Hra o čas

Říkal jsme si,že to má sice menší hodnocení,ale přeci jen mě většinou filmy se Samuelem (až na ty nové) nezklamali,ale toto opravdu byla nuda a délce filmu by slušelo maximálně 80 minut.Příběh o tom jak se jeden policajt dostal nechtěně do rukou únosců ,kteří dělají jednu divnou věc za druhou mě opravdu neuspokojila a nikomu tento film nedoporučuji .Za mě celkově 40 % a dvě hvězdy. (21.05.2015)

Detektiv Jack Friar (Samuel L.Jackson) slíbí své sousedce, že najde jeji uprchlou dceru. Shodou okolností narazí na bandu, která se právě chystá vyloupit banku, a oni se naopak domnívají, že on jde po nich. Jack se stává jejich zajatcem, a tím se rozehrává hra o čas, protože si Jack musí v pravidelných intervalech píchat inzulín. I uvnitř bandy to skřípe, a Erin (Mila Jojovich) se nad detektivem smiluje.... Uh, po vcelku zajímavém začátku se jakoby celý film zastaví, a začne se tuze vléct. Chemie mezi Erin a Jackem prostě nefunguje (i když ona hra na cello je docela .. ehm .. zajímavá). Samuel L. Jackson je (jak známo) schopnej zahrát jakoukoliv roli, a Jojovich nepřekvapí (i když Leelooo z Pátého elementu je už dávno pryč). Takže jediné co mně kapku zaujalo byl Hoop, docela slušnej magor - nechtěl bych ho potkat :) (27.02.2005)

Film výjimečného amerického režiséra B. Rafelsona začíná zajímavým převrácením dvou klišé - policista se dostává do problémů, neboť chtěl pomoci své známé hledat její nezvěstnou dceru, při tomto pátrání pomohl staré ženě s rozsypaným nákupem až do domu. Běžně bychom se podivili nad tím, že žena cizince do svého bytu pustí, že se nebojí... Proč by se ale bála, když má "jištění" v podobě tlupy lupičů, kteří jsou krok od ambiciózního vyloupení banky? Za dobrotu na žebrotu - a hned dvakrát. Centrální postavy filmu jsou napsány spíše špatně než dobře a od toho se odvíjí i celková rozpačitost slibně započatého díla, které vychází z filmu noir (předloha D. Hammetta, kamera, osamělost hlavního hrdiny, variace na femme fatale). Primitivní násilník Hoop je počítačový vykuk (připomíná svého "kolegu" ze Zlatého oka ), miluje kečup a mléko a.. a to je všechno. Starý pán, manžel ženy s rozsypaným nákupem, je válečný veterán, rasista a milující manžel. A to je všechno. A podobně bych mohl charakterizovat i ostatní postavy. Zajímavě rozehrané hry mezi nimi jsou tak mnohdy devalvovány nedostatečnou charakterizací, nejasnými motivacemi. Vedle klišovitých motivů, jakým je například cukrovka hlavního hrdiny, tak do ztracena vyznívají i nosné nápady jako možný vztah mezi policistou a jeho věznitelkou. Jejich erotická hra na cello tak naneštěstí působí přinejmenším podivně. Hudbu k filmu složil Jeff Beal, jež exceloval doprovodem k seriálu HBO Carnivale , starou paní hraje Grace Zabriskie, jež filmoví fajnšmekři znají jako stopařku v Rafelsonových Malých životních etudách . (02.02.2005)

Takhle lobotomický scénář se jen tak nevidí. !!!Spoiler Alert!!! Jsem rukojmí, ona mě rozváže, že si s ní mám zahrát na čelo, ona položí pistole, já mám volné ruce i nohy, nikdo okolo, hrajeme a pak se nechám zase svázat, ona se jde sprchovat a já najednou strašně musím utéct, takže si přepaluju provaz na plynovým sporáku!!! No co to je? Lepší scénář bych snad napsal i já. Rozhodně bych v něm neměl takovýhle lapsy. O dalších ani mluvit nebudu, tenhle mluví za všechno. Mohl to být docela slušný thriller, protože náběh nebyl špatný, to co však následovalo a s postupující stopáží přibývalo bylo prostě hrozné, avšak nedostavil se u mě takový pocit zmaru jako u posledního Resident Evilu, takže 30 %. (07.12.2010)

Takže po úvodních titulcích, které vypadají jak z osmdesátých let, vás ohromí strhující zápletka, ve které se černý šerif z oddělení krádeží aut (který má velmi hezky zařízený byt a ve volném čase se baví hrou na violoncello) setká s bílou paní a společně (nebo jak se nám někdo snaží naivně vnutit myšlenku, že ona má svoje vlastní cíle a pan policajt je jen její nástroj) se snaží přežít a získat k tomu možná něco navíc...a pak se to všechno tak nějak vyvrbí úplně jinak než se může zdát, nebo tak jste si mysleli, pokud jste si vybrali ty pravé scény a v hlavě si je prohlásili za pravdivé. Nebýt Stellana Skarsgarda, bylo by to úplně na nic...takhle aspoň vím, že mu knírek vážně nesluší. (27.02.2005)