Reklama

Reklama

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)

(více)

Recenze (381)

emma53 

všechny recenze uživatele

Malá rekonstrukce obrovské, hnusné a drastické genocidy, tak o tom byl tenhle film. Občas jsem jako evulienka musela také zavřít obě oči, to se skutečně chvílemi nedá rozdýchat, co dokáží lidé, nejdokonalejší tvorové na světě. Zřejmě bylo nutné použít i obrovské množství tekutiny, která jim utlumila jakékoliv lidství a nebo odhalila tu zrůdnost uvnitř. Po skončení filmu jsem to hned nehodnotila, ono to snad ani hodnotit nejde, ale přemýšlela jsem proč jsem já, cíťa neuronila ani slzu? Myslím, že to nebylo zfilmované a zpracované tak, abychom ronili slzy, ale tak, abychom se zamysleli nad tím, co dokáže člověk ve vyhrocených situacích jako byla tahle a nebo stále probíhá i v jiných částech země v různých obměnách. Sonda do našeho jávství, co já bych dělala na místě Zosii a nebo ostatních........... ? Polská kinematografie letí tryskem nahoru a já jsem zvědavá, co dalšího nám předloží. Souhlasím s jasně napsanou kostrou tohoto masakru s verbalem.........jen jsem si to trochu proškrtala, ale jinak ano, bylo to ještě horší a o banderovcích nemluvě. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

NO-TY-PY-ČO!!! Kinematografia państwowa se fuckt vycajchnovala a vysmerfovala opravdu působivý, surový a bezskrupulózní spektákl o tom, že úspěšně rozchodit Druhou světovou na polsko-ruském pomezí, to aby byl člověk nacista, bolševik a ukrajinský nacionalista v jednom. Novodobá historie nade vši pochybnost potvrzuje tezi, že na východ od Košic a také na jih od Maďarska žije jen zkurvená animální pakáž bez jakékoliv úcty k lidskému životu, schopna kdykoliv rozpoutat peklo nejtemnějšího středověku, lůza, která nemá v moderní kulturní Evropě co dělat, a i pro její budoucí bezpečí by od ní měla být okamžitě odřezána a připojena třeba k Sierra Leone. Pšontci šli do toho překvapivě naprudko a já snad nepamatuju film, z něhož by mi šel tak mráz po zádech, v hubě měl po skončení pachuť vyhřezlých střev a špatně se mi spalo. Vskutku nepříjemný zážitek, a to zdaleka naturalisticky nenatočili všechno, co to ukrajinské svinstvo tehdy páchalo, například banderovské hrátky s dětmi a podobně. Národ, který téhle vymatlané sadistické spodině v současnosti staví pomníčky jako národním hrdinům a pojmenovává po nich v Kyjevě ulice, nezaslouží nic jiného, než nemilosrdnou reanexi říší cara Vladimíra, genocidu a výmaz z mapy. Pokud přežijete úvodní půlhodinové pásmo zakarpatských písní a tanců, dostane se vám wyjontkowo zaje-kurwa-bistego widoku, bezvýchodného, bezútěšného a mrazivě brutálního, po kterém budete mít chuť vytřít si prdel Šindlerovým seznamem, a proti němuž jsou třeba Okupace ve 26 obrazech, Stíny horkého léta nebo Zánik samoty Berhof jen trapnými venezuelskými telenovelami. Kurevsky sugestivní masakr! ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Jsem moc rád, že Atlásek se na polský filmy začíná pomalu ale jistě neplňovat až vyprodávat. Největší díl na téhle situaci nesou samotný polský filmečky, které jsou kvalitní, ale současně to není žádná intelektuální sebeonanie. Svůj podíl na téhle situaci mají ovšem i dva fešáci, kteří před časem zrealizovali středoevropský projekt 3Kino, ve kterým Polská kinematoška má svůj oprávněný podíl. Díky těmto faktorům jsem se včera nechal zcela pohltit a ke konci naprosto sejmout filmem Volyň. Ze začátku jsem si říkal, kurva není to zbytečně zdlouhavý, sledovat zvyky, tradice a společné soužití Poláků a Ukáček ? Jenže dočkej času jak husa klasu, všechno dříve viděné totiž má vliv na celkovou sílu a vyznění příběhu. Po jehož skončení si člověk říká, je tohle vůbec možný že se dělo ?? Musím říct, že proti syrovově realistické surovosti, které jsem byl ve finále svědkem je i film Jdi a dívej umírnější bratříček. Velmi nepříjemný, ale silně naturalistický zážitek, připravený v exceletní filmařině a s dokonalým hereckým výkonem Michaliny Labacz, která si za svůj životní výkon odnesla rovnou dvě nominačky na Orly. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Poláci využívají silného filmařského období a rok co rok otevírají jednu brutální historickou otázku za druhou. V případě filmu Volyň se vracejí do období druhé světové války a krásně ukazují, jak tamní obyvatelé žili poklidným způsobem, dokud válka nezačala. V tu ránu se v místních rozjeli nějaký divný pudy, který z nich dělali ještě větší zrůdy, než z Němců. Ti jsou v tomto filmu opravdu považováni, v podstatě, za dobráky…na rozdíl od Ukrajinců nebo Poláků. Film bych hrůzností některých scén neměl problém přirovnat k ruskému Jdi a dívej se. Pokud vidíte něco hrůzného, tak po chvíli uvidíte ještě něco horšího. Za chvíli už budete tak otupělí, že budete jenom němě zírat a nechápat, kam až boj za samostatnost Ukrajiny mohl zajít. Hrůza, děs…neměl jsem slov. Přiznám se, že jsem ani nevěděl, že něco takového na východě Polska bylo. Osobně by mě dost zajímalo, jak se dnešní Poláci ke svým sousedům staví. Až mi někdo bude povídat o tom, jaký kolaboranti jsme za války byli, tak jim asi povím, jaký zrůdy v oblasti Volyně žili…Neuvěřitelný film, který by měl vidět každý, kterého válka zajímá, aby si uvědomil, co válka způsobuje… ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet PLN 10miliónovTržby Celosvetovo $6,960,000▐ Masaker - horor. Hlavne záver teda sakramentsky pritvrdí. Herecky ani nie najhoršie len trpí to na forme podania, ktorá je dosť neprehľadná, kde poriadne nevieme čo prečo za čo sa melie do zbláznenia. /60%/ ()

