Wind River
Wind River
Wind River
Wind River
Wind River
Wind River
Režie:
Taylor SheridanScénář:
Taylor SheridanKamera:
Ben RichardsonHrají:
Jeremy Renner, Elizabeth Olsen, Graham Greene, Jon Bernthal, Julia Jones, Gil Birmingham, Kelsey Asbille, Apesanahkwat, Martin Sensmeier, Hugh Dillon (více)Obsahy(2)
Stopař Cory Lambert objeví uprostřed zasněžené pusté krajiny Wyomingu tělo mrtvé indiánské dívky. Vyšetřování se ujímá novopečená agentka FBI Jane Bannerová, která do odlehlé indiánské rezervace Wind River přijíždí z Las Vegas, zcela nepřipravená na drsné podnebí, jež tam panuje. Na pomoc s vyšetřováním si přizve stopaře Coryho a společně se snaží přijít na kloub záhadné smrti... (Falcon)
(více)Recenze (1 146)
Tento film přesně splnil co jsem od něj očekával. Depresivní zimou promrzlá podívaná, kde žijí drsní týpci.Vynikající thriller za mě 90% ()
Neviem ako inak popísať Wind River, než ako brilantný. Z môjho pohľadu nemá jedinú chybu - skvelé obsadenie, skvelé herecké výkony, dychberúce prostredie a pútavý dej. Všetko prebieha v pomalšom tempe, no keď už dôjde na akciu tak je to prinajmenšom perfektná scéna. Počas celej stopáže je doslova cítiť tú živočísnosť prostredia a mrazivosť celej situácie. Dej doslova presakuje ťažkými emóciami, ktoré vrcholia práve v momente, kedy sa odkryje za akých okolnosť došlo k zmiznutiu a smrti - priznám sa, že táto scéna ma úprimne dojala. Naozaj nemám vôbec, čo vytknúť a na Wind River budem ešte veľmi dlho spomínať. ()
Wind River je svojim obsahom fakt jednoduchý film, avšak esenciálnych atribútov, ktoré ho tlačia vpred oproti podobným filmom cez zľadovatený sneh ako buldozér, je viacero. Nemá zmysel ich tu menovať. Tie treba vidieť, počuť, zatriediť si ich, prežiť ich. Hoci treba objektívne uznať, že pre diváka, ktorý už má niečo odpozerané, neprinesú nič nové. To pravé umenie je s nimi narábať, správne načasovať a vyložiť karty na stôl v tej pravej chvíli. Toto je podľa môjho názoru hlavný pilier tohto diela. Wind River nie je len výsledok toho najsprávnejšieho načasovania a chronológie deja smerujúcemu k najsilnejšiemu záveru, aký som mal možnosť vidieť za veľmi dlhú dobu. Je to výsledok toho, keď sa na tvorbe filmu takéhoto žánru spoja tí správni tvorcovia, teda náhoda. V jednoduchosti sa skrýva krutá krása. Niet úniku pred ľudskou spravodlivosťou. ()
Tenhle film byl fakt pecka přesně tak jak to mám rád. Na jedné straně je jakási ponurost, beznaděj prázdnýho města, nuda a napiču život a na druhé straně super akční scény u kterých si říkáte, že to snad není možný. + super herci a skvělej Jeremy Renner. Společně s Cardinalem za poslední dobu dvě super pecky podobnýho ražení - po česku by se to dalo přirovnat i k Pustině. Jen ta neměla ty akční scény. ()
Som rad, ze toto je film, ktory vas nestrhne efektami, prehnanou akciou pripadne niecim podobne "tuctovym". Naopak, od zaciatku mate pocit, ze toto je fakt kvalitne natocene. Mam rad podobne situovane filmy, kde vas v prvom rade dostane atmosfera a samotna zapletka filmu. Cim viac film napredoval, tym mi bolo viac luto obete a jej rodiny. Vo flashbacku vrazdy to bolo citit najviac, kedze to tam poriadne graduje. Z malickosti je zrazu dvojnasobna vrazda. Herecky super (Renner brilantny), rezia super, scenerie super, koniec super. Cista vychutnavacka tento kusok. Mal som v plane 4*, ale pri pisani komentaru som dospel k 5*. ()
