Režie:
Rod BlackhurstScénář:
David EbeltoftKamera:
Adam McDaidHudba:
Eric D. JohnsonObsahy(2)
Po vypuknutí neznámej epidémie žije Ann (Lucy Walters) uprostred lesov, v ktorých si vytvorila vlastný tábor. Dni vyzerajú rovnako a jej hlavnou povinnosťou je obstaranie si potravy tak, aby sa nestala obeťou nakazených. Beznádejný stereotyp sa zmení vo chvíli, keď stretne Oliviu (Gina Piersanti) so zraneným nevlastným otcom Chrisom (Adam David Thompson). Od tejto chvíle už Ann nie je sama, čo však neznamená, že sa jej život stane jednoduchším. (Marceloo)
(více)Recenze (35)
Ve světě vypukne epidemie, která postupně zachvacuje stále větší počet obyvatel. Na těle se udělají červené kroužky, z nichž vytéká bílý hnis, a postižený postupně zešílí. Nejde o klasické zombie, takže je lze snadno usmrtit a nákaza se zřejmě nepřenáší kousnutím. Nemocní se ale stávají v podstatě živými mrtvolami. Film zachycuje dvě časové linie. V první sledujeme mladou ženu Ann, která jako Robinson přežívá v pustině. Jen když potřebuje získat další jídlo, musí se vypravit za plot mezi kanibaly. Když zachrání dívku Oliviu a jejího zraněného otčíma Chrise, vše se změní. Navenek se zdá, že soužití všech tří by mohlo fungovat, pod povrchem však bublá narůstající napětí. Olivia chce totiž Chrise pro sebe. Druhá linie průběžně osvětluje, co se stalo s rodinou Ann. Minimalistické komorní drama, pomalý survival, s důrazem na osud hlavní postavy. Temná hudba, často ale i jen ticho doprovázejí působivé přírodní scenérie. Z větší části meditativní snímek vrcholí bojem o přežití. Film osloví spíše menšinové publikum, milovníci akce a brutálního gore by ho měli rozhodně vynechat. ()
Niečo ako The Survivalist, v ktorom sa Mia Goth ponevierala po pochmúrnych lesoch v post-apokalyptickom svete, v ktorom si treba dávať bacha na každé, čo i len najmenšie šuchnutie. Here Alone ma bavilo o čosi viac, hrdinovia boli o čosi sympatickejší, takisto nebezpečenstvo v podobe „zombies“ mi pripadalo lepšie, ako banda „obyčajných“ nájazdníkov. Tieto typy filmov sú každopádne dosť na jedno brdo: po dobrom až pôsobivom začiatku (osamelý hrdina blúdi zničeným svetom a snaží sa prežiť) sa v strede do deja nasilu zakomponuje nečakaný príchod nových postáv a koniec je tradične akčný a značne klišé. A potom sa to proste „nejako“ skončí a sú titulky. Ale inak fajn, asi som príliš náročný. ()
Ann si žije uprostřed hvozdu, chčije do kbelíku, potírá se bahnem, sem tam ukáže prdel, jindy bradavku a nic víc se neděje. Pak dorazí Chris a Olivia, rákoska dostane možnost důkladně zjistit proč je fajn chcát do kbelíku a potírat se bahnem a pořád se nic neděje. Milion flashbacků, zajímavých asi jako tejden starý hovno na chodníku, ve kterých se vlastně nic moc neděje. Naše trojice se začíná lépe poznávat, mrmlaj si o strastech a můžou chcát do kbelíku a potírat se bahnem ve třech zatímco se nic moc neděje. Pak v úplným závěru se chvilku něco děje a je to k uzoufání debilní. Že Olivia bude lehce křápnutá to bylo jasný od začátku, že chce prcat otčíma taky dojde pozornýmu divákovi celkem rychle, že otčím jí prcat nechce a radši by bahnem nasáhlou díru Ann to je taky jasný. Dokonce i to, že Olivia se bude chtít Ann zbavit bylo jasný, protože pak by jí Chris možná protáhnul škebli...Ale proč se Ann na konci zachovala jako největší píča v širokém okolí (okey, konkurence moc neměla ale i tak) to mi zůstává záhadou. Závěrečná scéna kdy němě řve a bouchá do volantu je vrchol debility tohoto "hororu" a já jen doufám, že jí na bříšku naskáčou červené pupínky a ona se změní na krvelačnou píču... ()
