Mladý Karl Marx

Velice podařený film o Karlu Marxovi a o jeho mládí. Marx a Engels změnili svět k lepšímu a popsali realitu kapitalistického systému. Marx je zaslouženě považován za největšího myslitele moderní doby a ještě dlouho jeho myšlenky budou ovlivňovat svět. Kapitalismus jednou skončí a myšlenky marxismu představují základ pro revoluční změnu, která zákonitě časem nastane. (28.04.2018)

„Nebuďte jako Luther. Sotva zničil katolické dogma, založil druhé, stejně tak netolerantní.“ Málo alkoholu, špíny a děvek, nedostatek násilí a další šrámy na realističnosti biografického materiálu. Film sám však není biografií, spíš nereálnou utopií, podobně jako komunismus sám. Jedno ale zachycuje věrně: zrození fejku a narcismu zneužitím bídy již zneužívaných. Hledání vlastní slávy chozením po zádech mas, za které se tito rádobyfilozofové údajně bijí. Zatímco Manifestem tehdy boj dvou zel (kapitalismus a komunismus) začal, film jím naštěstí končí. Kdo se chce podívat na lepší analýzu bídy dělnického století, nechť shlédne The Mill nebo i North&South, kde se mezi řádky lze dozvědět mnohem víc, a to rovněž v prudce romantickém, nedokumentárním podání. (18.07.2018)

"To čemu vy říkáte zisk, já říkám vykořisťování". "Myslíte si, že všichni lidé jsou bratři? Myslíte si, že buržoové a dělníci jsou bratři? Ne, nejsou. Oni jsou nepřátelé." Film o raných životních osudech Karla Marxe a jeho přítele Bedřicha Engelse, o sepsání Manifestu a vzniku Komunistické strany. Film lehce nadprůměrný. Myslím, že nic nepropagoval, provolávaná hesla a projevy podal tak jak byly. Střízlivě zhodnotil situaci tehdejšího dělnictva, která nebyla opravdu růžová. Nelze se proto divit vzniku této ideologie. Vždycky jsem si ale říkal, kdyby oba pánové vstali a probudili se v současnosti a podívali se zpětně na 20. století, tak jestli by řekli, že ano takhle to všechno mělo proběhnout, vše negativní bylo nutné a škoda že se to počátkem devadesátých let vše zhroutilo. Anebo, že by uznali (alespoň částečně), že takhle to proběhnout nemělo, takto jsme to neplánovali. Vzhledem k jejich stati v komunistickém manifestu, kde vyzývají a píšou o krvavém zničení buržoazie, by zřejmě odpověděli to první. Nám současníkům, kteří s Marxismem nesouhlasíme (a je nás většina), se nám na to dívá dobře, jelikož dnes už víme, že tento experiment ztroskotal a je pryč (snad nenávratně). Kapitalismus je zlo. Ale je to to nejmenší zlo, jaké byla společnost schopná vymyslet. Komunismus je neporovnatelně větší zlo, o tom žádná. V závěru filmu, při počátečních titulcích, probíhají v pozadí záběry, zobrazující problémy kapitalismu i negativa komunismu. Jakoby tím tvůrci, chtěli říct, že nic není dokonalé a vyjádřit svou nezaujatost. (28.03.2020)

Das Filmfest je zcela určitě záslužná platforma stojící na kinematografiích Německa, Rakouska a Švýcarska. V minulosti jsem se častěji nechávala inspirovat a uvítala jsem například nový film Susanne Wuest nebo životopis Egona Schieleho. Letos jsem se vypravila na Mladého Karla Marxe s tím, že jsem s výsledkem nadmíru spokojená. Přídomek mladý je vybrán velice dobře. Film nepokračuje na vlně životopisů okamžiku, ve kterých je popisován pouhý zlomek ze života té či oné osobnosti (viz Můj týden s Marilyn), má mnohem blíže ke konceptu Marie Antoinetty bez nutného vyústění popravy královny pod gilotinou. Čili Mladý Karl Marx popisuje první roky po setkání s Engelsem, založení komunistické strany a vrcholí očekáváním revolučních událostí roku 1848. Věnuje se vykreslení jeho osobnosti, seznamuje se s jeho světem, znalostmi, povahou, zázemím, známe jeho názory, odpůrce i přívržence. V dnešní době je velmi nutné vracet se do 19. století, abychom rozuměli dnešku. Abychom znaly vlivy, které utvářely výbušné zvraty 20. století. Ráda bych tedy Mladého Marxe viděla v širší distribuci a následnou diskusi, leč pochybuji, že se to stane. (22.10.2017)

Teď, v letech, mě opravdu mrzí, že jsem se nevěnoval marxismu v době, kdy jsem k němu měl nejblíže (v NDR na Vysoké, pod kuratelou ohnivého profesora Robela - ocenila ho i Gudrun Thomschke a poslala mu vzdušný polibek; "zurückgeküsst hat er nicht", potom jen s lítostí poznamenala). Komunistický manifest (správně: Manifest Komunistické strany) vyšel v Londýně, v únoru 1848). Měl bych si ho alespoň jednou přečíst a prověřit, co všechno se za těch rychle se naplňujících 200 let změnilo. Strašidlo pořád běhá světem a proklamace typu: "Nutí všechny národy, aby přijaly buržoazní způsob výroby, nechtějí-li zaniknout; nutí je, aby u sebe doma zaváděly takzvanou civilizaci", jsou stále platné. Všechno je jen povýšeno na "humánnější bázi". Film o mladých revolucionářích (nemyslím jen Marxe a Engelse) má trochu jinou atmosféru, než bych mu sám přisoudil. Také myšlenkově není film docela urovnaný. Nicméně energie, se kterou do toho šli, je tu patrná. Pozn.: Myslím, že po letech protikomunistické indoktrinace se stírají některé zásadní rozdíly, třeba mezi Marxem a Stalinem - to je ale chyba. A ještě si dovolím citovat Karla Kosíka (Předpotopní úvahy, 1997): "... obzor dnešních restaurátorů kapitalismu je natolik zatemněn nejvulgárnějším ekonomickým determinismem a peněžním fetišismem, že již nejsou schopni rozpoznat čemu slouží a co prosazují. Nad pokleslým realismem jejich interesů kamuflovanýc obranou "křesťanských hodnot", vyniká autor Kapitálu jako ztělesnění revoluční romantiky a poetického idealismu." (Pozn. termín "interes" má u Kosíka specifickou hodnotu) (07.10.2019)