Reklama

Reklama

Když přijede strýček Charlie na jednu ze svých obvyklých návštěv příbuzných do ospalého městečka Santa Rosa, začne jeho obyvatelům jedno z nejnapínavějších dobrodružství. Šarmantního strýčka Charlieho, nebezpečného zabijáka, který cestuje z Philadelphie do Californie a v patách má zákon, ztvárnil Joseph Cotten. Brzy ale jeho dříve nic netušící neteř a jmenovkyně Malá Charlie (Teresa Wright) pojme podezření, že její strýček je vrahem vdov, a smrtelná hra na kočku a na myš začíná. Jak se v průběhu tohoto skvělého psychologického thrilleru neteř postupně dobírá pravdy, nezbývá psychopatickému zabijákovi nic jiného, než svou nejmilejší příbuznou zavraždit. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (179)

POMO 

všechny recenze uživatele

Hitchcockov Shadow of a Doubt je skvelý nadčasový thriller, ktorého šablóna sa v žánri používa dodnes. Brilantne, psychologicky presne odvedené filmové remeslo. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

První a hned nejlepší americký Hitchcockův film. Santa Rosa je průměrné americké městečko plné průměrných amerických rodin. Děj se točí kolem jedné z nich. Je obdivuhodné jak dlouho nás Hitchcock drží v blažené nevědomosti, jak důmyslně vydává věci vzbuzující pochybnosti za věci zcela všední a nehodné naší pozornosti. Když pomineme několik – o ničem nevypovídajících – napjatých okamžiků, teprve scéna v knihovně zhruba po hodině filmu vykládá podstatnou část karet na stůl. Pochopitelně celou dobu tušíme, kdo není nevinný, jenže nač si kazit zážitek. Doporučuji přistoupit na mistrova pravidla a nechat se pohltit precizně vystavěným dramatem, které je o to vypjatější, že se celé odehrává pouze mezi dvěmi osobami (stejných jmen). Ani stín podezření (v originálu logičtější Stín podezření) je v prvé řadě rodinným dramatem a až poté detektivkou a thrillerem. Na zmíněné „průměrné americké rodině“ lze vysledovat Hitchův zvrácený smysl pro humor. Nihilistická dcerka Anna má pro všechno ty správné argumenty. Otec Joe se svým kolegou rád rozebírá různé způsoby vražd. Úmyslně jsem nezmínil Charlie – sužovanou zpočátku depresemi a zoufale vyhlížející příjezd svého milovaného strýčka. Právě ona symbolizuje čistou a kapku naivní duši, která pod tíhou okolností radikálně změní svůj pohled na svět. Symbol mládí a nadšení, jenž po konfrontaci s krutostí ztratí veškeré ideály. Skrze ní je v závěru hmatatelný skepticismus celého snímku. 85% Zajímavé komentáře: Radko, Ruut ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Bavily mne scénky z rodinného života průměrných amíků. Zvlášť brýlatá holčička měla furt nějaký hlášky. Super byl i kamarád Herb, co se s vždy dohadoval s hlavou rodiny, jak by toho druhého zabil. Je to dobré i po příjezdu strýčka Charlieho. Jeho temná stránka funguje a když se zamyslíte nad tím co tam ke konci předváděl, tak to byl fakt dobrej psychouš. Bohužel ten film je i přez všechno zmíněné takový naivní. Bezskurpulózní strýček se chová nelogicky a konec je vyloženě odfláknutý. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Shadow of a Doubt spadá do období klasického filmu, v němž byl nade vše lineární narativ jasně řetězených příčin a následků motivující jednání konzistentních postav, které skoro nikdy nejednaly v rozporu s rolí, snad proto, že zůstávalo u jejich vnějšího projevu na úkor jakémukoliv typu náročnější introspekce. Nebyl by to ale Hitchcock, aby si s obojím nezalaškoval (-spoilery-). Konzistentnost postav nabourává sjednocením strýčka s neteří, zatímco schematický posuv po ose chronologicky vršených událostí nahrazuje promyšlenou zrcadlovou kompozici. Zrcadlové scény se odehrávají na nádraží ve vlaku (příjezd a odjezd Charlese), při rodinné večeři (první večeře a večeře, při níž Charlie prozradí, že ví o vraždách), v kuchyni (darování prstenu a scéna matky s dcerou), v garáži (Jackovo vyznání lásky a strýcův pokus o zabití Charlie), před kostelem (neteřiččino setkání s detektivy, dohoda o strýcově odchodu a setkání Charlie a Jacka na strýcově pohřbu). Hitchcock klame a dubluje; užívá ale častěji sofismata, než paralogismy, jak se někdy označují nevědomá porušení logických pravidel. Opačný postup nacházíme ve francouzském snímku Mr. Nobody, kde, kdyby ten film byl povídkovým cyklem a všechny tři části šly pěkně za sebou, o nic bychom nepřišli. Ale fakt, že vše je tu do sebe zapletené, že se děj vrací, aby nabídl víc dějových alternativ, je klam, že dostáváme něco důležitého, něco, čeho by byla škoda se nezúčastnit. Hitchcock naproti tomu vychází z jednoduchého syžetu, je o něm nakonec známo, že uměl velice dobře rozvíjet zápletky, ačkoliv v jejich vymýšlení už tak nápaditý nebyl, a tento syžet zesložiťuje dialektikou vzájemného zrcadlového působení, jako by nevěříc v příčinu a důsledek. Ve skutečnosti před námi leží kontinuita, z níž vybíráme několik kousků, jak ukazuje porušením narativní kauzality Sv. Štěpán, který byl ukamenován a u nohou má kameny… nevidíme-li příčinu, přimyslíme si ji. Asi i proto mají lidé problém s artem, který kauzalitu autonomních zákonitostí ruší a připomíná více umění než život, ostatně neoznačili Truffaut s Godardem Hitchcocka za umělce? ____ Tomuto zacyklení a zrcadlení namísto lineárního narativu konvenuje otevřený konec. Byť se vše v dobré obrátí a zloduch je potrestán smrtí, nepůsobí happy end příliš přesvědčivě. Dalo by se dokonce říci, že scéna Charlesova pohřbu je parodií happy endu, protože sériového vraha pochovávají jako místního hrdinu a jeho tajemství zůstaneš navždy skryto mezi neteří a detektivem Jackem, kteří se do sebe zamilují. Řekli bychom, že klasické filmy mají ty nejsilnější konce, ale často je pravdou opak. I ta nejklasičtější díla mají konce velice vágní a mlhavé. Zmizí do ztracena a zanechají věci neúplné, nedořečené či nejasné. Z tohoto důvodu má film sklon popírat jakékoliv konexe k detektivce, jež končívá rozřešením případu, protože je psychologickým thrillerem a bylo-li něco vyřešeno, tak pádem á la deus-ex machina do kolejiště. Hitchcockův vtip spočívá v tom, že detektivka se ve filmu glosuje explicitně, a právě proto ve filmu chybí, podobně jako všudypřítomná linearita skrývá simultánnost opakujících se motivů a událostí. Ironická metažánrová reflexe detektivního žánru – Joseph s Herbiem si často povídají o plánování vraždy, stopách, důkazech a indiciích – pokrývá to, čím se sám příběh filmu příliš nezabývá. Exponování úvah o vraždě v přítomnosti vraha patří k Hitchcockově zrcadlově ironizující taktice. ____ Jeden z důvodů, jak se mystérium může stát mnohem mysterióznějším a proč se detektivky vyznačují objektivní narací, je ten, že takto odpírají divákovi informace z detektivovy hlavy, které vzhledem k absenci subjektivní narace pronikající do jeho myšlenek nemáme k dispozici. To se ovšem nijak nerozchází s tím, že Hitchcock jako mistr napětí často zdůrazňoval, že vyprávění má distribuovat poznání ve prospěch diváka a na úkor postavy. V Shadow of a Doubt narace ostentativně upozorňuje na to, že ačkoliv divák ví více než postavy, stále je mu něco zatajováno. Jestliže smyslem klasického striptýzu není konečné odhalení, ale právě postupný proces odhalování, pak ani zde nejde o konečné odhalení, ale o neustálý odklad tohoto odhalení, třebaže se zdá, že už od začátku je vše jasné a že těch sto minut je nekonečným striptýzem, který není moc zábavný, byl-li ve 40. letech kdy vůbec. Hrozí to hlavně tehdy, pokud divák po získání základní orientace sleduje film primárně jako napínavý příběh, protože jestliže již jednou přistoupil na konkrétní žánr/konfiguraci, ponoří se do příběhu. Ve výsledku je ale jedno, jestli dostává více informací divák nebo postavy, protože zde nejsme někde, kde by podal klíč k událostem geniální detektiv, ale spíše v příběhu, jehož chod určuje prudce samolibý režisér, ovládající tok narativních informací. Hitchcock svou autorskou kontrolu nejednou manifestuje i sebereflexivním gestem ve funkci pověstného zjevení. Zde se objeví jako hráč karet ve vlaku. Detailem pikové postupky v jeho ruce se dává divákovi najevo, že má všechny trumfy v ruce. ____ Shadow of a Doubt nemá parametry detektivky také z toho prozaického důvodu, že tu schází zločinec. Strýček Charles je spíše zrcadlovým obrazem jmenovkyně Charlie. Každý z nich se cítí podřízený tomu druhému, čímž vzniká jakási nekonečnost jako mezi dvěma zrcadly, která se v sobě odrážejí. Není bez zajímavosti, že u lotra z thrilleru Lovcova noc, který je Charlesovi typově dosti podobný, se alegorický zápas odráží v nápisech love a hate, které má vytetovány na rukou, tedy v něm samém a jako individuální entita může být a nakonec i je souzen, na rozdíl od nutnosti zabít toho druhého v sobě v případě dvojice Charlie/Charles. Charlie je lepší polovinou Charese a – i když jeho jednání odsuzuje – neumí se od něj odtrhnout. Aby se zbavila zhoubné vazby, musí svoji horší polovinu zničit. Na obětní oltář musíme vždy položit to, co nás k oltáři dovedlo: svobodu a rovnost zajistí jen teror, domnívali se jakobíni; konec třídní společnosti probíhá jen v podobě zostřování třídního boje, tvrdili Stalin a Mao. Znepokojení, které film vyvolává, je způsobeno právě prodloužením stínu vražd na postavu nevinné dospívající dívky. Ta musí nejen uvnitř rodiny, ale i ve svém nitru odhalit tento stín a v procesu zničení dvojníka absorbovat něco z jeho vlastností. A je to nakonec Charlie, která zaviní Charlesovu smrt. Je však zřejmé, že stín s ní zůstává a že jej Hitchcock vtipně rozšířil na celou rodinu. Zcela logicky, protože třebaže své filmy nestavěl na situacích, ale na postavách, herce/lidi nesnášel a měl je výlučně za prostředek a coby člověk, který přišel o panictví údajně až v pětadvaceti a jehož vztah k lidem nebyl nijak přívětivý – není tomu jinak u žádného génia –, přirozeně vykreslil coby abnormální také a spíše středostavovskou biedermeierovskou rodinku a padouchovi porůznu nadržoval, skoro až biblickým apelem na chápání nestvůrnosti jakožto (především) lidského dramatu a výzvou k milosrdenství. Konfrontací negativního hrdiny s morálně či intelektově méněcennými postavami (zvrácení jednorozměrní pokrytci, primitivní či naivní hlupáci ap.) posiluje Hitchcock vazbu diváka s charakterem strýčka Charlese, jehož démonizace je přesto důsledně akcentována v průběhu celého filmu. Často například kouří cigaretu, jejíž dým ho zahaluje a nápadně dosedá na rodinnou idylku Newtonových, ozvěnu jeho mefistofelovského příchodu do města spatřujeme v kouři z lokomotivy a kouř se pak objevuje i u druhého pokusu o vraždu, když se Charlie málem udusí výfukovými plyny v zamčené garáži, avšak tento kouř je také neostrou šedinou mezi černou a bílou, strýcem a neteří. V noir světě žena vystupuje jako materializace toho, že detektiv rezignoval na svou etickou touhu odhalit pravdu – detektiv není ženou (v podobě femme fatale) sveden z cesty, žena spíše ztělesňuje to, že se z této cesty odchýlil. Žena existuje jen jako důsledek neetického rozdělení v muži samém, a nemá tedy svoji vlastní existenci. Hitchcockova rafinovanost, ba až artificiálnost filmové formy, která často reflektuje vlastní strategie, čímž se zásadně vzdaluje od stylizace i realismu filmu noir, a typický humor, oslabující osudový rozměr příběhů o zločincích, způsobuje, že tady je to naopak: žena je reálná maloměšťačka a zločinec animistický duch z jiného světa, který jako by sem vůbec nepatřil, podobně jako Chirurg z Tahle země není pro starý, a není tedy vinný ani provinilý, protože nositelem pekla není ďábel nebo příšery z jiného světa, ale zase jen člověk. () (méně) (více)