Do špiku kostí mrazivý thriller so žánrovo priam stopercentnou presnosťou či už v rámci atmosféry, alebo filmárstva samotného. Už si ani nepamätám, kedy naposledy (ak vôbec) som v danom žánri videl takto poctivú a priamočiaru záležitosť (pričom práve najmä tieto faktory ju robia tak výnimočnou). Tu sa skrátka ide od začiatku do konca tým istým smerom, vo vyšetrovaní sa postupuje bez zbytočných odbočiek, všakovakých falošných stôp či snáh o prekombinovanosť, a predsa to šlape presne ako má. Klobúk dole, Sheridan. Rovnako tak Renner, ktorému postava lovca-stopára sadla priam fantasticky, nuž a obrovská pochvala taktiež pre kameramana, nakoľko po stránke vizuálnej je to taktiež priam prvotriedna lahôdka (lokácie sú doslova fascinujúce a skvelo dotvárajú nehostinný kolorit daného prostredia). 95% ()
Ti ludia maju len ticho a sneh... Mraziva atmosfera amerického severu a tema o ktorej sa až tak často nevraví. A to pôvodný obyvatelia USA a ich sučasny život v drsných podmienkach. Zaujímave spojenie agentky FBI a miestneho stopára ktorí sa snažia objasniť "úmrtie" mladej indiánky. Nie je to až také temné ako Temný príbeh ani premyslené ako Muži ktorý nenavidia ženy, ale aj napriek tomu sa jedná o nadpriemerné krimi... ()
Skvele podaný film s hustou atmosférou.Herci úžasní hudba vybratá skvelo.Keď sa dozviete čo sa stalo a ako tak cítite tú beznádej obetí.Koniec skvelý.Pre mňa 5* záležitosť. ()
Kterak bílý muž vyřešil problémy indiánů, kteří nečinně a bezmocně přihlíželi, s jinými bílými - a tentokrát zlými - muži. Už jsem to jednou četla, ve druhé třídě, a jmenovalo se to Vinnetou I a II, ve žlutých deskách, s vysvětlivkami divokozápadního slangu vzadu. Tento film mě ze začátku nadchl, později ale už méně. Wind River tak nějak zabil dvě mouchy jednou ranou - zároveň informoval širokou veřejnost o politováníhodné situaci původních obyvatel Ameriky a zároveň dal příležitost dvěma bílým hollywoodským hvězdám zahrát si dvě nejlepší a nejcharismatičtější role. Normálně nejsem taková šílená social justice warrior, spíš naopak, ale tady mi to přišlo trochu moc nápadné. ()
Velice zvláštní film, který mě zaujal až v posledních 20 minutách. Vše je nějak příliš přímočaré a jakoby prázdné. Nemůžu říci, že jsem se nebavil a nudil. Ale chybělo mi více duše. Prostředí krásné. ()
Takové to, když si říkáte - chtělo by to teď nějakej ale fakt dobrej film.... třeba super kriminálku, nebo thriller. A ono jo!!! Jeremy Renner byl vždycky muž mého srdce, ačkoli tady nemá kuši ani luk a šípy, nosí pušku jako hrom a obléká sněhového hejkala. Autentický, mrazivý, uvěřitelný, přesvědčivý, precizní a drsný thriller s čistými hereckými výkony a bez zbytečných dlouhých keců. "Slyšel jsem, že se někdo pohřešuje...." - ne, nikdo se nepohřešuje - . "jak umřel?" - s fňukáním. (líp to snad ani nejde vymyslet). ()
