Que Dios nos perdone

La isla Minima bola a je podla mna hodne precenovany film, asi som tam niecomu nepochopil a hodne veci mi uslo. Doteraz nechapem, preco to uzivatelia tak nadhodnocuju. Tuna sa mi ale do ruk dostala perfektna kriminalka, tak kvalitnu reziosersku pracu som uz dlho nevidel odvedenu. Ide o vysetrovanie vrazd v Madride a to je setsakra perfektny namet na film. Obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film. Jak pise Cervanak, jeden policajt koktal, trochu podivin,a le zase kto urcuje pravidla normalnosti - toto je este normalne, vzorne a dokonale a toto uz ne ? Druhy policajt bol o dost agresivnejsi, ale za seba musim napisat, ze som nevidel podoby s Budom z L. A. Konfidensl. Mnohe sceny su putave, kulisy na urovni, dokonca aj v uliciach sa odohravala cast deja. Zaver ma dost prekvapil, dost neocakavana vec. Zas moja milovana europska filmarska tvorba ma presvedcila o svojich kvalitach : 89 % (02.01.2018)

Španělácké počiny jsou většinou dost dobré a ani Que dios nos perdone není výjimkou. Není to totiž vůbec učesané, záběry jsou neotřelé, postavy jsou... kuriózní a vraždy dost humusácké. Máme zde poměrně štědrou stopáž 126 minut, ale troufla bych si říct, že ani jeden záběr není zbytečný. Je to jeden z těch filmů, ze kterých vám není moc dobře po těle, ale o kterých víte, že jsou prostě jedinečné. (24.05.2017)

Na španělských filmech je fajn, že si dovolí věci, které by si Američani z mnoha různých důvodů nedovolili. Třeba udělat dvě hlavní postavy, které divákovi současně jsou i nejsou sympatické. Třeba Alfaro prostě JE agresivní magor. A ten druhý opravdu JE koktavý asociál. Oba by za určitých okolností mohli být snadno na druhé straně zákona. Nahodit do vyšetřování náhodu, ale přitom jí nedat v tom celém žádnou roli. Po dlouhé době to byl krimi film, který mě dokázal překvapovat a bavilo mne ho sledovat od začátku do konce. Pokud mám výhrady, pak jen drobné. Tohle je poctivých 4,5. (30.09.2022)

Zase před sebou máme dvojku nesourodých detektivů, kteří vyšetřují (tentokrát obzvlášť brutální) vraždy. To vše se odehrává v dobových reáliách konzervativní španělské společnosti, která očekává brzký příjezd papeže a ubohé dvojce vyšetřovatelů hází klacky pod nohy. U té dvojky vyšetřovatelů se musím zastavit. Zatímco Javier hraný Robertem Álamem je klasický hromotluk, který má problémy doma a zmlátí vás, když se na něj křivě podíváte, jeho kolega Luis fantasticky hraný pro mě neznámým Antoniem de la Torem je koktající pošuk, který je tak trochu sociopat. Zpočátku nic nenaznačuje, že se před vámi rozehrává nezapomenutelná detektivka a rozkrývání identity nechutného vraha stařenek se občas nehýbe z místa. Jenomže pečlivá režie a pracně budovaná atmosféra diváka brzy začne odměňovat. (09.03.2024)

Trochu se bojím, kam až se budou tyto temné detektivky posouvat, protože brutálně zabíjet mladá děvčata zřejmě nestačí, tak tu, ve snaze šokovat, máme perverta s preferencí na důchodkyně. Nemůžu se zbavit dojmu, že to tvůrcům proteklo mezi prsty. Kvalitní film to je bezesporu a verva s jakou svoje postavy máchá v největším dně zaslouží uznání. Přece jen mi ale vztahy mezi ústřední dvojkou nepřišly přesvědčivě vykreslené a občas je to až trestuhodně zkratkovité či hrající na náhodu. (27.05.2019)