Veronica Guerin
Kto chytá draka
Režie:
Joel SchumacherKamera:
Brendan GalvinHudba:
Harry Gregson-WilliamsHrají:
Cate Blanchett, Gerard McSorley, Ciarán Hinds, David Murray, Karl Sheils, Darragh Kelly, Des Cave, Colin Farrell, Brenda Fricker, Paudge Behan, Amy Shiels (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V polovině 90. let v irském Dublinu dosahovala zločinnost vrcholu kvůli nezákonnému obchodu s drogami. V té době začala o tomto ožehavém tématu psát novinářka Veronica Guerinová, známá svými nekompromisními články o církevních skandálech a o korupci. Odvážná žena se pouští do boje s narkomafií a nezalekne se ani mafiánského bosse Johna Gilliana. Má oporu v milujícím manželovi Grahamovi, který se stará o jejich synka, pomáhají jí kolegové z redakce, ale když se ani po několika „varováních“, po nichž skončí v nemocnici, Veronica nevzdá pátrání, stane se terčem surového atentátu. Pohřbu statečné novinářky se účastní tisíce lidí a její vražda vyburcuje celé Irsko k činu. Titulní postavu ve filmu režiséra Joela Schumachera přesvědčivě ztělesnila Cate Blanchetová. (Cinemax)
(více)Recenze (108)
Zo strany Cate Blanchett výborne zahraná one-woman show, ktorá síce posledných 10 minút nenechá oko suché, no celkový dojem zostane i tak trochu plochý. Že sa scenár snažil byť čo najdôvernejší a najkomplexnejší k reálnym udalostiam je fajn, no aby fungoval čoby naozaj pôsobivý film, potreboval sa pohodlnejšie usadiť v osobnom život hlavnej hrdinky a dvoch hlavných záporákov (miesto oboznamovania s ďalšími piatimi bezvýznamnými). Z Veronicinho vyšetrovania, ktoré i tak nespeje k žiadnej pointe (takže nie je tak detailne dôležité ako v sofistikovaných fiktívnych thrilleroch), sa malo vybrať len to podstatné pre gradovanie filmu. Ten predsa stojí na iných pravidlách než televízna reportáž. Joel Schumacher spravil z Veronicinho príbehu poctivé, chladné svedectvo. Ron Howard by z neho spravil parádnu hollywoodskú limonádu. Najradšej by som niečo medzi. ()
Neznám skutečný osud Veronici Guerin, ale pokud by byl fragment jejího života, kdy se soustředila na problém okolo drog, takový, jak to vidíme v tomto filmu, tak nechápu, jak mohlo mít její snažení nakonec takový efekt. Křehká plavovláska si špacíruje po dublinských slumech plných malých dětí se stříkačkou v ruce a "vyšetřuje", policie tam téměř neexistuje a když, tak nemá páky, takže Veronica přes "svůj zdroj" prachjednoduchým položením prosté otázky, dostává odpověď, vyrazí si za drogovým bossem a řekne:"když mi dáte jména lidí, kteří pro vás prodávají, tak na vás budu v novinách hodná", pak vyrazí k jinému a díví se, že dostane na kokos. Její domácnost připomíná domácnost Erin Brockovich - manžel je máma táta a má pochopení. Takže proč 3*? Za Cate Blanchett, ponurou a působivou irskou atmosféru a minutu s Colinem Farrellem. ()
Šílená slátanina mnoha tragických a fatálních nedostatků. I když pominu urputnost s jakou tvůrci ždímou slzy nebo bezdůvodně prozrazený závěr, kvůli němuž snaha o gradaci napětí ve scéně na silnici vyznívá úplně do ztracena, tuny klišé a jednobarevné šablonovité postavy, zbyde ještě hodně věcí, které prostě nemůžu bez problémů překousnout. Na to, že jsou tzv. True stories fabulovány a bohužel zploštěny čistě pro potřeby Hollywoodu jsem si zvykl, ale že je z VG vyrobena profesně hloupá, naivní a diletantská novinářka, která nerespektuje zásadní požadavky žurnalistické práce (neověřuje fakta, jen přijde za podezřelým a zeptá se ho, kde na to vzal peníze), která si sama koleduje o vraždu a nikdo se těm gaunerům ve filmu nemůže divit. Na její práci tak ve filmu nezbylo pranic hrdinského, prázdné dialogy, v nichž rodina mluví o její odvaze a kde se VG svěřuje se svou láskou k téhle práci vyznívají trapně. Tohle není statečnost, tohle je opravdu hloupost. A to nemluvím o vlezlé snaze tvůrců udělat z VG ikonu moderní doby v děsivě vyhroceném závěru. Prostě třikrát fuj - nebýt Cate a svižného režijního stylu Schumachera, bylo by to za 1*. ()
