Zahrada rozkoše
The Pleasure Garden
The Pleasure Garden
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Gaetano di VentimigliaHrají:
Virginia Valli, Carmelita Geraghty, Miles Mander, John Stuart, Nita Naldi, Louis Brody, Georg H. SchnellObsahy(1)
Patsy Brand pracuje v divadle "Pleasure Garden" ako tanečníčka. Vydá sa za Levetta, vojaka, ktorý má odísť do trópov anglickej kolónie. Predtým, než sa Patsy vydá na svadobnú cestu, spoznáva Jill, priateľku manželovho kamaráta Hugha. Vďaka Patsinej pomoci Jill začne pracovať v divadle. Levett a Hugh odchádzajú do kolónie a Patsy pokračuje vo svojom živote v Londýne. Jill ľahko zabúda na svojho priateľa a žije luxusným životom. Keď sa Patsy dozvie, že jej manžel je chorý, odchádza za ním do trópov... (matriosa)
(více)Recenze (26)
První Hitchcockův dokončený celovečerní film začíná v kabaretu jménem Pleasure Garden. Zde vystupuje tanečnice Patsy Brand (Virginia Valli). Jednou přijde začátečnice Jill, které se Patsy ujme. Jill také začne vystupovat v kabaretu, ale díky svému talentu postupně stoupá její kariéra výš (naprostá klasika, na druhou stranu v roce 1925...). Odstěhuje se od Patsy začne žít s jakýmsi Princem. Patsy stále tančí v Pleasure Garden a má problémy se svým nápadníkem panem Levettem... ___ Klasická melodramatická zápletka, která nemá moc čím zaujmout. Hitchcock se k filmu ostatně dostal spíše náhodou, jak vyplývá z rozhovorů Hitchcock-Truffaut. ()
Aniž bych to opravdu čekal, tato Hitchcockova premiéra se mi docela líbila. Nečekejte však žádný horůrek, tohle je jen podivné melodrama, ovšem na konci s vraždou. ()
Každý "nějak" začínal (s výjimkou Orsona Wellese, samozřejmě) a ačkoliv Pleasure Garden rozhodně patří k těm nejméně zajímavým Hitchovým filmům, byla to jeho první samostatná režie a už proto si pozornost zaslouží. Jinak jde o průměrnou melodramatickou historku s krvavým koncem. :o) ()
Film jsem bohužel viděla za hudební produkce čehosi, co si říká Carnem na LFŠ. Zážitek to nebyl kvalitní, neb hudební těleso film zcela ignorovalo a na závěr si ani nepovšimnulo, že film již skončil a nerušeně hrálo ještě několik velmi dlouhých a zbytečných minut. Budiž ale, to je typické pro LFŠ, nikoli pro Hitch 9, což je projekt BFI, kterým vnucuje nově zrestaurované kopie toho, co zbylo z jeho němé tvorby: The Pleasure Garden (1925), The Lodger (1927), The Ring (1927), Downhill (1927), The Farmer’s Wife (1928). Easy Virtue (1928), Champagne (1928), The Manxman (1928) a Blackmail (1929). Odhlédnu-li ale od nevyhovující zkušenosti konkrétní projekce a od fenomému Hitch 9, který beztak mlátí jen prázdnou slámu, zůstane mi vcelku příjemný film z mého oblíbeného prostředí zákulisí pikantní revue. Story je o dvou holčinkách, které se každá jinak vyrovnává s touhou po slávě a štěstí. Virginia Valli je tou umírněnou, která si odpírá pro iluzi skromného štěstí a Carmelita Geraghty tou, která si je zcela jistá svým šarmem a stává se tak vcelku rychle bohatou, leč nešťastnou. Jak tyto story vrcholí si umíte představit sami, ale pokud máte zájem o události ze Zahrady rozkoše, polovina 20. let je pro ně ideální. #LFŠ ()
S vynimkou jednej super sceny v zavere som mal problem aj na tu hodinku udrzat pozornost. No co uz. Kazdy nejako zacinal. Aj Hitchcock. 4/10 ()
