Temná stránka lodní dopravy

Velmi informativní dokument. Mé postřehy: 1. Elektromobily prosazované v EU životnímu prostředí nijak zásadně nepomohou. Pohon lodí a letadel na baterky, který by byl ekologicky vzato více žádoucí, není myslitelný. 2. Věřím, že příroda si se znečišťováním poradí sama. Nebude-li to možné jinak, odstraní živočišný druh, který ji tímto způsobem likviduje. 3. Proč je kokain v Evropě tak drahý, když se sem pašuje po celých kontejnerech? (01.04.2024)

Skutečně komplexní dokument, který poukazuje na dopravu, o které se zatím málo mluvilo. Globalizace přinesla levnější dopravu (nebo spíš naopak?) a tedy i zboží , jenže jde o příklad typických externalit, které nikdo doce ny výrobků nezapočítává. Film tak sleduje kupčení s vlajkami (tedy vlastně jurisdikcí, podle které se loď musí chovat), lidmi, ekologické škody směrem do vzduchu i oceánu a zdravotní dopady přětížených přístavů. Řešení je naznačeno, ale je velmi složité a zdlouhavé. V tomto ohledu je vize pro Zemi a tedy i lidstvo neradostná. (11.03.2017)

Komplexní dokument o "zákulisí" světového obchodu, přes které ovšem propluje téměř 90 % všeho, co se na naší planetě vyrobí. Obchodování s vlajkami, přetahování přes životnost lodí a používání "odpadu" místo paliva, s čímž souvisí i totální neekologičnost přepravy (přesto se politici raději pokrytecky orientují na restrikci emisí automobilů), magnáti, kteří obcházejí systém, dopady na přírodu - to vše se zde probírá. Dokument i na rozdíl od většiny ostatních nastiňuje řešení, které ovšem opravdu není jednoduché, protože by se muselo sáhnout do zisků právě těchto magnátů, a to, jak můžeme tušit, by se neobešlo bez výhrůžek či rovnou zvýšení cen přepravy a celosvětových inflačních tlaků. Nelehký úkol. (20.11.2018)

Kvalitní dokument, kde zazní řada důležitých, zajímavých a vesměs nemilých informací a souvislostí ohledně zbytečného masivního znečišťování oceánu i ovzduší bandou nenažraných a nezodpovědných velkopodnikatelů, kteří si pro sebe vesele ohýbají pravidla a doplácíme na to všichni. Jestli někdo hlásá, že za to jako konzumenti můžeme sami, nesouhlasím. A nemíním si na oblečení v obchodech číst štítky na tričkách, aby se ujistil, že zboží desetkrát neobjelo zeměkouli a eventuelně ho mohl s dobrým pocitem bojkotovat - na to nemám čas ani chuť a takové zboží by tam vůbec nemělo být. Tohle se snad má regulovat shora, ne zespoda, proboha. (19.05.2020)

Takže. Dokumentární žánr má přinášet hlavně fakta. Informativní kapacita tohoto snímku je při dané stopáži mimořádná. Film se s daty neopakuje. A navíc je zajímavě strukturuje. Hovoří o ekonomice, o systematickém tajemství businessu a jeho projevech v mezinárodní dělbě práce i společenském algoritmu redistribuce, ale také zmiňuje problém zužujících se akustických biotopů keporkaka (o 90 %; 1/3 kytovců utrpěla nezvratné poškození sluchu), statistiku havárií a podmínky námořníků, které v lecčem připomínají jakýsi klášter na moři. Obchodní přístavy se v přímé úměře k rostoucí potřebné rozloze vzdalují z dohledu obytných zón, takže jsou čím dál méně přítomny ve vědomí lidí právě vlivem rostoucího reálného významu. Loď s nižším objemem paliva nabírá mořskou vodu (včetně vší vstřebatelné fauny a flory) kvůli nutnosti vyrovnat tlak váhy nad hladinou stabilizující vahou pod hladinou, tu pak samozřejmě při tankování zase vypouští, a protože je mezi přístavy běžně vzdálenost i tisíců námořních mil, má to za následek umělou migraci (invazivních) druhů po planetě, které jsou tím vyňaty z prostředí přirozené konkurence a přeneseny do na ně nepřipravených teritorií (bez odpovídajícího predátora). A pokud jde o pohon, jsou přepravní lodě designovány jako „všežravci“, jejichž poměr tuhých látek při spalování odpovídá cca hodnotě 3x10^3 ppm, přičemž motorová vozidla v EU musejí spalovat méně než 15 ppm, tedy pro stejný objem paliva ani ne dvousetinu. Z celkových 60 tisíc přepravních lodí pouhých 20 největších vyprodukuje víc oxidu síry než miliarda aut. Autoři a přispěvatelé přitom nepopírají celkovou efektivitu lodní přepravy proti ostatním variantám, jen artikulují více než legitimní nárok povolat ke zodpovědnosti ty, kteří v tomto sektoru vydělávají a přirozeně preferují svoje zisky na úkor kontextu. Takoví kapitalisté se nám šeredně nevyplácí, protože kdyby tatáž přeprava byla přísně a jednotně regulována, což si v komerčně partikulárním světě lze sotva představit, – tak by nejen údržba lodí, jejich energetika a personalistika, ale i sama globální dělba práce a suma externalit (cesta věnovaná výrobě saka může představovat až 48 000 km), stejně jako nadekretovaná detailnost informace, byly mnohem úžeji spjaty s hlediskem veřejného zájmu a nemusely strádat ve prospěch nějakého obskurního debila. Ale ujetý není on. On jedná v souladu se svým zájmem. Ujetý je pravicový volič (což se skoro rovná člověku) a ujetá je liberální demokracie, která má takové příšerné konsekvence. (24.12.2020)