RedAK 

všechny recenze uživatele

Poláci mají nejen levný máslo, ale taky umí točit filmy. Asi teda ne zrovinka filmy pro bakteriálně rozlezlou mainstreamovou populaci, protože tenhle obskurní naturalismus, proloženej místy nevkusnou sexualitou, místy hravou dávkou sadismu na dětech, asi nebude něco, co skousne kdejakej Łukasz Nowąk po šichtě ve šroubárně, to on raději nějakou Ordińącyji. Druhá světová válka asi nebyla žádná prdel, co si budeme povídat, a vsadím se, že ta první určitě taky stála za hovno, proto moc rád ze svého zabezpečeného ekobytu s vyhřívanou podlahou, recepcí a donáškou jídla až ke dveřím sleduju filmy právě z týhle doby. Z doby, kdy jste si nemohli pustit Lunetiky na vinylech ani v kavárně za dýňový latte zaplatit bitcoinama, z doby, kdy vaší běžnou starostí bylo, zdali vás sympatický ukrajinský nacionalista znásilní a pak zavraždí, nebo to udělá naopak, jako u vaší sestry i matky. Dal bych pět, protože dlouho jsem nikde neviděl tak věrohodně vyhřezlá střeva či školáka osobitě popraveného střelením do zad, ale dějově jsem to udržel asi jako moč po devíti nefiltrovaných dvanáctkách, čí hlava v kýblu je čí mi nedávalo smysl, která odporná Polka už byla zprzněna a kterou to teprve čeká taky ne, a vůbec by to celý nemuselo mít umorný dvě a půl hodiny. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