Patsy, sboristka z divadla Zahrada rozkoše, tady získá místo i pro Jill, nad níž drží ochrannou ruku. Jill je zasnoubena s Hughem, jenž odplouvá do tropů. Patsy se provdá za Hughova přítele Levetta. Následuje svatební cesta na Lago di Como, načež i Levett odjede do tropických krajin. Jill neustále odkládá cestu za snoubencem a vede rozmařilý život. Za to Patsy odjede za manželem a najde Levetta zhýralého v náručí domorodé dívky. Patsy se chce rozejít, Levett je jako bez smyslů, dožene domorodku k sebevraždě utopením, a nezabrání jí v tom. Když se pak snaží zabít Patsy, skolí ho tamější lékař. Patsy začne nový život s Hughem, jehož Jill opustila...první film, kde stojí Hitch samotný za režisérským stolečkem. ()
Roztomilý, naivný, miestami romantický a miestami antiromantický film od začínajúceho Alfreda. Je to krátke a asi vďaka tomu cítiť, že dej je poriadne zhustený a tým pádom aj zábavný. Postavy, ktoré majú byť sympatické sú sympatické a tie, ktoré majú byť nesympatické sú svojim spôsobom sympatické tiež. Je tu vražda, osudová láska, neopätovaná láska, cesta do trópov, divadelné vystúpenia, milý pes, bohatý princ, čierny humor, proste všetko... ()
Hitchcockův první samostatný a dokončený film sice zpracovává komplikované téma (zvlášť na dobu svého vzniku!), ale silně do něj ještě zasahuje naivita tehdější kinematografie, kterou později už u dalších němých filmů odboural. Mnohé situace a twisty prostě nejde brát ani trochu vážně. Ostatně tomu hodně pomohli místy přehnaně teatrální herci (speciálně Carmelita Geraghty svou bezcharakterní cílevědomou dívku slušně zabila, přitom ta postava měla obrovský potenciál). Zahrada rozkoše je komplikovanější, než pozdější Hitchovy filmy zaobírající se vztahy (Ring, Manxman), ale zpracovává je hůř... __ Titulky ZDE. ()
Tak Alfréde, jdeme na to od počátku. Není to vůbec špatné a dokud se to drží civilnější linky v divadle, byl jsem poměrně mile překvapen. Ale pak se cestuje a točí se zápletka. A to je trochu špatně, nějak moc se zamotáváme a už to nestíhá zvedat ani přiblble se usmívající postarší pár a hlavou kývající pejsek. Levett je slušnej bastard, ale taktéž se nakonec utopil v mnoha twistech. I tak je to slušnej start a čekal jsem, že u toho budu hynout, což se rozhodně nekonalo. A je samozřejmě zatraceně zajímavé, kam se za dob Alfréda s kamerou stihla posunout celá ta volovina s filmem na plátně. ()
Prvou samostatnou réžiou majstra Hitcha bol melodramatický príbeh dvoch rozdielnych žien. Filmársky talent je očividný, avšak tento žáner nikdy v jeho kariére nebol silnou stránkou. ()
Inu, řekněme školní cvičení. :-) Chápu, že si tehdy ještě AH nemohl moc vyskakovat a vybírat si, co bude točit. Ale tohle romantické vaudevillové "drama" uhrál slušně. Už zde je vidět jeho smysl pro výstavbu scény, jeho nezaměnitelný vtip a schopnost skutečně přes kameru vyprávět obrazem - některé externí scény jako by Tarkovský pohledal! :-) Ale jinak samotný příběh je skutečně normální červená knihovna včetně záletného ožraly. ()
Poměrně zajímavá, uvěřitelná, dobře rozehraná zápletka s dost nečekaným vyústěním. Příjemný, nenáročný, dobový romantický film s prvky krimi. Příjemní herci a svižně ubíhající temto. 65%. ()
Těžko říci, jak bych hodnotila film, nevidět ho s živým hudebním doprovodem (seskupení Carnem na LFŠ 2015), díky tomu se však jednalo o nevšední a nezapomenutelný zážitek! Děj po většinu stopáže nenudí a je stále na co se dívat. Herecké výkony jsou sympatické a vývoj postav a jednotlivé charaktery dobře vykresleny, dojde na humor i napětí, rozhodně stojí za zhlédnutí. ()
Hitchcockov prvy samostatny adokonceny film -- rezisersky ale nic moc, pan reziser sa len hladal, a nezda sa mi dat 4 spunty na temu ze dve baby vstupuju do spolocenskeho zivota, to je trochu malo na kvalitny film . 63 % ()
Viděno na LFŠ, němý film s doprovodem hudby, Příběh dvou dívek, které postihl rozličný osud, přesto blízce propojen. Hudba dodala filmu náboj a tak jsem si projekci a poslech užil. ()
