Obsahy(1)
Další svérázná cooking show z produkce internetové televize Stream.cz, která tvoří protipól snobskému vaření Roberta Mikluše z pořadu Luxus na talíři.
„To, že se můj pořad jmenuje Vaříme s Mírou, má dvojí důvod. Jednak budete vařit se mnou (já se totiž jmenuju Míra) a jednak budeme vařit opravdu s mírou. To znamená jednoduchý rychlý jídla, který by měly potěšit i vaše peněženky. Já vařim pro normální lidi za normální peníze, a ne nějaký designový miniporcičky pro milionáře. Vaření s Mírou se prostě vyplatí," říká o svém pořadu Roman Mrázik alias Míra Hejduk. (Stream.cz)
(více)Recenze (65)
Jakkoliv tu "hlášku" nesnáším, tak Mírovi Hejdovi je nutno přiznat, že skutečně "jede bomby". Tu největší sice neodpálil on, ale "jeho" diskutéři, i někteří místní uživatelé, kteří vzali daný pořad vážně, ale kdo by to řešil, zábava je prostě zábava;) Faktem je, že v době brutální inflace nejen Streamu, ale různých videoblogů obecně, se dá bez problémů narazit na zcela vážně míněné "pořady" mnohem horších kvalit. Ale přátelé, mějte prosím na paměti, že už i na tomto poli se vyskytly sofistikované parodie a kultovní záležitosti, z nichž nejvýš je nutno hodnotit celokariérní opus - něco na způsob Dokonalého Triku - frajera jménem Láďa Hruška. Ale abych se držel Míry Hejdy - jeho recepty jsou totální humus, který ovšem nemalé skupiny obyvatel velebí a považují za zcela standardní způsob stravování (viz mimibazar). Samotný Míra je sympaťák, který má poněkud svébytný smysl pro humor, častěji hrubšího zrna, ale nic, co by člověk nemohl čekat třeba i od prezidenta republiky. Uvidíme, jak bude pořad pokračovat, a co z toho vytěží Žrouti. Prozatím opatrných 70%. ()
Míra je kuchařský podvraťák a taky trošku úchylák. V té době jsem na Vaříme s Mírou hrozně rád koukal. Líbil se mi ten nápad napojení s Luxusem na talíři a následnými Žrouty. Míra je kuchařské prase a vůbec se za to nestydí. Jeho kuřecí kůžičky mám doteď ve snech. ()
"Z jednoho plátku knedlíku hamburger neuděláš." Tak to říká strejda McDonald správně, ale mně se z Mírových lahůdek za nula nula prdlačky dělá poněkud nevolno. Taky ze samotného Míry mi není nejlépe, protože on má být patrně vtipný, ale já jsem zaznamenal pouze trapnost. Má-li však být trapný, tak to dělá dokonale, ale mě to přesto nebaví. Končím s gothajburgerem, knedlíkovou pizzou i špagetobuřtem a dál budu ochutnávat pouze zlatem dochucované laskominy konkurenčního Roberta Mikluše. ()
Pořad zábavný hned na několika úrovních. Jednou z podmínek ale je, že jste obeznámeni se třemi fenomény: Babicou, Láďou H. a dnes již velmi rozsáhlou a živou subkulturou zvanou Mimibazar. Vybrala jsem pro vás tři top mňamky 1, 2, 3 . Komentář platí i pro Luxus na talíři, pokud za výše zmíněné dosadíte Maurera, Pohlreicha a fine dining weby. ()
:-)) ()
"Á, už to začíná vonět... Ne, to jsem já." Vaříme s Mírou je o něco jednodušší a lidovější parodie než Luxus na talíři, no ale ona si taky právě tu jednoduchost a lidovost bere na paškál, takže se není čemu divit. Utahuje si nejen z prostoduchých kuchyňských dobytků, kteří v zájmu podbízivé originality snědí cokoliv, ale i z lidí, kteří se jimi nechají inspirovat. A to je dobře. Obzvlášť tedy Mírův humor je tak rafinovaný, že se člověk opravdu cítí trapně, ačkoli se zároveň smíchy mlátí něčím do hlavy. "Je to rychlý, levný, děti se po tom utlučou a ještě vám zbyde na pívo." ()
Jako má Tom Jerryho, Rath Kalouska, Onan penisový loket a kapavka tetracyklin, tak i Mikluš vlastní svou Nemesis v podobě Míry. A já díky chlapcům strávil krásný večer, plný přiblblého hihňání, gůglení normandského másla a přikusování veky, máčené v Hennessy Paradise. Díly obou průkopníků mají kouzelný bouquet sklenky Châteauneuf-du-Vaněk, tedy Nového hradu Vaňkova. Toho kluka mývalího, co si svoje knižní recepisy vcelku uhlídal, na uložtu nejsou a já za ně musím vyhazovat tak nekřesťanské peníze, že mi pak sotva vyjde na mých denních třicet orosených staroušů a jednu nasranou stařenku. Zatím čtyři, ovšem nevylučuji, že vyloučím pátou! ()
