Reklama

Reklama

Zahradnictví: Rodinný přítel

  • Česko Zahradnictví: Tři sestry (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Rodinný přítel je melodrama odehrávající se ve 40. letech za německé okupace. Tři mladé ženy a dvě děti čekají na návrat svých vězněných mužů a otců. Válkou vynucenému rodinnému společenství obětavě pomáhá rodinný přítel a lékař Jiří. Film je příběhem lásky, která nesměla být naplněna, vypráví o věrnosti, touze, vině a lásce, o odchodech a návratech, o rodině, rodičích a dětech. Jde o rodinný portrét viděný pohledem žen, které osud svedl dohromady. (CinemArt)

(více)

Recenze (250)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Zahradnictvi: Rodinny pritel je tak ojedinelym zpusobem podivne dilo, ze me otevrene provokuje k uvaham, jaka presne koncepce za nim stala ci stat mela. Je to okazale nejednotny film, sveho druhu film paradoxu: dramatickych, rytmickych, inscenacnich, motivickych, stylistickych atd. Jako by byl tvoren radou do sebe se vlamujicich odlisnych filmu stejneho nametu, pricemz vicemene vse je v nem nejakym zpusobem podkopavano necim jinym, zadny vzorec neni doveden do konce, velke pribehy nejsou dopovidany, male pribehy se objevuji a bez dalsi kontextualizace mizi - a ja nejsem s to odhadnout, nakolik je to umelecky experiment a nakolik umelecke selhani. Neni to srandovne nabubrele dilo jako Krev zmizeleho a v leccem je mi svou necitelnosti mnohem sympatictejsi nez vetsina dalsich filmu Hrebejka a Jarchovskeho, jen ho zatim nedokazu uchopit a jako system vysvetlit. Ale je to pouze prvni epizoda, mozna se zdanlive nesystemove rysy odhali s dalsimi dvema dily. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Vážím si pozvání Cinemartu na slavnostní premiéru, ale to bohužel ještě nedává automaticky pět hvězdiček. Četl jsem, co film znamená pro pana Petra Jarkovského i Honzu Hřebejka, ale i když bych rád, nemůžu jinak. Zhruba první hodinu jsem absolutně netušil, která bije, která postava patří ke které, proč postavy z první scény zmizeli z děje, atd. Proč se ve filmu nic neděje nebo o co v něm vlastně jde ? Pak, když jsem si vysloveně přetrpěl první hodinu sice začne svítat, ale zase ty dialogy...Fakt chtejí ženy bejt zbouchnutý v době kdy si myslí že nepřežijou ?? (viz postelový dialog).Mimochodem ta scéna je jinak skvěla zahraná, Anička je výborná, ale tohle ?, Pak střih a projíždí se rusák na koni v domě na samotě u města ??? No nechci se v tom radši moc pitvat, ale nudilo mně to. V podstatě se jedná o dialogovou interiérovku s naprosto brutálním střihem, kde vyčnívají kvalitní práce, tu interiéry, tu herecké výkony (Aňi a David Novotný ) i když Ondra Sokol a herec.... fakt sorry jako. Zkrátka to nejnudnější, co jsem od mého oblíbeného dua Hřebejk - Jarkovský viděl. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nechci být nevděčný. Opravdu si hodně vážím toho, že mě Cinemart pozval na předpremiéru do Lucerny. Také jsem přijal s nadšením, i když Lucernu nemám za rohem. Těšil jsem se totiž na nový český film, protože český film obecně mám hodně rád. Jaké ale bylo moje zděšení, když po první scéně se Sparťanem Novotným přišlo scénáristické spražení v podobě nelogického seznámení se třemi sestrami, které na první pohled s Novotného Zahradnictvím nemají nic společného. Vnímal jsem to tak, protože druhá scéna trvala snad půl hodiny a já během toho vůbec nechápal, kam film směřuje a co je vlastně ten příběh. Scénář mě v tomto případě opravdu hrozně zklamal. Až po hodině jsem zjistil, že příběh je daleko jednodušší, než na první pohled vypadá. A jak je jednoduchý příběh, tak si film zjednodušuje i samotnou atmosféru. Tíživost tehdejší doby film neukazuje vůbec. Například z kraje vůbec nevysvětluje, proč Finger s Macháčkem skončí ve vězení. Jasně, má to nějakou spojitost s odbojem...ale jakou? Naopak mě sejme neuvěřitelně afektovaná Sabina Remundová, která rozjíždí nejchytřejší tetku z města, kterou jí sice nemám za zlé, ale do filmu mi vůbec nesedí. Stejně tak, jako samotný Ondra Sokol, který, na to, jak velkou roli měl, příliš vážnosti nepobral a tak jak se jeho role prolíná životem, tak se s ní nakonec rozloučíme na konci filmu. Naprosto bez emocí. Film mi nakonec přišel prázdný stejně jako exteriéry filmu, které díky kameře působí sice suprově, ale neuvěřitelně uměle. Kde se jako sakra vzal ten funkcionalistický barák uprostřed polí? No nevím...