(ne)Polidštěná (ne)adaptace Snyderových mrazivých Krvavých zemí v podobě ukrajinsko-polsko-německo-rusko-židovského (ne)soužití. Škoda jen rozkouskování do jednotlivých výjevů z pekel à la Jdi a dívej se na úkor soudržnosti. Postupně k tomu divák otupí stejně jako hlavní protagonistka. Zda to byl či nebyl účel a nakolik to je/není k užitku celkovému zážitku, je pak zcela jiná otázka. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Smarzowski je stále na vrcholu sil a ustál i tuhle těžkou historickou látku, která mohla sklouznout k velké podbízivosti. Pokud máte šanci, dejte si plátno. Mladý kameraman Sobocinski dělá čest svému otci i dědovi a řekl bych, že mu polská filmová produkce může být brzy malá. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,VZPOMEŇME NA SKVĚLÉ DNY NAŠEHO BOJE ZA SVOBODU“… /// Svědectví o ukrajinsko-polským soužití před a za světový války. Film si podstatnou dobu buduje půdu (pevnou) pro závěrečnou cca půlhodinku, která je plná lidskejch jatek (s božím doporučením). To všechno bez zbytečnejch slov… Kurevsky z toho mrazilo. ZVÍŘATA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pro slávu Volodymyrova trojzubce udělám cokoliv 2.) Zjistím, jak se čistí „stát“. 3.) Thx za titule „biggles55“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Na můj vkus hodně přepálená stopáž ( Za první dvě hodiny se toho moc nestane a dojde i na velmi hluché pasáže), ale závěrečná půl hodina je doslova jak z jiného filmu- Intenzivní, brutální, šokující s devastujícím dopadem na diváka. Poláci si překvapivě neberou servítky ani s dětmi, batolety, těhotnými ženami ani knězem. Celou dobu jsem si byl jistý třemi hvězdami, ale za silný závěr a fakt, že se jedná o naše sousedy přihazuji čtvrtou hvězdu. 70% ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Nechal jsem se zlákat ohlasy a snad vůbec poprvé zaplul do Polska/ Ukrajiny, pak seděl ani nedutal ač mě za pár hodin čeká ranní vstávání. Od začátku chladný, zlověstný, buranský a vodkou nasáklý tón skvěle naladí na závěrečnou genocidální 1/4 stopáže, kde se strhne bouře hněvu, páchají zvěrstva (poměrně explicitně), dědiny mění v krajinu duchů a existence strádá na smyslu. Lituji, že na podobnou kadenci bych v zápaďácký kinematografii nenarazil a moc rád jsem viděl snímek kvalitně spravený, který tak vtáhne do sebe, ukazuje válku (lidskou povahu) i v účtování mimo fronty a zákopy, navíc hned u našich slovanských sousedů. Působivá podívaná. "Svět je nakažen nestřídmou oddaností k jedné otčině, jednomu národu. A to vše vedlo k nesmírné nenávisti k ostatním národům." ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Natočit zvěrstva 2. světové války a zároveň přijít s něčím novým není úplně lehký úkol. Polákům se to povedlo a fascinuje mě, jak daleko před našimi filmaři v současné době jsou. Volyň je válečný velkofilm se vším všudy. Akční sekvence, masakry obyvatel, dech beroucí kamera i přesvědčivé herecké výkony. Jedinou slabinou jsou výrazné dějové skoky, které v kombinaci s no name herci a neznalostí historie dané oblasti můžou dělat problém s orientací v příběhu. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

No, a pak i u nás máme lidi, co si ve své nekonečné blbosti zakřičí "Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!" a drží minuty ticha za Banderovce. Střídání několika etap na území Volyně od roku 1939. A každá z nich je horší než ta předešlá. Na začátku jsou Ukrajinci naštvaní, že mají Poláci všechno, tak začnou vítat Sověty, pak Němce a nakonec začnou vládnout sami. Je zajímavé, že řadoví sovětští i němečtí vojáci ani nejsou nijak démonizovaní, za prvních je zdrojem zla NKVD, za Němců Einsatzgruppen. Pak ale přijdou na řadu "domácí", tedy sousedé, a i když to po předchozích dvou etapách nevypadá, tehdy teprve začíná to skutečné peklo, násilí, které nemá naprosto žádný smysl, ztvárněné naprosto naturalisticky a snímané tak nějak mimochodem, podobně jako ve zde častokrát vzpomínaném Jdi a dívej se (a připomněl bych i velmi podobný Nanking! Nanking!). Ano, mohl bych také vytýkat jako někteří, že film se občas trochu rozpadá do jednotlivých epizodek, které někdy nejsou jasně uzavřené, ale proč bych to dělal. Co musím pochválit, je, že se film prakticky v jakékoli skupině, která se tam vyskytne, nebojí ukázat alespoň pár lidí se svědomím (např. porovnání dvou naprosto rozdílných kázání dvou pravoslavných kněží, z nichž jeden chce zaplavit zemi krví Poláků, druhý naopak prosí lidi o mír). ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

