Pochybná žena

Toto je rozhodně jeden z nejlepších Hitchcockových filmů, které jsem viděl - např. je dle mého názoru o třídu výš než zprofanovaní Ptáci nebo Muž, který věděl příliš mnoho. Hitchcockova genialita spočívala v tom, že dokázal točit filmy pokleslých žánrů s invencí hodnou skutečného umělce a vlastním osobitým stylem (přímo se nabízí srovnání s Tarantinem, ale to drobně pokulhává na obě nohy). Thriller Pověstný muž natočený v na svou dobu módním noir stylu obsahuje hlavně úžasně jiskřící ustřední dvojici Grant-Bergman a sympatického padoucha ztvárněného Claudem Rainsem (který pro mě ovšem vždycky zůstane kapitánem Renaultem z Casablanky), za zmínku stojí i výrazný Louis Calhern (známější z pozdější Asfaltové džungle). Pro milovníky žánru či mistra Hitche je toto dílko velmi chutným bonbónkem! (18.05.2005)

Pověstný muž mi připoměl černobílé protektorátní a prvorepublikové snímky uváděné kdysi v cyklu filmů pro pamětníky. Moje maminka tehdy usedala k televizoru a zasněně obdivovala hvězdy stříbrného plátna a atmosféru příběhů, které se věru neodehrávaly v továrních halách nebo při obdělávání polních lánů. Věřím, že kdysi Pověstný muž úspěšně naplňoval představy o kvalitním noir thrilleru se špionážní zápletkou. Kdysi není dnes a celá ta historka ve mě budí prakticky nulové napětí i zájem. Zůstává přítomnost dvou legendárních herců a romantická linie jejich vztahu. Jestli na snímku i po těch letech něco funguje, tak to je charisma obou hvězd, za které si příznivci hvězdného páru s klidným svědomím libovolný počet hvězdiček přihodit. Osobně dávám přednost jiným žánrům a především jinému filmovému stylu. Celkový dojem: 45 %. (26.01.2013)

Že by jeden z prvních špionážních filmů? Rozjezd je dost pomalý. Film se soustředí na mladou Alici, která je díky svým německým kořenům použita jako tajná agentka u Němců v Brazílii. Musí něco obětovat a to je sňatek s oním sledovaným Němcem. Vše jde jako po másle. Zkomplikuje to až její milostný vztah s kontaktem rozvědky. Podaří se jí vymanit ze spárů oněch Němců a zachovat si krytí? Je tam pár dobrých scén. "Máme dost šampaňského?" (16.10.2019)

Láska. Jen závrať tvé nevinnosti na cestě k věčnosti. Pět písmen, nekonečno otázek, žádné odpovědi. Slepá cesta v útěku před tvou bezmocí. Prchavý záblesk naděje a nadlidské rozkoše má být lékem tvého zoufalství. A tak ses ochotně stala otrokem okolnosti a děvkou svědomí. Teď zbývá poslední krok. Dům zla. V něm úval se sluncem, jež ztrácí svůj žár. Do dveří si vstoupila jako chráněnec Anděla, než ho zabil vyděděnec. Tvůj šálek čaje už stojí na stole. Za ním dva temné stíny. Tvoje tělesná stráž na cestě k věčnému zapomnění. Už znáš tu cenu za cestu k vykoupení. Nyní jsi ochotná jí zaplatit. Ležíš sama v temnotě cizího pokoje a čekáš na konec. Tvůj šátek z Miami odnesl proud vzpomínek a Rio je tak nudné město k žití. (06.11.2016)

Hitchcocka normálně moc nemusím, ale tentokrát se mi moc líbil. V podstatě za to může skvělá Ingrid Bergman, co dokáže i z pochybné ženy udělat oblíbenou postavu. Na druhou stranu mi tam nějak vadil Cary Grant. V padesátých letech byli možná netaktní suchaři v módě, ale s mou představou hrdiny se zdaleka neshoduje. A to mám rád jak dobrodiné pacifisty, tak supercharismatické úchyláky. Příběh se mi taky z počátku nezdál, ale druhá polovina je už síla. Jen nechápu tu práci s hudbou... po závěrečné scéně snad nemůže ihned spustit zcela jinak naladěná hudba. To hned úplně změní, jak měl závěr vyznít. (27.03.2009)