V někdejší buržoazní čtvrti města Recife stojí na vyhlášené třídě lemované pobřežím dům zvaný Aquarius, postavený ve 40. letech. Jeho obyvatelé se postupně odstěhovali a dnes v něm žije už jen bývalá hudební kritička Clara, tvrdohlavě odmítající opustit byt, v němž vyrostla a žila se svou rodinou. Investor, chystající se dům zbourat, jí marně nabízí odstupné, marně jí všemožně ztrpčuje život. Ve svých šedesáti letech pořád krásná Clara, kterou ztělesnila někdejší velká hvězda latinskoamerické kinematografie Sonia Braga, žije dál, jak byla jako atraktivní a bohatá žena zvyklá. Dovede se radovat z vědomí, že kdysi překonala rakovinu, a vzpomínky na mládí ji nepřipravily ani o chuť na sex. Dál se stýká s rodinou a s přáteli a netrápí se ani pocity, že vykořisťuje stejně starou hospodyni a její příbuzné. V podání tvůrce se naopak zdá, že vztahy mezi třídami zdaleka nejsou v Brazílii tak vyostřené, jako je tomu jinde ve světě.(MFF Karlovy Vary)
Rob Roy
Tak po dvou filmech je pro mě Kleber Filho formálním perfekcionistou, který dokáže skvěle vytvářet působivou, znepokojující a lehce tajemnou atmosféru neklidu, ale zatím točí témata spojená spojená s brazilskou společností a v tomhle případě se vše kolem jedné mimořádně charizmatické Clary, impozantně zahrané Soniou Braga. Velmi elegantní záležitost a nepochybuji že režiséra čekají ještě větší (a diváčtější) projekty.(8.7.2016)
PEZ
Vztýčený prostredník všetkým tým Kaliňákom. Vidieť, že v Brazílii je to podobné ako u nás. V spore investor/bežný človek ťahá za kratší koniec bežný človek. Ako inak. Ale našťastie nie každý sa vzdá. Aquarius stavia na scenári a dokonalom hereckom výkone Sonie Braga. Inak táto už postaršia dáma, ktorá zbiera jednu cenu za druhou za svoj výkon na festivaloch po celom svete, nie je žiadna neznáma - za svoju dlhú kariéru stihla získať nominácie na BAFTA, Emmy a tri Zlaté Glóbusy. Tunak potvrdila svoje kvality. Celý film bravúrne potiahla. Oscilujem medzi 4* a 5*, definitívne rozhodne až druhé pozretie. Film je to skvelý a premietol by som ho v našom parlamente - všetkým poslancom povinne. 9/10 (IFF Bratislava 2016)(1.12.2016)
Marigold
Nevšední úvaha o vzpomínkách, prostoru, času, vzpouře proti estabilišmentu a nepolevující smyslnosti. Oproti debutu není Aquarius tak konzistentní v každém ohledu, nicméně jeho atmosféra, stavba záběrů a hlavní postava v podání charismatické Soniy Braga jsou uhrančivé. Tichá poezie domu odsouzeného k zániku a ženy odsouzené k samotě, zároveň skrytý politický statement (a když se člověk podívá na imdb, pochopí, že Filho podráždil vládnoucí brazilskou garnituru nejen svým filmem, ale i protestním gestem na canneském červeném koberci). [Cannes 2016](21.5.2016)
Chilly00
Příběh o šedesátileté Claře, žijí v Brazílii a odmítající opustit svůj byt navzdory nátlakům investorů, kteří chtějí dům zbourat, byl fajn! Stopáž trvající 140 minut byla už o něco méně příjemná, přesto díky sympatické představitelce hlavní role, přijatelná. Nasála jsem ze snímku atmosféru přístavního města Recife a zjistila, jak jsou termiti ošklivý hmyz.(11.7.2016)
Enšpígl
Brazilský filmový festival jsem dvakrát nechtíc míjel, letos na něj konečně došlo a hned na začátku jsem byl příjemně překvapen.Slavnostní zahájení bylo skvěle neformální, dobře se hodící do kina, od slečny Soni by se mohli učit i někteří trápaci z ČT a spol se stotisícovou gáži za pořad, ale to jen tak na okraj. Film mě trošičku zrazoval svou délkou, ale v tomhle případě, že snímek ví proč je dlouhý a je to ku prospěchu diváka, protože svou atmosférou a emocinální intregraci s hlavní hrdinkou tě naprosto dostane. Asi je ve měl nějaký latinoameričan nebo nevím, ale pokud se kě mě dostanou nějaký filmy z Latinské Ameriky a příběh je věnován prostému lidu většinou mě silně zasáhnou a nejinak to bylo tady. Prožil jsem si s Donou Clarou její boj proti ivestorovi, který si brousí zuby na její byteček u pláže, aby místo zasral dalším betovým nesmyslem, vnímal jsem jak s postupujícím časem obyčejný člověk ztrácí prostor a pestrou jedinečnost v příbyvajících mrakodrapech. Velmi kvalitně zpracované záběry do filmového celku, vnímáš je, ale nenarušujou celkpovou atmosféru filmu Užíval jsem si s Clarou obyčejných radostí života jako třeba koupání na pláži, pouštění strarých vinylů a začal jsem jí mít hrozně rád a říkal si, svět který ovladají slizouni jako tady byl vnouček investora s americkým falešným úsmevěm (moc krásně mu to Dona Carla řekla, moc ) je svět ve kterým není místo pro lidskou duši. Sonia Braga má více jak dvouhodinové solo a předvádí neuvěřitelný herecký výkon, to opravdu kloubouček .(4.11.2016)