Velkolepý producent, velkolepých snímků, které oplývají velkolepými rozpočty, Jerry Bruckheimer, se pustil do vod civilního snímku. Ať už byl ale život Veronicy Guerin, jejíž jméno mi nic neříká, jakýkoliv, tak rozhodně se v něm odehrálo více zajímavých událostí, než kolik nám jich páni tvůrci představili. Režiséru Joelu Schumacherovi pak tedy nelze vytýkat, že alespoň minimální stopáže dosahuje pomocí zbytečných (scéna s irským pobudou Colina Farrella), samoúčelných (na city útočící procházka mezi fetujícími dětmi) a zbytečně natahovaných (celý konec je podán zpomaleně) scén. Schumacher filmu nevědomky navíc podkopne nohy hned na začátku, kam umístil konec, který měl být o minimálně pět vteřin delší. Utahaným dojmem pak působí herecký výkon Cate Blanchett v hlavní roli, který navíc stahuje míru jakékoliv záživnosti téměř na nulu. Jako dokument dostačující, ale jako filmové drama o lidském odhodlání podprůměr. PS: Další úchvatná hudební kompozice Harryho Gregsona-Williamse. ()
║Rozpočet $17miliónov║Tržby USA $1,571,504║Tržby Celosvetovo $9,439,660║ ()
Nudný kalkul, který z úžasně nosného osudu jedné zabejčené novinářky dělá "hollywoodsky" líbivý životopisný film, kde je vše jasně bílé (vše kolem Veronicy), černé (irské podsvětí a záporáci) nebo rovnou prvoplánovitě vyděračské (děcka mezi stříkačkama, no to je hnus velebnosti). Řemeslně sice solidní, ale k čemu to, když jediným opravdovým kladem je nepřekvapivě dvojice Cate Blanchett a Ciarán Hinds. A i ti předvádějí spíše své standardy, než že by nějak excelovali. Chtěl bych to samé, nejlépe i se shodným obsazením, vidět z produkce HBO. ()
rozpočet : $17 million tržby celosvetovo : $9,439,660 ()
Téma novinářky, pokoušející se laskavě svírat pod krkem drogovou mafii, bylo pro mne dostatečně lákavé na to, abych se na snímek těšil. Jenže jakmile statečná novinářka po kulce v okně, důkladném proplesknutí ksichtíku, kulce v noze a výslovné hrozbě smrtí prohlásila, že se není čeho bát, tak jsem začal pochybovat o její svéprávnosti. Veronicu Guerin jsem do zhlédnutí snímku vnímal jako legendu, která něco dokázala, ale nyní jsem viděl naivní husu, které jsem ani nedokázal fandit. Čest její památce. ()
Nezáživné, nezajímavé a strašně pomalé nahlédnutí na poslední dva roky života irské rádoby investigativní žurnalistky Veronicy Guerin tak trochu na Hollywoodský způsob - s Hollywoodským režisérem, poloHollywoodským obsazením a hlavně Hollywoodským přeslzeným závěrem přeplněným patosem. Něbýt tohoto všeho, snad by se jednalo o záživnější podívanou. Na co se však dobře koukalo, to byla Cate, která i s kraťoučkým sestřihem dokáže přitáhnout zrak k obrazovce a já z ní nedokázal spustit oči. Uším zase lahodila jedna z nejlepších prací Harry Gregsona-Williamse. Zbytek se nesl v jakž takž průměrném duchu, nemít Veronica Guerin v hlavní roli Cate, tak i dvě hvězdičky by byly moc. ()
Velmi působyvý snímek, který stojí za shlédnutí. Nejen, že to je podle skutečné události, ale v dnešní době je to čerstvé, aktuální téma. Sice po prvních pěti minutách zjistíte, jak bude vypadat konec, ale to vás neodradí a vy s chutí budete sledovat dál, až do úplného konce. Zobrazení míst, kde se vyskytujou samé stříkačky ve vás udělají pořádnou nechuť. Veronica přesto, že má strach je pro své články obětovat všechno bez ohledu na ostatní. Joel Schumacher se mi začíná líbit čím dá tím víc. Nejen, že natáčí vyníkající filmy se skvělými herci, kteří do toho dají vše. Ale natčí filmy, které se člověka dotkne. Jak uvidíte, tak Schumacher si oblíbil Farrella, který je už v každým jeho filmu. ()
Asi to bylo tím, že tento film v TV dávali dost pozdě, ale mně u toho chvílemi, hlavně ke konci, klimbala hlava. Oproti Telefonní budce a Táboru tygrů, mi tento Schumacherův počin přišel dost slabý. Herecké obsazení bylo zvoleno sice velmi dobře, i přesto však můj celkový dojem z Veronicy Guerin vyzněl tak nějak naprázdno a nezáživně. Ale potěšila mne chvilková přítomnost Colina Farrella:) ()