movie 

všechny recenze uživatele

Další výborný Hitch o strejdovi Charliem, se kterým všechno není úplně all-right! Joseph Cotten tu předvádí vynikající herecký výkon a poslední desetiminutovka je nezapomenutelná! ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Až na poněkolikáté jsem strýčka Charlieho a spol. plně docenil. Hitchova režie tu na sebe příliš neupozorňuje (což mi jako jeho obdivovateli přijde trochu škoda), ale jinak je to prostě brilantní, do detailu promyšlený biják. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Typický Hitchcock, míněno dobrém slova smyslu. Silná zápletka, precizní provedení, žádná hloubka. Odsýpá to a velmi dobře se na to kouká. A Joseph Cotten je rozhodně jeden z nejméně využitých herců Hollywoodu, protože tuhle roli si "dal" znamenitě... Škoda, měl dostat víc příležitostí. Když vidím prkno-Granta v každém druhém "přeživším" filmu z té doby, je mi smutno... ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Nevím, jestli je to ode mě úplně fér, ale velká část filmů z předšedesátkovské éry mě irituje svým orchestrálním hudebním doprovodem natolik, že prostě nejsem schopna registrovat žádné jiné další kvality. Což je případ i tohoto filmu, kde jsem nebyla schopna jít s postavami ani s ničím. Snad mě jenom trochu pobavila role matky a jak ji strýček Charlie pěkně vyhuboval za důvěřivost. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Já vím, že bych na ten film měl být hodný, protože je to už takový vetchý dědeček a měl bych mít úctu k jeho šedinám, ale když on je to thriller a tam bych se měl - aspoň pokud chci naplnit žánr - cítit napjatý, jenže strýček Charlie je průhledný jako okenní tabule a je na tom zkrátka a dobře znát doba vzniku. Z dnešního pohledu je to strašně předvídatelné, naivní a navíc zatížené balastem dobově vděčných prvků, jako je přemoudřelá dceruška - třetí hvězdičky bych byl ochoten dát, jedině kdyby strýček mordoval právě taková děťátka. Je úsměvné, že současné thrillery o několik tříd lepší mají leckdy menší procentuální podporu než tahle zestárlá klasika. Nebudu k Hitchcockovi servilní a nadělím mu pouhých 40 % celkového dojmu. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Když nevíte co by, obírejte vdovy… Light thriller s rozdanými kartami, kde o nějaké napínavosti nemůže být příliš řeč, neboť než strýček "Merry Widow" Charlie s nenechavými prsty škrtiče přestoupí na druhou kolej, čas se na Hitchovy poměry hodně vleče. Ta holčička-profesůrek v brýlích by si báječně rozuměla s malým Vašíkem Klausů.. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Co to do vás dvou vjelo? Musíte se pořád bavit o vraždění?!“ - „Nemluvíme o vraždění cizích lidí. Herb vymýšlí, jak zabít mě, a já zas jeho.“ Na jedné straně film docela rychle odsýpá, nenudil jsem se u něj. Sem tam se najde i nějaký ten závan napětí, nechybí tu vcelku slušná porce humoru. No a pak je tu velmi charismatický záporák, kterému nelze nefandit…ehm, a v tom je ten problém. Postupně jsem se při sledování dostal do stavu, kdy právě „zlosyn“ byl jedinou postavou, která mě neiritovala. K rozmazleným spratkům a „creepy“ Herbiemu se postupně přidají i další a co hůř, nakonec i krásná Charlie, která je se svým morálním dilematem čím dál víc otravná, a to až tak, že přejete jejímu mužskému jmenovci úspěch. Vůbec je to tu s těmi motivacemi postav dost na štíru (např. „ne-prozření“ matky v taxíku?!). K tomu ten konec…celkově u mě převládají hodně smíšené pocity, ze kterých mi vychází nejistý průměr. „To je spousta peněz.“ - „Dlouho mu nezůstanou. Vláda mu je vezme.“ - „Proti vládě se nesmí mluvit, Rogere!“ ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Byla jsem s údivem zaražena a zároveň překvapena, když jsem v programu zjistila, že film režisérské legendy Alfreda Hitchcocka bude vysílán na stanici Prima Cool. Snímek černobílý, z let čtyřicátých a poměrně v přijatelné vysílací hodině. A na Primě. Nechápala jsem:) Nu což, byla jsem potěšena a večer jsem se tedy pohodlně usadila k obrazovce a nechala se unášet příběhem. Začátek filmu je rozehráván poměrně nenáročně, avšak i přes tento dojem v sobě již dává tušit pomalé, ale znatelně budované napětí, které vyvrcholí závěrem. S příjezdem strýčka Charlieho do Santa Rosy pak začíná ten opravdový thriller, při němž jsem byla velmi napjatá a přinutil mě pocítit i mírné záchvěvy strachu. Výborná kamera, krásná a sympatická Teresa Wright a chladně elegantní Joseph Cotten. A silný hudební doprovod. Napínavý výlet do dávných let v podání mistra Hitchocka. Tehdy to musel být pro obecenstvo hodně silný zážitek. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Na Hitchcocka mi tu chýba viac deja, viac zvratov, viac prekvapení a viac toho, pre čo milujem Psycho alebo Vertigo. V podstate ide o príbeh, ktorý v dnešnej dobe vyvoláva skôr úsmevné úškľabky, no i tak disponuje sympatickými hercami a fajn spracovaním. Hlavná záporná postava strýčka Charlieho drží film nad hladinou a milá je tiež vedľajšia romantická vsuvka so zamilovanou neterou a nedôverčivým detektívom. 70% ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Hitchcock dělá to, co mu jde nejlépe a to je budování dramatických situací. Pod rouškou spíše komických scének ze života obyčejné americké rodiny počátkém 40. let se ukrývá nebezpečné tajemství, podezření, že strýček Charlie je vrah. To není žádný spoiler, divák o tom uvažuje už od prvních minut filmu, napětí pak ale vzniká tím, že jeho jmenovkyně a neteř Charlie postupně odhaluje pravdu, ale divák přitom strýčkovi fandí. Zvláštní, že? Jak se to stalo? Kde se to v divákovi bere, aby fandil zločincům? Každopádně mu jde po krku i tajná policie, takže to strýček nemá jednoduché... Příběh je velmi přímočarý, ale je to tak dobře provedené, že mi ta jasnost zápletky vůbec nevadila. Komické je, že se film v originále jmenuje Stín podezření a český překlad je Ani stín podezření, klasika:) ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Jak Hitchcocka uznávám jako režiséra se smyslem pro využití hudby ve filmu, tady je toho expresivního symfonizmu na komorní příběh až příliš. Jinak je to ovšem brilantní rodinná vztahovka a tak trochu jiný Hitchcock. ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

