Režie:
Claude BarrasScénář:
Céline SciammaKamera:
David ToutevoixHudba:
Sophie HungerObsahy(1)
Cuketka není žádná padavka, ale malý čiperný chlapec. Poté, co přijde o maminku, má pocit, že je sám na světě. To ale ještě neví, s kým se ve svém novém životě – v dětském domově – setká. Simon, Ahmed, Jujube, Alice a Béatrice: ti všichni si procházejí nelehkým dětstvím, ale zároveň zůstávají malými hravými dětmi. A pak je tu ještě Camille. Když vám je 9 let, je tak snadné se zamilovat a objevovat nové věci. A co takhle být kromě toho ještě šťastný? (Pilot Film)
(více)Videa (20)
Recenze (45)
Z Cuketky si uchovám nejspíš vzpomínku na rozpačité tváře maminek maličkých ratolestí, které si bůhvíproč myslí, že každý animáč musí být uzpůsobený tomu nejmladšímu publiku, a pak jsou konfrontované zmínkami o pindíku pana učitele, který rajtuje v paní vychovatelce, nebo velmi nepříjemnými vzpomínkami chovanky dětského domova na smrt svých rodičů. Cuketka ve mě vyvolala velmi rozporuplné dojmy a nemůžu se až tak dalece ztotožnit s velmi slušným hodnocením na ČSFD. Na jedné straně oceňuji nelíbivou, z mainstreamu vybočující výtvarnou stránku, která by slušela svým zneklidňujícím dojmem spíš nějakému hororu, a sedí mi i námět, na druhou stranu mi překáží zjevná přemrštěná naivita, která by se hodila spíš pro myšlení dětí předškolního věku, a celková selankovitost scénáře. I to na pohled rozjívené kápo mezi ústavními dětmi je totiž vlastně uvědomělý a hodný kluk, který by vás rozněžnil, personál ústavu i detektiv jsou vzory ušlechtilosti a zlo je nanicovaté. Můj život Cuketky chce především dojímat a hladit po duši, což mu sice nevyčítám, ale zároveň konstatuju, že to není úplně můj šálek čaje. Celkový dojem: 55 %. ()
Věřím, že by jednoduchý příběh fungoval i v případě hraného filmu, jenom by nebyl tak silný. Totiž, loutková animace filmu hodně prospívá, je to všechno takové jiné, přesto máte pocit, že vlastně skutečné. Dramatická a komediální rovina je v něm vyvážena tak akorát. A závěr? Ten příjemně dojme. Můj život Cuketky není pastvou pouze pro oči, ale též pro uši... hudba je opravdu nádherná a i díky ní film při sledování závěrečných titulků příjemně dozní. 80% ()
Animovaný film o dětech v sirotčinci, ve kterém se sešli potomci feťáků, sexuálních deviantů a dalších podobných existencí. Cuketa sem zapadne, protože hned na začátku tak trochu omylem zabil svou matku – alkoholičku. Přesto ve filmu nechybí humor a nakonec je tu i koňská dávka optimismu a naděje do budoucnosti. Loutková animace mi sedla (trochu toho digitálna tu je také, a nijak neruší) a film je nakonec i rozumně krátký. ()
V prvom rade som si musel dlho zvykať na výtvarnú stránku animáku, ktorá má od detského sveta dosť ďaleko. Aj príbehovo je to len chvíľami určené mladšiemu publiku. Dialógy o explodujúcich pindíkoch, vraždách rodičov a domáceho i sexuálneho násilia sú mierne cez. Ťažko preto určiť, komu bol tento bábkový film určený. Smutno-komicky ladenému príbehu ale nemožno odoprieť punc originality a rozhodne nenudí. ()
Takmer dokonalý príklad z Francúzka na to, že k tvorbe („nakresleniu“) jednoduchého ale oveľa silnejšieho príbehu nepotrebujete veľa. Avšak je potrebné povedať, že film o „Cuketovi“ by nevzniklo, keby tvorcovia v sebe nemali hlboké city. Najväčší plus je to, že tento príbeh je tak šikovne spracované, že dokáže osloviť nie len dospelých. „Animáku“ je možno vyčítať v podstate (hlavne) len to, že prostredie „detského domova“ miestami zobrazuje až príliš dokonale. Skromné a sympatické vedľajšie postavy. Príbeh, ktorý je z veľkej časti reálny a dotkne nielen oči. Osobné hodnotenie: 82% (****) ()
Galerie (330)
Photo © Praesens-Film
Zajímavosti (2)
- Bylo použito celkem 54 loutek, každá ve třech různých kostýmech. [Zdroj: deník Metro] (hippyman)
- Dílo bylo připravováno 2 roky - jeden animátor udělal tři vteřiny za den, za 8 měsíců se připravilo 70 minut filmu v 15 filmových prostředích. Dalších 8 měsíců se přidávala zvuková stopa a složení záběrů na zeleném pozadí. [Zdroj: deník Metro] (hippyman)
Reklama