Cesta domů

Dlouho ve mně žádnej film nevyvolal tak silný emoce- tohle je krásný, fakt. Vorlovy filmy nejsou pro každýho, myslím si, že má stabilní fanklub, já se do něj počítám a jsem opět spokojenej, tentokrát ale vážně moc. P.S.: Nechápu, proč mě vždycky po tom, co dokoukám další podhodnocenej film Tomáše Vorla (a spol.), napadá slovo vděčnost..? Snad že jsou jak z jiného, lepšího, penězi tolik nezatíženého světa. Přijde mi to čistý jak studánka, bezpečně vzdálená od chemických postřiků starýho Papoše. Jsem se rozněžnil, ale to se mnou dělá ten film. Rezonuje ve mně a já cítím, jak s ním souzním. Odkaz otců, rodinná pospolitost, tvrdá práce, návrat k přírodě, lidské slabiny, odpuštění…Vorlova pokora. (14.06.2022)

Ze všech Vorlovejch filmečků zbyl v mým sekretáři na dvd pouze jedinej. A to Cesta z města. Ale i ve dvou pokračováních mě to nijak neomrzelo. Jenom u některejch scén se člověk potutelně usmívá. Jak by asi vypadaly biofarmy, kdyby prakticky všichni chtěli jejich produkty. Začnou tam ládovat sračky, aby dokázali pokrýt poptávku. To jen k těm biokecům. A ta holčička byla odkud. Ale jinak v poho. 50%. (21.01.2022)

V závěrečném díle této trilogie se opět vracíme do krásy české krajiny. Opět se také vracíme k postavám, které sledujeme již od prvního dílu z roku 2000. Je pravdou, že jsem upřímně čekal trochu více. Režisérské chyby, které se objevovaly u předchozích dvou dílů (nesprávné "nadabování" hlasů; tragické výkony neherců a hlavně často až prapodivné střihy obrazu). V tomto díle mi navíc citelně schází nějaké písně, které vždy skvěle doplňovaly zejména první díl. Na druhou stranu jsem za tento návrat rád a přiznám se, že jsem ho na konci obrečel. K této trilogii mám vztah podobně jako ke Kofole (Když ji miluješ, není co řešit). (27.01.2022)

Pokračování dávného hitu. Jistě, něco takového se snáze zafinancuje, diváci také slyší na oblíbené herce ve známých rolích, navíc netřeba nic vymýšlet a prostě se to nechá běžet setrvačností. Jenže to celé působí unaveně a téměř bez humoru. 85 minut o tom, jak život v současné vesnici (lese) stojí za prd, a na posledních pár minut přilepený happy-end, kde jsou najednou všichni šťastní. Snad je to opravdu poslední díl. (13.06.2022)

Pan Vorel zjevně naráží na své vlastní hranice. Nemyslím filmařské, nýbrž ontologické, existenciální. Vytratil se duchovní přesah, ke kterému předchozí díly a jeho postavy tíhly, vytratil se vývoj a zůstala jen stagnace. Postavy už jen šlapou vodu na místě.  Cesta domů je tak překvapivě velmi povrchní, protože žádným způsobem nereflektuje cestu do vlastního nitra, vlastních hlubin, a tak převládne hluché, neživé prázdno. Ve filmu se proto řeší jen povšechné lidské problémy spojené s nevyhnutelným stárnutím a koncem a s běžnou útrpností venkovského života, tedy s atributy, které zůstanou, když se skutečná "cesta domů", do nitra, do hlubin, nekoná. Jako v tomto filmu. Třetí díl tak do značné míry neguje a banalizuje své dva předchůdce a jejich postavy, které zdánlivě urazily kus niterné cesty, aby se nakonec ukázalo, že tomu tak vůbec nebylo, spíše právě naopak.  Možná to byl účel, ale pochybuji o tom. (28.05.2022)