Reklama

Reklama

Nerodič

  • angličtina Non-Parent (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Kolik podob může mít dnešní rodina? Jakou rodinu chceme? A chceme ji vůbec? Dokumentaristka Jana Počtová natočila intimní sondu do rodičovství a partnerství dneška. Film Nerodič ukazuje šest různých příběhů, šest názorů na rodičovství a s nimi šest různých forem rodin. Někdo z nich se pro své pojetí rodiny rozhodl, někdo k ní postupně došel, pro někoho nebyla jiná volba a někomu to prostě nevyšlo. Někdo by to možná udělal jinak, jiný si stojí za svým, někdo je šťastný a jiný zas frustrovaný. Všichni ale svým příběhem zastupují řadu jiných příběhů a rodin, které jsou těm jejich podobné. „Proč se mi rozpadla rodina?“, „Seženu otce ke svému dítěti?“, „Zvládneme to v patchwork rodině?“, „Proč mít vůbec děti?“, „Nechtěla jsem si pořizovat dítě bez otce, tak jsem se radši rozhodla pro adopci.“, „Jsme ženy a právě spolu čekáme třetí dítě.“ Nerodič není o známých lidech nebo známé cause, je „pouze“ o nás. (Bontonfilm)

(více)

Recenze (47)

Matty 

všechny recenze uživatele

Volné pokračování Generace Singles. Film má opět lehce autoterapeutickou formu a Počtová si s jeho pomocí ujasňuje postoj k určitému tématu (tentokrát početí a výchova dětí). Protagonisty také tentokrát našla mezi svými přáteli, kteří neměli problém s natáčením velmi intimních okamžiků a kteří zároveň reprezentují různé varianty rodičovství (a nerodičovství). Výpovědi šestice netradičních rodin režisérce slouží k prozkoumání toho, proč a za jakých okolností si dnes lidé pořizují potomky, jaké uzavírají svazky či proč se rozhodnou děti nemít. S empatií natočená a empatii vyžadující časosběrná sociologická sonda bez vynášení soudů ukazuje některé z mnoha podob, které v dnešní době mohou rodina i mezilidské vztahy mít. Díky nadhledu a otevřenosti protagonistů filmu nechybí humor ani dojemné okamžiky. Stejně jako v případě Generace Singles platí, že vás dokument osloví tím víc, čím blíže máte k životní etapě, ve které se nachází autorka. Přestože jde o sympatický počin, který s lehkostí naplňuje zvolený koncept, jako jediný důvod, proč jej namísto televize uvádět v kině, vidím možnost následné diskuze s odborníky na dané téma (kteří ve filmu zastoupeni nejsou). 70% ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Fajn osobní observace, která netvoří odstup, aniž by byla zaujatost autorky na škodu - je prostě přirozená. Sice to příliš nepřekvapí ani nezaskočí, ale jako jakési shrnutí reality funkční. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Režisérka zistila, že roky jej ubiehajú, má 35 a stále slobodná, bezdetná. Rozhodla sa tak po zmapovaní osudov dobrovoľných singles (Generace Singles, 2011) zachytiť rôzne podoby rodiny. Podoby vzdialené tradičnému: otec manželka a ich deti. Zoznámime sa tak letmo s inými podobami (ne)rodičovstva. Dve lesby, ktoré si nechali deti urobiť vstreknutím semena dodaného kamarátom samohanou do injekcie a odtiaľ do rodidiel. Slečna, ktorá si nemohla nájsť partnera a tak adoptovala dve cigánske dvojčatá, až zistila, že vysnený život na vidieku vôbec ružovým nie je. Mnohodetná rodina, kde deti pochádzajú z rôznych predchádzajúcich partnerstiev. Model striedavej opatery. Partneri čo sa programovo rozhodli ostať bez detí. Večne nespokojná slečna, ktorá si našla otca cez inzerát, aby teraz o ňom mohla rozhlasovať čosi ako o prolhanom parchantovi. Vidieť, že spoločenské pravidlá týkajúce sa rodiny sa rozvoľnili, no žitie v alternatíve samo osebe ešte nezaručuje šťastie. Atomizované iné rodiny sa boria modelmi ponúkanými médiami a spoločenskými magazínmi, no v pozadí stále akoby posmutnele pomrkávali po tom tradičnom otec, mama a ich deti. Nejde o nejakú prenikavú analýzu, skôr taký povrchnejší, no často do intímnejších detailov nakukujúci pohľad na rôzne podoby toho, čo sa dnes ako náhrada tradičnej rodiny núka. Dokument má i pointu, spočívajúcu v režisérkinom osobnom rozhodnutí. Či bolo šťastné, uvidí sama. ()

