Reklama

Reklama

Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

Matty 

všechny recenze uživatele

Bráno dle data premiéry, posledním Hitchcockovým němým filmem bylo až drama ...a neuveď nás v pokušení, uvedené z rozhodnutí Johna Maxwella do kin po zvukové verzi Její zpovědi. Zápletka nese zřejmé rysy thrilleru, který by byl později zřejmě klasifikován jako „hitchcockovský.“ Blonďatá hrdinka v ohrožení, smrt ubodáním, útěk před neschopnými policisty. První vteřiny připomínají avantgardní velkoměstské symfonie Waltera Ruttmana nebo Dzigy Vertova – pohyb, město, rytmická montáž. Během úvodních osmi minut nezazní žádný dialog, postavy otevírají ústa naprázdno. Celá sekvence dopadení, výslechu a uvěznění, provázená pouze nediegetickou hudbou, budí dojem, že sledujeme němý film. Lze spekulovat, zda si Hitchcock tímto způsobem záměrně pohrává s diváckým očekáváním, zda nás nutí klást si otázku, kdy konečně zazní synchronizovaný zvuk. Aby dal režisér svůj střízlivý postoj ke zvukové technologii ještě víc najevo, první dialog filmu neřeší nic stěžejního, jde jenom o nepodstatný, jakoby náhodou zachycený dialog dvou mužů. Oba jsou navíc zabírání zezadu, čím Hitch elegantně řeší problém raných zvukových filmů s nedokonalou synchronizací obrazu a zvuku. Jde o první z řady obsažených příkladů toho, jak nápaditě nakládat s filmovým zvukem. Film obsahuje mimo jiné jedno z prvních použití zvukového přechodu nebo subjektivně vnímaného zvuku (slavná scéna s „nožem“). Představitelé titulních rolí se nedokázali zcela oprostit od expresivního herectví němého filmu, je-li ovšem jejich hraní v některých momentech subtilnější, pak především díky zvuku. Dobrý rozmar stačí vyjádřit pískáním veselé melodie, smích nemusí doprovázet přehnaná gestikulace apod. Jestliže jiní režiséři považovali zvukovou technologii z hlediska možných pohybů kamery za svazující, u Hitchcocka nejsou omezení, daná například vícekamerovým snímáním, patrná. Film pro něj zůstává primárně vizuálním médiem. Hned v úvodu film nabízí originální hlediskový záběr očima zločince, postavy stoupající do schodů jsou zachyceny díky stoupání kamery do neobvyklé výšky a také další záběry oživují různé pohyby kamery. Z hlediska střihu a mizanscény dochází v Její zpovědi k prolínání dvou klíčových vlivů raného Hitchcocka, sovětské montáže a německého expresionismu. Rychlé střihy do několika vteřin zhušťují vývoj ve vyšetřování Scotland Yardu, o Annině duševním rozpoložení během bloudění nočním městem vypovídají vychýlené úhly kamery a díl expresivity je obsažen také v záběru, kdy hrdinka míjí dav smějících se čumilů. Hitchcock se novými technologickými možnostmi nenechal unést. Uvědomuje si výhody i nevýhody novot a zároveň nezatracuje léty vypilované vyprávěcí postupy němého filmu. Kéž by více tehdy působících režisérů následovalo jeho zářný příklad. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, NinadeL, Marthos ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

