Obsahy(1)
Obyvatelé vesničky Dolany se po vyprávění dohazovače Kecala vypraví na výlet do Prahy, aby viděli město na vlastní oči. Mařenka se ztratí a ujme se jí Jeník, který ji Prahou provede. Brzy se Jeník vydá do Dolan, aby byl Mařence nablízku, a nastoupí u jejího otce sedláka Krušiny. Na lásku Jeníka a Mařenky však padne stín, neboť Kecal často Krušinovy navštěvuje a dohazuje jim pro dceru nápadníka - Vaška Míchu. Když přijede do vsi pouť, je Vašek okouzlen cikánkou Esmeraldou a svolí, že bude na pouti dělat medvěda. Kecal zatím přemlouvá Jeníka, aby se Mařenky vzdal. Jeník nakonec souhlasí a za 300 zlatých ji Kecalovi pro Míchova syna prodá. Nešťastná Mařenka se pod nátlakem Kecala i Míchových chystá podepsat smlouvu, když vstupuje Jeník a oznamuje všem, že je také Míchův syn. Dosud ho nikdo nepoznal, protože byl dlouho ve světě. Zděšení vesničané prchají před Vaškem v medvědí kůži a Jeník s Mařenkou dostanou požehnání od rodičů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (4)
Němá opera má něco do sebe, přidají-li se scény jako Kecal, pronásledující svůj klobouk za pražskou tramvají, je o zábavu postaráno. Jen pro silné nervy. ()
Historická a nechtěně zábavná hodnota převažuje. Ale pořádnou edici na DVD by si to stejně zasloužilo. ()
Krátký film s F. Smolíkem v roli Jeníka. Co nejlépe může přiblížit operu než němý film, není-liž pravda? :-) Proto za 3. ()
Opravdu děsivý případ toho, co bylo v našem němém filmu možné. Film, kvůli kterému musela vzniknout petice někdy působí až bizarním dojmem. Robustní Mařenka ve směšném kroji uprostřed Prahy a pak celou druhou půlku děje v hysterickém breku, Smolík se někdy tváří jako by potřeboval odbornou pomoc, Vašek ji potřebuje doopravdy a nijak to nezastírá. Jedna hvězdička za skvělé mimické herectví Karla Nolla. Jinak ubohá ilustrace děje. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (2)
- Proti promítání Kmínkovy filmové adaptace Prodané nevěsty sepsali Bedřich Bělohlávek, Otakar Jeremiáš, Emil Němeček, Vladimír Polívka a Ferdinand Pujman petici, podle níž toto zpracování operu „hudebně i dramaticky zhanobilo“ a Smetanu „zneuctilo“. Dále se pod petice podepsalo více než sto představitelů všech odvětví českého umění a vědy (mj. Leoš Janáček, František Bílek, Karel Teige, Jakub Deml) a několik uměleckých organizací a spolků. S peticí a jejími signatáři seznámil českou veřejnost deník Tribuna 1. října 1922. (vypravěč)
- Jedná se o první film, který viděl v kině jako dítě režisér Miloš Forman. (kowalski)
Reklama