člověk se těší a nakonec přijde solidní zklamání. Alespoň to zachraňovaly ty suprové dětské role, které film zjemňovaly svým neotřelým humorem nebo tři sestry, které herecky byly standardně dobré. Když už nic jiného, tak alespoň to mi udělalo radost. Kéž by zbylé dva díly byly o poznání lepší. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Vypelichané melodrama s amputovanou hlavou. Deset minut jsem smál představě Ondřeje Sokola o charakterním herectví, zbytek nesoudné stopáže meditoval o tom, jak může v roce 2017 udělat kdysi soudné tvůrčí duo něco tak chatrného. Takže: za prvních 10 minut se stane cca pětinásobek toho, co ve zbytku filmu. Hodinu a půl sledujeme bezkrevnou čechovovskou variaci, z níž protektorátní všednost vyznívá jako trýznivá nuda, kterou zpestří jen nechtěně pedofilní etudy strýčka Jiřího a momenty, kdy si Sokol a Geislerová v duchu šestákových čtení pro paní a dívky sdělují, že k sobě asi cítí něco náklonnost a že to teda asi nebude tím, že pan Jiří jest věrný rodinný přítel. Neděj některých rodinných seancí pro jistotu opakuje i voiceover. Cudný ráz jednoho domu se třemi sestrami naruší vpád Sabiny Remundové, který byl původně nejspíš zamýšlen pro nerealizovaný film Slunce, seno, protektorát. Když už se zdá, že budeme 130 minut sledovat jen ketaminové rodinné sedánky s příšerně prkennými promluvami, udeří velké drama, protože se vrátí někdo, koho postavy nečekají, ale čeká ho divák, protože nejspíš ví, že je to jako ten "Kodet z Pelíšků, ale mladej". Hrozící drama ovšem Jarchovský zdárně zažehná tím, že jednu z postav nechá umřít na tyfus, což nám jiná postava sdělí krásným voiceoverem, v němž slovesa končí na libé archaické -ti. Tahle zborcená struktura se spoustou nedějových míst svádí ke spekulacím, že se Hřebejk režijně pokouší o artové kouzlo všednosti, jaké známe třeba z filmů Hirokazu Koreedy. Jeho režijní vedení je nicméně totálně mrtvičné a ne, insitní motivy draného peří a občas rozklepané snímání z ruky nepokládám za režijní koncepci. Když už se zdá, že válka, která subjektivně trvá 30 let, konečně končí a film s ní, připomene nám potitulková scéna, že jsou tu stále dilemata, které musí řešit zbytek trilogie. Rodinné kroniky nám mají připomínat tíhu plynoucího času. Zahradnictví nám připomíná, že není nic horšího, než když místo času filmového pocítí divák existenční tíhu své prdele na sedačce kina. Pro mě je tohle nové dno tvůrčí dvojky, která kdysi podobný žánr uměla udělat s lehkostí a humorem. [ano, řemeslně je to samozřejmě v pořádku a za prvních snesitepných 15 minut přiznávám tu původně odepřenou jednu hvězdu, jsem, podobně jako Ondra Sokol, "dobrý člověk"] ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Dramaturgie. Nic jiného v tom není. Hřebejk/Jarchovský jsou tak do sebe zahledění a sehraní, že nedokážou od svého díla udělat ani krok a nevidí absurdně zjevné chyby. Film je emocionálně nečitelný, zmatečný, doslovný a přitom nejasný ve svém sdělení. Jde o chyby tak brutálně začátečnické! Čtyřicet minut rozbalování dárků! Jo a je tam pořád tma! Proč je tam pořád tma? ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Nechte mě hádat. Jarchovský dělal na scénáři 20 let. Hřebejk už ztratil i poslední zbytky soudnosti, když s tím šel do kina. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Je možné, že Zahradnictví: Rodinný přítel by nemělo být hodnoceno samostatně, ale pouze po zhlédnutí celé trilogie. Jelikož si nicméně na pokračování ještě několik měsíců počkáme, musím pouze poznamenat, že první díl je tak zapomenutelný a nevýrazný, že za měsíc budu mít problém vyjmenovat jedinou scénu, která mi utkvěla v paměti. Je to zkrátka jen takový dlouhý prolog k něčemu dalšímu, jehož nevýjimečnost podtrhávají i zbytečné natahované scény (Vánoce) a vyumělkované, nepřirozeně působící dialogy a monology (nevěra). ()