V závěru možná zbytečně rychle utlé a málo doslovné. Lze-li vůbec něco takového o němě (v tomto případě spíše jemně) zvukovém filmu říci, ehm, tedy napsat. Prostě film, který jasně ukazuje co budou v budoucnu Alfrédovy silné stránky. Spokojenost tedy náramně náramná. A to i s Hitchovým výstupem a navzdory tomu všudypřítomnému otravnému klaksonu, který simuloval ruch ulice. Němá verze: ?/5, Zvuková verze: 4/5 ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Docela prijemny prekvapeni, i kdyz to na to ze zacatku nevypadalo. Ze zacatku tu je totiz extra jednoduchej pribeh, herci, jeste asi zblbly z nemy ery se silene xichti a dabing je nejakej podivnej, jednou se jim hejbou pusy a neni nic slyset, jindy slyset je, ale pusy se hejbou jinak. Nastesti nekdy v polovine se herci konecne rozehrajou, pribeh se zacne stacet zajimavym smerem a namluveni zacne dobre sedet. Navic Hitch pouziva sem tam docela vymakany kamerovy triky, s ohledem na dobu vzniku filmu. Takze celkove nadprumernej thriller za lepsi 3*. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Konečně jsem si sehnal němou verzi - a tamtamy nelhaly, je skutečně o něco lepší, protože nerozptyluje technickými problémy spojenými s nástupem zvuku. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Zločin z vášně aneb Alice v rukou chlípníka za závěsem a jak to bylo dál... . . . No, komu by připadalo, že tu cosi zbytečně zlehčuju, to už udělal Mistr ve filmu vícekrát sám. Ale je fakt, že Anny O. je rozkošná, hopsá před kamerou jako diblík a scény s převlékáním, potažmo pak svlékáním i oblékáním hrdinky (d.m.s.n. si milou Anku milý Alfréd docela vychutnával... ;-) působí i přes absenci nějaké té odhalené bradavky na svou dobu docela napínavě a odvážně... Bohužel však napínavěji, než většina filmu dál... . . . Každopádně - jak jsem řekl - škoda, že je ve filmu těch pár zbytečně hloupoučkých odlehčujících motivů. I jinak zápletkou vůbec jde pak čistě scénáristicky o dílko tak nějak trošku prostoduché a prostě všelijakými těmi dějovými klišé a hereckými kreacemi nezapře svou dobu vzniku... Ale zase na druhou stranu - Mistrovy hrátky se zrcadlem, odrazy obrazu, hra se světly a stíny a to úžasné (skoro už) finále na kupoli Britského musea...!!! . . . Po kterém nakonec přijde tak banální The End... :-/ . . . Můj dojem z filmu je tedy poněkud rozporuplný - ale (!) - ano, je to prostě osmdesát let starý film, žánr byl v plenkách a A.H. je jedním z jeho otců a s láskou ho vychovával a ovlivňovali se navzájem... Budiž tedy moje hodnocení tak jako tahle zpověď tolerantní... Tři hvězdičky za film jako příběh v rámci doby a žánru, pět hvězdiček za Mistrovo novátorské vidění a originální metody režírování - výsledkem pak kompromis... - - - - - (Poprvé viděno ve zvukové verzi 13.1.2009 na dvd, komentář zde jako osmý - 13.1.2009) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jeden z historicky vůbec prvních zvukových filmů tehdy začínajícího umělce je pozoruhodným dílem. Jakkoliv s novou filmovou technologií svádí místy až nerovný boj, prosazují se již v tomto okamžiku typické znaky jeho tvůrčí metody: silný příběh, jasné postavy - zde navíc v pozoruhodné míře nadané schopností vývoje - i silný závěr (výčitky hrdinčina svědomí nebyly dány samotným vražedným aktem, ale lehkomyslností, s jakou se dala vylákat do chlípníkova bytu i obavou ze ztráty milovaného muže). To, že se ZPOVĚĎ nevyvarovává sentimentu, je jen pochopitelné; dobový hraný film nebyl jiný. Je zajímavé sledovat na tomto stříbrném plátně i velkou českou herečku Anny Ondrákovou, která tu víc než obstojí ve srovnání s ostatními představiteli a působí dojmem odlišného uměleckého skupenství. Srovnáme-li tento její projev s ochotnickým kňouráním téže talentované herečky v dobových českých filmech (KANTOR IDEÁL, ON A JEHO SESTRA), zjistíme.bez větších nesnází, že srovnáváme nesrovnatelné. Kvalitativní předěly v míře profesionality a talentu v režii i scénáři srovnávaných filmů jsou nepřehlédnutelné. Uvědomíme-li si, jak rychle tenkrát výroba filmu probíhala, doceníme ještě více Hitchcockův přínos a prokázaný talent. A také nadčasový dosah tohoto pozoruhodného klasického psychologického filmu. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

