Mrtvá a živá

Asi to bude zub času. Tento film je dobrý, zručně natočený, má solidní příběh, dobře stupňované napětí, ale chybí mu už ten účinek. Alespoň na mne neúčinkoval. Po pětašedesáti letech už jsou zkrátka jiné nároky na filmové napětí a hrůzu. Vzhledem k tomu, že mám velmi rád Hitchcocka a s ohledem na ten zub času ale rád dám čtyři hvězdičky. (10.08.2006)

Pro mě zatím nejlepší Htichcock. Alfredovi a Daphne du Maurier to spolu velmi sluší. Její romány plné mysticismu a osudovosti a Hitchcockův smysl pro napětí a strhující atmosféru, díky tomu vznikl jeden z nepůsobivějších filmů, jaké jsem, kdy viděla. (06.08.2008)

Selznic měl příliš velkej vliv, ale´má to svoje momenty. (06.11.2005)

Jeden z tech lepsich Hitchcocku, protoze v nem jako v jednom z mala filmu rezisera vladne mysteriozni a potemnela atmosfera. Od "mistra hororu" byste cekali neco podobneho na dennim poradku, ale pokud clovek sjede vetsi porci jeho filmografie, je az prekvapive jak malo temnych filmu Alfred skutecne natocil. Vetsina ponure atmosfery sice vychazi z primorske lokace stareho sidla plneho tajuplnych interieru a jedne pokojske, ktera tam prebehla z Addams Family, ale aspon neco. Take se jedna o jediny z 50ti Cock filmu, ktery ziskal Oscara (ne ze by to bylo jakkoliv zasadni, ale stejne..). "Happiness is something I know nothing about." 7/10 (11.10.2010)

Hodnotit film "Mrtvá a živá" je pro mne velký problém, viděl jsem ho totiž pouze ve zprzněné verzi s dabingem. Omlouvám se, ale většina textu se bude týkat právě tohoto "papouškování", které mě opravdu nasr... Zastávám názor, že dabing škodí starým filmům o mnoho víc než novým (stačí si představit, že by někdo předaboval např. něco s Vlastou Burianem a obdobný zločin se stal právě zde). Výsledkem je naprostá ztráta původního kouzla a velká nesoustředěnost diváka. Proto jsem si film nejvíc vychutnal, když bylo naprosté ticho a neotravoval mě žádný D. Prachař ani K. Lojdová. Opravdu nevím, proč ČT neponechala snímek v původním znění. Většina dnešních rozmazlených diváků by se na tento čb film z roku 1940 stejně nedívala a nám ostatním by tím aspoň dovolila uslyšet hlas L. Oliviera a ostatních herců. No nic, taková je asi dnešní doba, která je prolezlá komercí snad úplně všude. To by snad k dabingu bylo vše, teď zkusím zhodnotit samotný film. Jedná se o první Mistrovo dílo natočené mimo VB, částečně bohužel nese známky výtvoru, který byl natočen pro studio, ale typická Hitchcokova atmosféra je zde přítomná také (i když ne v takovém množství). "Mrtvá a živá" si vysloužila Oscara za nejlepší kameru (možná, že by si ho zasloužila i hudba) a za nejlepší film (to už je trochu diskutabilní - prvních 30 min je celkem rozvleklých, v prostředku se dokonale buduje napětí, které ale v poslední čtvrtině ztrácí na intenzitě). Netuším, jak by na mě působil originál, ale je téměř jisté, že by se jednalo o velmi slušný nadprůměr, který nese známky mistra, jenž se stal možná největší režisérskou ikonou 20. století. Ve výsledném hodnocení jsem se snažil nesoustředit na českou verzi, ale na to, co je okolo ní _____ Ani poté, co jsem film zhlédl v původním znění, nemám potřebu svůj názor měnit. Chtělo by to více Hitchcocka a méně Selznicka. 7/10 (01.08.2006)

7/10 Tam, kde vetsina romantickych filmu konci tento zacina - pohadkova svadba slechtice a chude krasky. Ale neni vsecho zlato co se trpyti... Hrabete zacina zahy dostihovat jeho nedavna minulost a jim obema nachysta jeste nejednu tezkou zivotni zkousku s dramatickym rozuzlenim. Olivier je opravdovy cukrous, ktery se na slechtice hodi, ale filmu dominuji s vyjimkou Hitchche zeny: otravna stara panna a hlavne drsna pokojska pani Davnersova (08.09.2008)

