poster

Frantz (festivalový název)

  • Francie

    Frantz

  • Německo

    Frantz

  • Slovensko

    Frantz

    (festivalový název)
  • Austrálie

    Frantz

  • Nový Zéland

    Frantz

  • Velká Británie

    Frantz

Válečný / Historický / Romantický / Drama

Francie / Německo, 2016, 113 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rikitiki
    ****

    Zádumčivý a melancholický příběh o zlomených srdcích a šrámech, které se zas a znovu obnovují. Pomalé tempo vyprávění nechává rozehrát emoce hrdinů velmi nenápadně a jen v náznacích. Pozoruhodné a trochu nepříjemné je, jak film několikrát nechává zklamat očekávání diváků, protože mu zdánlivě předhodí několik vztahů, aby se pak ukázalo, že vše je jinak.(2.5.2017)

  • nunka
    ****

    Pre mňa úplne iný, netypický Ozón. Od jeho predošlých diel sa líši všetkým - od tempa, dynamiky, vykreslenia vzťahovej roviny a vnútorného sveta postáv. Melancholická atmosféra a retro vizuál spojená s témou odpútania sa a odpustenia. Film má viacero zaujímavých línií. Bavilo ma prizerať sa na dva mužsko-ženské protipóly - muž v žene a žena v mužovi. Nezrelosť a latentne vyjadrená homosexuálna orientácia francúzskeho vojaka Adriena, ktorá zastupuje ženskú a citlivú rovinu v príbehu, v protipóle s "pevnou" snúbenicou, ktorá charakterizuje skôr mužský a silnejší element. Do toho vsadená téma separácie a odpútania sa od matky a partnera...v podstate ide o tému lásky, ale z iného uhľa pohľadu. Ozon v úplne inej filmárskej polohe, ktorá mu odhliadnuc od príliš sentimentálnej a preromantizovanej polohy celkom vyšla.(3.5.2018)

  • bllm
    ****

    První hodina mě docela bavila, protože už jsem zapomněl, co jsem si tu přečetla dřív a myslela jsem si, že Adrien a Frantz byli milenci a čekala jsem, co se z toho vyklube. Někde v půlce se ovšem provalí pravda a zbyde z toho jen čím dál tím víc unylejší a rozplizlejší melodrama. Oceňuju dvojjazyčnost, zaplať pánbůh si s tím dal Ozon tu práci a není to celé německy či francouzsky, to by to asi film zabilo. Umouněný 4 hvězdičky.(12.4.2017)

  • F.W.Colqhoun
    *****

    Francouzské děti se učí ve škole německy a německé francouzsky. A potom se vzájemně zabíjíme. Frantzem potvrzuje Francois Ozon status tvůrce s rukopisem, jímž dokáže prodchnout a opanovat jakékoliv téma, třeba i banální námět. Úspěch slaví i remakem (režisérovu tvrzení, že o existenci filmové adaptace divadelní hry nevěděl, nelze věřit) málo známého romance Ernsta Lubitsche z roku 1932. Postava jménem A. Revoire přijíždí do pohraničního německého maloměsta, aby vyhledala rodinu německého přítele z předválečných časů. Naprostá asimilace předlohy proběhla v rámci obvyklého, avšak tvárného modus operandi: Potěšením z porušování a ohýbání žánrových pravidel, sycením skvělými vizuálními nápady. Vrstvením žánrových rovin: Psychologické drama se přelévá do červené knihovny, kterou brázdí podivně současné politické meditace. Občasnými thrillerovými otřesy a vyústěním do mimožánrové úvahy stavějící se proti pravidlům kýče, jemuž působivost filmu hodně dluží. A tlumené, nepotvrzené brnkání na queer strunu. Sledovat tyto proměny v nenápadné nápaditosti je nesmírně zábavné a činí z Frantze vzácný druh filmu vhodný k vícenásobnému zhlédnutí. Ten, koho milujeme, nejde nahradit. / Nevím.(27.10.2018)

  • Slarque
    ***

    Fakt nevím, co si o tom mám myslet. Proč Francois Ozon v roce 2016 točí remake amerického filmu z roku 1932 a to opět černobíle? Když od tohoto odhlédnu, tak totiž nezbude nic než trochu za vlasy přitažené romantické drama. Hlavní posun k lepšímu zřejmě pramení z německo-francouzského obsazení a použití obou jazyků přesně tak, jak to dává smysl. Ale jestli tohle Ozonovi stálo za dva roky života?(30.3.2017)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace