The Man Who Knew Too Much
Muž, ktorý vedel priveľa
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
James Stewart, Doris Day, Brenda De Banzie, Bernard Miles, Ralph Truman, Alan Mowbray, Hillary Brooke, Reggie Nalder, Yves Brainville, Christopher Olsen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (196)
Oscar 1 : Píseň - "Que Sera, Sera". . . . . Zlatá Palma - výběr ()
Chování postav je (u Hitche jako obvykle) zcela podřízeno napínavosti děje a (ne)logice scénáře. Na začátku naznačená manželská krize nikam nevede a vývoj charakterů je minimální. Proč by nebyl, vždyť tohle je Hitchcock, žádný Bergman. Nelze přehlédnout mnoho pěkných režisérských nápadů, nelze přeslechnout množství jízlivého humoru (když si například Ben a Jo sdělují, za jaké vyšetření si mohli dopřát jaký luxus). K nejvelkolepějším patří bezesporu scéna z Royal Albert Hall, dirigována ani ne tak samotným Hitchem, jako Bernardem Herrmanem (a to doslova) – geniální gradace, škoda, že není zároveň scénou finální. Jak prohlásil samotný Hitchcock, tento Muž, který věděl příliš mnoho, byl na rozdíl od anglické verze z roku 1934 natočen profesionálem, nikoliv amatérem. Pod to bych se klidně podepsal. Profesionální je po všech stránkách. (Hitchcocka můžete zahlédnou na marockém tržišti jak sleduje akrobaty) 80% Zajímavé komentáře: ripo, Madadajo ()
Nemůžu si pomoct, ale tenhle Hitchcockův film mi připadá zvláštně utahaný. Začátek je skvělý, pak snímek postupně ztrácí tempo a i když je závěr opravdu vydařený, dávám jen . . . ()
Alfréde, jak tys to dělal? Dobrá polovina Hitchcockových filmů se stala klasikou (no, možná trochu přeháním) a tenhle mezi ně taky patří. Precizně vytvořená atmosféra, dokonalé herecké výkony, pár chybiček by se sice našlo, ale celkově jde určitě o nezapomenutelný film. ()
║Rozpočet $2,5milióna║Tržby USA $11,333,333║Tržby Celosvetovo $11,333,333║ prepracované, má to grády /80%/ ()
Klasická dávka napětí a řemeslné zručnosti se tu snoubí s výbornými titulními hereckými výkony. Stewart i Day na vrcholu své kariéry, zvláště u Doris Day se dá mluvit o nejlepším životním výkonu, nezapomenutelný je pochopitelně její takřka "příznačný" motiv Que Sera, Sera. ()
Logika scénáře začíná ve druhé polovině pokulhávat a od šedi tříhvězdičkového hodnocení mě dělí jen Hitchcockova režie a vynikajicí jemný humor v podání Jamese Stewarta v několika scénách. Doris Day je oproti jiným Hitchcockovským herečkám příjemně civilní. ()
Mám Velmi ráda Hitchcocka, ale tady mi hodně neseděl ten humor, který se k thrilleru poněkud nehodil a působil rušivě, záporáci mi přišli poněkud nepřesvědčiví až směšní a malý chlapec mi nebyl moc sympatický, spíš to byl ten typ malého spratka, takže jsem se o jeho osud zrovna nestrachovala. Moc hezká byla scéna v divadle, opravdu plná napětí a ještě lepší byla ta, kde matka zpívá písničku, aby zachránila syna. ()
Mistrovsky gradující atmosféra, tak jak to uměl jen Hitch. Jako bonus si připočítejte Jimmyho Stewarta a čekání na úder činelu. ()
Mám jasno v tom, že neohrozím život svého dítěte jenom proto, abych ochránil život kteréhokoli politika. Takže, v souladu s filozofií doktora MacKenny, bych, v případě odcizení mého potomka, obnovil svůj zvířecí instinkt, vyčmuchal bych chladnoucí stopu a na závěr bych milému únosci udělal uzel na páteři, aby si dobře zapamatoval na koho nemá sahat. Já jsem si tedy stále hustnoucí atmosféru snímku řádně užil a trvám na tom, že občasný fórek ji rozhodně nerozmělnil. Vytknout bych si troufnul snad jen to, že při nedořešené koncovce zasprintoval Hitch příliš zběsile vzhledem k tomu, že původně nasazenému tempu by v poklidu stačil i důchodce se správně nastaveným chodítkem. ()
Když to zjednoduším, tak nejradši mám asi Hitchovy filmy s Jamesem Stewartem. Na tomhle miluju obzvlášť scénu v Albert Hall, která podle mě patří mezi to vůbec nejlepší, co Mistr kdy natočil - geniální střih, skvělé využití hudby (není slyšet, co si postavy říkají), úžasně gradující napětí (kdy čekáme na úder činelů) - zkrátka Hitchcock ve vrcholné formě. ()
Nejsem zvyklý dávat Hitchcockovi pod čtyři hvězdy, proto mě právě tento film tak mrzí. Atmosféra ale vůbec nefunguje a motiv ztraceného dítěte je dost nevyužitý. Pár Alfových slabších filmů jsem viděl - tohle je ale poprvé jeho chyba... ()
Klasický Hitchcockův námět zabalený do víceméně skvělé podívané. ()
