Mrtvá a živá

V Hitchově Rebecce vynikne zejména podobnost románu Du Maurier se stěžejním dílem Brontë Jane Eyre. Nikoli náhodou hraje Joan Fontaine hlavní role v obou těchto hollywoodských gotických románech krátce po sobě. Bohužel ale ani ona, ani Olivier v Rebecce nijak nepřekročili dobovou manýru. Seriál z 90. let byl sice také slabý, ale v některých aspektech byla jeho dramatizace mnohem zajímavější, než scénář hollywoodského týmu hvězd. Nicméně látce zkusím dát šanci ještě jednou, pro změnu na Netflixu. (08.10.2021)

70%. Celkom zaujimavo sa to rozbiehalo, hlavne potom, ako sa Maximova nova priatelka nastahovalo do jeho palaca, plna divnych sluzobnikov a ako keby to nestacilo, casto ju nechaval v dome samu. Mysteriozny dej ma sice zaujal, ale trval prilis dlho na to, aby sa tam uz konecne stalo nieco zaujimave alebo sokujuce. Aj toho som sa sice dockal, ale az na poslednych 20 minut. Takze Hitchcock opät nesklamal, akurat by som pridal viacej sokujucejsich alebo napinavejsich scen, alebo skratil minutaz... 14.03.2009 ____ Laurence Olivier - (George Fortescue Maximilian ´Maxim` de Winter) +++ Joan Fontaine - (Druhá pani de Winterová) +++ George Sanders - (Jack Favell) +++ Judith Anderson - (Pani Danversová) +++ Reginald Denny - (Frank Crawley) +++ Produkcia: David O. Selznick +++ Hudba: Franz Waxman +++ (14.03.2009)

I když Rebecca není tak dobrým filmem, jako jiné z Hitchcockových snímků, má něco do sebe. Totiž, okamžitě poznáte "rukopis" tohoto režiséra - hru se světly a stíny, dokonalá hudba, které podkresluje důležitost scén a perfektní vypilované charaktery. A tohle jsem si užíval. Je škoda, že vyšetřovací rovina ztrácí trochu "na dechu", protože takhle bych mohl udělit plný počet, nicméně i 80 % není málo. Každopádně tenhle film je skvělý a věřím, že jsem ho neviděl naposledy… a kdo ví, možná na podruhé to bude ještě o něco víc… (25.01.2011)

Film spíš pro příznivce Alfreda Hitchcocka, něž pro řadové diváky, kteří si podle mě Mrtvou a živou tolik něužijí. Rukopis režiséra je patrný od prvního záběru, hudba podmanivá a výkon Laurence Oliviera špičkový. A i když k větším dějovým zvratům dojde až v závěrečné půlhodině, je se po celou dobu na co dívat. Určitě nadprůměr. (29.11.2016)

Stephen King si ako motto svojho románu "Vrece kostí" zvolil krátky úryvok z knihy "Rebecca", ktorú v roku 1938 napísala anglická spisovateľka Daphne du Maurier. Na základe toho som si tento jej psychologicko detektívny román prečítal. Úplne ma uchvátil atmosférou a prekvapil nečakaným rozuzlením. Keď som sa dozvedel, že legendárny režisér Alfred Hitchcock natočil jeho filmovú adaptáciu, ihneď som si ju zohnal. Filmová verzia ma ohromomila rovnako ako jej literárna predloha. ***** (15.05.2016)

Chvílemi se mi zdálo, že se Rebecca táhne o něco víc než by bylo dobré, jenomže po závěrečné vypjaté půlhodině jsem zjistil, že vlastně nevím, oč bych Rebeccu zkrátil, co bych z ní vyhodil a hlavně proč bych to kruci dělal. Je to poutavý, tajemnem prosycený a úžasně vypadající příběh, v němž Hitchcocka poznáte už v úvodním snu (a v následující scéně na útesu si domněnku potvrdíte) a do konce se ho nezbavíte. Laurence Olivier a Joan Fontaine hrají perfektně, atmosféra je krásně nevypočitatelná a všechno to úžasně vypadá - ten příjezd k Manderley v hustém dešti, pohled přes setřené čelní okno automobilu... No nádhera. (14.10.2020)