To, co pro obyvatele někdejšího Sovětského svazu znamenal Klimovův snímek Jdi a dívej se - tedy připomínku běloruské genocidy - znamená pro dnešní polskou společnost snímek Volyň. Je to vzpomínka na tzv. volyňský masakr, kdy v několika etapách bylo vyvražděno nejméně 60 tisíc Poláků. Přesný počet už nikdy nezjistíme, protože mnohé osady a městečka byly vyhlazeny a spáleny do posledního. Oddíly ukrajinské povstalecké armády, tzv. Banderovci, v bratrské spolupráci s ukrajinskými civilisty, kteří kdykoliv ochotně přiložili své sekery, kosy, srpy a nože k dílu, důkladně etnicky vyčistili volyňské území od nežádoucích živlů. Brutalita, s jakou uskutečňovali svou vizi Ukrajiny zbavené všeho plevele, šokovala nejen řadové vojáky ve wehrmachtu, ale dokonce i otrlé členy jednotek SS. Až příliš mnoho Ukrajinců vzalo pogrom jako radostný happening, u kterého se řídili zásadou, že je neodpustitelným prohřeškem pouze zabíjet tehdy, když můžete nejprve beztrestně mučit. A tak se zvesela stahovalo zaživa z kůže, vypichovaly oči a naráželo řitním otvorem na kůl, malé děti nevyjímaje. Podle historiků Evropa od mongolsko-tatarských vpádů podobný druh násilí nezažila. Volyň je temný film vycházející z drsné skutečnosti. Moderní technologie umožňují ukázat dávná zvěrstva daleko realističtěji a explicitněji než starší válečné filmy a režisér Smarzowski se neostýchá je využít. Několikrát jsme musel sledování přerušit a vyčistit si hlavu a opravdu za to nemohla 150minutová stopáž. Ta je nevyhnutelným důsledkem snahy ukázat masakry v hlubší souvislosti, odhalit proces, kdy se z přátel a pokojných sousedů na konci stávají kati. Výborným pomocníkem pro pochopení reálií filmu je kniha Černá zem od Timothy Snidera. Volyň je mimořádný film nejen pro své závažné téma, ale i kvalitou zpracování. Výprava, kamera a herecké výkony jsou bez výjimky na jedničku. Obzvlášť stojí za to vyzvednout výkon Michaliny Labacz v hlavní roli. Je to debut jako hrom. Od romantické bezstarostné dívky, co prožívá první milostné poblouznění, přes předčasně dospělou ženu, která se jako hlava rodiny stará o celý statek, prochází strhujícím vývojovým obloukem až do proměny v napůl šílenou lidskou trosku, která se silou vůle pokouší dostat své dítě z pekla. Vyčítat dnešním obyvatelům Ukrajiny dávné banderovské řádění je stejně pošetilé jako vyčítat dnešním obyvatelům západní Evropy hříchy koloniálního období. Je zároveň nutné kategoricky odmítnout účelovou argumentaci báťušky Putina ospravedlňující svoje zasahování do poměrů na Ukrajině. Ale stejně tak je nutné se pozastavit nad zákazem promítání snímku v ukrajinských kinech a připomenout, že ukrajinští historici a média se snaží volyňský masakr bagatelizovat a přepisovat historii. Celkový dojem: 95 %. Dlouho budu vzpomínat na to, jak Smarzowski buduje napětí např. ve scéně, kde polský vojenský navrátilec potká vůz s ukrajinskými dřevorubci, kteří významně drží své sekery, a snaží se vydávat za jednoho z nich a skončí na národovecké oslavě triumfujících Ukrajinců... () (méně) (více)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Úvodních pozvolných 25 minut možná tolik nezaujme (ačkoliv leccos naznačí), ale o to víc vyzní vše, co následuje poté. Volyň je opravdu drsným historicko-válečným dramatem, přičemž pojmy jako naturalismus a syrovost ho vystihují více než přesně. Pokud bych měl hledat film, ke kterému bych ho přirovnal, bez většího přemítání bych vypálil Jdi a dívej se, se kterým má nemálo společného. Obě díla jsou hrozně moc působivá a útočí na publikum skrze prožívání hlavního hrdiny (zde především hrdinky) jednou hrůzou za druhou (ačkoliv se liší v tom, kolik se toho opravdu ukáže), a v případě polského kousku je to skoro až do divákova otupení. Nemluvě o cynismu s jakým probíhá superrychlé převlékání „kabátů“ (národnostních, náboženských či stranických), které přitom nikdy neznamená jistotu života (a pokud ano, zpravidla jde jen o dočasný stav). Vzrůstající nenávist plodí čím dál více utrpení, a to až do samotného konce…filmu bych vytkl pouze moment se střetem bratrů (nedůvěryhodná reakce), jinak nic. Za mě to bude slabší plný počet. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Když vás pojí jen vodka a antisemitismus, nemůže to dopadnout dobře. Křivdy z minulosti sebou nesou nenávist, nenávist přináší úpadek lidskosti. Tak spánek rozumu plodí monstra a prostředky, které nemohou být vysvěceny žádným účelem.. Od etnograficky pojatého úvodu, kdy už doutná ten primitivismus a zlo, až po inferno etnických čistek, které připomíná horečnatý sen plný útržkového vnímání a subjektivního měnění toku času, z toho čiší beznaděj. Smarzowski dobře věděl, že to téma je příď ledoborce.. ()