3497299 

všechny recenze uživatele

Dokumentaristka Počtová zkoumá současnou situaci rozpadu tradiční rodiny a s tím související komplikace s vyráběním potomků, přičemž neváhá sama vstupovat do aktivní interakce s vyslýchanými objekty zájmu (třeba s nimi vaří, uklízí, baví jejich děti apod. – místy to vypadá, že si tím dělá seznamovací reklamu sama na sebe – od začátku totiž proklamuje vlastní osobní zainteresovanost na daném tématu, neboť to, zda mít dítě a s kým, sama řeší). Snaží se sice pokrýt široké spektrum variací, takže zde vystupuje pár, který děti nechce, single matky (některé opustil jejich partner, či jej opustily ony, jedna raději děti adoptovala, než by nějakého hledala), ale i single otec s dítětem ve střídavé péči, lesbický pár i několikrát rozvedená a znovu sezdaná žena s velkou rodinou, kde jsou různé děti různých rodičů. Známé mužské kulturní osobnosti se mají tendenci předvádět více než ženy (Joachim Dvořák, Tobiáš Jirous), ale na druhou stranu je evidentní, že všichni před kamerou upravují své jednání a nechovají se úplně přirozeně. Po třetí sezdaná žena s mnoha vlastními i nevlastními dětmi ke svému muži přistupuje s odzbrojující pragmatičností ve stylu: tento model se mi líbí, chtěla bych si jej tedy nechat, pokud bude korigovat své jednání k mé spokojenosti. Zastoupená je jen střední a vyšší střední třída obyvatel, která evidentně úzce koresponduje s množinou přátel a známých dokumentaristky. Film je to do značné míry zajímavý, hlavní nedostatek ale vidím v tom, že na začátku konstatuje nějakou všeobecnou situaci a tu pak skrze několik příkladů ilustruje, nic víc – nevede k žádné změně úhlu pohledu. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

"To není žádná povinnost mít děti. Vždyť jsme přemnožený. Lidí je na zemi jak sraček. Ta planeta to přece není schopná uživit." ___________ Militantní obránci tradiční rodiny, Aliancí pro rodinu, Koštětem Foldynou a voliči SPD a KDU-ČSL počínaje, a dynastií Klausů a manželů Jochových konče, by si měli uvědomit, že koncept tradiční rodiny je už tak trochu pár století pasé. Režisérka Jana Počtová to velmi dobře ví a nejen proto dala život tomuto dokumentárnímu portrétu, který prostřednictvím až sociologický optiky nahlíží na šest modelů alternativní formy rodiny – lesbické, bezdětné, rodiče samoživitele, polygamní, etc. Dokument tak faktograficky a velmi přesvědčivě bourá mýtus "tradiční rodiny", a jako většinu sociálních konstruktů ji nekompromisně hází přesně tam, kam patří – do koše. A žádná zpátečnická konzerva mě nepřesvědčí o opaku, poněvadž to říkám jako člověk, kterej v "tradiční rodině" (otec, matka, dítě) nikdy nevyrůstal, takže vim o čem mluvim........ [#PRIDE2022🏳️‍🌈] ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Dokumenty v kině bych buď zakázal anebo je nechával grátis, no a pořizování dětí taky není moje hobby. Jana Počtová si ale vybrala dobrou sebranku, která se dobře doplňovala, po dlouhé době byla režisérkou, která se ptala a šla si za nějakou pointou, a mimoto je Jana Počtová taky tak pěkná, že co se těch dětí týče by mě možná dokázala konvertovat. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně silný dokument. Rodina je něco úžasného a má spoustu podob, ne jenom tu konzervativní, kterou jako jedinou správnou tu prezentují různí Chromíkové a Čunkové. Všechny příběhy měly silně emotivní průběh a všechna vyústění mě dojala. Režisérka Jana Počtová si sice nedrží od respondentů a respondentek odstup (všichni jsou její přátelé a známí), ale zde to vůbec nevadí, protože to ještě více umocňuje emoce těch jednotlivých příběhů. Nedokážu říci, který příběh mě zaujal více a který méně. Všechny měly něco do sebe. 10/10 ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Vlastně jen průměrné home video, ve kterém se autorka ještě rozhodla hrát a jehož obsah lze bez problémů vidět všude kolem sebe, krom lesbického páru, což mezi přáteli asi jen tak nikdo nemá. Ostatní varianty rodičovství jsou v podstatě i v české společnosti již zaběhlé a lidé tento stav, jak dokument také připomněl, přímo hledají. Chtějí tvořit rodinu, prý základ státu, něco, co formuje stávající i budoucí občany a občanky a hlavně jejich morální hodnoty a charakter. Počít dítě je z jistého pohledu sobectví, na druhou stranu dopřát dítěti šťastné, usměvavé dětství (bez nutnosti zavalit potomky materiálními zbytečnostmi a tím ho učit rozmařilosti a pěstovat v něm myšlenku věčného luxusu), je pro člověka vlastně povinnost a radost, když už si užil několik minut rozkoše, vidět co nejčastěji ta šťastná dětská očka, to je ta odměna. Tak hluboko tento dokument, žel, v žádném případě nejde, i když šťastné dítě je nepochybně tím nejlepším základem pro lepší budoucnost nás všech. Jaký by byl asi zítřek, kdyby žádné dítě na této planetě již netrpělo hlady a mohlo si jen hrát...zřejmě krásný. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Dokument, který mě v podstatě dostal stejně jako před lety Generace Singles - obdivuji na režisérce její schopnost vyhmátnout téma, které považuji ve shodě s ní za výsostně aktuální a naléhavé. Film Nerodič jsem chtěl vidět od první chvíle, co jsem se o něm dozvěděl, strašně mě bavil, a přiměl mě k mnohému zamyšlení. Podle mě skutečně výborný dokument, o němž se mi moc nechce se více rozepisovat, protože by to bylo hodně na dlouho. UPDATE 14.4.2021 - Na podruhé po letech jsem se k tomu stavěl už poněkud vlažně, dojemné mi to nepřišlo vůbec, zajímavé ale stále ano. Ten výběr protagonistů se prostě povedl a přišlo by mi zajímavé se k nim klidně po čase vrátit v novém filmu (asi jsem už trochu zblblý ze všech těch