Režie:
Raoul PeckKamera:
Kolja BrandtHudba:
Alexej AjgiHrají:
August Diehl, Stefan Konarske, Vicky Krieps, Olivier Gourmet, Eric Godon, Stephen Hogan, Rolf Kanies, Niels Bruno Schmidt, Daniel Holzberg, Hannah Steele (více)Obsahy(1)
Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse. Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce... Režisér snímku Raoul Peck je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument I Am Not Your Negro o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (44)
Blahovi sa pri tomto filme muselo spotiť čelo. My ostatní sa len znudene prevaľujeme na gauči a čakáme, kedy tento meeting SMERu konečne skončí. TV film, ktorý ale nie je TV a snaží sa hrať na niečo väčšie však nezaujme absolútne ničím. myšlienky sa odomňa odrážali, atmosféra skoro žiadna, nesympatickí herci a to celé v dlhej minutáži. Trošku tej historicity a náznak toho, ako mladým, perspektívnym komunistom dokáže zajebať v lebeni a napíšu Manifest. 1 z 5 ()
„Nebuďte jako Luther. Sotva zničil katolické dogma, založil druhé, stejně tak netolerantní.“ Málo alkoholu, špíny a děvek, nedostatek násilí a další šrámy na realističnosti biografického materiálu. Film sám však není biografií, spíš nereálnou utopií, podobně jako komunismus sám. Jedno ale zachycuje věrně: zrození fejku a narcismu zneužitím bídy již zneužívaných. Hledání vlastní slávy chozením po zádech mas, za které se tito rádobyfilozofové údajně bijí. Zatímco Manifestem tehdy boj dvou zel (kapitalismus a komunismus) začal, film jím naštěstí končí. Kdo se chce podívat na lepší analýzu bídy dělnického století, nechť shlédne The Mill nebo i North&South, kde se mezi řádky lze dozvědět mnohem víc, a to rovněž v prudce romantickém, nedokumentárním podání. ()
Něco málo o podstatě kapitalismu - a kapitálu ... a v neposlední řadě o dvou vzdělaných revolucionářích, kteří ji dokázali pojmenovat, neboť - ač nevzešli z nuzných poměrů, vnímali bídu života proletariátu ... jakkoli se nad tím výrazem můžete útrpně usmívat či přímo ošklíbat. Jenomže tím si nepomůžete - a především: Vůbec nic tím nezměníte. Dějiny naší civilizace se nikdy neubíraly, neubírají - a dozajista se ani nebudou ubírat těmi nejrovnějšími, nejsolidnějšími a vůbec po všech stránkách nejsprávnějšími cestami. Nebýt bouřícího se proletariátu a jeho vůdců, nebýt dlouhé historie tvrdých a mnohdy krvavých střetů, nebylo by ani žádných ústupků ze strany velkokapitálu - a neexistoval by kapitalismus ve své poněkud změkčené, vypolstrované podobě ... vypodložený polštáři, které ho činí přinejmenším z našeho středoevropského pohledu o poznání snesitelnějším - ne snad spravedlivým, ale alespoň o něco málo SPRAVEDLIVĚJŠÍM. (Nesmíte ovšem příliš zdvihat zrak k dalekým obzorům, to byste mohli třeba začít zkoumat globální rozpínavost a nenasytnost kapitálu.) 4,5* ... za férový přístup k tématu - a za výstižné zpracování, které v dnešní době působí tak trochu jako zjevení z jiného světa. ()
Das Filmfest je zcela určitě záslužná platforma stojící na kinematografiích Německa, Rakouska a Švýcarska. V minulosti jsem se častěji nechávala inspirovat a uvítala jsem například nový film Susanne Wuest nebo životopis Egona Schieleho. Letos jsem se vypravila na Mladého Karla Marxe s tím, že jsem s výsledkem nadmíru spokojená. Přídomek mladý je vybrán velice dobře. Film nepokračuje na vlně životopisů okamžiku, ve kterých je popisován pouhý zlomek ze života té či oné osobnosti (viz Můj týden s Marilyn), má mnohem blíže ke konceptu Marie Antoinetty bez nutného vyústění popravy královny pod gilotinou. Čili Mladý Karl Marx popisuje první roky po setkání s Engelsem, založení komunistické strany a vrcholí očekáváním revolučních událostí roku 1848. Věnuje se vykreslení jeho osobnosti, seznamuje se s jeho světem, znalostmi, povahou, zázemím, známe jeho názory, odpůrce i přívržence. V dnešní době je velmi nutné vracet se do 19. století, abychom rozuměli dnešku. Abychom znaly vlivy, které utvářely výbušné zvraty 20. století. Ráda bych tedy Mladého Marxe viděla v širší distribuci a následnou diskusi, leč pochybuji, že se to stane. ()
Film, kterému v podstatě nelze mnoho vytknout. Herectví, režie, scénář, výprava... jen složitě zde lze najít nějaké slabší místo a celý děj je v zásadě podán velmi věrně, byť jsem měl místy pocit, že tvůrci Marxe líčí přece jen empatičtějšího než ve skutečnosti byl... Film přesto rozhodně ani příliš nelakuje na růžovo ani nečiní bídu tehdejšího (dělnického) světa horší než ve skutečnosti byla. Jediný problém, a asi nikoli problém tohoto filmu, je v tom že celý v něm zachycený děj je, navzdory výše napsanému, nutně jen malinkým a izolovaným výsekem všeho toho, co se jménem a životem Karla Marxe souvisí. Je prost mnoha důležitých souvislostí, je jako drobný byť důležitý střípek zapadající do veliké skládačky, která ve skutečnosti sahá až k nám a ovlivňuje celý současný svět. Ať chceme nebo nikoli, právě tehdy a z nemalé části i v těsné blízkosti těch dvou pánů se psaly dějiny celého dvacátého století, nejen s většími sociálními jistotami jež ovšem nezprostředkoval násilný převrat, ale také se všemi válkami, hrůzami a kveproléváním... Celkový dojem: 85% ()
Reklama