Provaz

Brilantne zrežírovaná filmová hračka, ktorej k dokonalosti chýba iba ešte o niečo viacej premyslený a vypointovaný scenár. Herci a režisér si však zaslúžia medajlu. (29.11.2004)

Zabít kamaráda není moc milé, zvlášť pokud se za chvíli má konat párty, na kterou byl pozván i bývalý profesor. Že by se mu to řeklo? Alfred Hitchcock se tentokrát spíše než na příběh soustředil na technickou stránku filmu, který bral v době vzniku jako náročnou výzvu. Rozhodnul se jej totiž točit zdánlivě jedním záběrem (cívky tehdy byly schopny pojmout jen deset minut materiálu, takže se muselo skrytě navazovat) a film je dodnes formálně fascinující, třebaže podobných experimentů od té doby vznikla celá řada. Jenže s přibývajícími minutami se pohled na nepřerušenou jízdu kamery omrzí a pozornost se obrací především k postavám, na kterých je celý film postavený. Výborní herci v čele s Jamesem Stewartem ženou slabší scénář kupředu až do vybroušeného finále, přičemž mezitím dojde i na typicky hitchcockovské scény napětí. Mistr nezklamal ani tentokrát, třebaže opustil vyzkoušenou montáž a vydal se úplně jiným směrem. (08.07.2002)

Experimentální „film o vraždě“ od mistra napětí, který není ani trochu napínavý. Hlavní problém tkví ve vyložení karet na samém počátku, kdybychom celou dobu nevěděli, zdali v té truhle skutečně někdo je, mohlo dojít k rozehrání nervydrásající psychologické hry, ale prvek tajemna film zcela postrádá. O Provazu se hodně mluví v souvislosti s jeho technickou stránkou, kdy budí dojem filmu bez jediného střihu, pochopitelně se jedná o dojem iluzorní. Celý děj je rozkouskován do několika přibližně desetiminutových výstupů na jejichž konci kamera obvykle zabere něčí záda, čili se celý obraz zahalí do naprosté tmy. Nápad to na tehdejší dobu byl velmi odvážný, jen by si zasloužil uplatnění v lepším filmu. Hitch si ukousl příliš velké sousto, byl to jeho první barevný film a herci působí místy dost zmateně (i James Stewart občas váhá, kde se postavit, aby jej kamera mohla zabrat ze správného úhlu). Na druhou stranu, v Provazu je mnoho skvělých scén (např. postupné odklízení věcí z truhly sledované zcela statickou kamerou), což je luxus který většina tříhvězdičkových filmů postrádá, takže tentokrát za slabší čtyři. 75% Zajímavý komentář: Douglas (20.08.2006)

Tuhle původně hravou formální hříčku nakonec překvapivě trumfuje samotný děj, který je k prasknutí narvaný cynickými dialogy, které neztratily ani špetku atraktivity a poutavosti. Navíc to Hitchcock nechává skrz samotné herce gradovat do neskutečně nepředvídatelných zatáček, takže to drží napětí a přitom to neztrácí šmrnc a filmařskou lehkost. Nevěřitelně vychytralý film. (29.05.2009)

║Rozpočet $1,5milióna║ dialógová prestrelka odohrávajúca sa v jednom byte, šikovná práca od Hitchcocka /60%/ (18.02.2010)

Alfred Hitchcock uvádí snímek, který je natočen neskutečně precizně s velmi dobrými herci a neuvěřitelným počtem dialogů obsahující hromadu narážek a skrytých významů. Film se táhne jako provaz od začátku do konce působí velm i celistvě až skoro dokonale. Na první pohled potěší způsob natočení, v kterém je jen minimum střihu. Provaz prý původně neměl obsahovat žádný střih a měl být natočený naráz. Bohužel to asi není v lidských silách a odhadnout přesně, co po vás Hitchcock chce asi taky nebyla žádná sranda. Skvělý James Stewart vedle možná ještě lepšího Johna Dalla působí jako "největší přítel diváka". Působivé je především tempo, protože film je plný dialogů a chvílemi až divák nestíhá číst titulky a věnovat všemu na plátně tolik pozornosti. Nepovšimne si tak např. nehybných mraků v pozadí, ale potěší ho světlo z vedlejší reklamy nebo světla na maketě města vzadu, což přidává snímku příjemný nádech. Zatím můj nejoblíbenější snímek od Hitchcocka, s brilantní myšlenkou a provedením, v kterém zvládne ukázat důvody zabití i celkovou psychologii vrahů. (14.08.2008)

