Skrytá čísla

Tři ženy, NASA, matematika, humor a období segregace. Rozhodně nejpozitivnější z letošních oscarových filmů. Čas od času si ho pustím, abych si zlepšil den, protože tolik ve výsledku pozitivní energie a radosti z úspěchu, člověk nevidí často. Tenhle film má dvě tváře, první je sledování hlavní trojice žen, které se postupně prosazují na lepší pozice v NASA a v odhlečeném tónu sledujeme jejich příběh. Druhá tvář je společenská, kdy se opět vrací mírná reflexe a zdvižené obočí nad obdobím segregace v Americe. Nebyla to pěkná doba a je dobré, si to opakovat. Navíc až neskutečný příběh trojice barevných žen dodává celé absurditě tehdejšího systému zajímavý podtext a věrohodnější pohled na běžný život. Tenhle pohled navíc v důsledku dokresluje, čím byly vesmírné lety ve své době pro společnost. Byl to důvod, proč segregaci překlenout, protože skutečný nepřítel byl tam venku (resp. nad hlavami) a celá Amerika chtěla něčeho dosáhnout. Tohle sjednocení národa mi dnes chybí a zajímá mě, zda bude někdy dostatečně nahrazeno. Možná jednou, bude podobný pohled nejen v rámci jednoho národa, ale také celé planety. (02.04.2017)

Oscary 2016 v oceňovaných filmech rasismus neřešily ale během předávání se neřešilo nic jiného. Oscary 2017 mají půlku oceňovaných filmů na toto téma, tak doufám, že aspoň během předávání bude klid. V tomhle filmu se to hrotí docela dost, mnohem víc, než to bylo, dle svědectví samotné Katherin, v reálu. Postava Jima Parsonse je čistě fiktivní jen proto, aby tam byl archetyp rasistické machistické kreatury. Víc by se mi líbilo, kdyby toto téma tam bylo jaksi více mimochodem, že to patří k době. Mám pocit, že ve filmech odehrávajících se před rokem 1968 rasismus buď není řešen vůbec, nebo je to jenom o něm. Nepotřebuji Katherin oslavovat, protože je žena, nebo protože je "barevná", ale protože je ve svém oboru genius. Další dvě hlavní, ale spíše vlastně vedlejší, role jsou tak nějak do počtu a vůbec tam nemusely být. Jde jen o to ukázat všechny tři černošky, co v NASA něco dokázaly. Stačila by úplně ta Katherine. Také mě trošku mrzelo, že děj filmu končí tak nějak v půlce toho, co Katherine skutečně dokázala, protože ona dělala úplně všechno, Apollo 11 i 13 a nakonec i raketoplány. No nic. Každopádně hlavní téma, pionýrství kosmonautiky, je pro mě sázka na jistotu a v tomto směru mě film relativně uspokojil, i přes značné "umělecké" odlišnosti od reality. (09.02.2017)

Hollywoodsky hodně přičísnuté a hodně zjemněné, aby zaoceánská srdíčka zteplala ještě víc než obvykle. Ta černošská obzvlášť. Je to tak trochu pásová výroba, ve které se hodně myslí na vytahování kapesníků a široké úsměvy všech utiskovaných, kteří se na plátně objeví. Jenže celé je to uhnětené zatraceně zručně. Historická lekce o tom, kterak ve Spojených státech bojovali i na počátku 60. let s dvojím metrem a kterak měli v NASA vytrvalé a hlavně chytré hlavy, které dostaly sympaťáka astronauta na oběžnou dráhu. Tyhle hrdinské příběhy, kdy hlavní postava musí zdolávat překážky a nakonec na poslední chvíli udělá zcela zásadní věc, mě nikdy moc nebraly. Jenže tentokrát to sakra funguje. Lví podíl na tom mají tři černošské sympaťandy, které se musí v Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku protloukat předsudky a překračovat klacky, které jim neustále někdo hází pod nohy. Takže okolo nich jsou kravaťáci, kteří jsou přesvědčení, že vědí, naopak chybí škola, která jedné z trojice dovolí studovat vysněné zaměření a naneštěstí schází i toaleta, která by byla pro všechny. S křídou v ruce nebo s nápady na rozjetí obřího počítače to však jde dámám náramně. A ač to na první dojem vypadá jako kalkul, musím uznat, že tvůrci přistoupili k látce s velkou pokorou. A ač je to mnohdy na hraně i za ní, pořád je to tak nějak snesitelné. I když za tím vytahováním kapesníků si stojím. Když se ovšem šlo do technických podrobností, ztratit se musel každý. PS: Janelle Monáe si začínám víc všímat. 70% (07.03.2017)

Výborný film o rebelkách, co se nebály měnit společnost kolem nich. Dvě hodiny čiré zábavy bez jediného hluchého místa. V tomhle ohledu mi to připomnělo The Help. Hidden Figures sice nedělá nic revolučního, ale má skvělý příběh, herce a atmosféru, díky kterým se film bude líbit i těm, co normálně tenhle typ filmu nevyhledávají. (20.05.2018)

"Kdybyste byla běloch, chtěla byste být inženýr?" Já tedy nejsem rasista. Jenom nemám rád černochy, cikány a muslimy. Samozřejmě kecám, protože já mám rád všechny ... kteří pracují a neparazitují na systému. Proto jsem byl od začátku na straně těch tří černých myslitelek, ale nebudu se kvůli tomu tvářit, že každý nefachčenko s tunou zlata na krku je pro společnost stejně důležitý. Ale abych se vrátil k filmu, tak jsem holkám přál, aby všichni v NASA čůrali stejnou barvu, aby jim v knihovně půjčili odbornou literaturu a aby jim sympaťák Glenn neshořel v atmosféře. Ono to totiž celé hrálo na city o dost méně, než jsem očekával, americké vlajky taky vlály ve větru poměrně nenásilně a tak jsem si to místo předpokládaného znechucení nakonec docela užil. (19.04.2017)