Reklama

Reklama

Dnes zajisté již nechtěně úsměvná agitka z první půle 50. let, která líčí převýchovu cikánských spoluobčanů - jednak manuální prací, jednak vzděláním. Nadaný chlapec (představuje jej pozdější filmový režisér Dušan Klein) nejenže učí svého zaostalého otce číst a psát, ale také mu udělí lekci z poctivosti. Možná, že rušivá umělost pramení vedle vypravěčské strnulosti i z toho, že průmyslové Ostravsko bylo celé postaveno v ateliéru. (oficiální text distributora) (ripo)

(více)

Videa (1)

Recenze (17)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Pohádka z dávných časů, kdy Cikáni dosud nezmutovali v Romy, chtěli pracovat a učit se a hodní strýčkové Gottwald a Zápotocký jim to dopřáli. 1) Přilákal mě 32letý Ludvík Aškenazy jako scénárista._____ 2) Zajímavé a dodnes aktuální pojetí začlenění Cikánů do společnosti a odraz rasistického smýšlení části společnosti pohřbil nadšeně budovatelský konec. Musíme to zkrátka dělat líp. Všichni. Viď, Fabiáne?_____ 3) Je poučné a zajímavé současně sledovat zásahy censorů do tvorby filmu, jak uvádí ve své zasvěcené recenzi Věra Adina Šefraná._____ 4) Zaujal mě 14letý Dušan Klein (Fabiánek) s neobyčejně svůdně podmanivým úsměvem._____ 5) Až dojemně na mě zapůsobilo hudební vystoupení cikánské kapely: neumíme mluvit, umíme zpívat. A že to ten Elemir Saszy (hezký cikánský zpěvák) fakt uměl. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Je to nádhera, téma stále aktuální, stále přítomné, stále bez odpovědi. Šablonovité postavy krásně kontrastují s barevnou kamerou Ferdinanda Pečenky, všichni hrají pod Weissem velký agatiční pathos a jak je to naučné, tak je to dojemné. Na svém místě jsou všichni z představitelů dokonalých lidí dneška - Kubešová i Bek, Krejča i Vrchota. Báječný je adolescent Dušana Kleina, pro pamětníky pak Fanda Mrázek. ()

Reklama

Ony 

všechny recenze uživatele

Je to schematická agitka nejhrubšího zrna, ale přesto výjimečně zajímavý snímek. Zatímco témata jiných socrealistických filmů (jako pětiletky, ženy na traktoru, rozorávání mezí, nová úloha umění apod.) jsou z dnešního pohledu už čistě historická, v Mém příteli Fabiánovi se typické schéma přerodu v "nového člověka" setkává s dodnes velmi ožehavým problémem. Bavila mě naivní odvaha, s jakou je k tomuto problému přistupováno: Kde jinde uvidíte, jak se Cikáni přetahují o písanky a sní o pionýrských šátcích? Oldšetrhend Chudík a jeho ženský ekvivalent Bublíková jsou konstruováni jako švýcarští hodináři cikánských duší, ale je jim dopřáno i jedno významné škobrtnutí, které dokáže, jak křehké duše těch lidí jsou a jak malicherné jsou osobní záležitosti oproti velkým společným věcem. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Jsem rasista, životopis a názory Josefa Goebelse jsem nastudoval. Opravdu jsou vyšší rasy a nižší rasy. Je to stejně jako u psů.Pokud má němec či angličan (tedy potomci germánských kmenů) odpor k práci a vzdělání, je to porucha v DNA. Pokud má černoch nebo cikán či indián lásku k práci a vzdělání je to opět porucha. Tento film je nesledovatelný. Nechat svářet cikána co neví a nikdy to nepochopí, co je elektrický proud? To může vymyslet jen komunista. Vietnamského svářeče znám. Cikána jsem neviděl nikdy se zapojit do řemesla či odborné práce. Umí jen lhát, krást a ležet. Náš milý Josef ovšem nebyl vědec. Úspěšně decimoval cikány a židy. Plány měl i se Slovany. Ano u Slovana, je odpor k práci vyšší než u germána. Ale nepodceňovat Slovany! A už vůbec ne Asiaty! Tyto rasy plodí buď génia nebo fatální blbce. ()

ripo

všechny recenze uživatele

Spisovatel a novinář Ludvík Aškenazy, autor knih povídek „Sto ohňů" a „Německé jaro", se nám představuje jako filmový autor po prvé. Z jeho povídky „Dva Gáboři" (jak se původně Fabián jmenoval) vznikl film „Můj přítel Fabián". Ovšem filmová povídka poskytla pouze základní námět, ostatní načerpali scénáristé Aškenazy a Weiss při pobytu na ostravských stavbách. Ve filmu je řešena jedna z palčivých otázek našeho života — výchova cikánů a náš poměr k cikánům. Autoři chtěli filmem ukázat na rasistické předsudky, které vězí ještě v mnohém z nás ve vztahu k cikánům, a současně i dokumentovat, jak naše nová společnost v duchu socialistického humanismu dává cikánům plná poli tická, sociální a kulturní práva, jak se snaží o jejich sociální a kulturní povznesení. Těm cikánům, které buržoasní repu blika postavila mimo společnost a mimo zákon, těm cikánům, které hitlerovci odpravovali v plynových komorách. Především však chtěli autoři dokázat, v čem spočívá „umění zacházet s lidmi". Tato myšlenka prolíná celým filmem. Řešení konkrétních problémů dokazuje, že všechno naše úsilí nesmí směřovat jen ke gigantickým stavbám a plnění plánu, ale také k blahu pracujícího člověka. Je jen na škodu, že chabá stavba scénáře, který se rozvíjí příliš episodicky a bez prudšího konfliktu, i některé mylně pojaté vztahy (Trojan— Řepka), ubírají filmu na umělecké síle a přesvědčivosti. POZNÁMKY: Námět a spolupráce na scénáři k filmu „Můj přítel Fabián" je první prací spisovatele Ludvíka Aškenazyho pro film. Režisér Jiří Weiss natočil umělecké filmy "Uloupená hranice" (1947), „Dravci" (1948), „Poslední výstřel" 1950), „Vstanou noví bojovníci" (1951 — za tento film byl vyznamenán státní cenou). V současné době dokončil režisér Weiss film „Punťa a čtyřlístek". Ferdinand Pečenka natočil v posledních letech filmy „Poslední výstřel" (1950), „Posel úsvitu" (1951), „Mikoláš Aleš" (1951), „Mladá léta" (1952); „Plavecký mariáš" (1952), „Měsíc nad řekou" (1953). V roce 1954 natočil filmy „Cirkus bude" a „Stříbrný vítr". Skladatel Jiří Srnka složil v posledních letech hudbu k filmům „Poslední výstřel" (1950), „Vstanou noví bojovníci" (1951), „Akce B" (1952), „Usměvavá zem" (1952), „Nástup" (1952). Za hudbu k filmu „Měsíc nad řekou" byl poctěn státní cenou. — Otto Lackovič debutoval ve slovenském filmu „Kozie mlieko" v roce 1950. První jeho významnou rolí byla úloha trestance Maliny ve filmu „Nad námi svítá". Po Fabiánovi vytvořil jednu z hlavních postav v Krejčíkově filmu „Frona" a v Krškově filmu „Stříbrný vítr". Ladislav Chudík hrál ve slovenských filmech „Vlčie diery" (1948), „Priehrada" (1950), „Lazy sa pohly" (1952) a v českých filmech „Nástup" (1952 — roli Bagára) a „Expres z Norimberka" (1954). Filmový přehled 1/1955 ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Ve filmu debutoval jako herec a  režisér Dušan Klein, bylo mu 14 let. (M.B)
  • Ostravské hutě byly postaveny v ateliéru na Barrandově. (M.B)

Reklama

Reklama