Reklama

Reklama

Zkouška orchestru

(TV pořad)
Hudební
Česko, 2015, 7 x 71-98 min

Obsahy(1)

Marek Eben, Jiří Bělohlávek a Česká filharmonie předvedou, co se obvykle nevidí a neslyší. Zažijete opravdovou zkoušku orchestru v novém, zábavně poučném cyklu pro všechny, kteří chtějí o klasické hudbě a jejích skladatelích vědět víc.

1. Rozšťourávání Mahlera Moderátor Marek Eben a šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek společně analyzují zkoušku na druhou větu VII. symfonie Gustava Mahlera, která měla v roce 1908 světovou premiéru v Praze u příležitosti diamantového jubilea (60 let) vlády císaře Františka Josefa I. Eben svými dotazy proniká do tajemství hudební kuchyně dirigenta i hráčů jednotlivých nástrojových skupin. Odpovědi na ně mohou zajímat nejen diváky ale i návštěvníky koncertů, neboť se s nimi běžně nesetkávají. Tak se dozvíme o výšce ladění komorního „a" (u České filharmonie 442 Hz) z úst prvního hobojisty Ivan Sequardta, o choulostivosti sólové hry lesního rohu od Jana Vobořila, houslové techniky col legno (hra obráceným smyčcem) i o využití kravských zvonců za scénou, které mají evokovat alpskou krajinu. Duet hobojů zas v představách šéfdirigenta dotváří obraz dvou skromných jeptišek, které nechtějí tento hudební zázrak rušit svou přítomností. Gustav Mahler komponoval svou sedmou symfonii v letech 1904–1905, mnohokrát svou partituru přepracovával a revidoval. Není divu, vždyť ještě před premiérou se výrazně proměnil jeho osobní i profesní život – odchod z čela Vídeňské dvorní opery a úmrtí milované dcery. Někdy bývá toto dílo nazýváno Píseň noci (Lied der Nacht) a rozbor jednotlivých částí divákovi napoví, jakým směrem má soustředit svou pozornost.

2. Dirigent - diktátor nebo sluha? „Edukativní koncert pro malé a velké posluchače" – tak nazvala Česká filharmonie program, ve kterém společně s šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem, houslistou Josefem Špačkem a zvídavým, pohotovým a vtipným Markem Ebenem přibližuje taje a krásy klasické hudby a předvádí to, co se obvykle na koncertě nevidí a neslyší. Cesta od partitury ke koncertnímu provedení může být velmi přímočará a jednoduchá. Ale také nemusí. Dirigent i orchestr mají prostě velké možnosti. Co se opravdu děje při zkoušce orchestru? Co dirigent může a co nemůže? A jak lze přivést orchestr k tomu, aby hrál, co dirigentovi na očích uvidí? Je partitura dogma anebo má orchestr s dirigentem nějakou svobodu? Tato a další témata, doplněna skvěle interpretovanou hudbou, to vše je náplní netradiční zkoušky orchestru České filharmonie.

3. Moderní klasika - "in" nebo "out"? S nadhledem a humorem nechává M. Eben spolu s J. Bělohlávkem a Českou filharmonií nahlédnout pod pokličku zkoušky orchestru, do tajů klasické hudby. Tentokrát se vydávají do světa moderní vážné hudby a velmi atraktivně a vtipně přibližují hudební postupy v dílech třech velikánů hudby 20. století – skladatelů S. Prokofjeva, L. Janáčka a P. Ebena.

4. Vymazlený Strauss a hustý Janáček Co je to vlastně opera? A čím je tak fascinující? Jaké přináší příběhy ve svých dílech? Jak se liší práce operního dirigenta od symfonického? A měl by symfonický orchestr vůbec operu uvádět? To všechno jsou témata, která zazní v dalším pokračování Zkoušky orchestru, která vyústí ve srovnání hudební řeči dvou skladatelských velikánů – Leoše Janáčka a Richarda Strausse.

5. Ve spárech dvou dirigentů Marek Eben, Jiří Bělohlávek, Jiří Rožeň a Česká filharmonie předvedou, co se obvykle nevidí a neslyší. Již pátý díl edukativního cyklu pro malé i velké posluchače a diváky zvolil tentokrát téma „dva dirigenti a jedna skladba“. Marek Eben hned v úvodu svým nezaměnitelným vtipem a šarmem poznamenal, že byli-li přizváni dva dirigenti, musí se přece ušetřit jinde. Proto prý diváci uslyší pouze jednu skladbu – Koncertní předehru Othello Antonína Dvořáka – ale zato hned dvakrát. Hudebníky i oba dirigenty vtipně ujistil, že mohou být dnes klidnější, protože když dílo zazní dvakrát, riziko, že by se třeba něco nepovedlo, je zásadně menší… A to byl jen začátek. Následovaly další a další vtipné vstupy moderátora s oběma dirigenty, ale i filharmoniky. Rudolfinum se prohýbalo smíchem, jaký není slyšet ani u zábavných pořadů na silvestra. A to prý jde o „vážnou hudbu“! Salvy smíchu zněly i tehdy, když jeden z hráčů České filharmonie předváděl typická gesta pana šéfdirigenta a jeho předchůdců. Samozřejmě že koncert měl i serióznější stránku, kdy oba dirigenti konfrontovali své obsahové, ale i muzikantské představy díla inspirovaného slavným a tragickým Shakespearovým příběhem.