třeštíkovských časosběrů, že bych stejný princip uplatňoval všude; v tomto ohledu mi přijde zajímavé, že Počtové už je dnes 40 a je stále bezdětná, což člověka nutí na to koukat zase trochu jinýma očima než tehdy). Jinak jsem ale docela skeptický k tomu, že by zrovna tato partička lidí nějak reprezentovala současnou podobu české rodiny - pořád si myslím, že klasický model "mamka & taťka & 1-2 děti" je zcela dominantní a pro naprostou většinu lidí představuje vysněný ideál, byť s ohledem na vysokou rozvodovost samozřejmě žije hodně dětí s rozvedenými či nevlastními rodiči z dalšího manželství. Možná se ale pletu, tyhle demografické trendy mě nikdy zas tak moc nezajímaly, a celkově mě už téma tohodle dokumentu nebere tak jako kdysi, ale pořád mi to přijde natočeno dost atraktivní formou, a přijde mi to jako srozumitelný film pro široké diváctvo, které nad ním může přemýšlet o vlastním postoji k předkládané problematice. Pokud tedy se k tomu dokumentu ještě někdo dostane - možná už se na něj snáší závan zapomnění? Kdo ví. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Paní Počtová nemohla sehnat muže hmatatelného pulzu(není divu), který by obtěžkal její lůno, a tak se rozhodla si o rodičovství alespoň pokecat s celou řadou "moudrých" rodičů, kteří nasekali v životě kopec chyb a jedním párem(jednoznačně nejsympatičtějším) nerodičů, který jakkoli je šílený, tak dovede na chvíli zpomalit a nad důležitými věcmi nejdříve přemýšlet. Oceňuji, že si pro svůj dokument našla autorka dostatečně širokou škálu rodičů, kde byly zastoupeny snad všechny postoje k rodičovství, tudíž dokument zcela splňuje jeden z nejdůležitějších aspektů a nabízí skutečně dostatečně široký pohled na zkoumanou problematiku. Nad životy zkoumaného vzorku si člověk může poplakat i postesknout. Zejména je smutné sledovat matky samoživitelky, ale když člověk ty dvě "sympatické" slečny(teď nemyslím lesbický pár, který nepůsobil nesympatickým dojmem) malou chvíli sledoval, tak jistě pochopil, proč se dostaly do situace, ve které jsou a proč jejich drahá polovička neexistuje, nebo je opustila. Ani s jednou z nich bych nevydržel pobýt v jedné místnosti déle než 5 minut. Nesnáším tento typ permanentně nasraných a nespokojených lidí, kteří se do svých nesnází dostali vlastní nerozvážností a lehkovážností a nedokážou nést následky vlastních chyb. Celkem sympatický mi byl postoj postaršího (pravděpodobně) bisexuálního pána, který se ke svému antikoncepčnímu selhání("výstřelu") postavil tak, jak se sluší a patří. Jeho dítě vypadalo rozkošně a dávám mu největší předpoklady pro uplatnění se ve společnosti. O osudech ostatních dětí si dovoluji mít pochybnosti. Žasnu nad tím, jak neskutečně nezodpovědně se k početí spousta současných rodičů staví. Jsem toho názoru, že nemohu-li dětem nabídnout ty nejlepší podmínky pro život a zaručit jim, že z nich vyroste člověk srovnatelných kvalit, jako jsem já sám, tak přece pulce nepouštím do rybníku. Docela by mě zajímaly výsledky těch lesbických experimentů. Je to v současnosti dosti ožehavé téma, ke kterému se nestavím odmítavě. Zřejmě už byl duševní vývoj dětí uchopen z mnoha psychologických stran, ale pravé výsledky stejně ukážou až experimenty, takže za sebe schvaluji, co ty ženy "průkopnice" zkoušejí. Ostatní rodiny v sobě mohou živit pouze naději, že vypěstují něco pro život použitelného. Zajímavý dokument, který si své diváky určitě najde. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Režisérka Jana Počtová volně navazuje na svoji Generaci Singles dalším dokumentem o současných verzích rodin. Dnes čím dál obvyklejší kombinace variující zažitý obraz toho, jak má vypadat rodina, sice nebyly vyčerpány, ale šestice příběhů pro přehlednost stačí. Autorka protagonisty nemanipuluje ani nesoudí, spíš to vypadá, že se v této problematice sama snaží zorientovat. Dokument je natočený a sestříhaný s citem a určitě stojí za pozornost. ()

