Volyň (festivalový název)
-
Wołyń
-
Hatred
-
Hatred
-
Hatred
Drama / Historický / Válečný
Polsko, 2016, 150 min
Drama / Historický / Válečný
Polsko, 2016, 150 min
hygienik
Takto to dopadá, keď sa natočí film a servíruje sa diváctvu neznalému problematiky. Je z toho znôžka explicitných surovostí a historických aktualizácií. Áno, stalo sa to, je to hrozné, neľudské a nikdy sa to stať nemalo. Ale keby tento film natočili trebars Švajčiari, mohol byť objektívny. Natočila ho však 1 zo strán konfliktu - Poliaci. Polská historiografia má na Banderovcov, Rusov (Sovietov) a Nemcov svoj uhol pohľadu, ktorý je jasný. To je historicky oprávnené a je dobré poznať a aj interpretovať dejiny. Ono by však bolo treba začať niekde okolo roku 1500 a skončiť rokom 1992. Iba tak by ctené diváctvo mohlo plne pochopiť, prečo sa hrdinovia filmu chovali tak, ako sa chovali. Bez toho Wolyň vyznieva ako silná kritika fanatického nacionalizmu a náboženskej intolerancie. Základný problém tejto oblasti je však podľa mňa v absencii dostatočne liberálneho režimu, ktorý by prispel k obrúseniu hrán. To sa v susednej Haliči podarilo Habsburgovcom.(27.7.2017)
luka4615
Film má zhruba do konce první poloviny velmi rozvláčné, místy i klidné tempo, kdy se seznamujeme s nastalou situací a postavami, avšak polovina druhá, to je něco zcela diametrálně odlišného. Od chvíle, kdy snímek začne "zabírat" vzniklé represe Ukrajinců vůči Polákům, Wołyń nabere zcela netušený, syrově realistický nádech smrti. Kamera při všech mučeních a následných vraždách neuhýbá ani o milimetr, což má za následek výbornou a syrovou filmovou podívanou, která kromě realisticky vykreslené situace v Polsku v těch nejtemnějších létech nabídne i skvělé herecké výkony.(3.4.2017)
deLaFere
Od války uplynulo mnoho let a je skoro šokující kolik reflexe stále chybí. A o to víc je třeba si opravdu cenit takovýchto snímků, které se nebojí vyvolat kontroverzi. Tak jako pohrdám litry krve ve zdánlivě sofistikovaných snímcích, jako je Osm hrozných, tak zde je s hrůzou přijímám a kvituji jako memento odsuzující násilí a lidskou debilitu. V určitých pasážích už mi běhal mráz po zádech a pociťoval jsem intenzivní chuť se nedívat, protože jsem věděl, že tohle se stalo. Smarzowski se s tím opravdu nepáral a dnešní politická korektnost, ve srovnání s tímhle, vypadá jako mentálně opožděný retard. Jak se sám režisér vyjádřil, cílem snímku bylo vyvolat kontroverzi a to se mu beze zbytku povedlo. Pochopitelně, je to Polák a nebude Poláky shazovat. I přesto v jemných náznacích neváhal ukázat i Poláky jako lidi, kteří nejsou úplně čistí, jednak neskrývaný polský antisemitismus (dnes už ho ani skrýt nejde) a také otázka působení Lachů v meziválečném období na ukrajinském území, ale toto opravdu velmi jemně. Žádná snaha o politickou motivovanost Ukrajinské osvobozenecké armády, jen ryzí naturalismus, upozorňující na hrůzy minulosti, vyobrazené děsivým způsobem tak, že nemůžu nezmínit Jdi a dívej se, kde se režisér podle mě musel inspirovat. Není tu žádná snaha o personifikaci s hlavní hrdinkou, ta je jen průvodcem v polodokumentárním filmu, který se nic nevymýšlí, nic nemanipuluje a prostě předkládá poměrně solidně ucelený obraz děsu. Jsem přesvědčený, že cílem bylo vzbudit zájem o jednu z mnoha nereflektovaných otázek dějin války. A to je dobře, kdypak se třeba někdo obuje do českých konfidentů? Tahle reflexe by sakra byla třeba.(16.4.2017)
Crocuta
Ne náhodou připomíná "Wolyň" jugoslávskou válečnou trilogii Lordana Zafranoviče. Právě ukrajinsko-polské pomezí se spolu s Chorvatskem a Bosnou stalo dějištěm permanentní občanské války provázející německou okupaci a nejděsivějšího nacionálního běsnění v dějinách celé 2. světové války. Masakry páchané UPA a OUN na Polácích (ale i Židech, Rusech, Češích a dalších haličských a volyňských minoritách) se jako vejce vejci podobají ustašovské protisrbské genocidě - včetně toho hojného užívání seker a nožů k masovému vraždění. Ve světle tohoto snímku vyznívá opěvování banderovců jako hrdinů a vlastenců (například spisovatelkou Oksanou Zabužko) hodně pitomě. Zájemcům o to, jak situace v dané době a místě vypadala doporučuji např. knihu Wojciecha Žukrowského "Ariadniny noci a jiné povídky" nebo "Ve stínu trojzubce" Stanislawa Myslinského. Mimochodem - zatímco v polském pohraničním okrese Rzeszow najdete řadu pomníků obětem ukrajinských zvěrstev, hned za hranicí, v sousedním ukrajinském Drohobyči před časem místní postavili Stepanu Banderovi pomník jakožto národnímu hrdinovi a mě nezbývá, než se tentokrát ve svém hodnocení připojit k verbalovi.(20.4.2017)
T2
║Rozpočet PLN 10miliónov║Tržby Celosvetovo $6,960,000▐ Masaker - horor. Hlavne záver teda sakramentsky pritvrdí. Herecky ani nie najhoršie len trpí to na forme podania, ktorá je dosť neprehľadná, kde poriadne nevieme čo prečo za čo sa melie do zbláznenia. /60%/(11.9.2017)