S britskou epizódou Hitchcockových filmov mám (zatiaľ až na film 'The 39 Steps') pomerne problém. Filmu bol výrazne odlišný v scénach, ktoré boli točené ešte s plánom natočiť nemý film, a v naopak scény, v ktorých dostalo prvýkrát v britskom filme priestor hovorené slovo. Zjavný chaos musel nastať aj na počas natáčania, ako poľahčujúce okolnsoti to však brať nemienim. Hluchých miest je medzi hlavnými bodmi, ktoré vytvárajú atmosféru napätia, príliš veľa, aby si Sir Hitch dovolil naťahovať film až takmer na hodinu a pol. Motív a zápletka filmu sú pomerne strohé, no efektné a dej plynie naozaj slušným tempom, Hitchcock nezaprel niekoľko originálnych nápadov a ja zas nezapieram celkom príjemný dojem. 70%. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Poslední ze čtyř filmů, které natočila Anny Ondra samostatně v Anglii. Nezačínala tam u Hitche, ale u Grahama Cuttse. Nechala tehdy na nějakou dobu Karla Karlem a vyjela vstříc novým zážitkům. Tady se poprvé střetla se zvukovým filmem a když se vrátila do Německa založit novou produkční společnost (a dala si mezitím ještě jeden němý film Děvče z U.S.A.) měla velký náskok. Její zvukový test dopadl dobře, ale Hitch měl svůj důvod, proč z něj udělal frašku (jedním z faktů budiž obsazení Joan Barry do Co moře pohltí, o které se dnes málo ví, že nebyla jen náhradní dabérkou, ale také hlavní hrdinkou jednoho z dalších Hitchových filmů). Tvrdí se, že Anny měla přízvuk, legenda praví, že německý, což vám ale nikdo nepotvrdí, navíc faktem zůstává, že se do Výmarské republiky natrvalo odstěhovala až v roce 1928. Konečně Anny své výborné jazykové schopnosti obhájila, když v roce 1931 přidala ke svým koprodukcím v němčině a češtině jako samozřejmost francouzštinu. Pravda je ovšem taky taková, že ve střední Evropě svého času nebyli moc nadšení z filmování Anny na ostrově a nepovažovali její anglické filmy za výjimečné... buď jak buď, dnes je situace jiná a jestliže Marlene natočila "jen" Modrého anděla, tak Anny udělala "Její zpověď". Dneska zvuková verze stojí pár korun v eLKáčkách a v tzv. lepší edici se stává povinností jako součást FilmX, přičemž němá verze zůstává dostupnou jen pro chytřejší fandy. Bohužel na fenomén celého filmu se často nabaluje mnoho akademických klišé a to mění v určitých situacích Blackmail v poměrně tragicky školometskou záležitost. Škoda, minimálně scéna s pokusem o znásilnění Anny-Alice Cyrilem Ritchardem je velice silná (i v Piccadilly jsem ho nenáviděla). A jestliže Dorothea Friedrichová tvrdí, že Anny potřebovala zvukový film jako sůl kvůli lepším zápletkám, tak nebyla rozhodně moc střízlivá. Srovnání němé a zvukové verze dopadá pozitivněji pro verzi němou. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Dlouhé hodiny jsem přeléval hodnocení mezi 4* a 5*, dokud jsem se nezapřísahal, že si Blackmail dopřeji podruhé, doslova jej prozkoumám pod drobnohledem a teprve tehdy učiním spravedlivé závěry. Ale předsevzetí záhy vzalo za své, k čemuž postačilo, že jsem si v rámci denní před-spánkové rekapitulace promítl všechny ty úžasné nápady a inovace, které činí celý film tak ohromně (slovy ing. Prokopa) brizantním, a ze kterých jsem se při jeho sledování rozplýval blahem. A to už bylo jen krůček od toho, abych mistra napětí a překvapení, který (jeho vlastními slovy) tak elegantně kašle na pravděpodobnost, uctil hned následující ráno pěticí. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Čoho sa Alfred Hitchcock dotkol malo pečať nesmierneho nadhľadu, vynikajúco odpozorovaných situácií a pohrávania sa. S možnosťami techniky, zvuku. S radosťou v duši diváka. Tak je to aj v prípade Jej spovede. Existuje nemá aj hovorená verzia. Ale to je tu už všetko v komentároch spomenuté a rozobrané. Mňa zaujal samotný nápad, kedy elegantný nápadník, pohybujúci sa v bohémskom prostredí, kultivovaný viacerými druhmi umenia (výtvarné, hudobné aj spevácke) je v skutočnosti len zvrhlým, sprostým násilníkom. Znamená teda, že výchova umením a kultúrnym vzdelávaním nijako nepomáha a maska humanity príležitostne veľmi rýchlo odpadne, pričom ostáva len divá animálnosť? Alebo (k čomu sa prikláňam), záleží skôr na osobnostnom type. Ten je daný a môže sa všetkým týmto len pokúsiť o akýsi maskovací kultivar. Tým dôveryhodnejší, čím väčšia štipka prirodzeného talentu v takto vychýlenej osobe drieme. A ako vraví Anny Ondráková vo filme: "Dievča vždy intuitívne rozozná, či mu od muža hrozí nebezpečenstvo.". Napriek tomu sa stane, že aj keď žena necíti, že všetko je kóšer, akosi z času na čas samu seba presvedčí o bezpečnosti podvedome potencionálne nebezpečného chlapíka i uvolí sa vstúpiť do jeho často rafinovane vystavaného osídla. ()