Po vypuknutí neznámej epidémie žije Ann (Lucy Walters) uprostred lesov, v ktorých si vytvorila svoj tábor. Jej dni vyzerajú vždy rovnako a jej hlavnou povinnosťou je obstaranie si potravy bez toho, aby sa stala obeťou nakazených. Tento beznádejný stereotyp sa zmení vo chvíli, keď stretne Oliviu (Gina Piersanti) so zraneným nevlastným otcom Chrisom (Adam David Thompson). Od tejto chvíle už Ann nie je sama, ale to neznamená, že sa jej život stáva jednoduchším. - Tento režijný debut sa podla mňa vydaril, aj keď režisér viac ako dvadsiatich krátkometrážnych snímkov sa za úplného amatéra považovať asi nedá. Funguje to tak ako má, vyžaruje z toho pozitívna nezávislosť, herecké obsadenie je sympatické, psychické rozloženie charakterov je vzhladom k situácii uveritelné, dej sa nevyvíja úplne priamočiarym smerom, takže ma aj záver trochu prekvapil. Lesy sú ideálne zvoleným miestom pre tento štýl hororu a toto prostredie mi momentálne dobre sadlo, pretože v poslednej dobe sa tieto Zombie / Postapokalyptické horory často odohrávajú uprostred miest. Nedostatkami pre mňa boli pomalé tempo a flashbacky, ktoré boli dosť prínosné, ale neboli spracované tak, aby podali informácie o situácii dostatočne zaujímavo. Ide o zaujímavú záležitosť a o slušný posun v kariérach, či už pre režiséra, alebo pre hercov, keďže väčšina z nich ešte nemá vela skúseností u celovečerných snímkov. ()
Tak neuveriteľne reálne poňatý príbeh, až to podaktorých na smrť unudí. Kde sa nič nedeje, tam sa ani nemôže nič stať. Tempo je vražedne pomalé, pričom z 80% je tento snímok čistokrvná dráma. Keby som si mohol tipnúť, ktorý z mojich obľúbených by "Here Alone" uštedril, respektíve uštedrí ranu z milosti, vyhral by som milión Kč. Za mňa tuctovka, ktorou sa tvorcovia snažia zahrať na city, no akoby si nevšimli, že im na gytare chýbajú struny. Nebyť tej záverečnej dvacky, zrejme by som upadol do kómy - 45% ()
Příjemně relaxační zombie postapo ve kterém se příliš nespěchá, jen se občas odněkud někam popoběhne. Samotářka Ann žijící v lese podnikne jednou za čas výpravu do jediného oploceného domu v okolí, doplnit zásoby jídla, které jak se zdá neubývají. Nejspíš po vzoru známé pohádky „Kouzelná kuchyňská linko vydej co máš.“ A když do jejího dobrovolného poustevničení vnikne dvojice, mířící za lepší budoucností na sever, kterým nabídne pomoc a nocleh, než se vyhrabou z nejhoršího, tak teprve poté se její zajetý rytmus začne pozvolna hroutit. S otevřenou náručí a slovy na rtech: „muž do domu (v tomto případě do odstaveného auta), bůh do domu“, už nikdy nebude pohodová survival atmosféra jako dřív. ()
Od Blackhursta jsem viděl tři krátkometrážní filmy. Především poslední Hysteric(2022) mě přiměl abych dal šanci i Blackhurstovu celovečeráku. Postapokalyptický filmy mám rád. Tenhle ale řadím k těm míň povedeným. Film s pomalým tempem a bez nějaké větší a zapamatovatelné akce. ()
„V postapo světě blbě se žije, když na frak dostává... psychologie.“ Bezútěšný, syrový a velmi realistický outdoor survival, naprosto nepochopitelně zabitý debilním závěrem, při dilematu „lesní ženy“, jak a na záchranu koho využít poslední kulku. OKÉNKO AUTA: [][] Je zamlžené. Co asi říkala Olivie, marně čekající ve stanu? Ϫ̊ „Tak já přicházím s nabídkou kvalitního panenství a ono prd!“ Ϫ̊ „Já kráva se aranžuju do svůdné pozice, voním se a mažu si dekolt Indulonou, zatímco té rachejtli staré, smrduté a zabahněné, stačí zavrtět povislou prdelí a...“ Ϫ̊ „A vůbec, nalevo postapo, napravo postapo, v lese mručí zombíci, v autě otčím s čůzou a...“ Ϫ̊ „Bohajeho, oni mi tuna jebů!“ [][] Btw, k sendvičům ze sušenek a tučných červů by se hodila postapo cibule - podobný milostný trojúhelník tam rozetnuli líp. Surově, hnusně sobecky, ale přitom lidsky uvěřitelně. ()
Nie zle natočené na nízkorozpočťák. Za povšimnutie stoja štuple hlavnej hrdinky. ()
Katastrofa a tím nemyslím tu epidemii, ale celej tenhle nezáživnej, hnusně natočenej “skvost”. ()
Tak co jsme se ve filmu dozvěděli? Jak se ten virus šíří? Ne. Jestli se může šířit krví nebo vzduchem? Ne. Jak se nakazilo to děcko? Ne. Kde vzala holka benzín na závěrečnou scénu? Ne. Proč se v lese objeví jeden zombie až po hodině a čtvrt filmu, a do té doby ne? Nedozvíme. Kde v tom domě žije tolik zombie a jestli se fakt nechají nalákat na krví opatlaný mobil? Ne. Jak to, že se nebojí koupat v řece a dělat si táboráky? Ne. Proč se řežou do krve, když krev má lákat právě zombie? Ne. Jak to, že v kombinaci krev-bahno-moč zombie nic necítí? Ne. Proč umřel manžel? Ne. Kde se tam vzali Olivie a Chris nebo jak se Chris tak rychle zázračně uzdravil? Ne. Co znamená závěrečná scéna, vzdáleně upomínající na Konec srpna v hotelu Ozón? Ne. O čem to celé bylo? O ničem. Nesympatičtí herci, střihy vyloženě rušivé, skoky do retrospektiv a zpět zmatečné, důležitá chování postav nevysvětlená. Film o ničem. ()
