Ten den přijde

Dánové tenhle typ drásavých dramat, při nichž se vám svírají ruce zuřivostí v pěst nad nepřízní osudu a nespravedlností, které jsou hlavní postavy vystaveny, zvládají na výbornou. Lars Mikkelsen naprosto odporná kreatura, děcka v pohodě. (11.02.2017)

Neskutečný masakr, nemůžu uvěřit se tohle dělo. Tematicky extremně silné, pár momentů mně tam přišla troško těžko uvěřitelných, nemyslím to týrání a zneužívání děti, ale třeba "akce Kodaň ". Jinak bez výtek a to včetně hereckých výkonů, zejména dětští představitelé jsou exceletní. (17.02.2018)

Drsný a místy těžko uvěřitelný příběh. O to absurdnější příběh je, když vidím, z jaké minulosti se Dánsko dnes zodpovídá a jak se na druhou stranu obecně ve Skandinávii v současné době chovají k dětem. Extrém opět vytváří zase jen extrém a tento film je toho vzorovým důkazem. (18.02.2018)

Silné téma samo o sobě (podmínky v některých dánských dětských domovech v 60. letech aneb strašák Barnevernetu), zručně zrealizované a s působivým castingem hlavní dvojice dětských herců. Retro kvalita, jen občas až příliš melodramatická. Dánsko poslední dobou vymetá kostlivce ze skříně pěkně (viz Under Sandet). (11.02.2017)

Je to hnus, co se dělo a stále děje v ústavech, dětských domovech, školách a internátech. Bohužel i já byl na internátě v Brně, kde panovala tvrdá šikana a když jsem to nahlásil řediteli internátu, tak mi sdělil, že je to lež a že mi ty výmysly vytluče z hlavy sportem! (19.03.2017)

Zpočátku mě film příliš nelákal, ale už od úvodních minut film vtáhne diváka, chytne za srdce a přiměje ho zuřit nad ošklivě nespravedlivým systémem, který v té době byl. Hlavní dva mladí představitelé jsou výborní, Lars Mikkelsen jako zákeřná slizská svině ústavu je zahrána přesvědčivě, ale i ke zbytku vychovatelů divák od začátku chová velkou nenávist až na Učitelku, která jako jediná má soucit. Místy hodně drsná nepříjemná podívaná. Dětem tedy nezávidím. Paráda a silná záležitost. 90% (25.04.2017)

Další drsný film z různých ústavů pro děti, kterých se začíná rojit čím dál víc (poslední Freistatt) a je to o to šílenější, že jsou podle skutečných událostí. Nikdy nebudu schopná pochopit jednání takových lidí, jako byl například ředitel a jemu podobní. Že tam dojde i k jiným zvrácenostem bylo tudíž nabíledni. Když se tak na tyhle filmy dívám, tak se nedivím, že scéna s kladivem musela přijít a když ne tohle, tak by to bylo něco jiného. Je zvláštní, že to tak dlouho procházelo a nikdo ani nemuknul. Strach je asi to, co jim bránilo ozvat se dřív, protože následky jakékoli represe byly takové, že to dětem zavřelo ústa. Lars toho hajzla hrál odporně na výbornou a moje známá Sofie zase tu druhou stranu, kde její srdce přece jen fungovalo a v té "náhodné" správné chvíli reagovalo jak mělo. A Elmer a Erik byli moc prima bráchové. Celkově chválím za casting. (09.03.2017)

„Teď se ale bavíme o tom, co je v nejlepším zájmu vašich dětí. Když nezvládnete svoji roli, stát to udělá za vás.“ Čekal jsem, že půjde o kvalitní film, ale že až tak…Začátek, velmi připomínající nástup do vězení, pomůže velmi rychle dostat diváka na stranu hlavní dvojky, a pokud by tomu tak přece jen ještě nebylo, při „Godhavnském výprasku“ se fandění a sympatie k bratrům definitivně dostaví. Spolu s obrovským hněvem a bezmocí, jakože se mnou to „lomcovalo“ solidně. Ostatně, práci s divákovými emocemi zvládají tvůrci snímku mistrně. Ale film ani zdaleka nespoléhá jen na to, silné téma, příběh, výborně zahrané postavy jak dětí, tak dospělých (vládne dokonale démonický a slizký Mikkelsen), nabušený audiovizuál, práce maskérů, retro „atmoška“…mám jen slova chvály. Menší výtku bych měl snad jen ke konci, který mohl být emočně naprosto zničující…ale ne, moje cynické já si tentokrát vystačí i s tím, co se ostatně dalo i čekat. Za mě slabší, ale plný počet. „Musíš pochopit, že to bylo pro vaše dobro. Jednoho dne mi budete vděční.“ (06.10.2017)