Rogue 

všechny recenze uživatele

Anny Ondra, ve které stále převládá herectví němých filmů je otvírajíce naprázdno pusu zasazena mezi mnohem minimalističteji hrající muže. Pecka. A zajímalo by mě, nakolik byla situace ohledně natáčení Blackmailu inspirací pro Zpívání v dešti. Hitchcock je beze zvuku sice silnější, ale i ve zvukové verzi má několik geniálních momentů (knife...knife...knife). První půle je trochu roztahaná, ale i tak, oproti filmům z této doby (Langovo M), Blackmail neskutečně šlape. Díky hitchovi za potajmu natočenou němou verzi a geniální soundtest http://www.youtube.com/watch?gl=IE&hl=en-GB&v=zl6SMOSXa7A ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Díky festivalu Finále Plzeň jsem viděl verzi bez zvuku a musím říct, že to je snad jeden z nejnapínavějších němých filmů vůbec. Jen ta Anny Ondráková byla místy herecky dost v rozpacích (bezprostředně po vraždě se sice chovala tak, že z ní šla opravdu hrůza, ovšem nejsem si jistý, jestli to byl záměr). Nicméně Alfred Hitchcock se očividně vyřádil, použil spoustu nápaditých režijních fíglů, závěr natočil velmi akčně a coby scenárista nezapomněl ani na černý humor - to když zákaznice v obchodu odsuzuje vraždy nožem, zatímco umlácení cihlou jí už tak nevadí. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tohle je taková příběhová klasika. Známe to všichni, prostě příklad (ne) plánovanýho rande s fakt dotěrným chlapákem který se může zvrtnout v něco opravdu ošklivýho, ale pochopitelně aby to nebylo tak jasný, tak se musí do případu přimotat i policajt spjatý s obětí a vražedkyní v jednom a navrch vyděrač kterej všechno viděl a chce si z toho taky něco vyprofitovat, no neříkejte, že tohle neznáte... tak jasně tohle je jeden z prvních filmů na toto téma, tak mu odpustíme i tu naivní vraždu bez kapičky krve a překombinovaný závěr. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z prvních zvukových filmů, ale jinak má Hitch na kontě i lepší kousky.55% ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Krásny príklad toho, že dobrý príbeh dokáže pod režijnou taktovkou majstra prežiť filmovú evolúciu. Hitchcock bol proste kráľ. Napínavé, svižné, prekvapivé aj takmer 90 rokov od premiéry. Psycho, Vertigo alebo Notorious sú samozrejme úplne iná liga, ale toto je tiež úplne super. 