Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V románu Ta třetí jde o niterné drama Jiřího Mánka, čtyřicetiletého pokladního v Živnostenské bance, který má umělecké nadání, vlohy hudební i malířské. Po zkušenostech z bojišť první světové války si zvolil zaměstnání, které ho velmi dobře zajišťuje existenčně, ale neuspokojuje ho v jeho ambicích. Žije osaměle s matkou, dobře si rozumí s bratrem Teodorem, s kterým ho spojuje láska k hudbě. Vzruch do Jiřího života vnese náhodné seznámení s mladou atraktivní dívkou Adélou, se kterou si, aspoň v počátku, připadá uvolněný a jakoby omládlý. Adéla je otevřená a přímá, až někdy netaktní a provokativní. Její vyzývavost a Jiřího přecitlivělost jsou stále silnějším zdrojem konfliktů, které vrcholí ve chvíli, kdy se Adélina bezděčná koketérie stává příčinou pokusu o sebevraždu Jiřího synovce. Problematický vztah s Adélou se ještě zkomplikuje, když do Jiřího života vstoupí bývalá kamarádka z dětství Milena. Jiří bezvýchodnost nedokáže vyřešit jinak než únikem ze života. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

nevermore 

všechny recenze uživatele

Jsou to dva dny, co jsem viděl "Tu třetí" z roku 1968. Tady ta novější se sice věrněji drží předlohy, starší se zase lépe držela šosu mého vkusu. Jiří tady rovněž působí daleko inteligentněji a sympatičtěji než v Havlíčkově románu, zato Vondráčková se sem prostě vyloženě nehodí. Knižní Adéla byla zkrátka opravdu jiná, a vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejdůležitějších postav, musím to promítnout i do hodnocení. A právě proto, že tady ta verze se té předlohy drží daleko více, ať už časovou osou nebo celkově příběhem, vadí mi některé ty přesahy, které zejména v závěru neměly nikdy nastat, jako například Jiřího setkání s Mildou po rozchodu s Adélou, setkání Mildy s Adélou a to dokonce před Jiřího smrtí (pro mě asi největší průser celýho filmu!!) a v neposlední řadě také třeba reakce na Jiřího smrt. To tam prostě nepatří... ()

topi 

všechny recenze uživatele

Miluju Havlíčkovu psychologickou výpravnost, kde dokáže jedinečně popsat charaktery jednotlivých postav a příběh zasadit do ovzduší poválečných let první republiky. To platí u všech jeho knih a z valné většiny i u přepisů na filmové plátno. Nedávno zesnulý Dušan Klein se této adaptace zhostil naprosto parádně a nebál bych se tenhle televizní film přirovnat spolu s "Kafka to taky neměl lehký" k jeho nejzdařilejším dílům. Dobová atmosféra dýchá z každého záběru, Lucka Vondráčková je až obdivuhodně krásná, odhalená ňadra její půvab ještě zvyšují. Pro mě je to její nejlepší filmová role, klobouk dolů, co tady zahrála. To samé platí o Vladimíru Dlouhém, jehož výkon je zbytečné komentovat. Hudba Emila Viklického tvoří nedílnou součást celku a její dramatičnost kolikrát pěkně nabírá na obrátkách. Pecka! Po dvacetileté repríze musím zvednout hodnocení na plný počet! Stále jsem si po skončení filmu marně lámal hlavu nad tím, kdo je vlastně ta třetí? Až když jsem si to znovu pořádně srovnal v hlavě, pochopil jsem. Naprosto geniální název, zkrátka mistr pera a znalec lidských duší Jaroslav Havlíček. Musím napravit dva resty. Za prvé, přečíst knihu (nechápu, že jsem ji mohl nechat opomenutou, vzhledem k tomu, že mám většinu díla od Havlíčka přečteno) a za druhé, zkouknout ještě stejnojmenný film z roku 1968, jehož je tato verze remakem. ()

Reklama

ivishka 

všechny recenze uživatele

No stále pořád nechápu co mě vedlo k tomu pustit si takovou hloupost. Asi obsazení Vladimírem Dlouhým...těžko říct. Abych se v tom vyznala zrekapituluji si milostný trojúhelník: takže bloncka zblbne v obchodě s gramofonovými deskami postaršího štramáka pak spolu sedí na kávičce a za nedlouho se chtějí vzít....jenže jemu furt nesedí, že se s ním nechce vyspat a jak se směje s jinými muži nebo její smysl pro humor. Tak si jede bloncka do hor s kamarády a štramák se nudí tak si nabrnkne kámošku z dětství, které namluví, že se s blonckou rozešel a ze svatby sešlo a že pořád myslí na ni. Mezitím se vrátí bloncka, která zjistila, že ji štramák "podvádí" s jeho vrstevnicí z dětství a tak na něho vymyslí habaďůru a asi s ním stráví své "poprvé"....No a aby toho nebylo málo on si zase usmyslí, že zahodit šanci, aby byl za největšího kance mezi kamarády a aby se na stará kolena tak nenudil, že se tedy vrátí k bloncce. Jenže ta ho už nechce a pak ho nechce ani vrstevnice. Smutný to osud starého mládence a tak se picne. Konečný záběr na sladký úsměv a srostlé obočí Lucie Vondráčkové - jak inspirující. Nebýt Vladimíra Dlouhého(budiž mu země lehká)byl by to odpádek jak vyšitý. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Druhá adaptace stejnojmenní Havlíčkovy prózy, kterou Jaroslav Balík v první filmové verzi z roku 1968 zasadil do současnosti, si ponechává původní dobové reálie 20. let. Co mají oba verze společného, jsou skvělí herci. Vladimír Dlouhý znamenal sázku na jistotu, pozitivním dojmem působily i Ilona Svobodová nebo v roli matky Blanka Bohdanová (v první adaptaci si zahrála jednu ze dvou milenek). Ale především velice překvapila jednaadvacetiletá Lucie Vondráčková v typu role či filmu, jaký si snad už nikdy později nezopakovala a nezopakuje (a že byla jak kouzelná, tak hodně přesvědčivá). Pokud jde o hudební složku, stařičký swing mi zde k příběhu sedl lépe, než psychedelický rock ze zlatých šedesátých u Balíka. Přesto mne tento příběh o muži, který zamilovaně váhá mezi mladou slečnou a starou kamarádkou z dětství, a ze své neschopností dát přednost jenom jedné se nakonec zastřelí, nijak výrazně neoslovil ani teď v tomto odlišném podání. Celkově za mne opět lepší průměr. 60% (Filmová výzva: Padme_Anakin) ()

eileen 

všechny recenze uživatele

Film už jsem viděla asi potřetí a pokaždé se mi líbil o trochu víc. Mám ráda atmosféru Havlíčkových románů a tady to tvůrci skvěle vystihli. Vladimír Dlouhý exceluje v roli Jiřího a Lucku Vondráčkovou jako herečku nemám moc ráda, ale tato role ji opravdu sedla jak ulitá. Docela by mě zajímala starší verze, pro srovnání. Škoda, že Česká televize nesáhne častěji pro náměty ke svým inscenacím po naší románové klasice. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (2)

  • Stejnojmenná kniha spisovatele Havlíčka, podle které byl film natočen, vyšla poprvé v roce 1939 a nese autobiografické prvky života autora. (sator)

Reklama

Reklama