Mertax 

všechny recenze uživatele

Film začíná poměrnou dlouhou scénou z vesnické svatby, na níž se berou Polka s Ukrajincem. Sledujeme obě skupiny lidí, kteří se odlišují nejen národností, ale i vyznáním. Kamera nás provází dobovými zvyky a zpěvy a občas zachytí útržky rozhovorů, v nichž se dozvídáme o problémech mezi obyvateli, kteří však slaví v pospolitém a radostném duchu. Tento úvod se může zprvu jevit jako příliš detailní, postupně však vychází najevo, že tvoří silný kontrapunkt ke zbytku štědré 150minutové stopáže. Forma vyprávění trochu připomene ruskou klasiku Jdi a dívej se, v níž očima mladíka, který prochází krajinou, sledujeme válečné hrůzy. Tady je hlavní postavou mladá Polka Zoša (vynikající Łabaczová), která je nucena si vzít bohatého sedláka. Během několika měsíců zažije tolik hrozivých událostí a je svědkem takové množství zvěrstev, že jen těžko udržuje jakoukoli mentální rovnováhu. Scény vyvolávají pocit, že uplynuly spíše desetiletí, což však konvenuje se zážitky ženy, pro niž musela válka trvat subjektivně velmi dlouho. Režisérovi by se dalo vyčíst, že Zoše nakládá až nesmyslně mnoho tragédií, které působí zcela nereálně. Její postavu však lze vnímat v metaforické rovině jako ztělesnění všech dotčených obyvatel, kteří zažívali nevýslovné hrůzy banderovců, jež nespočívaly jen v děsivém násilí, ale v tom, že se soused obrátil proti sousedovi.//// Určitou slabinou jsou málo vykreslené postavy. Dialogy jsou omezeny na naprosté minimum a režisér vypráví spíše skrze sugestivní pohledy a pohyby protagonistů. Eliptická narace může být poněkud matoucí a občas kvůli ní nemají některé scény čas doznít./// Film ve zcela zaplněném kině uvedl sám režisér a už tehdy bylo jasné, že o něm bude ještě slyšet, což potvrdil Klerem, která v Polsku trhá rekordy a hýbe společností. [LFŠ 2017] ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

