Number Seventeen
No 17
Obsahy(2)
Hitchcockova zábavná akční podívaná vznikla na základě románu i divadelní hry Jeffersona Farjeona. Film vypráví o detektivovi, který sleduje skupinu gangsterů až k opuštěnému domu nad železnicí, kterou hodlá banda využít k tomu, aby uprchla z Velké Británie. Spíše než na zápletku se film soustředí především na atraktivní sekvence v podobě přestřelky uvnitř domu a dobrodružných honiček na autobusu či vlakové soupravě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Slibný námět a výborná invenční režie (např. hra se stíny) je posléze ubita překombinovaností a nevěrohodným akčním finálem. ()
Hlavní hrdina náhodou vejde jednoho večera do opuštěného domu na prodej, kde najde mrtvolu a neznámého muže jménem Ben. Zabitý má u sebe zbraň a pouta a v domě s číslem 17 se pohybuje ještě mnoho dalších lidí... Ale to je teprve začátek komplikované zápletky, která se točí kolem čísla 17, ukradeného náhrdelníku a útěku gangsterů ze země. Jeden z prvních zvukových filmů Alfreda Hitchcocka vznikl podle divadelní hry a je to na něm dost poznat, snímek je velmi statický, je zde hodně dialogů, ale pramálo pořádného děje. (Na konci je tedy povedená akční autobusová/vlaková honička pár minut). Celý film je hodně zmatený, snad všechny postavy nosí klobouky, mnoho jich mělo knír - podle čeho jsem se měl orientovat?, a vůbec nemá strukturu klasického hollywoodského filmu. A také je dost ukecaný, zvláštní věc u Hitchcocka, který dával přednost vizuální stránce před dialogy. Ostatně on sám byl k tomuto dílu kritický. Chyba je určitě na mé straně, ale velmi špatně jsem se v ději orientoval. To platí hlavně pro první půlku, druhá už je zřejmější a jednoznačnější. Ale jako celek mě to moc nebavilo. Jsem rád, že se kinematografie tak vyvinula, že už o pár let později mohl Hitchcock stvořit svá geniální mistrovská díla. ()
Téhle Hitchcockově jednohubce ohromně škodí až cimrmanovská (nebo snad montypythonovská) přeplácanost, která se snaží překvapovat novými a novými zvraty, ale v lepším případě kvůli tomu působí úsměvně, v horším přímo směšně. Nebýt všech těch "šokujících" odhalení a takřka neustálých přívalů zbytečných dialogů, mohlo být Číslo sedmnáct ještě lepší. ()
Zo zaciatku to vyzera ako stylisticke cvicenie na temu nemecky expresioznizmus, aby sa to zvrtlo na prekombinovanu gangsterku a nakoniec to vyvrcholilo ako velkolepy akcnak. Plus samozrejme tradicny Hitchov humor, obcas az na hranici komedie. Navyse to ma splaseny dej (film ma iba nieco cez hodinu) , takze to aj vdaka niekolkym sialenym zvratom nema kedy nudit. Skvela zabava. 8/10 ()
3/4 filmu se odehrávají ve starém prázdném domě, kde se divák pokouší nalézt nitky příběhu, jak jinak divadelní hry. Obdivuju, jak Hitch dokázal natočit tak úžasně vygradované napětí už v roce 1932. Obrovskou slabinou je zmatený děj, který se sice na konci jakž takž vysvětlí, nicméně to kazí výsledný dojem (nutno napsat, že scénář je z Hitchovy tužky... asi neměl svůj den). Zběsilé finále ve vlaku a autobusu patří k výrazným kladům Hitchových raných filmů. ()
Hitchcock a jeho filmová reč a forma. O tom to je, pretože zápletka s ukradnutým náhrdelníkom ani v roku 1932 neprepisovala scenáristické učebnice. Prvej polovici dominuje striktná vertikalita, pretože postavy chodia/bežia hore/dole schodmi, pekne točitom a snímanom pomocou tieňov, aby sme sa cítili pomaly ako v horore. Tej druhej dominuje zase prísna horizontalita a to nie hocijaká; ide sa veľmi rýchlo autobusom, vlakom a končíme na lodi. Niektoré súboje sú nakrútené ako groteska a miniatúry sú skrátka kúzelné. ()
Od prvních sekund zběsilá (akčně-dialogová) jízda, v které Hitchcock mohl po sérii horších filmů zas jednou uplatnit svůj talent. Prakticky celý se odehrává ve starém opuštěném domě, přesto je na pohled pěkný a dynamický. Škoda snad jen zbytečné dějové překombinovanosti, kde není každá postava tím, čím se zdá být, ale dokonce ani tím, čím má tedy být. Než jsem pochopil o co jde a kdo je kdo (všichni vypadají stejně), byla už značná část hodinové jednohubky pryč. ()
Komorný, noirovsky ladený thriller, s dôrazom na detaily a tieňohry z prvej polovici snímku sa rozplynul v divokom, akčnom závere. Pútavosť príbehu dodávala ľahká nadsádzka a humor. Táto Hitchcockova práca vystačí len na priemer. ()
Já nevím, tenhle film mnou prošel a jediné dojmy, které ve mě zůstaly byly nuda, nuda a nuda. Žádná z postav mě nezaujala a to platí i o jejich představitelích. Příběh děsně zmatený a ukecaný ... zkrátka a jasně, jedná se o Hitchcockův nejslabší film, který jsem zatím viděl. ()
První půlka filmu je veskrze slušný thriller, obzvlášť na svou dobu. Bohužel každou příbívající minutou se film řítil čím dál níž v mém hodnocení a to především díky dosti nepřesvědčivému a hlavně zamotanému ději, který se sice částečně na konci rozmotal ale stejně už to celkový dojem z filmu nezachránilo. Jinak mimochodem bych ale neřekl že film pochází z roku 1932, tipnul bych to spíše tak na rok 1928 nebo i níže, někde do němé éry. 55% ()
Hitchockove filmy z 30. rokov neglorifikujem velmi, vynimkou je len 39 steps z roku 1935. Tuto ide o dost velku nudu, kulisy su len priemerne, a prilis vela sa keca a napatie slabe. 40 % ()
Pořád je znát, že to jsou Hitchcockovi začátky, tudíž dokonalé to není a je tomu co vyčítat, třeba ten zbytečně překombinovaný děj nebo slabší herecké výkony. Ale nemůžu si pomoct, mě se to celkem líbilo. Hlavně první dvě třetiny jsou dost slušně natočené a atmosférické - a to se celé odehrávají na schodech a asi ve dvou místnostech. Navíc mi přijde, že to Hitchcock zamýšlel i jako komedii, protože humorných scén je tu dost, většina z nich je povedená a stará se o ně hlavně Ben, kterého jsem tu ze všech postav měl nejradši. A poslední třetina (která je sice nejakčnější) mi přišla o něco slabší, ale jen o trochu. Skutečně to není žádné veledílo, nepřekombinovaný a záživnější děj tomu chybí dost, ale dobře se mi na to dívalo, líbilo se mi to a nejspíš si to někdy rád pustím znova. Slabé 4* ()
