poster

Boj na nůž

  • anglický

    The Skin Game

Drama

Velká Británie, 1931, 85 min

Předloha:

John Galsworthy (kniha)

Scénář:

Alma Reville

Hudba:

Georges Bizet
  • tomtomtoma
    ****

    Přepsáno v červenci 2018. Boj na nůž (originální titul The Skin Game je přiléhavějším názvem filmu) nezapře svou divadelní předlohu. Autor předlohy John Galsworthy byl třídním renegátem a neváhal své psaní formovat do podoby kritické satiry. Boj na nůž je o morálním pokrytectví elitní vrstvy. Boj na nůž je nemilosrdná srážka zvykové povýšenosti s novým a dravým proudem povýšenosti. Boj na nůž je střet o majetek a mocenské postavení. Boj na nůž je řád světa v lokálním měřítku. Boj na nůž potvrzuje nemožnost třídní a společenské rovnosti. Pokrytectví morální bigotnosti zde dostává nejzuřivější rozměr a kultivované vystupování. Mužskou tváří aristokratické elity je Jack Hillcrist (dobrý C.V. France), ctihodný baron v rozhořčení z mizejících starých dobrých časů společenského uspořádání. Ženskou tváří aristokracie je Ivy Hillcrist (velmi zajímavá Helen Haye), Jackova manželka a nejúskočnější podoba uražené ješitnosti. A opovážlivost proti zavedeným pořádkům musí být exemplárně potrestána a zhanobena. Nejzatvrzelejším protivníkem je továrník Hornblower (dobrý Edmund Gwenn), nově formující se dravá elita, která touží po plnohodnotném společenském přijetí a uznání důležitosti. Povýšenost naráží na povýšenost a boj o postavení slibuje gradaci. Předmětem nechtěného zájmu je Chloe Hornblower (zajímavá Phyllis Konstam), Hornblowerova snacha s nejasnou minulostí. A morální pokrytectví je tísnivou štvanicí proti lidské důstojnosti, cesta na oltář je volná. Důležitou postavou je Dawker (velmi zajímavý Edward Chapman), pravá ruka Ivy Hillcrist. Zlomyslný a úlisný poskok rád rozsévá bolestivé rány lidským duším. Z dalších rolí: mladá a stále dětinská baronova dcera Jill Hillcrist (sympatická Jill Esmond), Chloein nepříčetně hledající manžel Charles Hornblower (John Longden), jeho mladší a smířlivější bratr Rolf (Frank Lawton), staří vděční manželé Jackmanovi (Herbert Ross a Dora Gregory), dražitel strhujícího nepřátelského aukčního soupeření (Ronald Frankau), či hrůzu nahánějící cizinec (R.E. Jeffrey). Boj na nůž je kousavou společenskou satirou, kde nejkritičtější tón směřuje k mravnímu pokrytectví elitních kruhů. Neúprosně jízlivé.(21.8.2009)

  • Martin741
    ****

    Slusny film o rivalite dvoch rodin. Hitchcock nemal rad "tocenie dialogov" /ani ja, preto som dost sprdol precenovany Hateful Eight od Tarantina/. A tu sa keca teda dost. Vyborna je aukcna scena a postupne rastuce napatie medzi dvoma rodinami, ktore vyusti ... ale co budem prezradzat, sak si to pozrite sami : 74 %(20.2.2016)

  • radektejkal
    ***

    Raný Hitchock - a hned jde o kůži (skin game). Velmi zajímavé téma - mocenský boj (o vliv, o místo, a samozřejmě a majetek) daný nástupem dravé buržoasie a postupným vytlačování z pozic kdysi všemocné rodové aristokracie. Na jedné straně deklarované, býť nekalé cíle, na druhé pletichy pod maskou džentlmenství. U Galsworthyho vítězí ještě tradice, ale "zemi bez lesů" vytvořili nejen městští a vesničtí podnikatelé, ale i šlechtici a (jiní) dobrodruzi. Myslím, že pozdější Hitchock by do toho dal víc "psycho".(20.7.2014)

  • Jenni
    ****

    Moc se mi líbí úvodní scéna, která patří Hitchcockovi (nikoli Galsworthymu). Zleva přijíždí Rolf autem, zprava Jill na koni. Jednoduše je zde vyjádřen onen dualismus, který bude v ústředí celé "hry". Souboj modernity, peněz, továren, pil, strojů a hluku na jedné straně proti tradici, půdě, krajině, stromům, zvířatům a tichu. Jill, jejíž rodina je tu od královny Alžběty (I.), se na Rolfa z rodiny novodobých zbohatlíku dívá svrchu a "zaujímá postoj jako vaši". Hitchcock ji vyloženě staví do tohoto postoje, byť je to právě ona, kdo se snaží obě rodiny sjednotit. Ani my nemůžeme být neutrální, Hornblower je představen jako bezohledný muž, který kácí stromy, vyhání staré pachtýře, staví špinavé továrny a nedává pozor na ovečky. Dokonce nevinná věta "slyšel jsem, že budeme mít elektrické osvětlení" působí u Hitchcocka jako součást něčeho zlověstného. Motiv velkého města ohrožujícího nevinnost venkova bude ostatně zopakován v Ani stín podezření. Proto sedí-li Jill na koni a dívá se z této pozice na Rolfa, jsme na její straně i my. Tím spíše, když místo ladného a tichého pohybu koně zaburácí motor auta. Po jejich rozloučení vidíš Jill uprostřed pohádkově rozrostlé aleje, zatímco před domem Hornblowerových jako by tentýž život nikdy nezačal. A Rolfův motor stále hučí. Zvuky jsou v Boji na nůž opravdu podstatné, ale víc proto, že s nimi Hitch dokáže experimentovat - ve vesnici (bečení ovcí, štěkání psa, zvuk klaksonu), při pěkně prolnuté vidině továrny (slova paní Jackmanové nejsou skoro slyšet) či krátce před dražbou, kdy i zakašlání přehlušuje tichý projev. Přijde mi, že sympatie diváků se můžou začít přelévat na stranu Hornblowerových ve chvíli, kdy zjistí, že i Hillcristové vlastní auto. Právě tehdy počíná postava matky rozhrávat svoji "hru". Její manžel je oproti ní nešťastná figurka, sice milovaná dcerou, ale nemocná a zastupovaná ženou. Nikdo mi nevymluví, že jde opět o Hitchcockovo pojetí. Otec Hillcrist se za celý film odváží k jediné akci - vydražit Centry. Jak to dopadne, je celkem jasné. Stejně neplodnou se ukáže i snaha ochránit Chloe (ve filmu pak ještě tragičtěji). Tuto dívku si na druhou stranu zamiluje Hitchcockova kamera a umožní nám poopravit si názor na věc. "Když jsme začali tenhle boj, měli jsme čisté ruce - jsou nyní čisté?" ptá se v úplném závěru Hillcrist. A Galsworthy mottem své hry odpovídá: "Kdo sáhne na smolu, ušpiní se." Hitchcockův film končí zcela osobitě, zrcadlově. Po Jackmanových (o něž mělo celou dobu jít, ale zcela jistě nešlo) vše uzavírají Romeo a Julie kompozičně zajímavým sepětím rukou. Poslední obrázek stromu. Zvuk zvítězil.(20.10.2014)

  • majo25
    ***

    Cesta do pekla je dláždená dobrými úmyslami. Tak končí príbeh tohoto filmu, v ktorom sa stupňujú jak emócie, tak gradácia deja. Hitchcock nepreviedol nič svetoborné, ani osobité, skôr poctivú filmárčinu, ktorá si postupom času získava diváka. Vypichol by som skvelého Edmunda Gwenna v nekompromisnej roli priemyselníka. Škoda blbého českého prekladu názvu, žiadny boj na nože, ale hra na telo.(21.12.2016)

  • - Film vychází z divadelní hry „Skin Game“ Johna Galsworthyho, která byla uvedena v Londýně v roce 1921. (Pavlínka9)

  • - Dvě obrovské dánské dogy, které museli při natáčení projít velkolepým sálem, svými drápy působily při nahrávání zvuku strašný hluk. Aby se tak mohly pohybovat potichu, musely dostat na tlapky malé botičky a na ně pak namalovat drápy. (Pavlínka9)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace