Ani stín podezření

Čím víc sleduji Hitchcockovy filmy, tím je mi stále jasnější jedna věc. Snad jen s výjimkou Normana Batese, jsou jeho zločinci cynické, egoistické osobnosti, více méně zbavené výčitek svědomí, páchající své zločiny tu z nudy, k vlastnímu prospěchu nebo prostě jen testující hranice své vlastní inteligence. A téměř vždy se jedná o chytré, charismatické osobnosti. Kámen úrazu je, že jen málokdy jim Hichcock přihraje důstojného kladného protivníka. I přes to, že mi byla rodina Charleyho sestry sympatická, jejich naivita byla chvílemi až do nebe volají. Stejně jako naivita Charlie, která teprve až v tváří v tvář pravé povaze svého strýčka prohlédne a ztrácí tak všechny své iluze. Nejvíc mě ale mrzí ten happy end, skončit to opačně, hned by měl film větší výpovědní sílu. (21.02.2015)

Byla jsem s údivem zaražena a zároveň překvapena, když jsem v programu zjistila, že film režisérské legendy Alfreda Hitchcocka bude vysílán na stanici Prima Cool. Snímek černobílý, z let čtyřicátých a poměrně v přijatelné vysílací hodině. A na Primě. Nechápala jsem:) Nu což, byla jsem potěšena a večer jsem se tedy pohodlně usadila k obrazovce a nechala se unášet příběhem. Začátek filmu je rozehráván poměrně nenáročně, avšak i přes tento dojem v sobě již dává tušit pomalé, ale znatelně budované napětí, které vyvrcholí závěrem. S příjezdem strýčka Charlieho do Santa Rosy pak začíná ten opravdový thriller, při němž jsem byla velmi napjatá a přinutil mě pocítit i mírné záchvěvy strachu. Výborná kamera, krásná a sympatická Teresa Wright a chladně elegantní Joseph Cotten. A silný hudební doprovod. Napínavý výlet do dávných let v podání mistra Hitchocka. Tehdy to musel být pro obecenstvo hodně silný zážitek. (09.12.2010)

První a hned nejlepší americký Hitchcockův film. Santa Rosa je průměrné americké městečko plné průměrných amerických rodin. Děj se točí kolem jedné z nich. Je obdivuhodné jak dlouho nás Hitchcock drží v blažené nevědomosti, jak důmyslně vydává věci vzbuzující pochybnosti za věci zcela všední a nehodné naší pozornosti. Když pomineme několik – o ničem nevypovídajících – napjatých okamžiků, teprve scéna v knihovně zhruba po hodině filmu vykládá podstatnou část karet na stůl. Pochopitelně celou dobu tušíme, kdo není nevinný, jenže nač si kazit zážitek. Doporučuji přistoupit na mistrova pravidla a nechat se pohltit precizně vystavěným dramatem, které je o to vypjatější, že se celé odehrává pouze mezi dvěmi osobami (stejných jmen). Ani stín podezření (v originálu logičtější Stín podezření) je v prvé řadě rodinným dramatem a až poté detektivkou a thrillerem. Na zmíněné „průměrné americké rodině“ lze vysledovat Hitchův zvrácený smysl pro humor. Nihilistická dcerka Anna má pro všechno ty správné argumenty. Otec Joe se svým kolegou rád rozebírá různé způsoby vražd. Úmyslně jsem nezmínil Charlie – sužovanou zpočátku depresemi a zoufale vyhlížející příjezd svého milovaného strýčka. Právě ona symbolizuje čistou a kapku naivní duši, která pod tíhou okolností radikálně změní svůj pohled na svět. Symbol mládí a nadšení, jenž po konfrontaci s krutostí ztratí veškeré ideály. Skrze ní je v závěru hmatatelný skepticismus celého snímku. 85% Zajímavé komentáře: Radko, Ruut (16.11.2006)

Alfred Hitchcock označil tento snímek za svůj nejoblíbenější. Víceméně s ním můžu souhlasit. Tedy není nejlepší, ale svou milou atmosférou ospalého městečka, lehkým humorem, zajímavým nápadem i precizním scénářem si mě získal. Někteří kritici ho označili za povrchní, ale s tím nemůžu souhlasit. Naopak mi přijde skvěle vystavěný, zvlášť vztah mezi Charliem a Charlie. Je to náhoda, že se jmenují stejně? A že si chtějí psát ve stejný okamžik, že na sebe myslí ve stejnou chvíli? Je náhoda, že Charlie (on) je padouch, zatímco Charlie (ona) je bezmála anděl? A jak to dopadne v samotném závěru? (28.06.2008)

Najlepší Hitchcockov film, ktorý on sám označil za svoj najobľúbenejší. Dialektika a princíp zrkadla rozvrstvený na nepríjemný portrét amerického malomeštiactva. Obludný objekt a temný tieň, ktorý vrhá, zrkadlo, postava a jej odraz v ňom. Pod zdravou kôrou prehnité jadro, za maskou nevinnosti hrozivý odkaz a za maskou zla len stvorenie prosté a obyčajné - človek. Krutý čierny humor a morbídna satira, ktorá rozprestiera svoje chápadlá po modelovej americkej rodine. Mesto, vidiek, telegram, vlak, dom. Valčík, láska a smrť. Radostné očakávanie príchodu, zúfalé dúfanie v odchod. Nikdy nie jeden, vždy v páre. Zrkadlo - dvojstranná minca, panna a orol, lož a pravda. Charlie... a Charlie. Príšera, ktorá ma budí zo spánku... Viac možno inokedy, slová mi teraz nevystačujú. (17.02.2015)