Scénář: Hume Cronyn, Arthur Laurents .. Největší kámen úrazu je scénář... Zbytek (herci, kamera, dlouhé záběry, režie) fajnový. (10.04.2008)

Více než filmařské cvičení toho, zda film funguje skvěle i beze střihu, který je na svou dobu limitovanou délkou filmového kotouče o to víc působivější. Hitchcock je mistrem napětí a tentokrát je jeho bombou pod stolem mrtvola ve skřínce. Díky tomu je celý večírek a hra jednoho muže mnohem zábavnější a zajímavější než za jiných okolností. Tomu dopomáhá i režisérova práce s kamerou a záběry, nacvičené scénky do nejmenších detailů a hlavně mistrovské herectví několika úžasných umělců. Hlavně poslední scénka je naprosto brilantní kulminací všech těchto vlastností. A i přesto, že má film i silnou výpovědní hodnotu, nestrhne vás to tolik, jako jiné mistrovy filmy a vrcholné skvosty kinematografie. (05.02.2023)

Čekal jsem experiment a ne film. Něco kde na sebe režie strhne veškerou pozornost. Prostě ten druh filmu, u kterého je poutavější ta část "jak je to uděláno" spíše než snímek samotný. No, a ono je to přesně naopak. Brilantní dvojsmyslné dialogy tu dominují, udávají tempo a ani chvíli nenudí. Navíc to Stewartovi v té cynicky kousavé poloze až neuvěřitelně sedne. Jsem v tom zrejmě sám, ale pro mě jeden z těch úplně nejlepších Hitchcocků. Možná i proto, že tohle díky nepřítomnosti té jeho typické stylizace vlastně ani Hitchcock není. (03.01.2009)

Pro Hitchcocka dost stěžejní záležitost. A to hned ze tří důvodů: první Hitchcockova vlastní produkce po jeho trhnutí se od filmového magnáta Davida Selznicka, první Alfrédův barevný film a pak především první Hitchova spolupráce s jeho pozdějším dvorním hercem Jamesem Stewartem. Co se týče toho tolik připomínaného (ne)střihu, jednotlivé záběry mají většinou přibližně desetiminutovou délku - tedy akoráť tak na jeden filmový svitek. (31.05.2005)

Nádherně relevantní film, když vezmu v potaz, že Stewartův závěrečný vášnivý argument lze shrnout slovy "Volové, já jen trollil." (10.03.2023)

Přelétavá a přitom hluboká psychologická studie s rafinovaným vývojem, mrazivým humorem a místy skutečně děsivými dialogy. Hitchcockovská ironie v plné síle na ploše jediného dokonalého nápadu. (06.01.2008)

Vitajte v jednom z najslávnejších filmov bez jediného strihu. No dobre, v skutočnosti ich tam pár je, ale pocit, že nie, je výraznejší. Svojho času to bol v tomto ohľade nemalý experiment a jeden z hlavných dôvodov, prečo Hitch tento „situačný“ scenár zrežíroval. Čo sa týka „vraždy len tak“, s odstupom desiatok rokov sa o čosi podobné pokúsil Schroeder so Vzorcom pre vraždu. Ale nemal šancu. Bol málo zvrhlý. (01.03.2006)

Velmi napinavy film, ktery stoji na vybornych hercich a dokonale rezii, coz pochopime, kdyz si uvedomime, ze se to cele odehrava v jednom byte a jsou zde asi 4 strihy. S trochou nadsazky se da rici, ze je to genialni divadelni hra. (16.03.2003)

Další bravurní počin Alfreda Hitchcocka, který nám tentokrát naservíroval thriller, který vypadá jako by byl natočen na jeden záběr. Od Hitchcocka už jsem nějaký ten film viděl, ale každý další co shlédnu, mě něčím neustále překvapuje, okouzluje a jen utvrzuje, že Hitchcock byl jeden z největších filmových géniů, kterému jeho čestné místo mezi nejvýznamnějšími osobnostmi kinematografie nikdy nikdo nevezme. Provaz je snímek, který je hlavně o bezchybných hereckých výkonech (mimochodem zde začala spolupráce Hitchcock - Stewart), perfektních dialozích a v neposlední řadě o mistrné režii mistra, který opět vše dokonale sladil. Dal bych pět hvězdiček, ale přeci jenom ten scénář je průměrný, ale i tak se jedná o film, který by žádnému filmovému nadšenci neměl uniknout........ (24.02.2009)