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Vlastně mě jenom zajímalo, jak se s, podle všeho nevděčnými, rolemi ve "velkolepé" trilogii Zahradnictví popasovalo několikero českých herců, které mám docela rád (hlavně tedy první dva ve výčtu obsazení). Po shlédnutí to ve mně nenechalo takřka žádné extra pocity a vlastně jsem rád, že jsem si na vlastní kůži ověřil, jak už nyní dokáže být duo Hřebejk/Jarchovský naprosto sterilní ukázka úpadku české kinematografie, tedy z pohledu toho, že už se jejich filmům vyhnu, ne že bych kvůli tomu měl nějakou škodolibou radost. Silně přemýšlím, že vynechám dvojku a kouknu jenom na Nápadníka, jelikož mám fakt rád Annu Fialovou a ušetřím si tak dvě hodiny, které mohu zaplnit něčím příjemnějším, nejlépe jiným filmem. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

(2x) Hodně dlouho jsem přemýšlela, jak si Rodinného přítele užiju. Minula jsem předpremiéru na Finále, minula jsem i autogramiádu knižní trilogie v Praze, říkala jsem si tedy, že nemá smysl nic uspěchat. Na poslední filmy s Geislerkou jsem se víc soustředila, protože pauza mezi Pohádkářem a Polednicí byla zkrátka příliš dlouhá (celých 16 měsíců!), naštěstí Anthropoid a Pohádky pro Emu přišly v rychlém sledu za sebou. A se Zahradnictvím budeme trávit celý rok, to je jisté. V nečekanou chvíli nicméně přišla pozvánka do Lucerny a bylo rozhodnuto. V žádném jiném kině totiž Rodinný přítel tak nevynikne. Melancholické válečné melodrama přináší jakoby sled povědomých scén, avšak to jen proto, že kolektivní paměť si uchovává podobné rodinné příběhy v každém z nás. Nádherná rezervovaná romance náleží Geislerce, která herecky velmi převyšuje svého partnera Sokola (zkušenosti obou jsou nesrovnatelné a současný zájem o Sokola je stejně pomíjivý, jaký byl kdysi o Strnada, když Kinorevue řešila nikoli jeho herectví, ale zda mu více sedí knír či hladce oholená tvář). Je radostí sledovat Aňu v dalším válečném příběhu, který jí přinesl hrdinku elegantně prožívající celou řadu emocionálních otřesů. Nikoli nezáměrně již trailer upomínal výběrem hudby na Želary, v nichž Aňa poprvé dozrála. Z dalších hereckých kreací bych pominula tradičně slabé a stále se opakující výkony Míčové a Melíškové, naštěstí vyrovnané intuitivními miniaturami Krobotové a Remundové. Dětské role jsou samozřejmě roztomilé. Nicméně v celkovém hodnocení jsem reservovaná, protože očekávám, že celá rodinná freska se propojí s Pelíšky až na konci roku po dvou dalších premiérách a já zatím vím jen tolik, že se těším. ___ A skutečně, po opakovaném shlédnutí a po doplnění Dezertérem jsem s konceptem Zahradnictví velmi spokojená. Neb ono i to žánrové rozlišení má smysl - protektorát je vyprávěn jako melodrama (Hřebejk si je velice dobře vědom nostalgické hodnoty, stejně jako tehdejší kvalitní kinematografii ve stylu J. A. Holmana), poúnorový přelom jako mrazivé drama (komentáře netřeba) a tání bude komedie (předpokládám, že pak teprve se linka protne s náladou Pelíšků). A takové to zkrátka bylo čili zrcadlit žánrem tep dějin, to mohu jedině vítat. A také vítám. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Velmi zvláštně pojatý film, který je v mnohém ohledu rozporuplný. Válka a situace rodiny, kde v rámci široké rodiny (dva bratři a švagr), jsou tři jedinci zavřeni pro spolupráci s odbojem, je podaná v podstatě jako úsměvná selanka. Rodinné ženy žijí ve dvou luxusních výstavních vilách, nedostatek potravin je demonstrován tím, že v polévce k Štědrovečerní večeři je místo ryby svítek, a po válce nemlich tak, selanka s ruskými vojáky před domem, kdy se jeden projede vilou na koni a bez dalších souvislostí odjede a nic. I tak, moje největší výhrada spočívá v tom, že vychvalovaná Geislerová je pro mě naprosto nezajímavá a naprosto předvídatelná, jak se zatváří v příští chvíli vím o vteřinu dřív, než ten ksicht udělá, naopak, zajímavý mi ve své roli přišel Ondřej Sokol. Zábavný strýček, který by opravdu mohl v dobách těžkých těšit děti i jejich rodiče. Velmi zajímavé a odvážné bylo použití dlouhého prologu s konspiračním námětem, jehož protagonisté se objeví znovu až asi po hodině filmu. Souvislost je samozřejmě zřejmá (pokud člověk tedy není hluchý, debil, nebo hluchý debil), ale pořád je takový postup nezvyklý. Místní kritiku zrovna tohoto nechápu tam, kde si lidé s oblibou leští intelektuální ego u příběhů nelineárních, roztříštěných a v takovém postupu samotném spatřují filosofický přesah. Hodnotit si zatím netroufám, myslím, na to bude času dost, až uvidím všechny tři díly, kdy nedořečené do sebe (doufám) zapadne, pokud ne, přikloním se k hodnocení nižšímu, než o jakém uvažuji nyní s příslibem věcí budoucích. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Co k tomu napsat? Rozjezd filmové trilogie je přinejmenším rozpačitý. Něco je rozvyprávěno, ale nedovyprávěno, a obávám se, že se k tomu už ani nevrátíme, linie se objeví a zase zmizí, postavy se přetahují o to, která je víc nesympatická, se sestrami se ani moc neseznámíme, vztahy a situace jsou umělé, emoce chybí úplně. A nejedna scéna vypadá, že se odehrává na divadelních prknech. Po šesti letech od zatýkání manželů gestapem lékař a „rodinný přítěl“ hodí oko na Aničku Geislerovou (jako jedna z mála si zaslouží uznání), aby divák pochopil, že nějaká náklonnost mezi nimi je. První díl trilogie chce být rodinným dramatem, jenže mu chybí pořádný příběh, pořádné dialogy, dynamika, konflikt, tempo. Po slušném startu (zatýkání atp.) se ovšem desítky minut nic neděje, vše je natahované běda, plné prkenných promluv. Pak přijde předlouhá scéna o podříznutí husy nebo chlapík, co se projíždí po domě na koni. A já začínám kroutit hlavou. Jsme také svědky, kdy zaznívá (v dopise) archaická čeština, ale postavy mluví prakticky současnou mluvou. Sabina Remundová je sice agresivně otravná, na děj nemá žádný dopad, ale alespoň je nějaká. Což se nedá říct o Sokolovi, který jako dramatický herec absolutně selhává. Zájem o něj coby herce prostě dlouhodobě nechápu. Vedle sester hlavní postava, jeho rozloučení je přitom naprosto odfláknuté, absolutně bez emocí. Dvojice Hřebejk – Jarchovský trpí nespornou nevyvážeností své tvorby, nedokážu pochopit, že jednou dokonale potěší (Učitelka, Nevinnost – a to nepočítám ranou tvorbu), jindy šlápnou totálně vedle (Zakázané uvolnění, Svatá čtveřice – ač tady je v tom Jarchovský nevinně). Palec dolů. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Spíše než na klasickou filmovou trilogii to se Zahradnictvím vypadá na filmový seriál. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč by Hřebejk s Jarchovským v tomto filmu představovali takovou spoustu postav, které nakonec děj nejen že nijak neovlivní, ale klidně z něj zmizí a ničemu to nevadí. Snad na ně dojde příště. Jinak se mi Rodinný přítel ovšem líbil a obzvlášť Martin Finger v něm potvrdil, jak skvělý herec je. Aně Geislerové to s Ondřejem Sokolem pěkně šlo a proti dlouhé vánoční scéně nemám vůbec nic, protože působila pěkně autenticky a dýchala z ní ta atmosféra, jaká z ní snad dýchat měla. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Na Zahradnictví jsem byla hodně zvědavá, když přišlo pozvání na premiéru do pražské Lucerny, nemohla jsem odolat. Nic mě nemohlo naladit lépe, než procházka rodným městem a zdobný interiér kina. U příběhu jsem od počátku vnímala atmosféru příběhu dokreslenou zdařilou kamerou. Nevadilo mi pomalé tempo příběhu, které přesně zapadalo do doby, ve které se děj odehrával. Ani jistá dávka stylizace a způsob herectví podtrhující dojemnou složku příběhu nepůsobili rušivě. Záměrem autorů bylo vytvořit navazující trilogii v odlišných žánrech s posuny v čase, ale zároveň samostatné filmy. To první zatím nemohu posoudit, ale to druhé se určitě podařilo. Ocenila jsem míru humorných a dramatických prvků. Oboje bylo vyváženo, tak, aby nebyla narušená hlavní linie melodramatu. (1. 5. 2017) S odstupem času po roce a čvrt 2. 9. 2018: Skoro se mi zdá, že jsem loni v květnu viděla jiný film. Je patrné, že jsem byla hodně pozitivně naladěná ... Filmové zpracování vlastních vzpomínek je vždycky ošidné. Pokud se chtějí tvůrci přesně držet předlohy, může nastat okamžik, kdy to chce dramaturgický zásah, ale je striktně odmítnut, protože "tak to prostě tehdy nebylo ..." Rodinný přítel vyznívá sice sladce ale hodně ploše. Postava Jiřího je značně zidealizovaná, je prostě jenom hodný a milý, chybí mu plastičnost. Jakoby byl celý děj podmíněn jen tomu, ukázat, jaký je chlapík. Příliš se nepovedly ani dialogy, jakoby je herci četli a nešly přímo z nich. Hodně atmosféry, málo rozvinutá dramatická složka. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Vo finále sa mohlo (a malo) ísť viac nadoraz, ale inak spokojnosť. Silný domáci nadpriemer a veľmi pekný (ale jednoznačne najslabší) štart trilógie.7/10 ()