Můj asi třetí Hitchcockův film po jeho dvou velkých legendách Psycho a Ptáci. A hned jsem poznal, co mi na něm bude nejvíce vadit. Zadní projekce! To, že je ve snímcích 40. až nějakých 70. let jízda autem natočena výhradně před stěnou, i přesto, že se každou chvíli objeví střih na auto z pohledu třetí osoby (z venku), které je ve skutečném prostředí (prostě normálně na silnici), takže ven s autem stejně štáb šel, jsem si už zvykl. V Rebecce mě však dostala jedna pasáž, kdy jde tuším hlavní pár lesem, lesem! A i tam si Hitchcock vypomohl tím humusem, i s obligátním nepřirozeným zrychlením pozadí na stěně. Nechápu. Jinak byla první hodina neskutečně špatná. Pak se však, k mému neskonalému překvapení, něco začlo dít a to něco mě naprosto přikovalo k pohovce, nebýt mého dědy, který mě vyhodil za účelem sledování Sportky a já tak musil jít na poslední minuty sledovat do sklepa nepříjemně zrnitou obrazovku. Ani jsem nečekal, jak mě tato skutečnost naštve. Rozřešení sice nebylo nic moc, ale ta závěrečná třičtvrtě hodinka byla skutečně báječná. (30.07.2006)

Osudové setkání, osudová láska, osudová změna v životě. Láska ruku v ruce se zklamáním, které logicky musí nastat. když mladá chudá dívka nahradí v honosném sídle zesnulou manželku místního bohatého majitele. Ve své podstatě se jedná o velmi jednoduchý příběh, který je vyprávěn místy rozvlekle a spíše jako červená knihovna. Jenže Alfred Hitchcock by asi obyčejnou červenou knihovnu netočil, takže tady máme velmi rozlehlé temným chladem dýchající sídlo v lesích u moře, a cosi tajemného, co nutí hlavního hrdinu k náladovosti. A právě vizuální stránka je zde bohužel tím, co výrazně přebíjí děj. A to asi není úplně ideální. Ale rozhodně stálo za to se s filmem potkat. [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

75 ročná verzia Gone girl. Predloha Daphne Du Maurier, za kamerou Alfred Hitchcock, pred kamerou Laurence Olivier. Štúdia manželstva na pozadí napínavého krimithrilleru, je síce kvalitatívne zatienená neskoršími Maestrovimi superpeckami ale aj tak je to parádne kino so zaslúženým ( a pre Hitchcockoa jediným) oscarom za najlepší film. (18.11.2014)

Hitchcock je mistr ve svém žánru, takže nepřekvapí, když svým hodnocením potvrdím docela vysoký rating tohoto filmu. Mrtvá a živá je mistrně zrežírovaný snímek se skvělou atmosférou, která je bohatě živena působivou hudbou. Zpočátku romantický příběh se pozvolna mění v drama, v němž se živá utkává na ostří nože se stínem mrtvé sokyně. Až do poslední minuty a hitchcockovského finále nás film drží v docela slušném napnelismu, což většinou nebývá samozřejmost. Dobrý Olivier, dobrá Fontain, dobrý filmik... (31.07.2006)

