Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hořký příběh, vyprávěný z pohledu nejmladšího syna Judda, začíná jeho slovy o tom, že kdysi byla jeho rodina, Mulvaneyovi, ztělesněním snu o dokonalé rodině. Michael a Corinne Mulvaneyovi byli zdánlivě dokonalými rodiči čtyř ideálních dětí a společně vytvářeli idylický obraz rodinné sounáležitosti. Hořká pravda o tom, že všechno nebylo tak dokonalé jak se zdálo, však vyšla najevo v okamžiku, kdy byla jejich dospívající dcera Marianne znásilněna na maturitním večírku. V zoufalé snaze vyhnout se veřejnému skandálu a případnému pošramocení dokonalé pověsti, totiž přinutí Michael a Corinne svou dceru o znásilnění mlčet a pak ji odvezou z domu ke vzdálené tetičce, kde se může "uzdravit" a kde ji Michael nebude mít na očích, protože jak pokrytecky tvrdí, "Miluje ji příliš, aby snesl pohled na ni." Místo uzdravení však přichází neodvratná zkáza. V následujících třech letech se totiž Corinne pokouší vymazat svou potupu a vinu na stavu dcery tím, že se s přehnanou horlivostí vrhne na náboženství, zatímco z kdysi ambiciózního Michaela se stane hrubián a opilec. A stejně zásadním způsobem selhání rodičů navždy poznamená i ostatní děti, které jedno po druhém opouští trosky kdysi tak příkladné rodiny. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (6)

pufina 

všechny recenze uživatele

Hodně smutné, ale byl to zajímavý příběh, nestačila jsem se u toho nudit nebo koukat na hodiny. Svěží a smutný příběh. ()

Reklama

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Navenek perfektně fungující a harmonická americká rodina, tvrdě konfrontovaná s drsnou realitou, která do nejmenšího detailu odkryje skutečnou podstatu charakterů jednotlivých členů jindy ideální rodiny. Pouze životní zkušenosti na hranici únosnosti člověka nás buď posilní, nebo totálně zničí. Nebyl to špatný film, i když bych raději komentoval nějakou veselejší záležitost. Bohužel, i takový je ŽIVOT. ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Ono se to snaží hezkým úvodem navodit v divákovi dojem, že nepůjde o další z řady průměrných dopoledních filmů, při nichž se dá snídat, uklízet nebo odpovídat na poštu. Jenže víte co? Po půl hodině je v kolejích průměru pevně zaklesnuto, a já se u tohoto snímku zvládl nasnídat, sbalit na další čundr, odpovědět na poštu, rozdělat oběd, a stejně jsem nic zásadního nezmeškal. Nechť to není bráno jako chvástání, nýbrž jako konstatování faktu, že příběh zkrátka nic zásadního nepřináší. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama