poster

Číslo sedmnáct

  • Velká Británie

    Number Seventeen

  • Velká Británie

    Number 17

  • USA

    No 17

Krimi / Thriller

Velká Británie, 1932, 63 min

Kamera:

Jack E. Cox

Producenti:

John Maxwell
(další profese)
  • tomtomtoma
    ****

    Přepsáno v červenci 2018. Číslo sedmnáct je svižnou a odlehčenou kriminálku. Příjemně pobaví i dnes, pokud přistoupíme na Hitchcockovu hru s nejasně proměnlivou identitou osob. Nejednoznačnost pomáhá tvarovat atmosféru napětí. Potěší stínohra a zatajování dechu. Rychlý pohyb vpřed přispívá ke potřebnému spádu výkonu děje, který se žene dychtivě do finále i objasnění. Barton nabyl svou konečnou podobu a slaví velkolepý triumf. První na scéně je Forsythe (sympatický John Stuart), zvědavý mladík uprostřed mystéria. Ticho je přehlušeno nehybným tělem a tma přihazuje na špatně osvětlený parket další tanečníky a při měsíčku se hledá ukrytý poklad a lákavé tajemství. Druhým na scéně je Ben (příjemný Leon M. Lion), prosťáček, hledající úkryt vlastní chudobě. A jediným jeho cílem je přitom pouze zmizení z dosahu životu nebezpečné nejasnosti. Je nejodlehčenější částí kriminálního napětí. Třetí postava spadne z nebe. Rose Ackroyd (příjemná Ann Casson), odvážné děvče, hledá svého nepřítomného tatínka. Zazvoní zvonek, a Brant (zajímavý Donald Calthrop) přichází na noční prohlídku opuštěné nemovitosti. Jeho doprovod, elegantní Nora (sympatická Anne Grey), je skoupý na slovo a ve strachu hledá skulinku k vyklouznutí. Šestá postava Henry Doyle (Barry Jones) se sebevědomou drzostí vyhlíží svoji šanci k získání bonusu. Další postava Sheldrake (Garry Marsh) musí k obraně vlastních zájmů používat pádné rány pěstí. Poslední výraznější postavou je Ackroyd (Henry Caine), provětrávající na malý okamžik zatuchlé ovzduší proměnlivosti identit. Číslo sedmnáct je žánrovou zábavou. Kriminální film je odlehčený humorným nadhledem, ozdobený rychlostí pohybu a s rozkošnou hravostí zaměňuje identity. Osvěžující zábava.(21.8.2009)

  • kyselina
    ****

    3/4 filmu se odehrávají ve starém prázdném domě, kde se divák pokouší nalézt nitky příběhu, jak jinak divadelní hry. Obdivuju, jak Hitch dokázal natočit tak úžasně vygradované napětí už v roce 1932. Obrovskou slabinou je zmatený děj, který se sice na konci jakž takž vysvětlí, nicméně to kazí výsledný dojem (nutno napsat, že scénář je z Hitchovy tužky... asi neměl svůj den). Zběsilé finále ve vlaku a autobusu patří k výrazným kladům Hitchových raných filmů.(5.9.2007)

  • neoBlast
    ***

    Už nevím pokolikáté píši, že film obsahuje klasické Hitchcockovské ingredience... ale v Čísle sedmáct je jich zase spousta použitých... a má to i zajímavou kameru. Kdo obdivuje klasická díla Alfreda Hitchcocka nebude zklamaný ani tentokráte u přepisu této divadelní hry. 55 %(26.5.2010)

  • hans500
    *****

    Herci spíš průměrní (až na Johna Stuarta), Leon M. Lion dokonce trochu podprůměrný (vynahrazuje to hláškami), ale skvělý scénář, režie a závěrečná část ve vlaku zvyšují úroveň filmu. Jeden z nejlepších Hitchcockových raných filmů - 5*. PS: Hodně dobrý je i dabing (DVD). Komentář napsán 22.11. v 0:50 ráno.(27.9.2008)

  • Němi
    ****

    Od prvních sekund zběsilá (akčně-dialogová) jízda, v které Hitchcock mohl po sérii horších filmů zas jednou uplatnit svůj talent. Prakticky celý se odehrává ve starém opuštěném domě, přesto je na pohled pěkný a dynamický. Škoda snad jen zbytečné dějové překombinovanosti, kde není každá postava tím, čím se zdá být, ale dokonce ani tím, čím má tedy být. Než jsem pochopil o co jde a kdo je kdo (všichni vypadají stejně), byla už značná část hodinové jednohubky pryč.(12.7.2010)

  • - Jedná se o divadelní hru autora J. Jeffersona Farjeona, která parodovala melodramatické thrillery a byla napsána pro herce Leona M. Liona, který ztvárnil hlavní roli a zároveň se finančně podílel na jeho výrobě. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)

  • - Film byl Alfredovi Hitchcockovi přidělen od společnosti British International. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)

  • - Skupinka lidí, kteří spolu zdánlivě nemají vůbec nic společného, se bez jakéhokoliv důvodu ve filmu sejde v neobydleném domě. Později vyjde najevo, že jsou zde všichni ze stejného důvodu. Ten důvod můžeme popsat jako "MacGuffin", což je Hitchcockův termín pro něco, co motivuje postavy k tomu, aby podstoupily nebezpečí kvůli něčemu, co musí mít. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)