Filmy s podobným námetom a navyše ak sú podľa skutočnosti potrebujú presne to, čo tento má. Kvalitného scenáristu, ktorý dané udalosti pekne sformuje a režiséra, ktorý vie silné filmy točiť. Tu však oba aspekty však zlyhávajú niekde na pol ceste, pretože šlapajú len na polovičné obrátky. To isté platí pre ten všade napchatý írsky hudobný motív. Spočiatku efektný, neskôr vyšiel nazmar. Ideálnou záplatou na to všetko je Cate Blanchett a udalosti, ktoré vo svojej roli predstavila svetu. Záver ma ale nechal chladným. A bol aj zbytočne rozvlečený. 60%. ()
..............Divoké, kontroverzní, rozdělené krvavé Irsko. Novinářka Veronica v tomto prostředí píše o zdejších praktikách drogových dealerů. Ti ji několikrát varují, aby nešťourala do sršního hnízda, bohužel několik žihadel má své následky.Toto vše nám Schumacher předhodí v prvních minutách filmu. Nevím proč to udělal, zřejmě aby ještě více potvrdil gloriolu na hlavě hlavní představitelky. Vše ostatní pak jaksi ztrácí napětí a gradaci, s vyzrazeným koncem. Naštěstí CB vše jistí svoji přirozenou krásou a hereckým nadáním. Další, co nelze přehlédnout je americký styl scénáře, ve kterém obě dámy nešetří hollywoodskými cukrblíky a závěr filmu alá Steel, je vyloženě na odstřel. Poslední minuty s dlouhými záběry, kde se loučíme se všemi zúčastněnými aktéry, jsou plné patosu a slz, tak to určitě evropský divák asi nikdy nepochopí. Velice by mě zajímal názor na tento film od obyčejného Dubliňana a zda-li byla VG opravdu tak hloupá a naivní holka, jak ji scénáristky vylíčily......asi bychom se moc a moc divili............. ()
Joel Schumacher by se měl stydět. Naložit na bedra Cate Blanchett celý film, to přeci není ani trochu gentlemanské... ()
Investigativních novinářů už tady pár bylo, s mnohými to nedopadlo nejlíp. Spjatých s ženskými jmény moc není. Populární Veronica Guerin, která se věnovala irskému drogovému podsvětí, doplatila za svou zvídavost životem. Stačil (samoúčelný) pohled na drogové inferno, ve kterém si i ti nejmenší hrají s jehlami, a ucítila velkou příležitost. Tvrdohlavě si jde za svým, odmítá prosby okolí, nevystraší (samozřejmě, že jo, ale jen na čas) ji ani rozbitá ústa a kulka ve stehně. Škoda, že se také samotní tvůrci víc nesnažili. Výsledek je místy nechtěně komický, jindy hloupý i nudný. Je to typický souboj dobra a zla, kdy naše hrdinka sice jezdí v autě jako prase, ale jinak přesně pojmenovává ta bezcitná hovada, která dostávají drogy i mezi děti školou povinné. Všichni okolo Veronicy jsou hodní a starostliví, naprosto oddaní a chápající (dokud to nezačne vřít) a nikdo moc neřeší, že naše novinářka je vlastně egoistická kráva. Scénář je plný klišé, místy je nesmírně plochý a vůbec z něj nesálá napětí nebo živočišnost, se kterou naše hrdinka odhodlaně odhaluje pravdu. Joel Schumacher vždy rád skákal mezi velkými projekty a těmi menšími, tady podléhá látce i všem neduhům, které přináší. Je prostě moc hollywoodský a celý ten špinavý obchod v pozadí prostě obavy nepřináší. Že je tohle humanistické poselství snesitelné, je tak zásluhou hlavně herců. Všem pochopitelně vévodí Cate Blanchett, která je velmi přesvědčivá a i přes její vypočítavost jí vlastně fandíme. Prostě skutečný život po hollywoodsku (s Jerry Bruckheimerem v zádech). ()
Tento film je takový slzopudič. Snaží se dojímat svou mlancholií a líbivou hudbou s irskými motivy. Na to, že to točil tak špatný režisér jakým Schumacher bezesporu je, je film téměř povedený. Je to film lehce nadprůměrný a průměr je laťka, kterou patlal a nikdy originální plagiátor Schumacher málokdy dokáže překonat. Jeho vrcholem jsou Hráči se smrtí, od té doby se již většinou brodí hluboko ve stoce podprůměru. Samozřejmě největším triumfem filmu je skvěle hrající Cate Blanchett, která z role vyždímala maximum. Ale ani to nestačilo, aby se z filmu stal dobrý film. ()