Nikon

všechny recenze uživatele

Jak to tak pročítám, tak nová finta českých tvůrců je, pozvat na premiéru uživatele CSFD, aby se zpočátku zvedlo hodnocení. . . Ještě že jsou někteří upřímní a koupit se nedali :) ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Já teda nechci nikomu kecat do práce, ale nezapomněl to někdo správně seřadit? Připadal jsem si jako v pomocné škole scén, kde si každá scéna dělala co chtěla, kdy chtěla a ještě byla zhruba třikrát delší než představa žen o ideální předehře. Jestli tady polovička komentářů začíná větou "děkuju Cinemartu za pozvání na premiéru", pak já bych Cinemartu rád poděkoval za to, že mě ignoroval. Spící Pepinec na slavnostní projekci by asi tu správnou reklamu nedělal, i když je to právě touha usnout jakožto jediná emoce, kterou film probouzí. Právě proto jsem šel včera do kina a ne na ČVUT, protože samotná technická dokonalost je zábavná asi jako předehra bez dohry. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Film je značně zmatený, principiálně se jedná toliko o neustále znázorňované nenaplnění lásky po čas války, tedy téma neoriginální a nudné. Sokol zapomněl, že nesekunduje Kohákovi a Ledeckému v Tvoje tvář a hraje si na herce byť je jen moderátor točící se trochu kolem divadla. Jak by se dalo čekat, Němci jsou zlí a Gestapo obzvláště, i zde Hřebejk nevybočuje z nudy a šedi. Natočit film o hodném gestapákovi z Pečkárny ho ale jaksi netáhne... Ve filmu zase máme vánoce, stejně jako v Pelíškách i zde při nich rodina řeší své nudné obyčejné starosti svátečních dnů jako třeba že taťka hnije zavřený kdo ví kde a zda se vůbec vrátí. Velmi mi vadilo, že děti jsou vyzvány rodiči po konci filmového náletu jít ven sbírat ,,stříbro'' aniž by kdokoliv vysvětlil, že to byly tenké aluminiové lehké pásky , které na německých radarech díky větru a rozhozu před hlavní bombardovací sestavou udělaly zmatek v podobě stovek bodů. Němci zmatení falešnými odrazy tak posílali stíhače často do sektorů, kde nebyl jediný spojenecký letoun což zvyšovalo šance spojeneckých bombardovacích osádek na bezpečný návrat. Já to třeba vím, ale ta sličná slečna co vedle mne seděla to nevěla a kazilo jí to film! Pak tam také hraje plno zbytečných postav, k čemu byl dobrý ke konci ten ruský voják odkudsi z Uzbekistánu, že jej musela kamera 2x zabrat? Aňa je sice furt hezká, ale hraje stále stejně a chtělo by jí to pomalu nahradit někým mladším, třeba ze seriálu Ulice, kde je teď spousta mladých, hezkých a talentovaných hereček. A mohu pokračovat... U jednoho z kaktusů jsem si všiml, že Novotný ve skleníku buď neuměl text, nebo to měl ve scénáři blbě, ale ukazovaný exemlář kaktusu nebyl žádný jediný exemplář svého druhu od Fryče, ale obyčejný a běžný opuntia ficus indica... A ten květ z krepáku? Ten musel poznat nejeden divák, navíc to provedení! Kdejaká dcerka majitele střelnice natočí na špejli po slepu lepčí! Zkrátka dobře todlecto se nepovedlo a právem to má v době psaní tohoto komentu horší hodnocení než Troškova( také trilogie) Slunce seno... A jak to, že i když sou to Pelíšky z války tam nehraje táta Donutila a Polívky? Další pokračování tudíž snad ani nechci vidět ! Navíc takhle v závěru odstřelit hlavního klaďase! Hamba! Tak, teď už jsem film snad dehonestoval dost abych zapadl mezi místní kritiky slavného dua a kdo chce vědět víc, pojďte ke mně nenápadně blíž, ale psssssst! Nenápadně a bez prudkých pohybů!!! --------- Jaké to bylo opravdu? Bez ironie? Byl to nádherný film! Hřebejk opět prokazuje, že je ve skvělé formě. Tato mala velká dramata mu skvěle jdou. Když jsem koukal na závěrečné titulky uvědomil jsem si jak v tom prvním filmu, který mohl být sám o sobě plnohodnotným filmem - vlastně málo herců hrálo. Všichni byli úžasní a to i dětští herci. Opravdu nemám k nikomu výhrad. Skvělá byla i celá ta čtyřicátá léta z jejichž ztvárnění jsem byl paf. Ačkoliv je film čistokrevné drama, tvůrčí duo jej čas od času koření laskavým a hlavně vtipným lidským humorem a fungovalo to skvěle. Sám jsem se divil, že se i ve vyhrocených scénách kino občas smálo upřímným smíchem, ke kterému nás nikdo nenutil a který z nás volně prýštil. Nelze opomenout ani parádní hudbu, která filmu dodala další rozměr. Nádherný zážitek a já tímto děkuji CSFD a CinemArtu, že jsem měl možnost být dnes v Lucerně na premiéře filmu a zatleskat všem, kteří mají na tomto kumštu podíl a kteří se nám v plné sestavě co do štábu, produkce i herců přišli na závěr ukázat do záře reflektorů. Český film žije a díky Hřebejkovi má světovou úroveň!!! 5 kaktusů ! * * * * * () (méně) (více)

