Heaven Sent
Recenze (2)
Režijní debut, který ukazuje Wisáma Šarafa jako vyzrálého umělce, ale ne moc zkušeného filmaře - film je spíš sbírka skic, než suverénní filmové dílo. Chybějící rytmus i zápletka jsou sice zcela v intenci sdělení, ale diváka v kinosále docela otráví. Film má smysl vidět hlavne v případě, že člověk zná libanonské reálie, jinak ale i tak pobaví povedenou společenskou satirou (popová stár v politice, senilní otec, bazooka darovaná jako poděkování, Mein Kampf jako bezva četba...). Humor založený na opakování a řetězících se groteskních situacích odráží poválečnou realitu země: přetrvávající násilí, amnézii, nehybnost, lhostejnost mezi lidmi a absurditu života v zemi, která se skoro stala synonymem konfliktu. Ten se tady ukazuje vlastně jako chronický a jako neodmyslitelná součást života země dodnes. ()
Wissam Charaf je genius a dobre vi, co dela. V souladu s jeho kratkymi filmy rozviji sve portrety arabskych luzru, pro ktere je zbran v ruce poslednim dukazem jejich existence. Od kratkych filmu, mezi kterymi vynika zejmena Armada mravencu promitana v Locarnu je navic jeho rezie naprosto suverenni a v souladu se zamyslenym sdelenim. ()