Smrt Ludvíka XIV.

Král je mrtev, ať žije Jean-Pierre Léaud! Po opravdu skvělém "Honor de cavalleria" (mám k němu ještě spoustu co napsat), mě ani "smrt", správněji ovšem "umírání" krále slunce nezklamalo. Pokud se už umírání etablovalo jako filmový žánr, pak bych si (nejlépe u Alberta Serry) ještě objednal alsepoň umírání Klementa Gottwalda, Janis Joplinové a mého přítele Jindry Pezlara (všichni už to mají více než 20 let za sebou, takže autorská práva...). Ale ne, tohle nemohu myslet vážně. Lepší bude promluvit si o nohách, taky mě trápí (trombóza a podagra). Svaluji to na fylogenezi, člověk se postavil na dvě příliš brzo, měl ještě nejméně milion let počkat. Na vysvětlení z Wikipedie "Pračlověk začal kráčet po dvou nohách, aby se mu ruce uvolnily pro jiné činnosti" výsostně prdím. Ostatně Výsost Ludvík XIV by se mnou určitě také souhlasil. Pozn.: kolega liborek_ ***** píše, že "jsme odměněni výjimečným zážitkem a pocitem, že jsme součástí scény", to má kluk pravdu, nicméně jsme film přežili. (11.11.2018)

Filmový skvost, který se asi nikdo u nás neodváží distribuovat v kinech. Škoda, vynikne především na velkém plátně. Komentáře: http://www.bfi.org.uk/news-opinion/sight-sound-magazine/reviews-recommendations/death-louis-xiv-first-look https://criticsroundup.com/film/the-death-of-louis-xiv/ (01.03.2017)

Hodně podivný film, který musím ještě chvíli vstřebat. Nikoli faktem, že se snaží být až dokumentárně přesný, ale technickým zpracováním. V celém snímku totiž v podstatě absentujeme široké celky. Je odvyprávěn pouze polocelky a detaily, a z toho drtivá většina se odehrává jen v ložnici jeho královské výsosti. A název filmu je přesným shrnutím děje těchto dvou hodin. Sledujeme Ludvíka XIV. jak postupně chřadne, nechodí, trpí a umře. Celé to působí jako z divadelní adaptace. Nicméně ne nekvalitně zpracované. Herci jsou chvalitební, kamera se snaží být co nejintimnější, ale kromě strádání krále a starosti o jeho zdraví se nedozvíme nic o Francii té doby, jeho minulosti, blízkém okolí, či nepřátelích koruny. Jen to, že měl rád zvířata. Možná by tomuto spíše slušel hraný dokument, ale jako celovečerní film bude na většinu působit zdlouhavě a monotématicky. Já byl ovšem celkem spokojen. Opětovně sice nemám chuť se na to podívat, ale rozhodně mi nevadilo to celé absolvovat najednou, bez přestávky. Palec nahoru a doporučení pro ty, co mají rádi historicky věrohodné snímky, ideálně v co nejkomornějším provedení. 75% (04.06.2021)

Velký film, jenž zprostředkovává velké dějiny skrze bohatost těch nejmenších detailů. Serra přišel s novým pohledem, jak dělat historický film, aniž by nás zahltil faktografií a přitom byl maximálně přesvědčivý i esteticky povznášející. Dokonalý Jean-Pierre Léaud jako Král Slunce v posledních týdnech života; krásná šerosvitová kamera čarující živé obrazy, od nichž nelze odtrhnout oči. Svou formou sice film vyžaduje vyšší divácké nároky, které jsou však odměněny výjimečným zážitkem a pocitem, že jste součástí scény. (09.05.2017)

Ak by som mal nájsť aspoň jednu paralelu k tvorbe Alberta Serru, napadol by ma len ďalší (pre mnohých obdobne neprekúsnuteľný) solitér európskeho artového filmu - Bruno Dumont a jeho film Ospalá zátoka.__ Nálady vo festivalovom publiku vyvolávajú zhruba rovnaké - väčšina ľudí pri filmoch trpí, nechápe, odmieta, odchádza, nadáva, na konci ostane len zlomok z pôvodného zaplnenia sály. __ Dumont aj Serra sa vyžívajú v riedkom distribuovaní informácií, banálnych prehovoroch postáv, vyprázdnených záberoch, v úžasne dotiahnutom observačnom štýle a štylizovaní záberov po vzore malieb zo 17. a 18. storočia. __ Diela oboch autorov navyše neskrývajú silný ľavičiarsky podtón. Akurát Serrovo divácke trýzniteľstvo, vyžívanie sa v statike a nemohúcej strnulosti (ktorá tu úžasne simuluje zdravotný stav hlavnej postavy) sa u Dumonta zamieňa s vášňou pre retardovanú výstavbu situácií a silný slapstickový odér.viac na: http://25fps.cz/2017/smrt-ludvika-xiv/ (lebo v úmornosti je rozkoš) (06.03.2017)