poster

Číslo sedmnáct

  • Velká Británie

    Number Seventeen

  • Velká Británie

    Number 17

  • USA

    No 17

Krimi / Thriller

Velká Británie, 1932, 63 min

Kamera:

Jack E. Cox

Producenti:

John Maxwell
(další profese)
  • Němi
    ****

    Od prvních sekund zběsilá (akčně-dialogová) jízda, v které Hitchcock mohl po sérii horších filmů zas jednou uplatnit svůj talent. Prakticky celý se odehrává ve starém opuštěném domě, přesto je na pohled pěkný a dynamický. Škoda snad jen zbytečné dějové překombinovanosti, kde není každá postava tím, čím se zdá být, ale dokonce ani tím, čím má tedy být. Než jsem pochopil o co jde a kdo je kdo (všichni vypadají stejně), byla už značná část hodinové jednohubky pryč.(12.7.2010)

  • Hellboy
    ***

    Hlavní hrdina náhodou vejde jednoho večera do opuštěného domu na prodej, kde najde mrtvolu a neznámého muže jménem Ben. Zabitý má u sebe zbraň a pouta a v domě s číslem 17 se pohybuje ještě mnoho dalších lidí... Ale to je teprve začátek komplikované zápletky, která se točí kolem čísla 17, ukradeného náhrdelníku a útěku gangsterů ze země. Jeden z prvních zvukových filmů Alfreda Hitchcocka vznikl podle divadelní hry a je to na něm dost poznat, snímek je velmi statický, je zde hodně dialogů, ale pramálo pořádného děje. (Na konci je tedy povedená akční autobusová/vlaková honička pár minut). Celý film je hodně zmatený, snad všechny postavy nosí klobouky, mnoho jich mělo knír - podle čeho jsem se měl orientovat?, a vůbec nemá strukturu klasického hollywoodského filmu. A také je dost ukecaný, zvláštní věc u Hitchcocka, který dával přednost vizuální stránce před dialogy. Ostatně on sám byl k tomuto dílu kritický. Chyba je určitě na mé straně, ale velmi špatně jsem se v ději orientoval. To platí hlavně pro první půlku, druhá už je zřejmější a jednoznačnější. Ale jako celek mě to moc nebavilo. Jsem rád, že se kinematografie tak vyvinula, že už o pár let později mohl Hitchcock stvořit svá geniální mistrovská díla.(7.5.2010)

  • tomtomtoma
    ****

    Přepsáno v červenci 2018. Číslo sedmnáct je svižnou a odlehčenou kriminálku. Příjemně pobaví i dnes, pokud přistoupíme na Hitchcockovu hru s nejasně proměnlivou identitou osob. Nejednoznačnost pomáhá tvarovat atmosféru napětí. Potěší stínohra a zatajování dechu. Rychlý pohyb vpřed přispívá ke potřebnému spádu výkonu děje, který se žene dychtivě do finále i objasnění. Barton nabyl svou konečnou podobu a slaví velkolepý triumf. První na scéně je Forsythe (sympatický John Stuart), zvědavý mladík uprostřed mystéria. Ticho je přehlušeno nehybným tělem a tma přihazuje na špatně osvětlený parket další tanečníky a při měsíčku se hledá ukrytý poklad a lákavé tajemství. Druhým na scéně je Ben (příjemný Leon M. Lion), prosťáček, hledající úkryt vlastní chudobě. A jediným jeho cílem je přitom pouze zmizení z dosahu životu nebezpečné nejasnosti. Je nejodlehčenější částí kriminálního napětí. Třetí postava spadne z nebe. Rose Ackroyd (příjemná Ann Casson), odvážné děvče, hledá svého nepřítomného tatínka. Zazvoní zvonek, a Brant (zajímavý Donald Calthrop) přichází na noční prohlídku opuštěné nemovitosti. Jeho doprovod, elegantní Nora (sympatická Anne Grey), je skoupý na slovo a ve strachu hledá skulinku k vyklouznutí. Šestá postava Henry Doyle (Barry Jones) se sebevědomou drzostí vyhlíží svoji šanci k získání bonusu. Další postava Sheldrake (Garry Marsh) musí k obraně vlastních zájmů používat pádné rány pěstí. Poslední výraznější postavou je Ackroyd (Henry Caine), provětrávající na malý okamžik zatuchlé ovzduší proměnlivosti identit. Číslo sedmnáct je žánrovou zábavou. Kriminální film je odlehčený humorným nadhledem, ozdobený rychlostí pohybu a s rozkošnou hravostí zaměňuje identity. Osvěžující zábava.(21.8.2009)

  • pepo
    ****

    Zo zaciatku to vyzera ako stylisticke cvicenie na temu nemecky expresioznizmus, aby sa to zvrtlo na prekombinovanu gangsterku a nakoniec to vyvrcholilo ako velkolepy akcnak. Plus samozrejme tradicny Hitchov humor, obcas az na hranici komedie. Navyse to ma splaseny dej (film ma iba nieco cez hodinu) , takze to aj vdaka niekolkym sialenym zvratom nema kedy nudit. Skvela zabava. 8/10(4.5.2020)

  • neoBlast
    ***

    Už nevím pokolikáté píši, že film obsahuje klasické Hitchcockovské ingredience... ale v Čísle sedmáct je jich zase spousta použitých... a má to i zajímavou kameru. Kdo obdivuje klasická díla Alfreda Hitchcocka nebude zklamaný ani tentokráte u přepisu této divadelní hry. 55 %(26.5.2010)

  • - Jedná se o divadelní hru autora J. Jeffersona Farjeona, která parodovala melodramatické thrillery a byla napsána pro herce Leona M. Liona, který ztvárnil hlavní roli a zároveň se finančně podílel na jeho výrobě. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)

  • - Film byl Alfredovi Hitchcockovi přidělen od společnosti British International. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)

  • - Alfred Hitchcock se v tomto filmu zaměřil hlavně na práci s miniaturami. Bryan Langley, který tuto sekvenci v roce 1932 natočil, vzpomínal, jak k jejímu vzniku došlo: "Vše,co se objevilo v posledních 10 minutách filmu, byl model vlaku ujíždějícího krajinou. Pokud šlo o herce, bylo vše skutečné. Ve všech ostatních případech se ale jednalo o model. Tyto modely měly velikost v rozmezí od jednoho palce do jedné stopy. V momentě, kdy vlak vjíždí do přístavu, byl dok zobrazen pomocí postupu, kterému se říká "Schufftanův efekt". Malý muž, kterého vidíme běžet podél vlaku, byl zachycen na skleněné tabuli, která byla umísěna na modelu dráhy vlaku. Ten muž byl samozřejmě skutečný člověk a musel stát v dostatečné vzdálenosti, aby byl v záběru zachycen ve správné velikosti. Hitchcock vše sám řídil, zejména pokud jde o tuto závěrečnou scénu. Modely vyrobil mladý muž jménem Bill Warrington. Železniční trať zabrala celé studio." [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)