Na Joan Fontaine sa veľmi dobre pozeralo a dlho som bol v napätí čo sa nakoniec stalo s Rebeccou. No samotné rozuzlenie príbehu, ktoré prišlo asi v 3/4 filmu ma veľmi sklamalo. A to je škoda, potenciál to malo (tajomný zámok, tajomní personál, tajomní ľudia ktorí sa obšmietali okolo Rebecci) (15.11.2015)

Podle mne jeden z Hitchcockových top filmů. A také jeden z filmů, kdy je kniha horší než její filmová adaptace. (01.08.2006)

Mrtvá a živá, to je tak trochu jiný Hitchcock, přesto v tomto filmu ale pravé hitchcockovské stopy můžeme nalézt. Nemyslím, že je to Hitchcockův slabší kousek, jak je tenhle snímek leckdy nazýván. V první půli je umně budováno napětí, mladá paní de Winterová je těžce zkoušena okolnostmi, což se povedlo docela dobře vyjádřit. Temná atmosféra vydrží až do konce, i když je pravda, že postupem času atmosféra slábne. Postava služebné je jako stvořená na analýzu - její vztah k Rebecce dle mého dojmu nebyl čistě přátelský. Ale skoro bych se vsadila, že tímhle už se někdo zabýval. Co říci více. Zdařilý film, kvalitní podívaná s dobrými hereckými výkony. Mě Hitchcock nezklamal. (11.04.2012)

Nejdříve jsem se musel podívat, zda bradavice "Dany" Danversové je pravá, a pak jsem ze svého původního hodnocení ubral bod.... Tentokrát (film jsem viděl již podruhé) jsem si vybral metodu "přerušovaného čtení a koukání", a také dvojí mi z toho vyplynulo a za obojí může Hitchcockův přepis knihy. Jednak jde o samotnou re-adaptaci příběhu (vražda Rebeky, šílenství Mrs. Danversové a další) - Rebeka, která je ve filmu stále přítomná, se v něm neobjeví, ač potom toužímě sebevíc, stejně tak jako neznáme křestní jméno nové paní Winterové (není ani v románu; to je ovšem problém anglických mravů vyšších vrstev). Nejvíce mě ale na filmu odrazovalo pečlivé budování napětí (suspension) pouze na základě faktů a dialogů, přestože Daphne Du Maurierová vytváří ještě hustší tenzi pomocí poezie barev, vůní a tvarů. Nedá mi to, abych neuvedl příklad zámeckých rododendronů, jejich reflexe se mění podle vnitřního rozpoložení hrdinky: Ty keře mě překvapily šarlatovými tvářemi svých květů, namačkaných jeden na druhý v tak neuvěřitelnmé spoustě, že zakryly každičký list, každičkou haluz, vystavovaly na odiv jen vražedný, fantasmagorický purpur, který jsem na rododendronech nikdy předtím neviděla (překl. Jaroslava Poberová). O rododendronech se mluví i později, v jiných souvislostech a jiným způsobem... Samozřejmě si uvědomuji, že pracovat s rudou barvou v černobílém filmu, je obtížné. Ale potom ani nelze zobrazit vraždu, při které tečou potoky krve. (15.05.2022)

Velesympatická Joan F. a šarmantně tajuplný Laurence O. rozehrávají romantickou zápletku, kde ale od začátku tušíte, že je něco špatně. Nebo přinejmenším jinak. Tedy vlastně tak, jak je u Hitchcocka obvyklé :-). Zase se mi nepodařilo předem uhádnout, jaké bude rozuzlení. Není tak mrazivé, jak bych čekal, ikdyž už začátek trochu napovídá. Musim uznat, že přes své stáří se dají Alfredovy filmy sledovat v pohodě i dneska a mají co nabídnout. Je to asi směsí umně budované atmosféry a výborného výběru hlavních herců. Obecně rozhodně žádným sentimentem ke starým klasikám netrpím a většina mě spíš zklamala. Proto je toto plnokrevné hodnocení velkou pochvalou! RdeW (13.09.2012)