I když je Hitch označován za mistra hororů, tak to byl ve skrytu duše neuvěřitelný romantik. Co film, to velká milostná zápletka a vykreslení vztahů na jedničku. U Rebeccy je to stejné, první "romantická" hodinka luxusní, seznámení a vzájemné prohloubení citů výborný, skvěle zrežírováno. Druhá hodinka neskřípe, to bych kecal, ale upouští od poutavosti a snaží se všechno kompenzovat mysteriozní atmosférou, která v tomhle případě moc nevychází, paní Danversová sice nahání hrůzu, ale přízrak první paní De Winterové vůbec a nazvat to duchařinou je dost divný, kolega betelgeuse asi nikdy nic podobnýho neviděl, když to pojmenovává "správnou duchařinou". Dramatický závěr, laděný do svižné krimi byl dobrý. Celkově romantický thriller, který dokáže takhle vykonstruovat jedině jeden muž. Hitch! Laurence Olivier je pán herec a už ve Slídilovi jsem si ho oblíbil, jeho jedinečný styl hraní je nezapomenutelný. Joan Fontaine v roli ostýchavé a nezkušené druhé paní de Winterové taky předváděla dobrý výkon, jsem ji tu nevinnosti i věřil :-) (23.06.2008)

Další z filmů, který potvrzuje, že Alfred Hitchcock měl veliký smysl pro romantiku a proto ji vměstnal prakticky do každého svého snímku, které se jinak honosí nálepkami horor, thriller, mysteriózní, atp. Mrtvá a živá je zdařilým počinem, kterému nechybí tajemná atmosféra ohledně úmrtí paní de Winter, ale také pořádná dávka romantiky, jež se vlastně prolíná napříč celou délkou snímku. Ke konci film zabředává více do thrillerové a kriminální tematiky, což příběh značně okoření. Přestože v některých pasážích se můj dojem pohyboval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, s blížícím se koncem se vyšvihl až na plný počet. (19.05.2015)

"You look tired. Why don't you stay here a while and rest, and listen to the sea? It's so soothing. Listen to it. ...Listen. Listen to the sea." (27.06.2020)

Alfred Hitchcock dodnes patří mezi nejslavnější a nejuznávanější režiséry, i on si ale svou pověst musel pochopitelně vybudovat. Snímek Rebecca z roku 1940 poté není prvním Hitchockovým filmem, přece jen měl tou dobou už za sebou snímky jako Vražda!, Muž, který věděl příliš mnoho nebo Sabotáž, právě Rebecca je ale víceméně prvním filmem, který se dočkal výraznějšího kritického ohlasu a vůbec jako první Hitchockův snímek to dotáhl až na Oscary, kde dokonce vyhrál Oscara za nejlepší film. A šlo tak trochu o zásadní bod Hitchockovy kariéry, po kterém teprve došlo na další legendární snímky jako Okno do dvora, Vertigo nebo Psycho. Osobně mám filmy Alfreda Hitchocka velmi rád a velmi rád se nyní aktivně věnuji dohnání jeho tvorby, Rebecca mi ale prozatím z pětice dosud viděných filmů (další čtyři jsou Vertigo, Okno do dvora, Psycho a Provaz) nejslabší a to z důvodu toho, že mi nepřijde tak brilantně vystavěná a že by hned Hitchock předvedl svůj specifický rukopis, který jeho vrcholné filmy odlišuje od veškeré konkurence. Zároveň mi nepřišlo, že by z románu Daphne Du Maurier vytáhl kdovíjak zajímavé charaktery a i přes to, že má v ruce silné herecké talenty mu ty samotné postavy nestačí k tomu, aby se s nimi dal vystavět ten nejlepší možný příběh. Přes tyto lehké výtky je ale Rebecca pořád mistrovskou filmařskou práci a Hitchockovi se opět daří vystavět naprosto perfektní mrazivou atmosféru a klasicky si vyhrává s faktem, že je příběh tak trochu zamotaný a všechny triky z rukávu nevysolí při první příležitosti. Hitchcock zde vlastně pracuje s pohledem na jedno klasické manželství, které je ovšem právě okořeněné tou thrillerovou zápletkou, která je správně hitchcockovsky napínává a filmařsky krásně uhlazená. Hitchockova Rebecca je vlastně jedna z těch klasik 40. let, která své kouzlo neztratila, přesto ale tak trochu zestárla, což se právě o jiných Hitchcockových filmových klasikách říct nedá. Ani zvraty dle mně zde Hitchcock neprodává tak výrazně jako u svých příštích snímků a i přesto, že jsou vidět očividné trademarky, tak bych se vlastně nedivil, kdyby v době vzniku film točil někdo spíše inspirovaný Hitchockovým stylem. Režie a s ní ujmutí celého příběhu je klasicky vynikající jak se na Hitchocka patří, přece jen to ale opravdu je tak trochu slabší odvar toho na co je člověk od mistra thrillerů zvyklý. Laurence Olivier je famózní, Joan Fontaine je velmi dobrá a Judith Anderson je velmi super. Tahle herecká trojice ve finále finální dojmy dává přece jen o kousínek výš než od hranice dost nadprůměrné atmosféricky zdařilé práce, což je na poměry Hitchockových klenotů prostě tak trochu málo. Pořád je ale Rebecca ukázka Hitchockova specifického režijního talentu, která rozhodně ani po svých 80 letech neurazí..... ale zamilovat se do ní jde přece jen tak trochu těžko. (20.10.2020)

