Řím, otevřené město

Pokusím se trochu přiblížit, o čem je sedmdesát minut filmu: Nějaká skupina lidí žije celkem v pohodě v nějaké cimře, když tu najednou dovnitř vtrhne gestapo a všechny odvleče, případně rovnou zastřelí. Střih. Děje se něco hodně podobného. Střih. A zase nějaká cimra plná ustrašených lidí a zase gestapo. V poslední půlhodině se teprve začne něco dít a film začíná být napínavý. Ale to je na můj vkus až moc pozdě. Hodně lidí se tu ohání datem vzniku a opravdu na tom něco bude. Ve čtyřicátém pátém to musel být vážně docela nářez, ale od té doby byly natočeny stovky filmů a napsány stovky knihy, které nacismus ukazují daleko drsněji. A Řím se tak stal průměrným vyprávěním o tom, že nacisti byli zlí, což je (z dnešního pohledu) trochu málo. (14.06.2006)

Zajímavý film (i když dost smutný). Téma druhé světové války mě rozhodně zajímá a tento film ho zobrazuje dost realisticky. Ať už zde hráli jak herci tak amatéři, nebo ne, jejich výkony jsou autentičné a uvěřitelné. Jedinou výtku bych měl k tomu "otci" malého kluka, jehož příběh byl jaksi nedořešen (poslední pohled nato, jak odváží jeho přátele, ukrytí za rohem a pak nic). Ale jinak se mi film líbil a závěrečná scéna na ty malé kluky byla moc hezkou tečkou. Z mého pohledu jsou to 4*. (17.07.2008)

Nikdy som nebol v Ríme, takže neviem, ako rýchlo si vás získa. Pri Prázdninách v Ríme si ma získal okamžite, ale to bolo spôsobené aj tým, že sa v ňom nachádzala Audrey Hepburn. V Rosselliniho filme si ma získaval postupne, to je zase dané prítomnosťou nacistov v kontraste s miestnym obyateľstvom. O to viac však budete držať palce okupovaným a bezmocným Talianom a o to viac budete trpieť pri pohľade na ich utrpenie. Na neorealizmus dosť naratívne, pripomínalo mi to francúzske poeticko- realistické Brány noci. Je to asi dané aj autorom scenára. Pri jeho sledovaní však treba brať do úvahy aj rok vzniku, tu o nejakom, aspoň minimálnom historickom odstupe nemôže byť ani reči, tu sa kuje železo ešte za horúca. (13.10.2014)

Rosselliniho Opus Magnum. Otvorené mesto je plné bolesti, strachu a úzkosti. Jeho obyvatelia žijú v zrúcaninách, v neustálom strachu pred nacistickou vládou, ktorá svojou železnou rukou ničí ducha všedných ľudí. Za hranicami Ríma sa buduje odboj, ktorého úlohou je oslabovať silnú fašistickú armádu a bojovať za slobodu a spravodlivosť. Film sleduje osudy troch ľudí, ktorých spája spoločný cieľ a spoločná viera. Rossellini, týmto filmom dopomohol k vytvoreniu nového umeleckého smeru- neorealizmu, kedy si Talianský filmári po zničení ateliérov Cinecita povedali - poďme do ulíc a poďme natočiť realitu. Jedná sa o veľmi sugestivný snímok, ktorý ukazuje jednu z mnohých, často prezentovaných tvári druhej svetovej vojny akou je chudoba a bezútešnosť. Filmu sa nedá veľa vecí vytknúť. Je to hlavne preto, že film aj napriek príbehovej štruktúre, pôsobí natoľko realisticky - čo je zásluhou dobre napísaného, na oscara nominovaného scenára, že nestráca nič so svojej naliehavosti ani dnes. Je samozrejmé, že nie každý si k nemu nájde cestu, ale tým, ktorým sa to podarí čaká naozaj znamenitý zážitok. Film neobsahuje silné scény a ani mu o to nejde. Aj napriek trojici hrdinov, je Rím plný ľudí s podobným osudom a film cez troch ukazuje osud väčšiny. V tom je jeho sila a jeho nadčasovosť. (22.10.2011)

Celý děj vyspoilerovaný v "oficiálním textu distributora"? We are not amused.. Jinak slušný film, některé scény jsou vážně napínavé, ale občas je to trochu uspávací (snad si teď o mně nikdo nemyslí bůhvíjakej jsem ignorant:) Když divák ví, jak se bude děj vyvíjet (teda jak dopadne), tak je veškeré budování napětí v první polovině k ničemu. A hlavní deviza filmu, tedy fakt, že se jedná o příběh založený na skutečných událostech a natočený v roce 45 kompletně v lokacích, pro mě není dostačující argument k vyššímu hodnocení. Je tedy pravda, že snímek působí neuvěřitelně autenticky, až dokumentaristicky. Jenže se mi zdá, že například toho prostředí dostatečně nevyužívá. Celkově mě to neuchvátilo. Hlavně teda první půlka, druhá mi přišla zajímavější, závěr mě dokonce docela i potěšil, ačkoliv kdybych nevěděl, co se stane, bylo by to samozřejmě mnohem lepší. A kdybych to natáčel já HAHA:), tak bych se zaměřil ještě i na další jen nastíněné aspekty, například víc na postavu Mariny... řekl bych, že ten scénář mohl být vypilovanější, kdyby snímek nevznikal tak narychlo a za polních podmínek. (A vím, že se na něm podílel Fellini). Chyba bude asi také ve mně, protože jsem čekal něco mnohem víc přelomového. Řekl bych, že na druhé zhlédnutí bude zážitek lepší. (16.09.2009)