6. Brány do hudby Další díl projektu České filharmonie Zkouška orchestru si vysloužil název Brány do hudby. Tak pojmenoval svůj koncept dirigent Petr Altrichter, který nás pomocí vstupních bran seznámí se základními hudebními náladami. Abonenti České filharmonie prošli s dirigentem nejdříve branami radosti, smutku, mystiky i zla. Teprve potom mohli spolu s hudebníky rozkrývat tajemství děl Antonína Dvořáka, Césara Franka a George Enescu. Dialog dirigenta a moderátora Marka Ebena, který je sám aktivním hudebníkem, přinesl posluchačům zajímavé zákulisní informace ze života slavných skladatelů. Diváci České televize se tak mohou seznámit s tím, jakých pozoruhodností a chyb se dopouštěl Antonín Dvořák ve svých partiturách, a jakou z jeho skladeb hráli vězni v Terezíně během II. světové války. Na programu byla také hudba belgického skladatele Césara Franka, jehož Symfonie d-moll patří mezi nejvybranější skladby vrcholného romantismu. V závěru hudebního, ale také úsměvného večera se Česká filharmonie pustila do virtuózní Rumunské rapsodie skladatele George Enescu, které se dirigent Petr Altrichter skutečně nebál a zvolil opravdové balkánské tempo. Pódiové režie se ujala tradičně Alice Nellis.

7. Orchestr plný osobností Další pokračování cyklu Zkouška orchestru se tentokrát soustředilo na samotný orchestr, který je plný zajímavých muzikantských osobností. Do čela se postavil mladý dirigent Jiří Rožeň, kterého si do minulého dílu pozval ještě sám šéfdirigent Bělohlávek. A hned v úvodu se Marek Eben zamýšlel, čím pozdravit Jiřího Bělohlávka do muzikantského nebe. Volba moudře padla na hudbu, kterou se svým šéfdirigentem orchestr nikdy nehrál – na Bachův koncert pro cembalo v úpravě pro sólový hoboj a orchestr, v interpretaci skvělého hobojisty České filharmonie V. Borovky. Následovala zajímavá a pestrá diskuze o tzv. autentické interpretaci, ale i o dechové náročnosti předvedené skladby, kdy si publikum mohlo vyzkoušet spolu se sólistou vydržet řadu taktů na jedno nadechnutí. Česká filharmonie je opravdu orchestrem plným osobností. Ty je ale potřeba vyhledávat a vychovávat. Proto Česká filharmonie inspirovala vznik soutěže pro mladé hudebníky, kde velmi dobře uspěl dvanáctiletý hornista Jan Vobořil. Svým hudebním výkonem ve Zkoušce orchestru prokázal, že právě on může být jednou z budoucích muzikantských osobností České filharmonie. (Česká televize)

(více)

Recenze (4)

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Uměle vytvořený cyklus z původně samostatných záznamů edukativních koncertů premiérově odvysílala Česká televize na jaře 2016 v pořadí, které neodpovídalo chronologii vzniku jednotlivých dílů. Je dost pravděpodobné, že časem budou přibývat další. -------- V titulcích (jednotlivých dílů) uvedeno: 1. Rozšťourávání Mahlera (režie Alice Nellis; rok výroby 2016) ****, 2. Zkouška orchestru (režie Alice Nellis, Stanislav Vaněk; rok výroby 2014) ***, 3. Zkouška orchestru 2015 (režie Stanislav Vaněk; pódiová režie Alice Nellis; rok výroby 2015) ***, 4. Vymazlený Strauss a hustý Janáček (režie Stanislav Vaněk; pódiová režie Alice Nellis; rok výroby 2016) ***. (komentář 9. 7. 2016) -------- Po dvou letech se na ČT art objevil další, s Jiřím Bělohlávkem bohužel už poslední, díl. -------- V titulcích (posledního dílu) uvedeno: 5. Dva dirigenti a jedna skladba (režie Stanislav Vaněk; pódiová režie Alice Nellis; rok výroby 2017) ***. (komentář 22. 3. 2018) ()

Reklama

gazogazo 

všechny recenze uživatele

Marek eben se snaží přesvědčit nikoho, že tohle nekoho zajímá. Mě jen zajímá když se ukáže, že marek je reinkarnovany Jan krtitel. ()

Galerie (23)

Reklama

Reklama