Tak typicky Dánske, že už to viac ani nejde .. Výborne od úvodu až do samého záveru. (14.03.2017)

Jeden z najlepších zážitkov za posledné roky, ktorý pochopiteľne neprichádza z hollywoodu, ktorý zdá sa prešľapuje na mieste a recykluje dookola to isté, česť výnimkám. ešteže filmy točí aj niekto iný. Dánsky film Ten deň príde vás, alebo trúfam si povedať prevažnú väčšinu divákov zomelie. Nielen, že má čo povedať, pretože príbeh je silný, ono je aj obsadený a zahraný tak, že je jednoducho nezabudnuteľný. Hlavní detskí predstavitelia hrajú tak presvedčivo, až mi to hlava neberie. Chlapci zo seba vymáčkli maximum a riaditeľ školy je záporná postava, akú sme už vééľmi dlho nevideli a na akú len tak nezabudnete. Učiteľka zase milá a príjemná, jednoducho všetko sa skvele dopĺňa, film bez slabého miesta, ktorý pevne chytí za srdce a mnohých dojme k slzám. Viac takých filmov. Čistých 100% jak mníchova posteľná bielizeň. (13.02.2020)

Hodně silný a poutavý příběh bratské dvojice z dětského domova z dánských 60. let. Taková trochu dětská verze Shawshanku. 90% (07.01.2018)

Čo sa mňa týka, tak za posledné roky ide o jeden z najlepších dánskych snímkov, pričom na túto smutnú tému je to to najlepšie čo som doposiaľ videl. Námet prevýchovy detí v nápravných centrách alebo detských domovoch nie je u severanov vôbec zriedkavý, no ešte tu nebolo nič tak komplexné a po všetkých stránkach dokonale vyvážené ako práve tu. Nenašiel som tu ani jednu chybičku, nič čo by mi aspoň trocha vadilo. Naopak. Je tu všetko, čo na výnimočnú drámu treba. Film ma vtiahol do príbehu dvoch bratov už hneď od začiatku a potom až do konca mi kmásal srdce. Neobyčajne pútavé, že človek až skoro zabudne dýchať, atmosferické, technicky precízne zvládnuté, pekná kamera, emotívna stránka až niekde v oblakoch (no pritom nie sentimentálne ani patetické), smutné, kruté a chladné tak, ako to vedia len severania. A to pritom pri všetkých tých smutných veciach sa nezabudlo aj na niečo pozitívne - na dojímavú bratskú lásku, ktorá tu bola opísaná neobyčajne hrejivým spôsobom. A ku koncu dokonca prišlo aj na veľkú dávku napätia, pričom sa tu režisér s divákom pekne pohral. BRAVOOOO, veľký filmový zážitok! (13.03.2017)

Na film odkazovali některé komentáře uživatelů u filmu Fog in August(2016). S tím, že jde o lepší film. Tak jsem byl natěšenej a očekával něco obdobnýho. Nemůžu ale tvrdit, že jsem dostal to co jsem očekával. Srovnávat tyhle dva filmy mi přijde jako naprostá hloupost. Der kommen en dag sice přichází se silným tématem což je kruté zacházení chlapců v ústavech ale ruku na srdce. Takových filmů už bylo natočeno několik a řekl bych, že i lepších. Proto se nemůžu ubránit zklamání a moje hodnocení jsou jen 3lepší hvězdy. (29.08.2023)

Mikkelsenův ředitel je nechutný, nadutý a psychopatický zmetek, který by jistě udělal skvělou kariéru u Gestapa. Proti němu byl Král z ostrova Bastøy vlastně celkem sympaťák. (26.03.2022)

Tak kruté a tak dojemné. (09.04.2017)

