Aquarius (festivalový název)
-
Aquarius
-
Aquarius
-
Aquarius
(festivalový název) -
Aquarius
Drama
Brazílie / Francie, 2016, 140 min
Režie:
Kleber Mendonça FilhoScénář:
Kleber Mendonça FilhoKamera:
Pedro SoteroProducenti:
Saïd Ben Saïd, Michel MerktStřih:
Eduardo Serrano74%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
01.09.2016 Vitrine Filmes |
|---|---|
V kinech
od:
|
28.09.2016 SBS Distribution |
Enšpígl
Brazilský filmový festival jsem dvakrát nechtíc míjel, letos na něj konečně došlo a hned na začátku jsem byl příjemně překvapen.Slavnostní zahájení bylo skvěle neformální, dobře se hodící do kina, od slečny Soni by se mohli učit i někteří trápaci z ČT a spol se stotisícovou gáži za pořad, ale to jen tak na okraj. Film mě trošičku zrazoval svou délkou, ale v tomhle případě, že snímek ví proč je dlouhý a je to ku prospěchu diváka, protože svou atmosférou a emocinální intregraci s hlavní hrdinkou tě naprosto dostane. Asi je ve měl nějaký latinoameričan nebo nevím, ale pokud se kě mě dostanou nějaký filmy z Latinské Ameriky a příběh je věnován prostému lidu většinou mě silně zasáhnou a nejinak to bylo tady. Prožil jsem si s Donou Clarou její boj proti ivestorovi, který si brousí zuby na její byteček u pláže, aby místo zasral dalším betovým nesmyslem, vnímal jsem jak s postupujícím časem obyčejný člověk ztrácí prostor a pestrou jedinečnost v příbyvajících mrakodrapech. Velmi kvalitně zpracované záběry do filmového celku, vnímáš je, ale nenarušujou celkpovou atmosféru filmu Užíval jsem si s Clarou obyčejných radostí života jako třeba koupání na pláži, pouštění strarých vinylů a začal jsem jí mít hrozně rád a říkal si, svět který ovladají slizouni jako tady byl vnouček investora s americkým falešným úsmevěm (moc krásně mu to Dona Carla řekla, moc ) je svět ve kterým není místo pro lidskou duši. Sonia Braga má více jak dvouhodinové solo a předvádí neuvěřitelný herecký výkon, to opravdu kloubouček .(4.11.2016)
luke.red
Filho má rád Queeny, podobně jako v O Som ao Redor je i tady poťouchle zařazuje spolu s živýma brazilskýma hudbama a stejně jako u "zvuků od sousedů" i tady se jde pod pokličky baráčků, konkrétně tedy jednoho. O to méně roztříštěný je i závěrečný dozvuk když to do sebe zapadne: je to přeci jen portrét, a při Bragy výkonu nejde než ten portrét potichounku sledovat a nechat se vtáhnout vší precizností... Plakát Barryho Lyndona v obejváku nevisí náhodou.(25.7.2016)
Rob Roy
Tak po dvou filmech je pro mě Kleber Filho formálním perfekcionistou, který dokáže skvěle vytvářet působivou, znepokojující a lehce tajemnou atmosféru neklidu, ale zatím točí témata spojená spojená s brazilskou společností a v tomhle případě se vše kolem jedné mimořádně charizmatické Clary, impozantně zahrané Soniou Braga. Velmi elegantní záležitost a nepochybuji že režiséra čekají ještě větší (a diváčtější) projekty.(8.7.2016)
mcb
51. MFFKV: O jeden z nejvíce strhujících hereckých výkonů festivalu se postarala šestašedesátiletá brazilská herečka Sônia Braga, která se charismatickým, smyslným a vitálním způsobem převtělila do ženy, odmítající opustit byt, v němž vyrostla a žila se svou rodinou. Kleber Mendonça Filho pojímá svůj velkorysý snímek jako úvahu o času/místě a k nim se vázajícím vzpomínkám, které nechceme opustit stejně jako věci, které pro nás mají zásadní hodnotu. Příběh o vzpouře starého proti novému (zde reprezentovaného bezohlednou developerskou firmou, která chce bytový komplex zbourat) sám o sobě nenabízí nic nového, závěr však utvrzuje v tom, že Filho pečlivě rozvržené drama pojímá jako metaforu boje s nevyléčitelnou nemocí, skrytou za viditelný politický podtext. Film, který po čas sledování nejlépe vynikne v detailech a perfektně vykreslené „exotické“ atmosféře, na konci však překvapivě vyplyne ve vypointovaný celek.(15.1.2017)
J*A*S*M
51. KVIFF - zdá se mi, že ten film nedostatečně předestírá vztah Clary k onomu bytu, čehož výsledkem je to, že většinu stopáže mi titulní hrdinka, místo toho, abych chápal její motivace a soucítil s ní v její snaze o zachování místa, kde žila celý život (což by byl při dostatečném vybudování relevantní motiv), připadala spíše jako zaseklá neomarxistická zelená, která si prostě postavila hlavu proti fuj fuj zlému developerovi pod heslem "tady se nic stavět nebude, prostě proto, že zrovna já do toho můžu hodit vidle". Lepší znalost brazilských reálií by silnějšímu požitku možná pomohla.(6.7.2016)