Statické a nezaujímavé... bez poriadneho vyobrazenia post-apokalyptického sveta (celé Here Alone sa odohráva na kúsku lesa), napätia a akcie v podobe nervy drásajúcich útokov nemŕtvych tento subžáner u mňa proste nefunguje. ()
Epidemie a akce o přežití, no dvakrát film nedokáže držet u obrazovky, lesy a herci jsou v pohodě ale bylo to takové pomalé drama. ()
Zaokrouhluju nahoru, protože: 1.mám rád pomalé filmy, 2.mám rád zombie filmy, 3.mám rád psychologické filmy a 4.mám rád nízkorozpočtové nenamachrované filmy. A tím vším Here Alone je. Hodně příjemná komorní záležitost pro ty, kdo nemusí vidět hektolitry krve a metry vyhřezlých střev, aby byli divácky ukojeni. P.S.: Scény s nemluvnětem mě docela dojaly, asi už stárnu nebo co... ()
Další z pokusů točit ty zombie záležitosti jinak, ale příliš to nevyšlo. Namísto masakrů se jedná spíš o vztahové drama namixované survivalem, které je sice slušně natočené a dobře zahrané, jenže vesměs je to strašná nuda. Je sice pěkné, že to pravděpodobně odráží "reálný" obraz, ale reálný život bývá dost často nezáživný k ukousání. Stejně jako tohle. 25% ()
Po všech směrech obyčejný rutinní postapo survival příběh, kterých jsme už viděli hromadu. Vizuálně neatraktivní a poněkud zdlouhavý. ()
Strašlivá nuda, hromada flashbacků a extrémně předvídatelný děj dělají z tohoto "hororu" krásný příklad filmu, kterýmu je lepší se vyhnout širokým obloukem. Radši bych si vylil kýbl moči na hlavu než abych na to musel koukat znova... ()
Mám rád minimalistické horory zaměřené především na atmosféru, ale tenhle je hodně špatný. Pro tenhle typ hororů je nutné, aby se nám sice pomalu, ale vždycky po čase něco odkrylo o situaci a nějak se posunul děj. Tady se ale děj neposune nikam. Ann žije sama kdesi v lese, pořád je pomazaná bahnem a nelogicky se chová, pak přijedou dva lidi, Chris a Olivia a nelogicky se chovají všichni tři. Po hodině filmu to přeroste v milostný trojlístek a situaci, která z toho prostě vzejít musí. A to je všechno, nic jiného se tam nestane, teda jo, ještě je tam tuna otravných flashbacků, u kterých ze začátku někdy ani není poznat, že to jsou flashbacky, ale jinak už nic. Tak, prima, a jak má v takové situaci fungovat nějaká atmosféra? Bez ní je tenhle typ filmu jako tělo bez duše a tady to taky tak vypadá, navíc to je tak strašně sestříhané, že se z toho člověku až hlava zamotá. Ne, fakt, ty střihy ze dne na noc jsou až brutální... Kameru to má dobrou, i když by se hodila spíš do nějakého přírodopisného dokumentu, nebo do filmů Scotta Barleyho. Hudba taky celkem ujde, jinak to ale za nic nestojí, je to nefunkční, nedějové a hloupé až na půdu. Přemýšlel jsem i nad 2*, ale vzhledem k tomu, že to ani pořádně nekončí, dám lepší 1*. ()
HERE ALONE je v prvom rade dráma. Temná, dusná, hororom len jemne líznutá. Takže: žiadne ľakačky a žiadna akcia. A vlastne skoro žiadni zombíci. Vadí to? Niekomu iste. Blackhurstov film má skôr bližšie k civilným post-apo ako Z FOR ZACHARIAH či INTO THE FOREST. Ak potrebujete vybuchujúce hlavy a krv, siahnite radšej po Romerovi. Kvalitka. ()
Here Alone vesměs splňuje to, co mám na indie postapu rád, jen to dělá poněkud špatně. Mám dva zásadní problémy. Tím prvním je zbytečná zdlouhavost, která mi jindy vůbec nevadí, ale zde šíleně nudí. Může za to především kamera. Ta je silně amatérská a pan McDaid nedokázal z té hodiny a půl v přírodě vytvořit jediný zajímavý záběr. Smutné. Druhým problémem jsou flashbacky. Jak ohraný to způsob vyprávění. Ale budiž, kdyby měly smysl a říkaly něco zajímavé. Zde ale otravným způsobem přerušují film naprosto zbytečně, jelikož ukazují vizuální stránku informaci, které stačily být řečeny, tudíž jde jen o způsob, jak natáhnout stopáž o dobrou půlhodinu. Předvídatelný závěr už mi tolik nevadil, nebylo to vyloženě utrpení dokoukat, ale na film do týdne zapomenu. ()