7/10 Rozvláčna gotická melodráma, ktorá ma zo všetkých Hitchcockových filmov atmosférou najbližšie k hororu. Úvodné zoznamovanie je strašne dlhé a dalo by sa skresať do niekoľkých dialógov, následná mysteriózna pasáž je vynikajúca, bohužiaľ súdny záver je pomerne antiklimatický. (28.03.2020)

2:06:49 (13.12.2005)

Také prvé výraznejšie sklamanie od Hitchcocka. Dejovo mi to prišlo strašne nedomyslené, nedoriešené. Ani technická stránka nenadchla, aj keď hra tieňa a svetla sa podarila. No ale ta hudba... niečo otrasné. Slabší priemer. 55/100 (16.03.2020)

Výtečná věc, která mě hodně bavila - od Hitchcocka jsem ani nic jiného beztak nečekal. Kupodivu ani ten dabing, v kterém to ČT2 odvysílala, mi nijak zvlášť nevadil, byť ho jinak nesnáším a s nostalgickou slzou v oku chovám v paměti časy, kdy většinu filmů pouštěli v původním znění s titulky. Laurence Olivier mě zde příliš neoslovil (a především jeho postava mi byla krajně nesympatická), ovšem bohatě mi to vynahradila Joan Fontaine, byť na pozdější Hitchcockovy blondýny nemá. Btw. docela hodně mi to připomínalo filmy Plynové lampy a Vertigo, které podle mě není vůbec od věci s Rebeccou porovnat. Celkově na mě ten film udělal velmi dobrý dojem - děj by jistě šel trochu zkrátit, ale ta délka mi v podstatě nevadila - a obsahuje to řadu filmařských nápadů, které mě dost ohromily - s ohledem na rok vzniku filmu - takže můj - už tak bezmezný - obdiv k Hitchcockovi opět o něco povyrostl. (15.07.2020)

Další z výborných Mistrových kousků, tentokrát s mým oblíbeným Laurencem Olivierem. Začátek se tváří jako romantická komedie se zbytkem filmu je to složitější. Čím dál pronikáte do tajů sídla Manderley, tím více se pro vás stává film tísnivějším, až se nakonec dozvíte tu opravdovou šokující pravdu. Jeden z nejlepších Hitchcockových filmů! (07.08.2007)

Jedna ze tří knih, které jsem kdy od Daphne DuMauier přečetla je právě Mrtvá a živá, kniha mě tehdy skutečně nadchla, i přestože je toto dílko neprávem řazeno do červené knihovny. Dvě knihy a jednu povídku úspěšně zrežíroval Alfred Hitchcock, což se mi jeví jako osudová spjatost. Ač mistr thrillerů nebyl ještě na výsluní své slávy a ve své tvůrčí superkondici, Mrtvá a živá je velmi povedená a napínavá adaptace. Což je rovněž podpořeno nesmírným charismatem Laurence Oliviera a civilně příjemným projevem Joan Fontainové. (01.08.2006)