Kdybych napsal, že forma zde vítězí nad obsahem, zřejmě by to znělo spíš negativně. Oprostěme se tedy od toho negativního smyslu a vychutnejme si sice jednoduchou, ale za to atmosferickou, emocemi nabitou a řemeslně perfektně zvládnutou detektivku. Drsný sever, krásná ale vražedná příroda a spousta lidí, které ta podívaná přivádí k šílenství. Kdyby film nebyl zasazen do severozápadní ameriky, nazval bych ho klasickou severskou detektivkou se vším všudy - s mysteriózní zápletkou, drsnými podmínkami, strhanými postavami, depresivní a bezútěšnou atmosférou, minimem vtipu. Takový zkrátka Wind River je a nelze se divit velmi kladnému přijetí, protože si na nic nehraje. Jeremy Renner ukazuje, že jeho schopnosti nekončí Hawkeyem a Elizabeth Olsen zase dává najevo schopnost působit dospěleji, než Scarlet Witch. Za mě zasloužených pět. ()
Wind River je presne tým mrazivým a neľudským filmom, ktorý sa vryje hlboko do ľudskej duše. Zobrazuje to najhlbšie utrpenie ľudí, ktorí stratili svojich blízkych. Atmosféra hutná a dá sa doslova krájať. Niektoré momenty úplne zastavujú čas a nútia človeka premýšľať nad nepochopiteľným konaním niektorých ľudí. Je to hnus, čoho sú schopní muži pre ukojenie svojich chúťok. Je nepochopiteľné, ako musia žiť pôvodný obyvatelia Ameriky. Smutná dráma pre silné povahy zvládnutá tým najlepším scenáristickým perom. ()
Sčíhnuto dnes, v Kanadě, což tomu celému dodalo ještě větší grády a autentičnost. Film sám o s sobě dobrý, kvalitní a tudíž velmi podařené 4* ()
Příběh a herci na 1.Pořád si myslí, že tomu něco chybělo ()
Wind RIver je milé překvapení v ne příliš epické, ale naopak komorní atmosféře. Pomálu mysteriózna, naopak více krimi. Díky úsporné délce filmu se k závěru dostaneme svižným tempem. Je šokující? Není. Film stihl i citlivé zakomponování etnické problematiky, takže poměr čas/výkon je super. 7/10 ()
Obrovské zklamání. Atmosféra slušná, vizuál moc pěkný, jenže to dnes nabídne kdejaká televizní detektivka. Orientaci v příběhu dost znesnadňují překotné střihy, snaha dostat se co nejrychleji dál i za cenu vynechání mezikroků, takže na místě vzdáleném 8 km a odříznutém sněhovou bouří jsou najednou stany a hordy policistů; takže sněžnice jsou v ruce a najednou na nohou; takže stopy a těla přežívají sněhové bouře nezasněženy. Kdo tvrdí, že je to dokonalá detektivka, asi nikdy žádnou neviděl, neboť to žádná detektivka ani není, vyšetřování se v podstatě nevede, veškeré stopy přicházejí postavám se štěstím (sic), divák se dozví co se stalo, ze zvířecí retrospektivy a postavy nejspíš vnuknutím shůry. A k tomu ta nejotřepanější a nefunkční klišé: křehotinka z jihu drsňáky na severu nepřijímaná; ztráta dítěte, och ach; "Ale já jsem její jméno nezmínil!" To jako vážně!? Pachatelé jsou figurky, vyšetřovatelé charakteři, indiáni indiáni, diváci nadšenci a já trochu hořký a hodně zklamaný. (8. 2. 2019) /// Zvláštní. Po třech letech jsem film shodou okolností viděl znovu. K "detektivní" práci bych mohl mít výhrady i dál, k zásahům shůry snad taky, proč ale? Není to úplně jedno? Tenhle film není krimi, tohle je hluboké drama o ztrátě, o samotě, o lidech. Cítím, že ve mě bude rezonovat ještě dlouho. (10. 1. 2022) ()
Když jsem to viděl poprvé, připadalo mi to nenápaditý, přímočarý, jednoduchý. Ale tak asi po dvou letech při druhém zhlédnutí mi to přišlo hodně nápaditý, psychologicky propracovaný, krásný dialogy. A zase ten Old Shatterhand! Jako mi ho v Revenantovi připomíná Hugh Glass, tak tady je to Cory Lambert. Natočí už někdo konečně film, ve kterém mi nějaká postava bude připomínat Vinnetoua? ()