HAL 

všechny recenze uživatele

Technicky bez velkých průserů, takže na české poměry vlastně nadprůměr, ale hlavně je to intenzivní nuda - u těch nekonečných scének z obyčejného života plných dialogů o hovně jsem až doufal, ať na plac vtrhne Tarantino, a zakončí to svou typickou pointou kde všichni brutálně pomřou. Nestane se tak, unyle to plyne přes dvě prozívané hodiny až do nijakého konce. Přitom škoda, ta povídka má dobrý potenciál na docela zajímavý čtyřicetiminutový film, takže velká chyba že tu trilogii točí opravdu jako "trilogii" a ne jako jeden povídkový film. 5/10 ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Prequel (trilogie) k Pelíškům je vlastně pojetím svému divácky oblíbenému bratříčkovi značně vzdálen. Je to sice pořád retro s příslušnou dobovou výpravou, ale odlišnost je nezměrná. Tahle první část, která "Pelíškům"časově předchází, si nikdy takovou diváckou oblibu nezíská, přesto není zavrženíhodná, jak to udělali nerudní kritici. Nikdo zde nehláškuje, o Vánocích neměří medvěda a nerozbíjejí se "nerozbitné" sklenice. Vánoční pasáž se zde sice také vyskytuje, po humoru v ní i mimo tento úsek se však slehla zem. Přesto sledujeme osudy klíčové "pelíškovské" postavy - Jindřicha Krause, ano, toho Krause, kterého původně ztvárnil Jiří Kodet, nyní jeho mladší verzi ztvárnil Martin Finger. Ten je zde hodný, klidný, milý, jak se z něj stal nesnesitelný cholerik a co jeho dcera Jindra, poučujícího jej o rozdílech mezi nokem a knedlíkem, to zde není. Předpokládám, že jen prozatím. Dceru zde ale má, šestiletou Danušku. A má zde i manželku Vilmu (Aňa Geislerová), jen mu do zelí leze fešácký doktůrek Jirka Erben (Ondřej Sokol). Film je to v podstatě neradostný a zasmušilý. Není se co divit. Třem manželkám gestapo odvede hned zkraje na dlouhých šest let jejich manžele, tudíž není mnoho důvodů k radosti. Dostaví se sexuální vyprahlost. Jedna z manželek až tak nestrádá, Vilmy se nezištně ujme již zmíněný doktůrek, který to umí s ní i její dcerou, a vydatně jim pomáhá v těžkých dobách. Usuzuji, že, až na polibek, mezi nimi k ničemu sexuálnímu nedošlo, neb si celou dobu horentně vykali a udrželi si ctnostný i cudný odstup. A když už manžel Jindra Kraus zdánlivě nevydržel vyslýchání nacistů a přichází smutná zpráva o jeho úmrtí, znenadání na konci války prodělá zmrtvýchvstání, a zvlhlá Vilma musí měřit místo medvěda jejich pyje, aby v budoucnu nelitovala. V první řadě film nemá hereckého tahouna. Postav je zde sice nemálo, zorientovat se v nich dá ještě větší práci, jenže žádná z nich není tak výrazně podána, aby diváka na dvě hodiny, co film trvá, dostatečně zabavila. Některé postavy nejsou pro děj důležité, na jiné postavy přijde řada až teprve v druhém dílu nazvaném Dezertér, třeba Jiří Macháček. Děj už se ale určitě posune dál, směrem do poválečných let. V druhé řadě je film více či méně unylý, občas se i líně vleče. Zabývá se a zdržuje se málo podstatnými úseky, k čemu dlouhá vánoční pasáž, kde se nic extra nestane. V závěru mně zase přišel film maličko uspěchaný, jedna z postav z ústředního trojlístku zemře, její smrt je zde vylíčena jen slovně. Můžu ovšem prohlásit, že konečně mně nějaký film Jana Hřebejka po delší době dával smysl. Nedostal od svého souputníka Petra Jarchovského super scénář, ale k mé radosti natočil příjemné komorní melodrama s citlivým rozměrem, kterému sice více prospěje tv formát než kino, ovšem dalo se na to dívat se zájmem, dokonce mě zajímá, co se bude dít v Dezertérovi a Nápadníkovi, tedy v druhé a závěrečné části trilogie, kde se jistě mnohé objasní. Neškodila by větší kompaktnost a hutnost děje, i větší kompatibilita s "Pelíšky". 6/10 () (méně) (více)

Související novinky

Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST

Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST

13.07.2017

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 13. do 19. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Filmový festival Finále Plzeň oslaví třicetiny

Filmový festival Finále Plzeň oslaví třicetiny

14.04.2017

Jubilejní třicátý ročník filmového festivalu Finále Plzeň se uskuteční v termínu od 20. do 26. dubna 2017. Hlavním pilířem největší přehlídky českých a slovenských filmů bude i letos soutěž… (více)

PF 2017

PF 2017

31.12.2016

Zažili jsme i lepší roky než 2016. Nejen co do počtu ztráty lidí, kteří přinesli světu něco hezké a hodnotné, či do počtu překvapivých a znejisťujících politických událostí. On ten rok s šestkou na… (více)

Reklama

Reklama