Snad proto, že jsem o existenci filmu neměl tušení, neviděl trailer ani nezaslechl nejmenší zmínku, mě "Der kommer en dag" zničil jako máloco v poslední době. Vše od režie, přes herecký výkony (jak dospělých tak dětí), scénář až po soundtrack a dál, je přesně tak, jak by mělo být. Kdo ujíždí na Ondskan nebo King of Bastoy Island, musí uzřít i tohle. Nebejt Netflixu, asi bych to nikdy neviděl! (06.06.2017)

Velice silné drama, které mi nedalo spát. Sympatický výkon mladých herců umocňoval "autenticitu" snímku. Rozhodně to nebyla pro ně lehká role, ale zvládli to na výbornou. Smekám před nimi. Režijně a scenáristicky velice dobře odvedená práce. Atmosféra houstla každou minutou, až do posledních minut filmu. Doporučuji všem, co mají rádi silné psychologické filmy. (17.03.2020)

Není nad to si o víkendu pustit nějaký ten rodinný film, kde všechno hodíte za hlavu a jenom sledujete, jak všechno funguje a že ten náš svět je taková ta zahrada rajských potěšeních, kde všichni jsou na sebe hodní a mají se rádi. Na to já kašlu, já si radši pustím nějakej ten snímek o sériových vrazích anebo film z nějakýho toho ústavu, kde člověk pozná o čem ten život je? Tento snímek se odehrává v dánském sirotčinci pro chlapce, kde vidíme nově přijít dva nezvladatelné sourozence, kteří byli odebráni matce umírající na rakovinu. Hned první den se jim představí místní skvadra narušených vychovatelů v čele s násilnickým ředitelem, který razí heslo„kuj železo, dokud je žhavé". A tak chlapcům začíná přehlídka různých zvráceností a komplexů ze stran dospělých. Když o tom člověk tak přemejšlí, tak ty děti už potom asi nežily normální životy a v těchto ústavech dostaly skvělej základ pro různé duševní poruchy, deviace a možná i sklony k sériovým vraždám, jelikož jim tam do hlavy všichni hučeli, že to co se jim děje, je pro jejich dobro. To, co následovalo je zcela pochopitelné a jenom se divím, že to těm zvráceným bastardům procházelo tak dlouho. Ono to asi bylo tím, že strach je mocný nepřítel, který se může postupem času stát nebezpečnou zbraňí. Šokující pohled za zdi tohoto sirotčince byl natočen podle skutečných událostí a silně si začínám myslet, že po řadě zhlédnutých filmů z prostředí církevních institucí, nápravných zařízení a sirotčinců tam pracují jen zvrácené a zakomplexované osoby, kteří mají potřebu ubližovat a to zejména těm, kteří jsou menší a slabší a ještě se nedokáží bránit. Musím vyzdvihnout výběr všech dobře zvolených herců, zejména Larse Mikkelsena, který si svou roli ředitele vyloženě užíval a také jeho ženský protějšek v podání Sofie Gråbøl, která byla v tomto filmu snad jediný lidský element se kterým jsem se dokázal ztotožnit. Za skvěle natočené drama musím dát tentokrát zasloužených 100%. (22.08.2021)

I keď severania nakrúcajú filmy o "bývalých" pomeroch v polepšovniach a sirotincoch vo veľkom množstve (napr. Zlo, Kráľ z ostrova Bastoy, Útočisko) nerobí mi problém oddeliť tento film od ostatných. Vďačí za to nielen vynikajúcemu castingu (riaditeľ i obaja chlapci), ale i dokonalo zvládnutej atmosfére beznádeje a gradácii napätia. Úžasná bola aj živočíšna vynaliezavosť malých delikventov, ktorá čelila kolektívnemu strachu chovancov a súdržnosti vychovávateľov. Larsa Mikkelsena som videl po prvý krát, ale som presvedčený, že desivejších záporákov veľa vo svete filmu nie je. (06.01.2020)

Slova jsou u podobného filmu vcelku zbytečná, psát tu něco o typické severské naléhavosti, o dramatu, které zalézá pod kůži či o slzách, jež  se při sledování derou na povrch, nemá moc smysl a trochu to devalvuje zážitek, pro který jsem si vymyslel vlastní název. Mlýnek na emoce, jehož drtivý kolotoč cítím ještě teď při psaní komentáře. Krutý a přitom krásný film, kde celou dobu víte, že to dobře neskončí, ale nepřestáváte doufat. Pětihvězdičkový zásah. (11.01.2023)