Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S předlohami Vladislava Vančury jsou potíže. Inspirovaly jak geniální dílo (Marketa Lazarová), tak rozpačitě vyhlížející nedodělky, mezi něž lze zařadit i tento povídkový snímek. Tři příběhy, zasazené do tuláckého i maloměšťáckého prostředí, pojednávají o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Pokus o náčrt zemitých postav však vyznívá spíše směšně, obsazení týchž herců do různých rolí v jednotlivých povídkách příliš nevychází. Selhává přenášení osobité poetiky Vančurova jazyka do filmové podoby. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (32)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Z šesti nezávazných a nezávadných povídek Vladislava Vančury tu byla zfilmována polovina. Z Vančurovy jazykové ekvilibristiky tu sice mnoho nezůstalo, ale pokud se na celou triádu díváme z perspektivy vančurovského stylu vyprávění, pak ani jedna ze zfilmovaných povídek není chabá či obsoletní. Jejich propojení do jednoho hereckého rámce, neboť i dějový i ideový rámec je propojen, je možným režisérským přístupem. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Malo to byť dramatické, vyznelo to však viac komedionálne. Podoby lásky, ešte k tomu historickej, ide ukázať určite oveľa lepšie. Prvá poviedka je taká nemastná-neslabá, keď sa má príbeh rozvinúť, tak končí. Druhá poviedka je najnudnejšia, príliš filozofujúca. Tretia síce pobaví, len neviem či o to tvorcom išlo. Z hercov sa mi pozdávali jedine Palúch a Menšík. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Tři krásné adaptace Vančurových próz. Úvodní „magickorealistická“ povídka odzbrojuje tím, jak současně doceňuje význam živé tíhy všeho zemského, tělesného, smyslového, a jak v něm – v tkáni vztahů, které vše se vším splétají – odhaluje řeč, kterou se ten, kdo opravdu vidí (nebo kdo alespoň něco zahlédl) a slyší (nebo přinejmenším cosi zaslechl), dorozumívá se světem, v němž se ocitl. Druhá – téměř bezsujetová – je čiré jiskření vášní. A třetí vše syntetizuje: zpřítomňuje úzkost zraku, který vidí skrz, a to i svou vlastní zkázu, a přenáší vlny těl, která touží po spojení s čímsi, o čem se domnívají, že to znají – a když splynou, tak se rozplynou… Ocenil jsem i vnímavou lyrickou kameru, souhru tváří vracejících se v čase v různých příbězích, a přenádhernou hudbu. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Ach, ty ženy. Tedy v tomto případě žena. Jozefína, Blažena a Isabela. Vždy jsou kvůli nim jen a jen potíže. Zpřetrhají kočovné přátelství, pošpiní čest ctnostného manžela, který ovšem místo činů jen a jen žvaní, a dokonce kvůli nim muž občas zabije svého soka. Překrásná hudba Zdeňka Lišky, skvostný Vančurův jazyk, a naprosto skvělé herecké polohy nejen Jany Brejchové. ()

type_B 

všechny recenze uživatele

Tento snímek jsem nedávno zhlédl v TV. Atmosféra obou závěrečných povídek i výtvarné zpracování se mi hodně líbily. Nejdříve jsem nepoznal, že předlohou byl Vančura, ale bylo mi nápadné, že pásmo vypravěče je nadstandardně zajímavé. Trochu se divím textu v obsahu... prý nedodělek...? Jistě výprava je velmi minimalistická a téma povídek odlehčené, každopádně se i tak jedná o dost osobité dílo. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Petr Štěpánek vzpomínal, že scénu, kdy v roli Cypriana po něm háže Vladimír Menšík (Kabrhel) sekeru, točili 38krát. Důvodem byl nízký strop dekorace, sekera neletěla kam měla, takže se Štěpánek ocital v nebezpečí života. (sator)
  • Na XV. Mezinárodním filmovém festivalu v australském Adelaide byl film vyznamenán Stříbrným Jižním křížem. (M.B)

Reklama

Reklama