"Morální koncepce dobra a zla neplatí pro intelektuálně nadřazené." Je skvělé, když studenti řádně poslouchají svého učitele, převedou teorii v praxi, skromě se zařadí mezi nadřazené a uměleckou vraždou odstraní jednoho méněcenného kolegu. Je mi sympatické, že jsou to chlapci hraví, takže neopomenou dokázat nic netušícímu světu svou intelektuální převahu a tím dávají od začátku vědoucímu divákovi šanci na velmi zajímavou podívanou. A já, inspirován tímto dílem, se jdu s provazem v ruce mrknout po někom méněcenném. (07.01.2016)

I po několikátém zhlédnutí nemám úplně jasno. Dokonalé to není, ale zajímavě divné a jiné rozhodně ano. A nejen pro ten způsob natáčení "bez střihu". (02.02.2011)

Bravurně natočené divadelní drama schopné i po více než 60 letech "popřít svou dobu". Ladná kamera s neviditelnými střihy, strohá a účelná mizanscéna, jedna znepokojivá večerní párty plná intrik a v jejím centru charismatický a vychytralý James Stewart. Velká škoda, že atmosféra nebyla hustší, popř. temnější a znepokojivější. Taktéž psychologie zasloužila více propracovat, celé odhalování "dokonalé vraždy" závisí jen na přehnaně labilním Philipovi a jeho přešlapech. Velký respekt si u mě film získal subtilní kritkou tehdy ještě teplého (ehm) Hitlera, potažmo celého konceptu lidské nerovnosti a rádoby oprávněného vyvražďování (otázka do pléna: bylo úmyslem kritizovat i Nietzscheho teorii nadčlověka?). 8/10 (01.03.2013)

Nápaditý film vizuálně i námětem, ale jak je tomu u starších hitchcockovek zvykem, děj jako takový je nedotažený. (05.05.2011)

(1001) Ach, mužové zhluboka dýchající, předklonění, o sebe se čely opírající, tohle je skvělý film pro filmové fanatiky a i bytosti jiným způsobem latentní. A jak jsou legrační v těch velikých hranatých oblecích, když se snaží mluvit o filosofii a svobodě. Na Hitchcockovi miluji zejména to, jak se jako přerostlé děcko radostně pouští do pokusů, a nenávidím zejména to, jak ty pokusy pojmenovává a vysvětluje v dialozích mezi postavami (jako třeba v Rozdvojené duši, další noční můra). Tehdejší diváci by to nepochopili a nebo si teprve tříbil styl? Okno do dvora už je v tom jiné. Kdyby se víc soustředil na herce a minimálně na to, co říkají, byla bych úplně nejšťastnější. Mám na mysli třeba scénu, kdy hosté štěbetají jakési obvyklé řeči a roztřesený chlapeček kvůli tomu rozdrtí skleničku v dlani a pořeže si ruku. A potom jde a dělá jako že nic, dokud si toho někdo nevšimne. A potom, potom mu někdo věští budoucnost z dlaní a rána tam není! Čas na konspirační teorie v podobném stylu, jako když Trier jen tak nenápadně umístí na své golfové hřiště devatenáctou jamku. Jenže hra náznaků a mlčení a rozvolnění struktury by v klasické dramaturgii nebyla možné, tam to prostě muselo být tak, že všichni nepotřební odejdou a dojde k pěstnímu/slovnímu souboji mezi idejemi. Myslím si ale, že Hitchcock udělal všechno ve svých silách pro subverzi tehdejších konvencí a za to má můj obdiv. (A ještě poslední výkřik v závorce nakonec - oba studenti předvádějí něco nevídaného, ale James Stewart je vedle nich jako pěst naoko, postava z úplně jiného filmu, s jinou chemií, s jinými pravidly univerza. Podle Farleyho Grangera by se pro tu roli hodil James Mason a s tím z celého srdce souhlasím, za á by byl schopen být citlivý a ironický zároveň a nikoliv tezovitý a suchý jako Stewart a za bé když si vzpomenu jak přirozeně působil vztah mezi ním a Martinem Landauem v Na sever severozápadní linkou, tak zdejší trojúhelník by se jeho přispěním nejspíš vznesl rovnou do nebes.) (22.06.2015)