poster

Děti online (TV film)

  • anglický

    Children Online

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2017, 52 min

Režie:

Kateřina Hager

Scénář:

Kateřina Hager

Kamera:

Jakub Šimůnek
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • IvcaKoudy
    *

    Díky filmu jsem sice zjistila věci, který jsem vůbec vědět nechtěla (ale jakože vůbec, ani slyšet, ne ne ne), ale taky jsem si uhlodala ruku nudou a užila si plných 52 minut klasickýho bábovskýho nadávání na tu blbou novou generaci, co si za to může sama, že jednou skončí v totální prdeli a bude brečet. Před rodičovstvím by se měly dávat povinně psychotesty. Nebo aspoň testy na retardaci. Jo, já vim, doba, internet, vývoj a tak. Ale víte co. Ne.(10.11.2017)

  • neo93
    ****

    Dokument o dnešní internetové mládeži. Přináší na světlo světa, to co musí být zřetelné každému, kdo se alespoň trochu pohybuje v moderní společnosti, a to jakým způsobem dnešní děti a dospívající tráví svůj volný čas na síti. Film nám nabízí tyto skutečnosti ze dvou různých pohledů. Nejprve nám zobrazuje mladého yotubera a jeho každodenní chleba v podobě natáčení videí, poté následuje kluk, který pro změnu hraje počítačové hry. Oba dva sledujeme při jejich zálibách, s rozhovory jejich rodičů, kteří nejsou úplně nadšení, z toho, co jejich synové dělají, ale také jim to vlastně nevadí. Celé tyto dva příspěvky se nesou v jasně pozitivním duchu a ukazují virtuální svět v tom lepším světle. Naopak další příspěvky, čistě dívčí, nám poodkrývají to nejhorší možné nebezpečí pro děti online, kdy jsou dívky vydírány přes osobní až velmi intimní fotky, které poslaly svým "známým přátelům" přes sociální sítě. Rozhodně mohl být dokument zpracován lépe a mohl se věnovat jen třeba jednomu ze zmíněných témat, o to víc do hloubky, takto poskytuje všeobecně známé informace na čtyřech různých příkladech. I přesto mě snímek uspokojil, zejména v části- počítačový tábor a v něm např. ta pařanská písnička, která stojí za to, tak i ta závěrečná pasáž v podobě kybergroomingu.(30.5.2017)

  • Richie24
    ***

    Zhlédnuto v rámci festivalu Jeden svět s žáky nižšího gymnázia. První příběh - fakticky nicneříkající medailonek mladého excentrického blogera s neomezenými finančními možnostmi - byl v kině spíš terčem úsměšků (nesoudím dle sebe, ale dle reakcí jeho vrstevníků. Aneb "kdo chce kam..."). Druhý se pokusil některým mladistvým z dnešní generace nastavit jakési pomyslné zrcadlo. V některých případech snad i úspěšně, ale osobně se domnívám, že zobrazovaný fenomén závislosti na PC hrách už v dnešní době nedosahuje takové síly a aktuálnosti jako kolem přelomu milénia, kor s nástupem chytrých telefonů. Opravdu přínosným (zejména pro dívky "pod zákonem") tak shledávám jen snímek třetí, který i podle diskuse s mladými žáky splnil úlohu určitého praktického mementa před podobnými nebezpečenstvími a lidským póvlem, který se i na internetu bohužel stále vyskytuje. Celkově hodnotím průměrnými 3 ***.(7.4.2017)

  • adakraj
    ***

    Když jsem viděl dokument poprvé, tak mne začátek nezajímal a dělal jsem při něm ještě nějakou práci. Pak ke konci, když tam naskočila ta dívka, která byla zneužita tím nýmandem, tak mě to teprve začalo zajímat. Nenávidím, takový lidi, kteří dokáží zneužít slabost ostatních. Pohrdám jimi celým svým srdcem. Chudáci dívky, jde vidět, že je to hrozně vzalo. Strašně mě to trhalo srdce, sledovat jejich příběh. Tento konec dokumentu, by se měl pouštět povinně na školách, aby si uvědomily s kým si vůbec studentky píšou a komu co posílají.(10.7.2018)

  • RedAK
    **

    Je to pořád dokola. Odrostlejší pazdráti házejí hovna na ty mladší a mezigenerační žvásty se zacykleně víří napříč historií. Zatímco moji vrstevníci pindají, že „dneska ty děcka sedí jen vylepený na netu, to za nás jsme se mlátili klackama a házeli si písek do očí!“, ti před náma zas hučeli, že „dneska ty děcka furt jen lítají po venku, to za nás jsme od rána do noci tvrdě makali na statku!“, před nima se říkalo, že „dneska ty děcka zlenivěly u domácích prací, to za nás jsme ve slaměných špeluňkách kovali zbroj pro královská vojska!“, a ještě před tím, že „dneska ty děcka furt jen něco vyrábí, to za nás jsme chcípali na mor a lovili mamuty!“. V budoucnu se jistě dočkáme rozhořčených videí třicetiletých jůťůberů, co ze svého pokojíčku u rodičů budou ohrnovat jebákama obsypanej rypák nad současnou zpičovatělou dobou a nadávat, jak ty dnešní pitomý děcka jenom lítají na průzkumný mise do vesmíru, zatímco o kvalitní vlog už se nedá na youtube ani zakopnout! Každá generace je produktem své doby, naši rodiče byli děvkaři, z nás devadesátky vychovaly smažky a násilníky, internet zase pěstuje stylisty, buzeranty a genderově nezařaditelné. Nebude trvat dlouho a o loupežné přepadení se budete muset na ulici prosit, protože jediná kriminalita bude způsobována bukvicema, co budou zákeřně číhat zpoza solárka, aby vám zkurvili mejkap. Já se dokážu přizpůsobit jakýmkoliv dobám, režimům i převratům, přesto jsem na svoji generaci zlodějů a feťáků, co nejsou posraní si sem tam odsedět v chládku pár let, více než pyšný. Tak brzy zase ahoj na Pankráci!(28.7.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace