Reklama

Reklama

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (387)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Všeslovanská vzájomnosť v praxi. Viac sa už navzájom vraždili len africké kmene, ak vôbec. Poliaci nenávidia Rusov aj Ukrajincov, Ukrajinec nenávidí Rusa aj Poliaka, Rus si chce každého podrobiť. Na Balkáne nenávidí skoro každý každého. V podstate len Česi a Slováci zrejme nemajú s nikým problém, aspoň zatiaľ. Vo Volyni človek sleduje dobu, kedy mu pri sledovaní tej surovosti nie je všetko jedno. Nedá sa až pochopiť, čo to boli za časy, že si svojvoľne mohol zabíjať kadejaký dedinský šmejd, len preto, že niekto rozpráva trochu inak. Lebo iný rozdiel tu niet. Brutálna krutosť, z ktorej na konci mrazí. Len nedávno v Kyjeve premenovali jednu z veľkých ulíc na Banderovu. To sa fakt majú čím pýšiť. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Před shlédnutím snímku doporučuji si něco o Volyňském masakru zjistit. Já zajímám o druhou světovou válku, ale nic jsem o tom nevěděl. Polsko - Ukrajinské vztahy byly léta zamlčovány. Film vlastně nemá solidní začátek a konec.Preferuje vám nakouknout na jednotlivé situace a do postav, do kterých ale neproniknete. Je to film o kmenové/rasové válce. Točí se okolo vedoucí herečky. Má neutrální realistický pohled. Z polského pohledu samozřejmě označení jako genocida. Je zde zmínka o její podpoře Němci. Žádné detaily o následné polanizaci území. Film ale splnil svůj účel ukázat otřesné zrůdné praktiky etnických čistek a role církve a Stalina v nich. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,VZPOMEŇME NA SKVĚLÉ DNY NAŠEHO BOJE ZA SVOBODU“… /// Svědectví o ukrajinsko-polským soužití před a za světový války. Film si podstatnou dobu buduje půdu (pevnou) pro závěrečnou cca půlhodinku, která je plná lidskejch jatek (s božím doporučením). To všechno bez zbytečnejch slov… Kurevsky z toho mrazilo. ZVÍŘATA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pro slávu Volodymyrova trojzubce udělám cokoliv 2.) Zjistím, jak se čistí „stát“. 3.) Thx za titule „biggles55“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

evulienka3 

všechny recenze uživatele

To, že tento film už nikdy nechcem vidieť, ešte nemusí zákonite znamenať, že bol zlý, skôr naopak, v istých ohľadoch bol výborný. Nikdy by ma nenapadlo, že vo filme z obdobia druhej svetovej vojny, môžu byť fašisti tými "lepšími" či tým menším zlom. Priznám sa, v určitých momentoch som radšej zatvárala oči. Nepotrebujem vidieť všetko na to, aby som pochopila nezmyselnosť tej krutosti, ktorej sú za istých okolností schopní len ľudia. Napriek tomu mne v tomto filme čosi chýbalo. Úvod bol výborný, svadobné zvyky a náznaky nenávisti medzi Poliakmi a Ukrajincami, vtiahli do deja, potom však prišlo medziobdobie, ktoré síce nebolo zlé, ale niečo mi tam po príbehovej stránke chýbalo. Možno sa tvorcovia až príliž zamerali na zničujúcei efekt krvavého finále, ktoré bolo naozaj strhujúce a miestami takmer nepozerateľné. Zasiahlo ma to, to hej, ale film, ako celok na mňa až tak nezapôsobil. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Zpočátku jsem měl dojem, že sleduji naučný dokument o volyňském folklóru, pak se ale ukázalo, že tvůrci šli a dívali se, aby pak natočili film, který převálcoval i mou cynismem nasáklou osobnost. Tentokrát mi opravdu žádný vtípek na mysl nepřišel, dostavila se jen nechuť a nepříjemné pocity. Opravdu mě potěšilo, že snímek nerozdělil strany na dobré a špatné, špatní tady byli všichni, což odpovídalo skutečnosti. Atmosféra byla skvělá (syrová až mrazivá), napětí bylo všudypřítomné a nápor na psychiku obrovský. Jak už jsem napsal, na nikom nezůstala nit suchá, ale pokud mají Ukrajinci banderovce za národní hrdiny, tak ať si radši Putin ten Krym nechá... ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Režisér Wojciech Smarzowski v řadě rozhovorů o svém díle prohlásil, že se nejedná o historický snímek, ale o interpretaci historických událostí na základě studia odborné literatury. Jako výchozí publikace posloužila režiséru Smarzowskému zejména kniha Stanisława Srokowského „Nienawiść“, na jejímž základě vytvořil scénář k filmu. (majky19)
  • Filmovalo sa na juhovýchode Poľska v Podkarpatskom a Lublinskom vojvodstve. (MikaelSVK)
  • Předobrazem hlavní hrdinky Zosie (Michalina Łabacz), kterou jsme měli možnost sledovat ve filmu, mohla být např. Kamila Hermaszewska, obyvatelka vesnice Lipniki. Ta rovněž stejně jako hlavní hrdinka filmu byla nucena opustit se svým dítětem rodnou vesnici a pokusit se o útěk do bezpečí. Na své cestě byla postřelena do hlavy a v šoku své dítě ztratila. V této těžké situaci ji zachránil jeden Ukrajinec, který se postaral nejen o ni, ale i o její dítě. (majky19)

Související novinky

43. Letní filmová škola začíná 28. července

43. Letní filmová škola začíná 28. července

18.07.2017

Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)

19. Kino na hranici = kino pro mě

19. Kino na hranici = kino pro mě

22.04.2017

Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)

Polští orli

Polští orli

11.05.2016

Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)

Reklama

Reklama