Prokletá Argentina

Chrisi, mít takové herce a takhle to podpálit, považuji za obrovsky promarněnou šanci. Já se vážně snažila, ale taky jsem se vážně nudila. Tohle téma se přitom dalo zpracovat určitě tak, aby to diváka strhlo jak emotivně, tak atmosférou. Po dlouhé době mě to mrzí, ale i přes Antonia a Emmu, kteří by si to jinak nezasloužili, jdu na dvojzubec. (23.07.2015)

Příběh nás zavádí do argentinského Buenos Aires v roce 1976 ve kterém přibývají únosy osob, které se postavily proti diktatuře vlády. To je případ i Cecilie, která jednoho dne byla unesena za psaní svých kontroverzních článků v místních novinách. Poté co to zjistí její manžel Carlos začne se stýkat s lidmi kterým zmizel někdo blízký a začne zoufale pátrat po své ženě, ale ta už plánuje útěk z vězení. Výsledkem je ovšem velmi nevýrazný a dá se říct až nudný film ve kterém vlivem nevýrazné režie zanikají herecké výkony všech zůčastněných (02.03.2009)

Škoda, škoda, škoda. Čakal som strhujúci príbeh plný napätia a falošných stôp, a nakoniec sa ukázalo, že záber na obale dvd kde je Banderas so samopalom, je jediný z celého filmu. Namiesto toho veštenie a plač. V závere, keď sa účtovalo s osudmi hlavných postáv mala prísť katarzia, neprišlo nič. A môže zato režisér. 50% hlavne za snažiaceho sa Banderasa. Nudné, televízne (01.10.2014)

Výborní herci v mdlej Hamptonovej réžii. Najlepším liekom na ťažkopádnosť tohoto filmu je vôbec ho nenatočiť. Po silných momentoch a naliehavosti témy, o ktorej rozpráva, v ňom nie je núdze, no spôsob akým to robí, akurát uspáva a privádza do rozpakov. Na jednu stranu sa snímka opiera o rozmer skutočnosti a na druhú ho podkopáva surrealistickými prvkami. Tie sú pekné, poetické, ale v tejto mašinérii škrípu a trvá peknú chvíľu, kým sa ich naučíte akceptovať. Čo je však pravé flopá snímky, príbeh odlúčenej ústrednej dvojice sa s pribúdajúcimi minutami načisto stráca v nechutne účelovom propagandistickom posolstve. Za hercov by si to možno zaslúžilo 3* - nebyť toho (a to sa už dostávame k zlatému klincu programu) absolútne zhovadilého záveru. (19.01.2005)

Leckterý tvůrce ze "svobodného světa" má nutkání upozorňovat na (minulá) bezpráví, k nimž dochází (docházelo) aniž by si toho kdokoliv, kdo by mohl pomoci, pořádně všiml. Třeba Ken Loach tak učinil ve své povídce v 11'09''01, měli jsme možnost zhlédnout Georgův film Hotel Rwanda. C. Hampton se v Prokleté Argentině (i když originální název zní "Imagining Argentina" - tedy "Vysněná Argentina" či "Argentina v představách") snaží upozornit na palčivý problém tzv. "zmizelých", jež je spojen s vládou vojenské junty v Agentině v letech 1976 - 1983, a jež souvisí s "Operací Kondor", v níž bylo zainteresováno osm latinskoamerických zemí. Mnoho recenzentů i diváků odmítlo východisko filmu spočívající v nadpřirozeném motivu vskutku konkrétních vidin hlavního hrdiny - proč by ale do kontrastu nemohly být stavěny hrůzy vězení a hejno volných plameňáků? Symbolika je, pravda, poněkud začátečnická, přenést myšlenku k divákovi se nicméně daří. Vždyť čeho jiného je v tak nejisté době potřeba více než snů a zázraků! Kdyby nic jiného, Hamptonův film jednoznačně poukazuje na nutnost uvědomění si vlastní minulosti a nikoliv útěku k ignoraci, k němuž nabádali noví vládcové Argentiny. Téma "zmizelých" se promítlo i do oscarového filmu Oficiální verze, snímku Nezvěstný Costy-Gavrase či Polanského komorního dramatu Smrt a dívka. (26.06.2005)