Sentimental Journey

„STALO SE VÁM, ŽE JSTE V NOCI NEMOHLI USNOUT? VYTANULA VÁM NA MYSLI NĚČÍ TVÁŘ? NEZAPOMENUTELNÉ VZPOMÍNKY, NEZVLADATELNÉ EMOCE... OTEVŘETE DVANÁCTERO DVEŘÍ KE SKLÍČENOSTI...“ Tento anime seriál je adaptací vizuální novely, ve které se nejmenovaný kluk postupně seznámil s dvanácti děvčaty v době, kdy ještě všechny chodily na nižší střední. Poté se však vždy odstěhoval a holčiny si s nástupem na střední začínají uvědomovat, co k němu cítily... » Co se mi líbilo: 1) Originální myšlenka. Vytvořit seriál, jehož dvanáct dílů bude mít dvanáct hrdinek, to chce odvahu a nenapodobitelný příběh. A ten rozhodně má. 2) Hrdinky. Nelíbila se mi úplně každá, ale všechny měly něco do sebe. Mezi mé nejoblíbenější patří Sugisara Manami, která trpěla trvalou zvýšenou teplotou; Sawatari Honoka, která se ráda starala o svého tatínka a vedlejší postava Kudou Chigusa, kterou se Taeko snažila dát dohromady s Tetsurem. 3) Animace. Nečekal jsem, že by kresba 90. let byla koukatelná, a už vůbec, že by dokázala být i hezká. Ale opak je pravdou! 4) Hudba. Nejlepší hudbu na pozadí u této anime série bohužel hodnotit nemohu, protože nikde neexistuje její seznam. Proto ohodnotím jen zbytek. Opening byl sám o sobě příjemný, ending už sice není tak dobrý, ale líbilo se mi, že v něm byl sestřih celé epizody a nějaký ten záběr navíc. » Co jsem nemusel: Ačkoliv nenacházím nic, co by se mi vcelku příčilo, nedokážu tomuto titulu dát nejvyšší hodnocení. Brání mi v tom některé postavy, u kterých jsem horko těžko hledal nějakou tu logiku jejich smýšlení; například u Nagakury Emiru, a také mužsky znějící dabing Kahoniny babičky. » Shrnutí: Na svou dobu velmi dobře podaný příběh, který přes nedostatky vyniká i svou kresbou. Doporučuji těm, kteří se nebojí skouknout starší romanticky laděné tituly. Nebudete zklamáni. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v TV verzi (19.07.2016)

Sentimental Journey je adaptací simulátoru randění Sentimental Graffiti (a nejsou to jediná díla ze sentimentální série), nepřekvapí tudíž, že dívkami se to zde jen hemží. Seznámíme se s celým tuctem, přičemž každá žije v jiném městě a každé je pochopitelně věnována jedna epizoda. Všem příběhům je společné základní schema, v němž dívka potká chlapce (ve hře je jím hráč, v seriálu vždy někdo jiný) a toto setkání ji určitým způsobem ovlivní do dalšího života, ovšem zatímco ve hře je nejspíš hlavní náplní samotné setkání, anime ho většinou odbude v několika krátkých scénách a věnuje se především tomu, co v dívce zanechalo. Tento přístup je rozumný, jelikož rozpracovat ve dvaceti minutách v dostatečné míře oboje by bylo téměř nemožné, a zřejmě i on přispěl k tomu, co je na celém seriálu tím nejlepším: všechny epizody jsou navzájem velmi odlišné; liší se asi jako houslistka od (pop)rockerky. Jistě, najde se tu pár slabších dílů, díky oné různorodosti jsem se však neustále těšil, co přinese další pokračování. Zdejší míru romantické naivity můj organizmus strávil bez obtíží a sentimentu jsem vzhledem k názvu očekával výrazně více. Velmi příjemné překvapení. 8/10 (20.09.2010)