Bachy 

všechny recenze uživatele

Dává mikrofon i kameru tam, kde příliš často zatím nebyl ani jeden z přístrojů. A za pár let si můžeme říct, jak moc důležité bylo začít mluvit o jiných typech rodiny a kam jsme se za tu dobu posunuli. Za mě moc fajn věc. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

V této sociologické sondě se romantika příliš nepěstuje. Jde trochu i o terapii režisérky, které patří zásluha že vybrala zajímavě šílené typy. Nebo je taková celá populace? Je na divákovi, aby si na fungování rodin udělal svůj názor, režisérka jen nasměrovává k poznání. Není zde laciné sociální vydírání, protože hrdinky dokáží logicky uvažovat. Jsou zde i mrazivé okamžiky když třeba čte žena e-mailovou korespondenci s bývalým manželem. Jde spíše o docureality. Snímek je geniální v tom, že ukazuje bez pojmenovávání, jak se děti stávají bezbrannou obětí žen,, které si nesou z rodiny své děsy a běsy a snaží se teď něco sobě dokázat. . ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Mně se ta exkurze do světa netradičních rodin líbila. Nikdo z nich nějak extrémně nevyčníval, všechno byly dvojice nebo jedinci, jakých je mezi námi neúrekom. Nejvíc líto mi bylo matky, která adoptovala dvojčata, ale lidé v sousedství jí všemožně znepříjemňovali život a dovolovali si na samotnou ženskou. Klasická rodina s dětmi je, podle mého názoru, stále nejvíc, čeho je možné v životě dosáhnout. Ale i jiné varianty mohou být přínosem. Hlavní je nikomu neškodit. ()

Lukrecie 

všechny recenze uživatele

Výborný dokument, pravdivý a velice aktuální. Dobře vybrané různé typy rodin: mnohočetná patchworková rodina, bezdětná rodina, matka samoživitelka, otec ve střídavé péči, 2 matky v rodině. Velký respekt a obdiv paní, která se rozhodla sama adoptovat dvojčata. Líbilo se mi velice, že dokument se otevřeně zmiňuje i o společenských tabu a boří stereotypy a předsudky. Jen tak dál. V podstatě každý se snaží žít co nejkvalitnější život, jak nejlépe umí a má právo rozhodnout se, jak si život zařídí! Všichni jsme jen lidé ne stroje a děláme chyby. Především jde o lásku a toleranci. Jaký si to uděláš, takový to máš. Někdo vidí hlavní smysl života v dětech a někdo v něčem jiném. Alespoň se společnost může doplňovat. Souhlasím s HrudkaJ. Ten závěr se mi také moc nelíbil, byl příliš subjektivní spíše osobní názor režisérky. ()

sofiapetra 

všechny recenze uživatele

Realita shrnuta. Aktéři nebyli žádní exmimoni, ale skuteční lidé (mimochodem, stále mě nepřestává překapovat, že se vůbec najde někdo, kdo je ochoten si takto nechat nahlížet do soukromí). Nebudu si z rukávu sypat žádná čísla, ale ty osudy nebyly nijak výjimečné. Spíš už víc normální než klasická rodina. Nesoudím to, ani neobdivuji. Je to tak. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jo, jo dzendr koniny si citam, mam to ale cely dzendr v kategorii hnoj a vykaly. Teda viem o tom, ze dzendr kravy melu to svoje a vyzera to asi takto : rodina je socialny konstrukt, jestvuje viacero druhov rodiny - rodina je zenska s harantom, chlap s harantom ... bla bla bla ... zalezi z akych uhlov pohladu sa pozrieme na rodinu, definicii rodin je nepreberne mnozstvo ......bla blabla .....menisa usporiadanie sveta, menia sa pravidla ... melem nemelem, melem nemelem, vsechno semelem......dnesna rodina je diferencovana ... no a tak stale dookola ako pokazena gramoplatna. 40 % ()

zette 

všechny recenze uživatele

Mne prisel dokument trochu smutny, i kdyz mnozi z hlavnich predstavitelu se snazi tvarit stastne. S zadnou postavou jsem moc nesympatizoval, ale vyber dobry. Jednotlive vypovedi maji nosnou dejovou konstrukci. ()

Reklama

Reklama