Je to dost šablonovité, jako spousta tehdejších filmů a navíc ani ten příběh není žádná sláva, nicméně natočené je to slušné a talent pro výstavbu scén už měl tehdy Hitchcock v malíku, stopáž je příjemná, taky se to dost snaží vyprávět skrze obraz, i když tu v určité chvíli je dost mezititulků a celkově to prostě funguje. Ne nijak zvlášť dokonale, Hitchcock má určitě hromadu lepších filmů, ale na debut je to slušná práce, zvlášť, když ho ještě nikdo neznal a nemohl si točit co chtěl. Za mě spíš spokojenost. Silné 3* ()
Bludiště lásky je nejzajímavější z pohledu historie kinematografie. Jeden ze základních pilířů filmu, Alfred Hitchcock, začínal s melodramatem. Herectví němé éry musí být expresivní, výrazná mimika pomáhá smyslovému vnímání. Tématem je naivní důvěřivá cudnost při střetu s realitou a název Bludiště lásky je velmi výstižný pro zaměření polohy a směru. Cesty k pocitu osobního štěstí a naplněnosti vedou přes různé roviny i žebříčky hodnot. Vyjadřování je přímé, způsob halucinace deliria vzbudí potěšující pozornost. Hlavní postavou procházkou pocitového labyrintu pojmu slova láska je Patsy Brand (zajímavá Virginia Valli), skromná a cudná kabaretní tanečnice se spořádaným životem a laskavým srdcem. Romantický idealismus se pokouší apelovat na morálku svědomí a bezbranná důvěřivost si vybírá svou nutnou životní daň. Romantismus má trnitá křoviska. Důležitou postavou je Jill Cheyne (zajímavá Carmelita Geraghty), nová kabaretní tanečnice se ctižádostivou představou o životě v blahobytu. Osobní štěstí touží po přepychu a obdivu, rychle rozpoznává pravidla smyslné hry a neláme si hlavu s očekáváním. Hlavní mužskou postavou je Levet (pozoruhodný Miles Mander), volnomyšlenkářský hédonista, vyslaný svým zaměstnavatelem na zámořskou plantáž. Poživačnost ukáže šarm i slabost strachu. Výraznou postavou je Hugh Fielding (sympatický John Stuart), Jillin snoubenec a Levetův spolupracovník. Romantická duše hledá odpovědi. Z dalších rolí: dobrácký Patsyin pan domácí Sidey (Ferdinand Martini), jeho laskavá manželka (Florence Helminger), v mnoha ohledech úspěšný provozovatel kabaretu Oscar Hamilton (Georg H. Schnell), vytoužená meta princ Ivan (Karl Falkenberg), decentní manažer plantáže (Louis Brody), či temperamentní domorodá milenka (Nita Naldi). Bludiště lásky je melodramatem němé éry filmu, zajímavý a příjemný film, nikoli ovšem převratný a důležitý. ()
Nemá hitchcockovka, ktorá sa až príliš zaoberá romantickými vzťahmi zúčastnených a na akési krimi-prvky sa dostáva priestor až v absolútnom závere. Sorry, ale hodinu sledovať ako ten s hentou a hentá s tamtým si vymieňajú svojich partnerov ako v nejakom lacnom americkom seriáli mi pripadá na Hitchcocka menej ako málo. Že to bude naivné, to divák isto očakáva. Ale že to bude iba obyčajná melodramatická nuda, to už menej. Technicky tiež nijako nezaujme. ()
Úžasné! Udržet divákovu pozornost, s tím Mistr neměl nikdy problém. Příběh sám o sobě je hrozná ptákovina, ale co já vím, ve své době mohl být chápán jako zajímavý, či dokonce kontroverzní. Každopádně, má to kouzlo starých časů, je nádherně nasnímaný a Miles Mander, v roli zlotřilého manžela hlavní hrdinky, mě úplně hypnotizoval. A pak, že jsou němé filmy nuda! ()
Skoro celý film příjemně ubíhá a baví. Pak ale přijde závěrečná exotická čtvrthodinka, a jako bych najednou sledoval jiný film. My víme, co to způsobilo - nezbyly peníze na exteriéry. Film zcela změní tempo a do několika minut je nahuštěno víc děje, než bylo v celé předchozí hodině. Jen tak tak, že to vůbec dává smysl. Není to Hitchcockova chyba, ale film to výrazně poškodilo. ()