10/10 - Zrovna dnes jsem si na www.idnes.cz přečetl zajímavý rozhovor s filmovým kritikem J. Jarošem, kde prohlásil: „Když se dívám na film v kině, buď mě děj vtáhne a přestávám vnímat svět kolem, nebo se mezi mnou a filmem vytvoří skleněná stěna, která mě dál nepustí. Případů, kdy zůstávám venku, je samozřejmě víc než těch, které mě vtáhnou." Wind River je mým příkladem filmu z poslední doby, který mě dokázal vtáhnout, ačkoliv jsem v to ani nedoufal. Možná to není TOP10 movie of 2017, ale je to film, který mě nejen velmi zasáhl, navíc zároveň mohu vyjmenovat spoustu jeho dalších pozitiv: výborná atmosféra; vynikající, dojemný příběh; krimi úrovně takřka skandinávské; aktuální společenské téma (v USA), tedy žádné vykopávky a traumata z témat starých desítky let; krásná příroda indiánské rezervace; vynikající herecké výkony, obzvlášť hlavních "avengeráků" J. Rennera a Elizabeth Olsen. A samozřejmě pár skvělých akčních scén, kdy nemohu nevzpomenout na skvělého Sicaria. K tomu ještě ta "pointa", kdy se v člověku mísí smutek a vztek... Už dlouho jsem neměl chuť si nějaký film pustit hned podruhé. Jeden z mých filmových favoritů roku 2017. ()
Související novinky
Pokračování Wind River nabírá obsazení
Před tím, než se stal králem televize díky seriálům Yellowstone či 1883, získával si scenárista a režisér Taylor Sheridan obdiv na filmové frontě díky snímkům jako Sicario nebo Wind River. A právě… (více)
Chris Pratt spojí síly s režisérem Wind River
Chris Pratt (Jurský svět, Parks and Recreation) má teď díky odkladu třetích Strážců galaxie relativně volno, a vzhledem k tomu, že jeho Cowboy Ninja Viking zdá se taky před kamery nijak brzy nedorazí… (více)
TOP 2017 dle nejoblíbenějších uživatelů
Hrstka nejoblíbenějších uživatelů ČSFD.cz tradičně vybrala osobní trojku nej filmů, uvedených do české a slovenské distribuce nebo na filmových festivalech v roce 2017. A někteří dali hlasy taky svým… (více)
Wind River nabízí celou paletu výkladů, pro mě například jakýsi ilustrativní nástin paradigmatu či spíše náznakovitou konstrukci překonávající rozpor mezi voluntaristickou morálkou a darwinismem: vyobrazení zla v jeho čisté podobě jakožto „duševní“ volatility v důsledku poraženosti „osudem“, totiž tíhou periferního kontextu, do něhož ti „špatně vržení“ vrůstají mentálně, gramotnostně, kompetenčně, hodnotově jako do jistého návyku a velmi determinující infrastruktury, stále samozřejměji, třeba pociťují ten nejhlubší odpor k této den ode dne hůře opustitelné kumulované volbě; srovnání se nabízí s českým seriálem Pustina a protože jsem občasným posluchačem Václava Cílka, vidím zde i analogie indiánského problému s problémem romským. Řešení případu spočívá v ústřední komplementaritě vyšetřujícího páru: on je lovec = instinkt, zatímco jejím methodickým příspěvkem je běžně chápaná profesionální inteligence. Pro mě se jedná především o velmi povedenou, svobodomyslně otevřenou naraci balancující mezi deterministickou a indeterministickou sugescí, zatímco například vědeckofantastické drama by některou z nakonec zaujatých pozic přeformulovalo do nějaké jednostranné exemplární narace. Lovec je z generace sofistikovaných hrdinů (opak terminátorů a všech hrdinů adekvátních pro falešně či naivně binární pohled na svět, jemuž vyhovovala kinematografie studenoválečná a později nakrátko ta unipolární) - nepovyšuje se tak prvoplánově nad slabší a poražené, prázdné, zkažené, vůbec představuje svůj vlastní vnitřní boj, takže není předurčen k tomu, aby reprezentoval nějakou stranu světla proti straně tmy, objektivně a samozřejmě s odstupem znechuceného rozumí až zvráceným pohnutkám, nic si nenalhává o životě, ale zvládá ho; je to mnohem komplexnější, realističtější a sympatičtější postava při dnešním průměrném stavu deziluze ze všech lacině propagovaných morálních, humánních a civilizačních hodnot. Neudál se ani žádný chvilkový propad do emocionálně vyděračských kýčů. Zaujala mě polarita touha vs. vztek. Je přece banální fakt, že touha je podmíněna sebeovládáním. Co nemá moc nad sebou, není „svobodno“, nemůže autenticky být, a tedy ani mít možnost toužit. Je zmítáno disharmonií chaotických sil. Chybí-li sebeovládání, moc nad sebou, třeba i ilusorní a kulturně osvojená a zautomatizovaná, není ani žádné „já“, které by pak mohlo toužit. Násilníci zde vyjadřují zuřivý neklid, jakousi frustraci plynoucí ze zmatení a prázdnoty, běs finálního, opravdu snad nezvratného stadia rozkladu; osoba se nestihla zafixovat v nějakém hodnotovém systému, nedospěla k osobnosti, rozutekla se do vnitřních pudových kontradikcí. Zuřivost je stadiem dezorientované, neautenticky a neorganicky, nezrale osvojené lačnosti po tím již dezinterpretovaném obsahu, netouží, okupuje, totiž pokud touží, touží vůbec toužit. Výjev lačnosti jako z Dantovy Božské komedie, atmosféra posedlosti zachycená Rodinovým reliéfem prostupuje svět-očistec a chce pohltit veškerou naději svou beznadějí. Jí zaskočené oběti naproti tomu vyjadřují opravdovou touhu jedné bytosti po druhé a s tím související positivitu, jakési nadání k pokoušení se o konstruování visí, jakousi důvěřivou touhu po budoucnu, možnost snu. Pár milenců si v posteli střídavě načrtává velkorysá pokračování svého společného příběhu, načež je přepaden skupinou vzájemně si vnucených vyvrženců globalizované prosperity. Střet těchto nálad a východisek je situací, kdy se možnost snu stává nesnesitelnou provokací, mementem selhání pro ty, kteří sami již nesní. Protože mimo jiné sledujeme příběh o kapitalismu a globalizaci, o úspěchu a prohře v jedné z milionů kapitol tržní metafyzikou teleologizovaných dějin, připomeňme si Underwooda, jehož postava také neznala erotiku a pletla si ji s triumfalismem: „A great man once said, everything is about sex. Except sex. Sex is about power.“ Řekněme si, že Underwood je prostě společensky úspěšnou, sofistikovanou verzí tohoto omylu, téže osobní prohry. Jediný zásadní rozdíl mezi vyčpěle repetitivním manipulátorem z Bílého domu a těmito mnohem reálnějšími zaměstnanci dnešní těžařské společnosti vyplývá z pravidla nulového součtu, dokládajícího výskyt komplementarity silné karty k slabé, zatímco se beztak hraje o pochybný cíl; jejich údělem je labyrint bezvýsledného hledání toho „Ty“, jímž vyjadřovaný poměr osvětluje Buberova existenciální filosofie jako vlastní podmínku sebepoznávání. Protože „já“ se propadlo v ostudný nezdar, stalo se každé kdysi potenciálně inspirativní nebo dokonce partnerské „ty“ kořistí. () (méně) (více)