Čekal jsem, že Hitchcock bude mít nějaký bizarně odporný horor, ale tohle byla docela milá komedie. Nevím tedy, jak v originále, ale dabing byl naprosto skvělý a myslím že dělal velkou část humoru toho filmu. Jinak zápletka nebyla kdovíjak neotřelá, dokonce se myslím, že argumenty použité nakonec u soudu byly skoro trapné, ale svůj účel film splnil a já jsem se u něho skvěle pobavil. (09.01.2014)

Teda dalsi krasny kus filmariny od genia menom Alfred Hitchcock. Pribeh nenudi, kulisy su na urovni, strasidelna atmosfera funguje naplno aj pocit stiesnenosti. Dialogy su vyborne a velmi dobre sa do filmu opreli aj herci ako Laurence Olivier /Souboj Titanu 1981, Maratonec, Bitva o Britanii/, vyborna Joan Fontaine /Othello 1952/ a George Sanders /Komisar Clouseau na Stope/ s Judith Anderson /Big Momma z Kocky na rozpalene Plechove Strese/. Druha polka filmu je o vysetrovani a rozhodne nesuhlasim s pritomnym dementalom menom Galadriel, lebo mna rovnako udrzovala aj druha polka v napati : 84 % (01.03.2016)

Trochu zkrátit stopář a je to dokonalé. Místy to bylo až moc natahované. Jinak ale skvělá atmosféra, na konci několik zajímavých zvratů, které jsem neodhadl. Hlavně je to 82 let starý film, takže k němu mám úctu. Alfred byl mistr režisér a proto i takto starý film dokáže bavit a zaujmout dnešní filmové diváky. (02.01.2022)

Je tam teda dost neuvěřitelných náhod, ale čert to vem, ty k filmům své doby prostě patřily SPOILER a happy end za každou cenu taky. KONEC SPOILERU A to jsem se bál, že už mě od Hitchcocka nikdy nic nenadchne. Mimo ty náhody tomu totiž není co vytýkat. Natočené je to naprosto mistrně a jen u málokterého filmu by se tak detailně dala rozebírat vypiplaná práce s úhly kamery, vedeném herců, nasvícením scén (a s ním obzvlášť - hodně se mi líbí třeba práce se siluetou slečny Danversové), temporytmem, mizanscénou a zvukem, ale nekulhá to ani ve scénáři, protože i tam je přesně vidět, jak scénáristé umí gradovat svůj děj a jak ho Hitchcock dokáže podat. Hlavně to má neskutečně silnou atmosféru a osobně mám pocit, že Hitchcock nikdy nic mysterióznějšího nenatočil, protože tohle je plné postupně se odhalujících záhad a to nejen kriminálních. Neustále to má čím zaujmout a nemá to zbytečné scény, je to prostě hodně povedené. Jen teda nechápu, kde se vzal ten zvláštní český název, který smysl sice dává, ale Rebecca je pro to název naprosto vhodný a nic neprozrazující. Slabých 5* (11.08.2023)

Dějově nic moc, film prostě zestárnul a místy je spíš k smíchu, ale technicky je to zvládnuté na výbornou... Hitch měl před sebou ale jiné filmy (naštěstí) (25.06.2007)