10/10 Videná zvuková verzia ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Jak jsme u Hitchcocka zvyklí je příběh zajímavý a nedpředvídatelný až do posledního záběru. Také je zde pár záběrů hodných mistra. Například geniálně zkratkovitě a jednoduše natočený záběr telefonického hovoru mezi starou paní a policistou. Či například řada střihů nechává tušit, že máme co do činění s člověkem, který prostě umí myslet filmem. Na druhou stranu si v sobě film nese dědictví němého filmu a to především v hereckém projevu a v délce záběrů. To co výtečně funguje bez mluveného slova však vypadá s mluvenými dialogy nepatřičně. Například neúměnrě dlouhé, střihem nepřerušené záběry na výrazy obličejů film zbytečně protahují a nejsou zrovna záživné. Působí to na mě tak, že zde Hitchcock sáhodlouze vypráví něco, co by se dalo bez problémů vložit do jedné třicetiminutové epizody jeho pozdějšího seriálu. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Blackmail bych na úvod shrnul následovně. Jedná se o zajímavý pohled na počáteční tvorbu mistra thrillerů (hororů) Alfreda Hitchcocka, ale také na neméně zajímavý exkurz do prolnutí prvků němého a zvukového filmu. Zpracování scén je i po letech stále delikátní, hra se světly a stíny, poetika černobílého obrazu a hudba typická pro němé snímky dodává tomuto počinu správnou atmosféru a námět zpracovávající jak romantiku, tak vraždu, je patřičně poutavý. Holt Hitchcockův talent byl znát již zde a poněvadž celý film trvá nějakých 82 minut, není tu prostor pro nudu. K dokonalosti chybí málo. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Nadčasové kriminální drama o vyrovnávání se s mučivým pocitem viny, kterým Hitchcock bravurně odstartoval svou hvězdnou kariéru a zároveň poprvé hlasitě naznačil, jakým obrazově perfekcionistickým a emocionálně silným směrem se bude většina jeho pozdějších filmů ubírat. Není to ještě zcela bez chyb a mistr se teprve učí kuchtit uspokojivě sytou atmosféru, ale myšlenkové vyznění je velmi silné a závěrečná scéna strhává za filmem parádní satirickou oponu... 80% ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Lehce naivní začátek příběhu se naštěstí změní v excelentně se vyvíjející souboj s vlastním svědomím a v bilancování nad dalšími možnosti obyčejného bytí, které již nikdy nebude tak úplně obyčejné. Vynikající atmosféra, překrásná Anny a skvělý otevřený závěr, odsouvají do pozadí i přehnaně strojové herectví ostatních. Alfred Hitchcock připravuje filmový svět na svůj jedinečný styl vyprávění. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Pro formální kvality si to určitě zaslouží respekt, přesto jsem se do toho musel poněkud nutit, neb se mi to lehce táhlo, a závěrečné rozuzlení mi přišlo jaksi neuspokojivé - snad to bylo i tím, že mi postava Alice byla nesympatická (především tím, jak se chovala k Frankovi) - na zjev Anny Ondrákové se mi však dívalo více než dobře a celkově jsem rád za možnost to vidět. ()

Reklama

Reklama