Podle mě velice dobrý film zakládající se na skutečných událostech a ukazující, že práce novinářů může být opravdu životu nebezpečná. Kdybych měl snímek vystihnout pouze jedním slovem, bylo by jím "působivý". ()
Druhá hvězda za Cate Blanchett, která se ale podle mě do této role moc nehodila. Celkově tak 50% ()
veľmi silný príbeh a najmä režijne majtrovsky natočená dráma, napínavé, s neustálou atmosférou nepokoja a nebezpečia prebodávajúcou sa pod kožu, úžasný výkon Cate Blanchett a pomerne solídne scenáristicky spracované (až na ten americký záver, ktorému však s čistým srdcom ťažko čosi vyčítať, keďže sa jedná o skutočný príbeh a ony udalosti naozaj nasledovali) ()
Je možné, že to, co jeví jako plochost nebo výrazné nedostatky filmu, je ve skutečnosti finále tragického novodobého příběhu současné irské mučednice lidských práv. Novinářka, která vlastně nebyla novinářkou, ale o to více se toužila prosadit na tomto poli, matka, která sotva stačila odrůst batolecímu věku svého syna a manžel, který zejména v irských poměrech byl a stále zřejmě je mimořádným případem mírou taktu a pochopení, kterou vložil do lásky ke své ženě a její misi. Cesta od účetní k angažované veřejné činitelce je sama o sobě mimořádnou. Žena, která poměrně nečekaně nalezla své životní téma, rázná osobnost zvyklá na přímočaré tahy a čelní postupy i úctu k ženství, která koření v tak katolické zemi, jakou Irsko doposud je, v konzervativně pojatém mariánském kultu. Nerozvážná horlivost, kterou jí lze víceméně oprávněně vytknout, nemůže nic změnit na om, že gangster je zločinec a vražda výrazem vlastně bezmoci (charakteristické je v této souvislosti upozornění producenta filmu Jerry Bruckheimera, že Guerinová je i Irsku cítěna jako národní světice svého druhu). Asi tak lze rekonstruovat s rozumnou vyhlídkou na dostatečnou přesnost kulisy příběhu, který se určitě stal, jak víme z dostupných doložitelných fakt. Scénář, soustředěný de facto na vyvrcholení krátkého, předčasně uzavřeného Veroniččina života, pokračuje a vrcholí ateistickým "nanebevzetím" této světské mučednice (v irských poměrech byl šok o to větší, že se jednalo o vůbec první vraždu novinářky-ženy; v čtyřmilionovém Irsku film zhlédl víc než milion diváků, "jen" potlesk na dublinské premiéře, věnovaný Blanchettové, trval víc než deset minut; byly i další srovnatelné aplaudace). Hluchá místa, která se v takto vypjaté výchozí představě nemohla neobjevit, skvělým výkonem překrývá hvězdná Australanka Cate Blanchettová; autoři ji vysvětlují jako snahu zestručnit dramatický příběh života této žurnalistické osobnosti z polobulvárních novin. Skvělá gradace závěrečných scén, přímo navazující na fascinující úvod filmu, naznačuje skutečné kvality scénáristovy i režisérovy; působivost, které dosahují, je skutečná; údaje, jež přinášejí, jsou doložitelné. Velkým hercem příběhu je půlmilionový Dublin a irskost filmu, na níž si američtí tvůrci dali zvlášť záležet, by pro nás všechny měla být prvkem, kterému bychom měli věnovat přiměřenou pozornost. Výčet silných míst tohoto výrazného díla lze uzavřít podivem nad tím, že příběh této nesporně silné osobnosti, i následná převratná proměna irské drogové a vůbec podsvětní scény, masové protestní pochody irského obyvatelstva nenalezly hlubokou, vnímavou pozornost našich médií a nestaly se dostatečně silnou výzvou do našich dlouhodobě vedených diskusí o tom, co drogy jsou a kde začíná a končí rozmezí tolerance a nezbytné represe. Platí to nejen pro novináře, kriminalisty, ale i právníky. Vždyť tato alternativa nizozemské inspirace, o níž se naopak mluvilo až příliš, mohla do toho všeho vnést nové inspirativní tóny a prvky. Způsob, který volíme pro přebírání zkušeností srovnatelných zemí, je velmi zvláštní a sám o sobě vybízí k velmi radikálním úvahám. Těm, kterým se tento angažovaný film zdá být až příliš plochým a umělecky nedokrveným, lze vzkázat jedno: nechť se pokusí o srovnání s obdobnou americkou produkcí. Z tohoto srovnání nemůže VERONICA nevyjít se ctí. A asi nejen se ctí. () (méně) (více)