Přepsáno v červenci 2018. Číslo sedmnáct je svižnou a odlehčenou kriminálku. Příjemně pobaví i dnes, pokud přistoupíme na Hitchcockovu hru s nejasně proměnlivou identitou osob. Nejednoznačnost pomáhá tvarovat atmosféru napětí. Potěší stínohra a zatajování dechu. Rychlý pohyb vpřed přispívá ke potřebnému spádu výkonu děje, který se žene dychtivě do finále i objasnění. Barton nabyl svou konečnou podobu a slaví velkolepý triumf. První na scéně je Forsythe (sympatický John Stuart), zvědavý mladík uprostřed mystéria. Ticho je přehlušeno nehybným tělem a tma přihazuje na špatně osvětlený parket další tanečníky a při měsíčku se hledá ukrytý poklad a lákavé tajemství. Druhým na scéně je Ben (příjemný Leon M. Lion), prosťáček, hledající úkryt vlastní chudobě. A jediným jeho cílem je přitom pouze zmizení z dosahu životu nebezpečné nejasnosti. Je nejodlehčenější částí kriminálního napětí. Třetí postava spadne z nebe. Rose Ackroyd (příjemná Ann Casson), odvážné děvče, hledá svého nepřítomného tatínka. Zazvoní zvonek, a Brant (zajímavý Donald Calthrop) přichází na noční prohlídku opuštěné nemovitosti. Jeho doprovod, elegantní Nora (sympatická Anne Grey), je skoupý na slovo a ve strachu hledá skulinku k vyklouznutí. Šestá postava Henry Doyle (Barry Jones) se sebevědomou drzostí vyhlíží svoji šanci k získání bonusu. Další postava Sheldrake (Garry Marsh) musí k obraně vlastních zájmů používat pádné rány pěstí. Poslední výraznější postavou je Ackroyd (Henry Caine), provětrávající na malý okamžik zatuchlé ovzduší proměnlivosti identit. Číslo sedmnáct je žánrovou zábavou. Kriminální film je odlehčený humorným nadhledem, ozdobený rychlostí pohybu a s rozkošnou hravostí zaměňuje identity. Osvěžující zábava. ()
HFF 2009 ()
Dej filmu sa dá v zásade rozdeliť do dvoch časti, na tú v mysterióznom dome a tú vo vlaku. Každá má plusy i mínusy. Časť v dome má obstojná atmosféra a nádych trilerových prvkov, aj keď príliš veľa postáv, vo vlaku ide viac o akciu a rýchle tempo. Komediálna postava bezdomovca je trochu ako päsť na oko - nie každému ulahodí. Záver s modelíkmi vlakov a okolia môže z dnešného pohľadu pripadať smiešne, ale napr. scéna kolízie na trajekte bola spravená celkom fajn. ()
Herci spíš průměrní (až na Johna Stuarta), Leon M. Lion dokonce trochu podprůměrný (vynahrazuje to hláškami), ale skvělý scénář, režie a závěrečná část ve vlaku zvyšují úroveň filmu. Jeden z nejlepších Hitchcockových raných filmů - 5*. PS: Hodně dobrý je i dabing (DVD). Komentář napsán 22.11. v 0:50 ráno. ()
Už nevím pokolikáté píši, že film obsahuje klasické Hitchcockovské ingredience... ale v Čísle sedmáct je jich zase spousta použitých... a má to i zajímavou kameru. Kdo obdivuje klasická díla Alfreda Hitchcocka nebude zklamaný ani tentokráte u přepisu této divadelní hry. 55 % ()
Přece jenom - snaha do 60 minut nacpat konverzační drama (začátek), několik zvratů (prostředek) a zakončit to zběsilou akcí...to je moc i na Mistra. Trochu to na mě působí jako takové procvičování různých možností. Ale i tak to má vtip, atmosféru a vizuálně je to jako vždy téměř dokonalé. Viděno během Season Challenge tour 2015. ()
Dej a postavy sú slabota, rovnako ako technická stránka filmu. Tajomnú atmosféru strachu z krátkych záberov tieňa rúk veľmi nespravíš. Nie je tam jediná presvedčivá scéna. Humor nefunguje tak, ako by mohol a nevie zakryť chabú zápletku. Bitky sú smiešne, akoby vôbec nešlo o prežitie, ale len kto vydrží koľko rovnakých úderov. Veľa ľudí sa učí za pochodu. Bol medzi nimi aj slávny Alfred Hitchcock. ()
Tak tenhle film a především scény v domě, rozhodně napětí nepostrádá a navíc je i zábavný. ()