Môžem s čistým svedomím vyhlásiť, že Hitchcock nie je len majstrom horroru, ale takisto aj thrillerov, aj keď napätie patrí takisto aj sem. Skvelá zápletka je perfektne scenáristicky poskladaná, prijal by som však trošku rýchlejší spád ku koncu filmu, no pár komických okamihov sadne ako uliatych. Príjemní herci, Stewart je dokonalý, už len tým, že v živote nenavštívil hodinu herectva a pred kamerou je úplne prirodzený. Musím doplniť filmy s ním. 85%. ()
Hitchcock sa mi vždy dostane pod kožu, niekedy viac, niekedy menej. Táto snímka je jedna z tých lepších, ktorá si udržiava klasické Hitchove napätie, krásne obrazové vyznenie, príjemných hercov (James Stewart!!!:), pekný hudobný motív a najmä rozkošnú Qué sera sera. Hitch je zbytočne zaškatuľkovaný pod označením ,,majster hororu", ale nemenej významné pozlátko ,,majster sofistikovaných thrilerov", si rozhodne môže pripnúť na hruď. ()
Celkem zajímavý thriller na němž září především nápadité dialogy mezi hlavními postavami. Nicméně jsem zvyklý na mnohem vyšší úroveň od tohoto režiséra. Všechny zvraty byly neuvěřitelně natahované a co je horší, nepůsobyly ani nijak zvláště promyšleně. Proto se také všechny klíčové scény stanou spíše náhodně, než že by do sebe na závěr zapadly jako puzzle a utvořily dechberoucí celek. Jakožto Hitchcockův horší průměr bych nejraději napálil pouze tři hvězdy, ale přikláním se ke čtyřem vzhledem k vysoké poutavosti a několika vskutku povedeným humorným momentů. 70% ()
Hitchcock si tu s nekrývanou pobaveností opět dělá zálibně srandu z žánrových i vlastních postupů a vychází mu z toho jeden z nejlepších a nejveselejších filmů vůbec. Začínám ale zpětně uvažovat, jestli H. vůbec kdy natočil prvoplánově vážně míněný film a jestli nejde jen o to k té jeho rafinované hře a umné hříčkovosti v klidu dozrát. *** V tomhle snímku jako by si vytknul, že předvede a patřičně přežene, jak vypadá v konstruovaném díle návodnost. Seminář Filmové vyprávění vs. realita: lekce z retuše. Pakliže přistoupíte na tu laskavou i odrzlou hru s vyretušovanou logikou příběhu, logikou chování postav, záběrů kamery, s tou okouzlující návodností, která je zároveň přesmíru doslovná i rozmarně ekletická, a po svém způsobu si neochvějně spěje k rozhodně dojemné a předem neodvoditelné a tedy divácky uspokojující (a v rámci vlastních nastavených pravidel i nesporně logické) pointě. *** Poslední památečná věta ve filmu korunuje takto vybudované dílo, neboť žertovně zdůrazňuje, že a) hosté celé dva dny vytrvale, věrně a otrocky bezmocně čekali v hotelovém pokoji, až se jejich hostitelé vrátí, a že b) taková věta může v takto rozjíveně střiženém příběhu dobře posloužit jako společenská ex post omluva. *** Vtip a šarm, elegance a hravost tu prosvítají celým způsobem sestavování snímku, svérázným přístupem k filmování, který nese striktně originální rukopis a je zde autorem blaženě, rozpustile i ironicky zreflektovaný. Ostatně jemná společenská i filmařská ironie laškovně šplouchá o břehy snímku téměř v každém záběru. *** A marná sláva, tesklivá melodie Que sera sera mi ještě dlouho nepřestane znít v uších... *** ()
Jedna soukromá hvězdička je za několikrát zmiňovanou fantastickou Albert Hall a dokonalému naplnění průpovídky "hudba je mocná zbraň". Její výběr tentokrát úzce souvisí s původní verzí filmu z r. 1934, tak se nebudu moc pozastavovat nad tím, že pro danou potřebu by se určitě našly i účinější kousky. Výborný thriller. ()
S vědomím původní verze z roku 1934 je tento Muž, který věděl příliš mnoho samozřejmě mnohem lepší. Má všechny atrakce, je barevný, širokoúhlý, ústřední píseň je velmi chytlavá a v hlavní roli je bezvadný James Stewart (ano, právě on táhne film jako nikdo jiný). Přesto, anebo právě proto, jsem sledovala velmi kriticky všechny změny, odlišnosti a zda mají své opodstatnění a jestli fungují ideálně. Inu, dokud byl Hitch v Anglii, toužil po Hollywoodu, když ho dobil, stal se chodící reklamou na Anglii. Nové zpracování je mnohem profesionálnější, ale i tak se najdou místa nelogická, nechtěně komická a samoúčelná. Scéna v Royal Stuart Hall je nicméně velkolepá a Jimmy je zdaleka nejlepší herec, se kterým kdy Hitch pracoval, ale motivace některých postav je kouzelně naivní, vývoj situace jde dál a dál jen proto, abychom se dočkali toho vtípku s příbuznými na závěr. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam, čekat něco jiného by byla divákova neznalost. ()
Kvality tohto filmu som si uvedomil až pri jeho zhliadnutí na veľkom plátne. Hitchockovým filmom jednoducho nesvedčí televízia ! Len pre zaujímavosť: Hitchcock sa v čase uvedenia filmu do kín snažil zakázať uvádzať svoju vlastnú pôvodnú verziu filmu z 30. rokov, aby tak neoslabil očakávaný komerčný efekt novonakrúteného remaku. ()