze studijních důvodů.(13.7.2016)

  • kinderman
    ***

    Málo N.Gollové, více A.Mandlové, nejvíce pracovního a sportovního zápalu V.Vejražky a jeden odporný (protektorátní) antisemitismus na adresu postavy stavebního velkopodnikatele Berky: „Znám ty vaše židovské manýry!“ dávají dohromady „budovatelský“ film vhodný i k poválečnému reprízování. Předtím ovšem byly všechny (původně německo- české) nápisy viditelně překryty nápisy českými (a tak se taky z Hertla stal Berka).(23.7.2011)

  • Marthos
    **

    Kontroverzemi stíhaný Holmanův (téměř) velkofilm nepatří k zvlášť jednoduchým dílům soudobé produkce, už proto, že nabízí několik variant obsahové interpretace. Jistě se shodneme, že PŘEHRADA naplňuje představy o filmu z pracovního prostředí, který zdůrazňuje nutnost poctivého pracovního nasazení. Předmětem ideologického rozporu je nejen existence oné přehrady, která je ve filmu zobrazena jako něco veskrze pozitivního, ale především úloha titulní postavy, jíž je mladý stavební inženýr a sportovec v jedné osobě. Charakterová změť této postavy velice dobře ilustruje ideologickou tendenci, kterou se ubírá. Pavelec v podání Vítězslava Vejražky po krátkém morálním selhání nachází východisko v práci na stavbě nové přehrady a po boku nevinné, čisté dívky (Nataša Gollová). V kontrastu s amorálním prostředím podnikatelských salonů a povrchních charakterů (Adina Mandlová v jedné ze svých pozoruhodných negativních egoistek) je tento motiv zvlášť působivý a v podstatě divákovi podsouvá názor o ideálním hrdinovi doby. Závěr filmu je už typickou masovou propagandistickou záležitostí. "Zítra začneme znova na nových poctivých základech, přehrada patří nám všem, musí být věčná, stavíme ji pro sebe a pro ty, kteří přijdou po nás a budou stavět dál! Zítra ráno, kamarádi, do nové čisté práce!", zavelí samozvaný šéf stavby se zaťatou pěstí. Film tedy zcela konkrétně ukazuje bezprostředně přítomnou časovou osu, což nelze v kontextu doby bagatelizovat ani přehlížet. Ideologická tendence je v Holmanově filmu jasně účelová a na mnoha místech snadno identifikovatelná, v širším diskursu pak zrcadlově odráží ideologii poúnorovu, ale ta si z filmu bere jen určité prvky a nástroje, jakými bylo lze docílit opačného ovlivňování diváků. Osobnost levicového básníka K. M. Walló, který je autorem námětu, by pak částečně odpovídala poválečnému znovuuvedení filmu na plátna kin (Walló později přešel k filmové režii a uplatnil se jako tvůrce oficiálních soudobých témat). Není bez zajímavosti, že v době vzniku (počátek čtyřicátých let) patřila PŘEHRADA k nejrozsáhlejším a velkoryse financovaným projektům zkonfiskovaného českého filmového průmyslu, sám Holman na něm pracoval bezmála dva roky a dvě třetiny filmu vznikaly v exteriérech, což v té době nebylo vůbec obvyklé. Recenze na film byly celkově příznivé a některá periodika neváhala PŘEHRADU označit za film evropské úrovně, který splývá v ladný celek, v mohutnou oslavnou symfonii člověka a práce. V jakém smyslu a za jakých podmínek pak budou k tomuto dílu přistupovat současníci, záleží pouze na každém z nás. Bez znalosti historického kontextu a dostupných písemných pramenů jen těžko dosáhneme objektivního hodnocení a tím i vyrovnání se s minulostí války.(11.10.2008)

  • Vesecký
    ****

    Film sice trochu schematicky, přesto pravdivě ukazuje, jak je pro developery a investory vlastní zisk důležitější, než bezpečnost staveb a lidských životů. A není to vůbec film natočený za socialismu. Zřícení domu Na poříčí v roce 1928 bylo o 14 let později ještě v živé paměti - a žel takové katastrofy, před nimiž tenhle velmi dobrý film ukazuje, se dodnes stávají. Ovšemže optimismus, kterým je film ukončen, je přehnaný. Jeden odpovědný člověk máloco zmůže. Adina Mandlová tentokrát v záporné roli rozmazlené podnikatelovy dcery postavená do protikladů čisté venkovské učitelce Nataši Gollové. A nabubřela velkoměstská společnost proti chudé chatě starého bylinkáře... Líbilo se mi to.(1.12.2019)

  • - Irenu, dceru stavitele Berky, měla původně ztvárnit Lída Baarová. Natáčení, zahájené v roce 1940 se ovšem nečekaně protáhlo a Baarová byla mezitím nacistickými úřady vyloučena z české kinematografie. Na její místo byla potom angažována Adina Mandlová. (Marthos)

  • - Filmovanie prebiehalo v povodí Vltavy a na Štěchovickej priehrade. (dyfur)

  • - Natáčanie bolo pre režisérovo vážne ochorenie výrazne predĺžené. (dyfur)