Přepsáno v červenci 2018. Mrtvá a živá je především filmovým melodramatem a splňuje všechny předpoklady k dosažení hollywoodského komerčního úspěchu. Melodramatický rytmus je zasazen do naivity okázalé cudnosti, zjednodušení je tak účelným prostředníkem. Psychologická rovina v sobě skrývá silnou vůli podvědomí, ale nenašla se odvaha k jejímu plnému uchopení. Balancuje se na hraně morálního odsouzení, proto se za každou cenu musí dospět k uspokojujícímu ospravedlnění v očích nejbližších i veřejnosti. Destrukce je výsledkem paranoidního zamlžení lásky, láska je výsledkem destrukce sebe samotné. Hlavní postavou psychologizující romance je paní de Winter (sympatická Joan Fontaine), plachá verze novodobé Popelky. Křehká ustrašenost je jejím znakem, zaslepená oddanost romantickému ideálu se zaměňuje za osud, sebedůvěra se v koutku třese a ve stínu schovává svůj stud a strach. Hlavní mužskou postavou je George Fortescue Maximilian "Maxim" de Winter (zajímavý Laurence Olivier), vysněný princ s bolestivým stínem minulosti. Aristokratická nevyzpytatelnost ve výbuších vzteku hledá kousek klidu své ublížené duši. Touží se po lásce, sráží se s předsudky a vlastním démonem. Výraznou postavou je paní Danvers (pozoruhodná Judith Anderson), důstojná hospodyně jihoanglického paláce Manderley. Pracovně-společenské postavení je posláním, neurozený kvítek nemá právo vejít do zahrady rajské. Důležitou postavou je Jack Favell (zajímavý George Sanders), prodejce automobilů a bratranec bývalé manželky Maxima. Větří se tajemství, vše se dá zpeněžit, vše se dá využít v osobní prospěch. Ironie života dosahuje na morální satisfakci. Výraznější postavou je také slečna Edythe Van Hopper (příjemná Florence Bates), povýšený zástupce lepší společnosti a snobská zaměstnavatelka budoucí paní de Winter. Z dalších rolí. Maximův upřímný kamarád a správce panství Maderley Frank Crawley (Reginald Denny), Maximova bezstarostně veselá sestra Beatrice Lacy (Gladys Cooper), její dobrácký manžel Giles Lacy (Nigel Bruce), Maximův přítel a autorita spravedlnosti plukovník Julyan (C. Aubrey Smith), nejstarší Maximův komorník Frith (Edward Fielding), Rebečin tajný lékař Dr. Baker (Leo G. Carroll), či prostoduchý tulák Ben (Leonard Carey). Mrtvá a živá je úspěšným hollywoodským melodramatem, možnosti jsou naznačeny, ale splývají s hlavním proudem do americké podoby úspěchu. Ironická nadsázka řešení všechno nespasí. (27.08.2009)

Jo, napětí a atmosféra tomu nechybí, ale co naopak přebývá, je určitě čtyřicet pět minut filmu, které tam nemusely být. Takhle je to (bohužel jako často u Hitchcocka) plné spousty zbytečných a nicneřešících keců, které celý děj úplně zbytečně brzdí a strhávají ho do průměru. 60% (10.08.2017)

Nuž, ja z tejto gotickej klasiky odvarený nie som. 130min je na rok výroby a gotickú zápletku príliš veľa. Dej často stráca tempo, postavy aj ich predstavitelia sú síce presní, ale absentuje medzi nimi šťava, chémia a ako tu viacerí spomínajú: je to viac Selznikov film ako Hitchcockov, a je to cítiť. Hudba je honosne orchestrálna a jej koncentrácia veľkorysá, kamera zasa elegantná a na rok ´40 má viacero pôsobivých momentov, ktorým kraľuje plachtivý úvod v hmle. Rovnako sa tu spomína, že Fritz Lang vykradol v Secret Beyond the Door (1948) tohto Hitcha. Za mňa ostrý nesúhlas. Jeden podobný záber v hmle (navyše v inom kontexte), jeden podobný záber s dlhým závesom a siluetou či motív požiaru v závere nemôžu znamenať vykrádačku. Lang je atmosferickejší, psychologickejší a má viac noirových – či už naračných alebo vizuálnych – motívov. Bude to aj tým, že Rebeka vlastne nie je noir; za to je to poctivý, raný klasický Hollywood s dobrým remeslom u mňa však zdĺhavý a bez emócií. 3,5* (16.10.2020)

Úžasný filmařský um a nádherně adaptované melodrama, které toho v sobě skrývá opravdu hodně. Nejdříve diváka uvádí do stavu nevědomosti. co bude dál a hraje to spíše na takovou romantickou, naivní vlnu, ale zároveň se tam postupem času míchá více žánrů, které opravdu fungují a vytvářejí spletenec záhad. Hitchcock umí pomocí kamery vykonstruovat napětí a zachytit každý pohled a emoci zdejších postav přímo královsky. Neumím si v roli Rebeccy představit nikoho více nadpozemského než právě Joan Fontaine. Atmosféra je tu po celou dobu hustá až hororová a rozuzlení a závěrečná půlhodinka mě vystřelila z gauče. Naprostý filmařský skvost. (01.03.2022)