Největší problém tohohle je to, že je to parodie až příliš věrná, aneb odpadovitost připravovaných blafů přebíjí ironii. Vážně, je to dobře natočený, ale koukat na to prostě bolí, přestože se opravdu jedná o geniální nápodobu úchyláren z provenience aláLáďahruška. Mimochodem, Otec, syn a Duch svatý jsou pasé, tady vládne Kečup, Gothaj a Zmraženej knedlík! ()
Láďa Hruška je pojem. A jeho kůžičky také! Vždyť když dostaneme na talíř pěkně dozlatova ogrilované kuře, je kůžička tím prvním křupavým do čeho jdeme. Tak proč z této lahody neudělat rovnou první chod a nekoupit si kilo jenom jich? A navíc! Ušetříte! A na to Češi slyší! ´Ďábel Roman Mrázik se těchto perverzností chytil s naprostou vážností a opravdu s gustem :-) A tak nám na streamu předkládá jednu mňamku za druhou, která chutná (prý), je levná a navíc je vždy uklohněná z ryze českých ingrediencí (zbytků co jsou doma), tedy chutí na něž jsme zvyklí a jež máme rádi. Dočkáme se tak tataráku ze salámu, špagetobuřtu nebo pizzy z houskového knedlíku. Základním zapékacím strojem na vše je mikrovlnka! Pro ty co mají rádi sladkosti jsou tu pak pusinky z nakrájených rohlíků a Míra se nebojí ani míchání nápojů! Velmi doporučuji jeden každý recept vidět i když zrovna možná kulinářské pořady nemusíte. Tohle je totiž pravá kulinářská jízda, kterou může Hruška jen tiše závidět! * * * * ()
Vaříme s Mírou aneb Projímadla mají vlastní pořad. Do žaludku bych si sice radši vpravil Miklušovu šlichtu za milion milion řehtačky, ale očím více lahodí kečupové menu za nula nula prdlačky. Docela se nařehtám, i když jede Míra na chLAST MINUTE nebo když s ním jdeme volit, třeba semlít Semelovou a vystřelit po třešních z Autory je vtip z ranku těch dobrých.Kde safra Stream tyhle lidi vyhrabal? No kde! Vždyť takových Mírů po světě chodí hodně, minimálně jeden v každé pořádné vesnici s MNV (místní nálevna vodky). S notnou Mírou nadsázky je to sranda. ()
Mně je jedno, jestli je to recese nebo co. Viděl jsem přes 1000 hororů, v některých lidi nablili do kýblu a pak to zase vypili, ale aspoň tím nenaváděli ty méně bystré spoluobčany žrát strouhanou Vysočinu jako tatarák nebo gothaj s knedlou jako hamburger. Seru na to, dávat jsem 5*. To je jak kdybych dal pětku mluvícím hlavám (telenovela), a tvrdil, jak je to recese vůči rom-com. Hovno leda! ()
Tohle už je příliš přehnané a přeskočilo to plot trapnosti. I parodie by měla znát míru. ()
Míra je prostě frajer... Nejen, že dokáže jednoduše připravit jídla hodné minimálně jedné Michelinské hvězdy, ale tento luxus na talíři dokáže i divákovi neskutečně kultivovaně prodat... Jsem nadšen... ()
Trochu slabší bráška Mikluše. O dost slabší mně přišlo hlavně Paříme s Mírou, první série byla znatelně lepší. A ano, mám zvrácenou chuť někdy nějakou z těch jeho sraček za nula nula prdlačky vyzkoušet... 70% ()
Míra se s tím opravdu neštve. Dokáže uvařit úplně cokoliv a z čehokoliv. :D ()
Míra jede v protipólu proti Miklušovi a jeho pořadu Luxus na talíři. Dozvíme se zde několik skvělých receptů nejen na jídlo, ale v pokračování s názvem Paříme s Mírou i pár skvělých drinků. :D ()
"Tož, není to špatné... Ale dobré taky ne... :o)))) ()
Tak Míra jede, budeme s ním nejen Vařit, ale později i Pařit. Připraví si pro nás několik opravdu vychytaných „lahůdek“, které pořádně prověří vaše žaludky. Nicméně i Láďa Hruška musel slintat z těch jeho levných receptů. A co teprve milovníci kečupu, bez kterého se prostě neobejde skoro nic. Je libo sváteční gulášek, špagetobuřt nebo Tatarák ze salámu? Přejeme dobrou chuť a nezapomeňte na kýbl (když budete zvracet…). Osobně jsem však upřednostňoval pokračování - Paříme s Mírou. Takové Vysočinzáno, Tomiova koule, nebo Ztopořánek – to prostě pijou správní chlapi. Tož na zdraví ogaři… ()
Protiklad pro "Luxus na talíři". Luxus si si pomrkávaně a zábavně jakoby utahuje z Pohlreichovsky načančané gastronomie, Míra je takový všelidový Babica, který vaří jednodušeji než jednoduše. Vaříme s Mírou je mnohem slabší káva ne Luxus na talíři. Slabší tři hvězdy. ()
Míra je prase umocněný dvojitým prasetem, ale sledování jeho pořadu ve mně vyvolává přesně ty krásně nepříjemné pocity, o které se autoři snaží. ()