To jsem se takhle jednou nudila,přepínala jsem kanály a ejhle-černobílý film. Zcela upřímně;nejsem jejich velký fanoušek (I když ty s A.Hepburn stojí za to!)ale tohle mě prostě bavilo.Klidně bych se na to koukla ještě jednou.Hitchcocku,máš moji pozornost.. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Další válečný Hitch, na kterém je snad zajímavé alespoň to, že hlavní hrdinkou je dospívající dívka. Jinak je to velmi slabá variace na Lehárovu Veselou vdovu, kterou si stejně Američané pletou s Herbertovou Princeznou Inkognito. V těchto drobnostech je to sofistikované a samozřejmě zábavné v detailech (tweena si čte Waltera Scotta, zatímco její otec řeší detektivky, a téměř dospělá teena se zas vloupává do knihovny). Ale kdykoli se znovu setkám s Americkým Hitchem, musím si zpravit chuť některým jeho evropským filmem. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Prepracované dialógy, scenár, hitchcockovský svet uzavretej skupinky hrdinov, pre ktorých je okolie akoby křovím, ktoré sem-tam nenápadnými hláškami vstupuje do deja. Dôraz na obraz podporený dialógmi odľahčovanými humorom, rozuzlenie v záverečnej scéne. Dohromady vytvára zážitok, nestrácajúci čaro ani niekoľko desaťročí od vzniku. V pozadí stojí Hitchcockom viackrát rozvíjaná téza, že najhorší zločinci vychádzajú nie z kanálov veľkomesta ale z tepla rodinného krbu. Zaujímavé je rozpracovanie motívov konania ženskej predstaviteľky a jej meniacich (no nie lineárne sa posúvajúcich) sa postojov k mužskej postave. ()

Reklama

Reklama