V posledných rokoch je filmov o holocauste a iných genocídach tak moc, že ma už dávno žiadny ani trochu nechytil a skôr mám pocit, že tvorcovia tou ohranosťou nerobia týmto veľmi smutným témam dobrú službu, ale po dlhých rokoch konečne prišiel Wolyn a ukázal všetkým podobných filmom, ako sa to má robiť. Ale rozhodne nejde len o vyvražďovanie, tento film mi celkovo prišiel veľmi dobre zvládnutý. Dej zaberá dlhý časový úsek, takže to pôsobí trochu výpravnejšie a veľkolepejšie, ale hlavne je perfektne pomaly gradovaný. Dokonca mi vôbec nevadilo, že celá úvodná fáza sa venuje vlastne len svadbe, pôsobí to príjemne dobovo, cítiť atmosféru vojny, ktorá je na spadnutie a dobre podané vzťahy medzi Poliakmi a Ukrajincami, ktoré sú ešte spočiatku pomerne dobré, ale predsa len už je trochu cítiť, že sa to začne kaziť. A po začiatku vojny ide zaujímavosť filmu samozrejme hore, ale opäť si film vystačí bez nejakého výrazného násilia, aby ukázal, ako vojna robí len samé problémy, či už problémy s jedlom, neustálym strachom, prechádzajúcou armádou, ktorá si vždy vezme, čo chce a samozrejme aj obyčajnými ľuďmi, kedy sa nikomu nedá veriť, lebo každý ide hlavne sám za seba. Ale predsa len sa občas nájde aj niečo ešte o dosť nepríjemnejšie. A takto to postupne graduje, až film vyvrcholí v záverečnej polhodine, kedy je z toho nielen poriadne krvavý a drsný, ale hlavne dosť sugestívny zážitok. Táto fáza mi pripomenula slávny ruský film Choď a pozeraj sa, hlavne práve tou sugestívnou atmosférou a sledovaním psychických útrap jednej postavy, ktorá toho zlého videla omnoho viac, než by jeden človek mal, ale zatiaľ čo ten film priniesol tak dve, tri výrazné scény a zvyšok tvorila len atmosféra, Wolyn v tomto zašiel omnoho ďalej a tak sa nemusí spoliehať len na atmosféru, ale ponúkne aj množstvo nezabudnuteľných scén. Jedine musím vytknúť, že niektoré sekvencie mi prišli dosť zle strihnuté, asi dvakrát som mal pocit, akoby niekto vystrihol pár minút z filmu, lebo dej poskočí ďalej a neukáže, ako sa nejaká zaujímavá udalosť skončila a rozhodne to nie je len skrátenou verziou, videl som obe, ale inak tu nemám absolútne žiadny problém, film ponúkne veľmi kvalitný zážitok a kľudne to mohlo trvať aj dlhšie. Plusom sú aj postavy, o nejakých výraznejšie charizmatických hercoch sa tu síce moc hovoriť nedá, ale aspoň to pôsobí tak prirodzene, akoby som sledoval skutočných ľudí a ich problémy a vyhovovali mi prakticky všetci a našťastie obzvlášť hlavná hrdinka, ktorá si toho prežije až nepríjemne moc. Režijne tiež nemám väčších výhrad, perfektná atmosféra, slušná výprava a dostatočne naturalistické násilie, aby to pôsobilo čo najviac realisticky. A ešte aj tá hudba je taká nepríjemná, aby ten sugestívny zážitok ešte viac podporila. Takže v dnešnej dobe po množstve videných podobných filmov už ani nedokážem dať filmu tohto typu plný počet, ale inak som teda mimoriadne spokojný, po všetkých stránkach nadmieru kvalitný zážitok, ku ktorému sa ešte určite párkrát vrátim. 83% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ukrajina je Rusmi posmešne nazývaná Okrajina. Akože preto, že vždy stála na okraji diania. A ani ten národ, ktorý ju obýva, nie je údajne plnohodnotný, ale zoškrabaný z okrajov okolitých štátov (krajín). Nikdy som s týmito odsudkami nesúhlasil (hoci veľmi často po cestách vlakmi územím bývalého ZSSR počul). Myslím, že tvrdé, drsné a zvonku niekedy nepochopiteľné kruté osudy Ukrajincov je potrebné chápať v celkových historických súvislostiach. Nie povrchne odsudzovať. Toľko na úvod. Film nakrútili Poliaci, pretože sa potrebovali vyrovnať s nejakou národnou traumou. Sami Poliaci sú národ hrdý a do značnej miery nacionalistický. Trpia rôznymi hroznými nedoriešenými traumami minulosti. Ukrývajú ich v prehnanom modloslužbičkovaní, a našťastie aj v rozsiahlej umeleckej, aj filmovej tvorbe. Tam svoje historické tenzné napätia do istej miery rozpúšťajú.  Ale ako veľmi trefne poznamenáva užívateľ Maq, rovnako Ukrajinci by mali čo nakrúcať, a Poliaci by sa mohli hanbiť. Ako celok je Volyň príliš dlhá, príliš krvavá, trochu epigónsky choď a pozerajúca sa a menej zmysluplne dejová. Ale v tom, čo chceli tvorcovia ukázať - nezmyselnú nenávisť medzi národmi obývajúcimi to isté územie, živenú popmi, farármi i frustrovanými politikmi - nezlyháva. Plnohodnotne ukazuje otrasné následky všeničiacej a nič dobré neprinášajúcej krvavej nenávisti niekdajších susedov. Lenže zároveň, kázať krvavú režbu a popritom jednu svadbu, kde toto násilie nenápadne začína prebublávať, to je na plnohodnotne výborný film málo. Takže celok ostáva pri lepšom priemere, ktorý opakovane vidieť nemusím. ()

Související novinky

43. Letní filmová škola začíná 28. července

43. Letní filmová škola začíná 28. července

18.07.2017

Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)

19. Kino na hranici = kino pro mě

19. Kino na hranici = kino pro mě

22.04.2017

Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)

Polští orli

Polští orli

11.05.2016

Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)

Reklama

Reklama